Americk² ·°ad pro letectvφ a astronautiku je v dneÜnφ dob∞ jedin²m ·°adem, kter² jako jedin² v₧dy pohßnφ celousv∞tovou astronautiku dop°edu. Rusko, kterΘ kdysi dokßzalo Spojen²m stßt∙m v tΘto oblasti konkurovat mß velkΘ potφ₧e a Evropskß kosmickß agentura nenφ zase tak znßmß a nemß tolik prost°edk∙.

        NASA dosßhla mnoha ·sp∞ch∙, dopravila Φlov∞ka pomocφ sv²ch raket na ob∞₧nou drßhu, umo₧nila mu projφt se po m∞sφci, vyvinula ta tu dobu p°evratn² druh rakety - raketoplßn, kter² se dokß₧e po nßvratu z ob∞₧nΘ drßhy p°istßt zp∞t na Zemi a potΘ zase pomocφ nosnΘ rakety se tam vrßtit, zaΦala v²stavba prvnφ mezinßrodnφ stanice Alfa a tak by se zdßlo, ₧e NASA mß dlouhou dobu hodn∞ prßce. Ano, mß, ale ne tolik, aby nemohla plßnovat dalÜφ lety a dalÜφ v²zkumy. JedinΘ, co se NASA dosud nepoda°ilo je to, ₧e stßle nenaÜla vzorky ₧ivota na jin²ch planetßch. Ale co nenφ, m∙₧e snadno b²t.

        AmeriΦani cht∞jφ pßtrßnφ po ₧ivot∞ jinde ve vesmφru rozÜφ°it i na jinΘ planety, ne₧ byl Mars a VenuÜe. V blφzkΘ budoucnosti se plßnuje toto hledßnφ i na m∞sφcφch Jupitera a na ostatnch planetßch. Ale to nenφ jedin² cφl. NASA chce rovn∞₧ t∞mito v²zkumy zjistit, zda-li je mo₧nΘ osφdlenφ jin²ch, okolnφch planet Φlov∞kem a p°φpadnß mrtvß planeta by tomu mohla napomoci. NASA tedy nemß co ztratit - bu∩ bude nalezen ₧ivot, je jedno v jakΘ form∞ - jestli n∞jak²ch hub nebo bakteriφ - a souΦasn∞ prosonduje mo₧nosti p°esφdlenφ urΦitΘ skupiny lidφ na jinou planetu, co₧ bude zejmΘna v budoucnu velmi aktußlnφ.

        NASA mß v plßnu vypustit v roce 2003 dßlkov∞ ovlßdanΘ vozidlo, ve kterΘm by taky m∞la b²t malß ponorka, kterß by m∞la prozkoumat teorii ₧ivota pod ledov²mi krami.
        Pro Mars se poΦφtß s n∞kolik kilometr∙ hlubov²mi vrty. N∞kte°φ odbornφci p°edpoklßdajφ, ₧e p°φpadnß pilotovßna v²prava na Mars by mohl b²t pro posßdku nebezpeΦnß a proto je p°edem nutnΘ v∞d∞t, je-li na Marsu n∞jak² ₧ivot nebo nenφ. Pokud by se n∞jakΘ bakterie na tΘto rudΘ planet∞ naÜli, musela by v²prava poΦφtat s mnohem p°φsn∞jÜφmi podmφnkami, co se t²Φe vychßzenφ ven a rovn∞₧ by bylo nßroΦn∞jÜφ vybavenφ vesmφrnΘho plavidla. Riziko nßkazy, kterß by se mohla dostat a₧ na Zemi je p°φliÜ vysokΘ, a nem∙₧e v tΘto oblasti b²t ₧ßdn²ch ·stupk∙.

        Co je tedy pro NASA lepÜφ? Soust°edit se na hledßnφ ₧ivota mimo naÜi Zemi nebo zkoumat mo₧nosti osφdlenφ jin²ch planet. Ke cti tΘto organizace je nutnΘ °φci, ₧e se sna₧φ oba tyto problΘmy zvlßdat souΦasn∞ - co₧ je urΦit∞ dobrΘ stanovisko, proto₧e ob∞ v∞ci spolu velmi ·zce souvisφ. Jenom aby pen∞z ze stßtnφho rozpoΦtu neub²valo.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz