┌toku na Irßk se ·Φastnilo hromada letoun∙ a velkΘ mno₧stvφ raket. N∞kterΘ z nich byly ji₧ starÜφho p∙vodu a pou₧ili se hlavn∞ k tomu, aby se nemusely i nadßle skladovat na vojensk²ch zßkladnßch, ale dφky d∙le₧itosti konfliktu (mimochodem - jedinΘho po°ßdnΘho za n∞kolik let) se samoz°ejm∞ pou₧φvali zbran∞ a rakety nov∞jÜφch typ∙. Co tedy pomalu niΦilo Irßk a Saddßma Hussaina?

Rakety a bomby:
USA v tomto irßckΘm konfliktu p°evß₧n∞ pou₧φvaly modernφ rakety s plochou drßhou letu, kterΘ ji₧ nekopφrujφ terΘn podle dat, kterß majφ ulo₧ena ve svΘ pam∞ti, ale vyu₧φvajφ modernφ technologie GPS, co₧ je vlastn∞ sada mal²ch dru₧ic na ob∞₧nΘ drßze, kterΘ sami informujφ o poloze cφlu. P°esnost t∞chto dru₧ic se udßvß kolem 5-15 metr∙. Existuje rovn∞₧ GPS po civilnφ pou₧itφ, nap°φklad pro zjiÜ¥ovßnφ polohy auta, osoby, kterΘ ale majφ vynucenou chybu p°esnosti, kterß Φinφ 40-60 metr∙ a mß tak zabrßnit teroristick²m a ostatnφm skupinßm pou₧φvßnφ tΘto civilnφ k vojensk²m ·tok∙m.

Tyto rakety, naz²vanΘ Tomahawk se k cφlφ blφ₧φ rychlostφ kolem 900 km za hodinu. Nov² typ rakety, vyu₧φvajφcφ GPS mß dolet celkem 1600 kilometr∙, novou hlavici z titanu a zpo₧∩ovaΦ rozbuÜky. Tento zpo₧∩ovaΦ umo₧≥uje proniknout do lΘpe opevn∞n²ch objekt∙, kde nakonec vybuchne a zp∙sobφ tak mnohem zßva₧n∞jÜφ Ükody. Cena jednΘ rakety Φinφ 750 000 dolar∙.
StarÜφ typ rakety Tomahawk kopφruje terΘn na zßklad∞ mapy dat, kterou mß ulo₧enou ve svΘ pam∞ti, dolet Φinφ pouze 1100 kilometr∙, hmotnost rozbuÜky Φinφ 453 kilogram∙. Nemß zpo₧∩ovaΦ, co₧ znamenß, ₧e v∞tÜinou vybuchne p°i prvnφm v∞tÜφm kontaktu hlavice s objektem. Jeho cena Φinφ jeden milion dolar∙. Je tak oproti nov∞jÜφ verzi dra₧Üφ o 150 000 dolar∙ (viz v²Üe). V zßlivu je soust°ed∞no osm plavidel, kterΘ nesou celkem 300 kus∙ raket Tomahawk.

BritovΘ p°evß₧n∞ pou₧φvajφ bomb typu Paneway II a Paneway III. Jednß se o brutßln∞ p°esn∞ navßd∞nΘ rakety pomocφ laseru s p°esnostφ kolem deseti, respektive u Paneway III t°φ metr∙. Paneway II mß hmotnost 450 kilogram∙, trojka 900 kilogram∙, kterß je samoz°ejm∞ ·Φinn∞jÜφ. Tyto bomby urΦenΘ p°edevÜφm k niΦenφ pevn²ch bunkr∙, zßkladen a letiÜ¥ neslo k Irßku celkem dvanßct britsk²ch stφhacφch letoun∙ Tornado GR1, kterΘ se obvykle pohybovali ve v²Ükßch t°φ a₧ osmi kilometr∙. K ·toku v₧dy pou₧φvaly dvou letoun∙ - jeden letoun zam∞°oval pomocφ laseru pozemnφ cφle a druh² letoun je postupn∞ likvidoval bombami. Letouny byly samoz°ejm∞ vybaveny rakety vzduch-vzduch pro p°φpadnou obranu irßckΘho letectva. Dßle m∞li protiradarovou st°edu ALARM, kterß se zam∞°φ na signßl radaru a poslΘze tento radar zniΦφ.

USA p°evß₧n∞ pou₧φvaly t∞₧k²ch bombardΘr∙ B-52, kterΘ se osv∞dΦily ji₧ za minulΘ vßlky v PerskΘm zßlivu v roce 1991, kde byly pou₧ity pro kobercovΘ bombardovßnφ velk²ch skupin irßck²ch vojsk. Dnes se pou₧φly p°edevÜφm pro odpalovßnφ raket Cruise, kterΘ majφ v∞tÜφ hmotnost nßlo₧e oproti Tomahavku, kterΘ byly vypouÜt∞ny z plavidel hlavn∞ dφky tomu, ₧e je nad cφl dopravil letoun. USA dßle v tomto konfliktu pou₧φvalo F-16 a F-15.

Bylo toho celkem hodn∞, co bylo soust°ed∞no u Zßlivu a co let∞lo a niΦilo Irßk a sny Saddßma o mocnΘm stßtu. Je celkem nemyslitelnΘ, kdyby se Bagdßd rozhodl ·tok op∞tovat, ₧e by v takovΘm p°φpad∞ nebyl zniΦen cel² Irßk, nejenom vojenskΘ objekty, jak je tomu dnes. K Zßlivu v pßtek dorazila flotila plavidel v Φele s letadlovou lodφ Carl Vinson s 70 letouny na palub∞ a kterß by m∞la nahradit nyn∞jÜφ lo∩ Enterprise.
OΦekßvala se takΘ ·Φast letoun∙ Stealth - nezjistitelnΘ radarem, krom∞ naÜφ Tamary - kterΘ jsou nejdra₧Üφmi letouny USA v∙bec. Konflikt vΦera ale skonΦil, tak₧e technologie Stealth se do akce nakonec nedostala.

N∞koho ale m∙₧e napadnout, kolik takovß vojenskß akce proti Irßku, p°i pou₧itφ tolika zbranφ a letadel stßla dolar∙. Podle n∞kter²ch odhad∙ se Φßstka pohybuje kolem p∙l miliardy dolar∙ (15 miliard korun). V tΘto Φßstce nejsou samoz°ejm∞ zapoΦteny nßklady za provoz letadel a plavidel v Zßlivu. SpojenΘ stßty majφ velkΘ Üt∞stφ, ₧e p°i ·roku nem∞li velkΘ ztrßty, nap°φklad sest°elenφ pouh²ch 5 lΘtajφcφch pevnostφ B-52 by nßklady zv²Üilo o 150 000 000 dolar∙, cena jednΘ B-52 Φinφ 30 milion∙ dolar∙. P∙lmiliardovΘ nßklady se mo₧nß n∞komu zdajφ hodn∞ velkΘ, ale musφme si uv∞domit, ₧e obdobnß vßlka v Zßlivu v 1991 p°iÜla AmeriΦany na 61(!) miliard dolar∙. LeteckΘ ·toky byly provßd∞ny celkem 100 hodin oproti dneÜnφm 70. TakΘ zde bylo mnohem vφce vojßk∙ - 145 000 oproti letoÜnφm 6000

Je otßzka, proΦ se USA necht∞ly rovnou zbavit Irßk Saddßma, Φφm₧ by padl i jeho re₧im. Prost°edky by k tomu byly. V Zßlivu je dodnes soust°ed∞no kolem 6000-7000 tisφc vojßk∙. Navφc, v pßtek ministryn∞ zahraniΦφ USA potvrdila, ₧e cφlem ·toku je odstran∞nφ Saddßma.
Jen₧e se dß velmi pochybovat o tom, ₧e jej odstranφ pouh²mi leteck²mi nßlety. Jsme tedy sv∞dky poΦßtku t°etφ sv∞tovΘ vßlky? Mo₧nß ano, ta mo₧nß vypukne a₧ tehdy, kdy₧ se Saddßm rozhodn∞ pou₧φt zbran∞ hromadnΘho niΦenφ, biologickΘ a chemickΘ zbran∞ na USA a okolnφ stßty. P°itom jedin²m stßtem, kter² si ·tok biologick²mi zbran∞mi uv∞domuje a Φinφ proti tomu ji₧ delÜφ dobu pot°ebnß opat°enφ, jsou prßv∞ SpojenΘ stßty americkΘ.
NaÜt∞stφ, leteckΘ nßlety vΦera veΦer, po ΦtvrtΘ vln∞, koneΦn∞ skonΦily a tak vypadß, ₧e odveta Irßku u₧ nehrozφ.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz