Prvnφ Φßst mezinßrodnφ stanice Alfa byla umφstn∞na na ob∞₧nΘ drßze Zem∞ u₧ v listopadu. Modul Zarja byl vynesen nahoru ruskou raketou Proton, kterß startovala z kosmodromu Bajkonur. Jednß se o americkou Φßst stanice, kterß byla postavena v Rusku a kterou AmeriΦanΘ pln∞ financovali. ┌Φast Ruska na projektu v poslednφ dob∞ projektu spφÜe vadφ, proto₧e ekonomickΘ problΘmy tΘto kdysi mocnΘ zem∞ zbyteΦn∞ jenom zpo₧∩ujφ realizaci projektu.

        Modul Zarja je 12 metr∙ dlouh² a z n∞j bude vychßzet stavba celΘ stanice - ze zaΦßtku bude poskytovat celΘmu komplexu pohon a bude se starat o dodßvku elektrickΘ stanice. V dalÜφ fßzi dostavby projektu se zm∞nφ na pr∙chozφ a p°istßvacφ modul.

        DalÜφ dφl orbitßlnφ stanice nazvan² jmΘnem Unity byl u₧ vynesen AmeriΦany pomocφ raketoplßnu Endeavour. P°i startu rakety se vyskytly menÜφ problΘmy s poΦasφm a start byl zastaven Φty°i minuty p°ed odletem. Hurikßn se nakonec Kennedyho vesmφrnΘmu st°edisku zdaleka vyhnul a Endeavour odstartoval o den pozd∞ji. Start byl sledovßn tisφci lidmi vΦetn∞ ministryn∞ zahraniΦφ USA Madeleine AlbrightovΘ. N∞kte°φ AmeriΦanΘ tento start pova₧ujφ na nßvrat star²ch Φas∙.

        Po n∞kolika hodinovΘm v²stupu do volnΘm prostoru se dvojici astronaut∙ Jerry Rossovi a Jimmymu Newmanovi poda°ilo propojit oba moduly. P°i prßci byla hojn∞ pou₧φvßna mechanickß ruka, kterß je dnes p°i vesmφrn²ch pracφch nepostradateln²m pomocnφkem. Unity je vlastn∞ Üestihrann² spojovacφ dφl na kter² se budou postupn∞ p°ipojovat dalÜφ americkΘ moduly.

        V Φervenci letoÜnφho roku by m∞l b²t vynesen a p°ipojen dalÜφ rusk² servisnφ modul slou₧φcφ jako obytn² prostor pro posßdku.
Celkem je plßnovßno 45 start∙ americk²ch raket a start dvou rusk²ch raket, kterΘ by m∞ly podle plßn∙ vynΘst na ob∞₧nou drßhu vφce ne₧ sto Φßstφ stanice a v roce 2004 by m∞lo b²t na ob∞₧nΘ drßze celkem 450 tun za°φzenφ - modul∙, v∞deck²ch p°φstroj∙ a dalÜφho za°φzenφ slou₧φcφ pro ₧ivot astronaut∙.

        Prvnφ posßdka Alfy by se m∞la dostat na "svΘ pracoviÜt∞" u₧ v lednu 2000. RuskΘ plavidlo Sojuz, kterΘ bude startovat z Bajkonuru dopravφ na stanici t°i astronauty - jednoho AmeriΦana a dva Rusy. Doufejme, ₧e z ruskΘ strany nevzniknou dalÜφ potφ₧e.
        Tato posßdka by m∞la z∙stat na stanici asi necel² p∙lrok. Po kompletnφ dostavb∞ se p°edpoklßdß, ₧e ji bude moci ob²vat najednou kolem 6-8 lidφ.

        Stanice Alfa by m∞la nahradit ji₧ zastaral² rusk² komplex Mir. Mir m∞l b²t zruÜen ji₧ letos v lΘt∞, proto₧e Ruskß vesmφrnß agentura trpφ chronick²m nedostatkem pen∞z, ale spoleΦnost RKK Energia, kterß °φdφ provoz stanice oznßmila, ₧e Mir by mohl z∙stat na ob∞₧nΘ drßze dalÜφ t°i roky, proto₧e se naÜel investor, kter² provoz stanice zaplatφ. Je tak mo₧nΘ, ₧e po urΦitou dobu budeme mφt na ob∞₧nΘ drßze dv∞ orbitßlnφ stanice.
        Kompletnφ Alfa by m∞la zabφrat prostor jako dv∞ fotbalovß h°iÜt∞, lidΘ zde budu mφt celkem 1300m krychlov²ch. Stanice bude mφt navφc Üest v∞deck²ch laborato°φ - t°i ruskΘho typu a jeden evropsk² , japonsk² a americk². P°edpoklßdajφ se zde provΘst mnohΘ pokusy s v²sledky, jak²ch bychom nebyli na Zemi nikdy dosßhnout dφky gravitaci. Nap°φklad roztaveny materißl se v beztφ₧nΘm stavu chovß ·pln∞ jinak ne₧ na Zemi.

        Na v²stavb∞ mezinßrodnφ stanice Alfa se podφlφ 15 stßt∙ z celΘho sv∞ta - SpojenΘ stßty, Rusko, Brazφlie, Kanada, Japonko plus dalÜφch deset stßt∙ EvropskΘ kosmickΘ agentury (ESA). Cena celΘ stanice se odhaduje na 40 miliard dolar∙ - je tedy nemo₧nΘ, aby SpojenΘ stßty financovaly tento cel² projekt sami, i kdy₧ v zßsad∞ by to na penφze byly. Do projektu je zapojeno asi sto tisφc lidφ.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz