Kdy se lidstvo vydß ke hv∞zdßm?
LΘtat k ostatnφm planetßm, prozkoumßvat novΘ sv∞ty a novΘ galaxie, setkßvat se a navazovat kontakty s jin²mi vesmφrn²mi civilizace, svßd∞t krßsnΘ mimozemÜ¥anky z Alfa Centaury:o), to je jen n∞kolik z mnoha mo₧nostφ, kterΘ nßs v budoucnu Φekajφ.
Ale kdy se tak stane?
Technika a naÜe technologie je dosud velmi mladß, teprve p°ed asi 80 lety vzlΘtl Φlov∞k poprvnΘ do vzduchu, kterΘ byly t∞₧Üφ ne₧ vzduch, teprve p°ed n∞kolika desetiletφmi se Φlov∞k dostal do vesmφru a pßr let potΘ ·sp∞Ün∞ p°istßl na nejbli₧Üφm vesmφrnΘm t∞lese - m∞sφci. Je p°itom jasnΘ, ₧e hnacφ silou pokroku byla a zdß se, ₧e i bude, touha po stßle lepÜφch a dokonal²ch zbranφch. Nap°φklad v²daje USA na kosmick² program byly zcela nejv∞tÜφ v dob∞ studenΘ vßlky, kdy Amerika soupe°ila se SSSR, kterΘ bylo jako jedin²m spolkem stßt∙ schopn²ch vß₧n∞ konkurovat ekonomicky siln²m Spojen²m stßt∙m.
Co tedy brßnφ lidstvu vytvß°et vesmφrnΘ plavidla s lidskou posßdkou, kterΘ by se alespo≥ vydaly k nejbli₧Üφm planetßm - Marsu a VenuÜi?
P°edevÜφm jsou to penφze - bez pen∞z se nikomu nepoda°φ ani naplßnovat, nato₧pak rozjet sebelepÜφ program a politici neradi dßvajφ penφze na to, co se nepoda°φ dokonΦit jeÜt∞ za jejich volebnφho obdobφ.
NASA se dnes p°edevÜφm soust°e∩uje na v²stavbu novΘ vesmφrnΘ orbitßlnφ stanice Alfa - jak ten nßzev honosn∞ znφ - m∞la by b²t dokonΦena kolem roku 2002, pokud se ovÜem na ruskΘ stran∞ neobjevφ dalÜφ problΘmy - v∞tÜinou ekonomickΘho rßzu. Alfa by m∞la nahradit ji₧ dosluhujφcφ a zastaralou ruskou stanici MIR, u kterΘ byly jejφ p°edpoklßdanß ₧ivotnost p°ekroΦena o n∞kolik - odhadovanß ₧ivotnost stanice ALFA je kolem deseti let, ale zkuÜenosti z MIRu naznaΦujφ, ₧e by mohla vydr₧et ve vesmφru na orbitßlnφ drßze kolem Zem∞ i 30-50 let, co₧ je urΦit∞ v²born² zprßva pro ty, kte°φ schvalujφ finanΦnφ strßnku v∞ci a dß se tak oΦekßvat v∞tÜφ nßvratnost investic.
Stanice Alfa je jist∞ urΦit²m krokem do budoucnosti, ale stßlß stanice nikdy zcela nevy°eÜφ problΘm dlouh²ch mezihv∞zdn²ch cest. NaÜe SluneΦnφ soustava je vlastn∞ v bezv²znamnΘm okraji naÜφ Galaxie a m∙₧eme tam b²t alespo≥ rßdi, ₧e vzdßlenost k nejbli₧Üφmu cizφmu slunci je "pouhΘ" Φty°i sv∞telnΘ roky. Napsal jsem "pouhΘ" Φty°i sv∞telnΘ roky - ano, pro nßs je to v kilometrech nep°edstavitelnß vzdßlenost, ale z celkovΘho pohledu na vesmφr je to vzdßlenost doslova nicotnß - dnes znßme vesmφrnΘ objekty a₧ ze vzdßlenosti 10 miliard (!) sv∞teln²ch let - co₧ znamenß, ₧e pokud by bylo vaÜe superrychlΘ auto dosßhnout fantastickΘ rychlosti 300 000 kilometr∙ za sekundu (rychlost sv∞tla), tak k tomuto objektu p°ijete za deset miliard let - jak nicotn² se zdß pr∙m∞rn² lidsk² v∞k Φinφcφ 75 let!
 | | Kdy bude tento pohled b∞₧n² i pro normßlnφho smrtelnφka? |
Lidem brßnφ k dosa₧enφ rychlosti sv∞tla n∞kolik velk²ch a komplikovan²ch problΘm∙. Nap°φklad nenφ dosud znßmo typ pohonu plavidla, kterΘ by vesmφrnΘ plavidlo dokßzalo v p°ijatelnΘ dob∞ urychlit na rychlost sv∞tla. Navφc, zvyÜovat rychlost plavidla se musφ opatrn∞, proto₧e p°i velkΘm zvyÜovßnφ rychlosti by byli astronauti vystaveni velkΘmu p°etφ₧enφ. Asi starty z mφsta na nadsv∞telnou rychlost v jedinΘ sekund∞, kterΘ ji₧ po n∞kolik desφtet p°edvßdφ vesmφrnß lo∩ Enterprise a Voyager budou i v budoucnu nep°ekonateln²m problΘmem.
Uva₧uje se o pohonu antihmotou, jen₧e dosud nenφ znßm zp∙sob, jak ji ve velkΘm mno₧stvφ vyrßb∞t a pou₧φvat (a skladovat). DalÜφm nßvrhem je pohon sv∞teln²mi Φasticemi - jen₧e rovn∞₧ chybφ praktick² zp∙sob vyu₧itφ - jak by jste vy navrhli a vy°eÜili pohyb n∞jakΘho t∞lesa pomocφ sv∞telnΘho paprsku?
DalÜφm problΘmem, nemΘn∞ o₧ehav²m, jsou neskuteΦnΘ vzdßlenosti mezi jednotliv²mi hv∞zdami a galaxiem. Pokud vy°eÜφme problΘm dosa₧enφ rychlosti sv∞tla a postupnΘho urychlovßnφ, tak cesta k Alfa Centaury by nßm mohla trvat nejmΘn∞ Φty°i pozemskΘ roky - spφÜe ale vφce dφky urychlovßnφ a potΘ zpomalovßnφ. To by se jeÜt∞ dalo p°ekousnout, ale co s cestami do jin²ch galaxiφ? V₧dy¥ prolet∞t jenom tou naÜφ MlΘΦnou drßhou nap°φΦ by trvalo 100 000 sv∞teln²ch let.
N∞kdo dokonce nepova₧uje rychlost sv∞tla za koneΦnou a v∞°φ, ₧e lze dosßhnout i v∞tÜφ rychlosti, co₧ je podle dnes stßle platnΘ teorie relativity naprostß nesmysl. ╚φm se toti₧ objekt rychleji pohybuje, tφm se sni₧uje jeho hmotnost a u koneΦnΘ rychlosti 300 000 kilometr∙ za sekundu Φinφ hmotnost t∞lesa nulu, tak₧e dalÜφ zvyÜovßnφ rychlosti by vedlo k zßpornΘ hmotnosti t∞lesa, co₧ je urΦit∞ nemo₧nΘ - alepo≥ dnes - vemte n∞jak² p°edm∞t, cφtφte jeho vßhu a te∩ jej zkuste urychlit tak, aby jeho hmotnost byla zßpornß - stejn∞ jako neexistuje teplota ni₧Üφ ne₧ -273 st.C. (absolutnφ nula), tak nem∙₧e existovat zßpornß hmotnost t∞lesa.
Tyto zde uvedenΘ myÜlenky jsou samoz°ejm∞ platnΘ pouze v dneÜnφ dob∞ a blφzkΘ budoucnosti - nikdo toti₧ nevφ, jak² p°evratn² objev se poda°φ v∞dc∙m za 200, tisφc nebo sto tisφc let! DneÜnφ poznatky budou v tΘto dob∞ stejn∞ tak zastaralΘ, jako je dnes zastaralΘ pou₧φvßnφ p∞stnφho klφnu jako zßkladnφho pracovnφho materißlu, ba jeÜt∞ vφce...
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|
