Jak to vÜechno zaΦalo?
Ned∞le 29.11.98 - 7:00 - v sedm hodin otvφrajφ dva pracovnφci dolu poklopy ut∞sn∞nΘ chodby v hloubce jednoho kilometru.

Ned∞le 29.11.98 - 8:00 - technici spoleΦnosti zaΦφnajφ m∞°it obsah plyn∙ ze zaΦßtku na okraji chodby. Nam∞°enΘ hodnoty nikak nevyboΦujφ z limitu a jsou pro Φlov∞ka neÜkodnΘ.

Ned∞le 29.11.98 - 13:00 - DalÜφ m∞°enφ, kterΘ bylo provedeno na na druhΘ stran∞ chodby, odkud vzduch vychßzel, potvrdilo, ₧e v chodb∞ je normßlnφ ovzduÜφ.

Ned∞le 29.11.98 - 15:00 - Toto poslednφ m∞°enφ prokßzalo, ₧e vzduch ve Ütole nenφ lidskΘmu zdravφ Ükodliv² a ₧e hodnoty plynu jsou vzdßleny t∞m hodnotßm, kterΘ by byly nebezpeΦnΘ.

Ned∞le 29.11.98 - 17:25 - D∙lnφ m∞°iΦ se rozhodl, ₧e chodba je bezpeΦnß a spolu s dalÜφmi dv∞ma hornφky oznßmil sv∙j zßm∞r, ₧e vstupujφ do chodby, aby ji zkontroloval. Äßdost nebyla zamφtnuta.

Ned∞le 29.11.98 - 19:25 - Nastßvajφ prvnφ komplikace, t°i d∙lnφ technici se v tuto dobu u₧ m∞li objevit u druhΘho v²chodu. Nikdo tam vÜak nep°iÜel a nikdo se nehlßsil. Do dolu vyrß₧φ t°φΦlennß skupina zßchranß°∙. V polovin∞ chodby vÜak nalΘzß mrtvΘho d∙lnφho m∞°iΦe. Zßchranß°i jsou vyΦerpßni a zaΦφnajφ se opatrn∞ vracet zp∞t. Naho°e vznikß strach i o n∞.

Ned∞le 29.11.98 - 20:50 - Vedenφ dolu ₧ßdß o pomoc profesionßlnφ zßchranß°e. Je mo₧nΘ, ₧e vÜech Üest lidφ v dole mß problΘmy s nßvratem zpßtky. Zßchranß°i nakonec naÜli t°i vyΦerpanΘ zßchranß°e v polovin∞ cesty a postupn∞ jim pomßhajφ na povrch. Musφ postupovat pomalu, aby nikomu nevznikl ·raz na zdravφ z p°eh°ßtΘho organismu. Je potvrzeno, ₧e byl nalezen jeden mrtv² mu₧.

Ned∞le 29.11.98 - 23:00 - T°i zßchranß°i jsou odvß₧eni sanitkami do nemocnic v Havφ°ov∞ a KarvinΘ. DalÜφ skupina zßchranß°∙ vyrß₧φ zp∞t do chodby pro mrtvΘho d∙lnφho m∞°iΦe, kter² je poslΘze vyvezen na povrch a lΘka°em potvrzena jeho smrt.

Pond∞lφ 30.11.98 - Skupina zßchranß°∙ po cel² den opatrn∞ prozkoumßvß chodbu. Dφky velkΘmu vedru a vlhkosti majφ na sob∞ chladφcφ vesty s kilogramy ledu. Kv∙li namßhavΘ ch∙zi musφ Φasto odpoΦφvat.

Pond∞lφ 30.11.98 - 17:00 - Zßchranß°i stßle nedorazili na druh² konec chodby a dva ztracenφ hornφci dosud nebyli nalezeni.

Pond∞lφ 30.11.98 - 20:00 - Do osmi hodin bylo veÜkerΘ pßtrßnφ ne·sp∞ÜnΘ, zßchranß°i se ale nehodlajφ vzdßt a cht∞jφ pokraΦovat v prßci a₧ do rßna a cel² nßsledujφcφ den. Vedenφ v∞°φ, ₧e dva ztracenφ hornφci jsou stßle na₧ivu.

┌ter² 1.12.98 - 12:55 - dva poh°eÜovanφ hornφci byli koneΦn∞ nalezeni asi 2600 metr∙ od vchodu, kter²m do chodby vstoupili. Oba nep°e₧ili. Zßhranß°i se sna₧φ ob∞ t∞la dopravit na povrch.

St°eda 2.12.98, Φasn∞ rßno - t∞la mrtv²ch hornφk∙ byla dopravena na povrch. Bohu₧el u₧ mrtvφ.

P°φΦiny smrti?
Podle lΘka°∙ zap°φΦiny smrt vÜech t°φ lidφ vysokΘ teploty a devadesßtiprocentnφ vlhkost. Za tohoto stavu se lidskΘ t∞lo nem∙₧e ochlazovat a odpa°ovat tak pot. Tep srdce se pak prudce zvedß, a₧ na hodnotu 200 ·der∙ za minutu a srdce nenφ schopno p°eΦerpat tak velkΘ mno₧stvφ okysliΦenΘ krve a vznikß zßstava srdce.
Je vÜak zajφmavou otßzkou proΦ se hornφci v∙bec za t∞chto podmφnek v∙bec do dolu vydßvali. èet°enφ zatφm probφhß a podle vedenφ dolu by bylo zbyteΦnΘ vydßvat n∞jakΘ domn∞nky. My ale m∙₧eme vφce a zaΦneme se ptßt.
Jak mohlo hornφky p°ekvapit horko a vlhkost? VÜichni t°i zem°elφ byli odbornφci a urΦit∞ by rozpoznali, jestli jim hrozφ n∞jakΘ nebezpeΦφ. ProΦ se tedy zavΦasu nevrßtili zp∞t? Navφc si myslφm, ₧e horko nebo vlkost nem∙₧e nßhle skoΦit na velkou teplotu. Zßchranß°i, kte°φ se je vydali hledat, u₧ po n∞kolika minutßch byli zcela propoceni a na cest∞ museli z°φdit dv∞ zßchytnΘ stanice, kde se pod tlakem vhßn∞l Φerstv² vzduch a kde se p°evlΘkli a ochladili. StejnΘ problΘmy museli mφt i p°ece ti p°ed nimi. ProΦ se nevrßtili? Zaplatili vysokou cenou - svojφ vlastnφ smrtφ.

Prvnφ mrtv² byl nalezen 1530 metr∙ od prvnφho vchodu, dalÜφ dva a₧ o kilometr dßle. Mßme Φty°i mo₧nosti, jak d∞nφ dole probφhalo. N∞kde v p∙li cesty vznikly takovΘ problΘmy, ₧e se hornφci rozhodovali, co budou d∞lat dßle. Jeden z nich se rozhodl vrßtit, dalÜφ dva pravd∞podobn∞ pokraΦovali v cest∞. Nikdo ale z nich nep°e₧il. Otßzkou je, kdo zem°el d°φve.
DalÜφ mo₧nost je ta, ₧e hornφk, kter² byl nalezen prvnφ, zem°el jeÜt∞ v doprovodu sv²ch kamarßd∙. Ti se jej pokusili zachrßnit, ale ne·sp∞Ün∞. Rozhodli se jej tam ponechat a pokraoΦovali dßle. Zase se musφme zeptat, proΦ se po smrti svΘho kolegy ihned nevraceli zpßtky?
DalÜφ varianta je ta, prvnφ nalezen² si cht∞l odpoΦinout a jeho kamarßdi mezitφm pokraΦovali dßle. B∞hem odpoΦinku ho stihl srdeΦnφ infakt a zem°el. Je mo₧nΘ, ₧e se na n∞j hornφci pokusili poΦkat na mφst∞, kde takΘ nakonec zem°eli.
Poslednφ varianta je ta, ₧e vÜichni t°i se dostali a₧ 2600 metr∙ od vchodu, dva hornφci dostali srdeΦnφ problΘmy, zem°eli na infakt a d∙lnφ mistr, kdy₧ zjistil, ₧e sv²m kamarßd∙m u₧ nepom∙₧e, se rozhodl vrßtit zp∞t ke vchodu. UÜel pouh² jeden kilometr, kdy₧ srdeΦnφ problΘmy zachvßtily i jeho 1530 metr∙ od vchodu, kde byl takΘ zßchranß°i nalezen.
Tolik variant a nevφme, kterß je sprßvnß. Mnoho by mohla napov∞d∞t pitva t∞l, kterß by urΦila p°esnΘ datum smrti. Pak by bylo jasnΘ, co se tam dole stalo.
Jedin²m d∙sledkem tΘto pr∙zkumnΘ akce je tedy to, ₧e b∞hem dvou dnφ se staly man₧elky mrtv²ch hornφk∙ vdovami a zanechali po sob∞ celkem p∞t d∞tφ.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz