Planeta VenuÜe krou₧φ kolem Slunce tak°ka po kruhovΘ drßze ve vzdßlenosti 108 milion∙ kilometr∙. Planeta ud∞lß jeden ob∞h kolem Slunce za 225 dnφ. OtoΦka kolem vlastnφ osy trvß 243 dnφ, co₧ z nφ Φinφ nejdΘle se otßΦejφcφ planetu SluneΦnφ soustavy.

VenuÜe je o trochu menÜφ ne₧ Zem∞ a mß stejnou hmotnost. AstronomovΘ v∞d∞li do dvacßtΘho stoletφ o VenuÜi velmi mßlo. Oblaka nßm brßnφ pozorovat povrch dalekohledy a proto k v²zkum∙m musφme k VenuÜi posφlat sondy. Tyto sondy zjistily, ₧e se atmosfΘra sklßdß s kysliΦnφku uhliΦitΘho s trochou kyslφku a dusφku. VenuÜsk² dΘÜt obsahuje kapky kyseliny sφrovΘ.

Pokud chcete VenuÜi sledovat, Φi≥te tak asi hodinu po zßpadu Slunce nebo hodinu p°ed v²chodem Slunce. VenuÜe v noci jasn∞ svφtφ a ka₧d²ch sedm m∞sφc∙ po n∞kolik t²dn∙ je veΦer nejjasn∞jÜφm objektem na zßpadnφ obloze. LidΘ jφ n∞kdy °φkajφ VeΦernice. VenuÜe b²vß rovn∞₧ Φasto chybn∞ pova₧ovßna za UFO.

AtmosfΘra na VenuÜi je suchß a horkß. Je v nφ 115 krßt vφce plyn∙ ne₧ na Zemi. Tlak je rovn∞₧ vysok², p∞tadevadesßtkrßt v∞tÜφ ne₧ u nßs. Kv∙li vysokΘmu tlaku musφ b²t v²zkumnΘ sondy specißln∞ upraveny, aby odolßvali drtφcφ atmosfΘ°e. Prvnφ sonda, kterß nßm poslala na Zem jedinou fotografii, vydr₧ela na VenuÜi asi jednu hodinu.
Kosmickß sonda Magellan, kterß byla vypuÜt∞na v roce 1989 dosßhla VenuÜe v roce 1990 a poslala nßm detaily povrchu v∞tÜφ ne₧ 120 metr∙. Ni₧Üφ nebyla sonda schpna sv²mi senzory zaznamenat. I tak se zjistilo o VenuÜi vφce ne₧ v p°edchozφch letech. Zjistila rovn∞₧, ₧e jako Merkur, mß na svΘm povrchu velkΘ krßtery, objevujφ se i sopky a lßva. N∞kterΘ sopky jsou hodn∞ vysokΘ, t°i kilometry do v²Üky a 500 kilometr∙ do Üφ°ky. Potoky lßvy b²vajφ delÜφ ne₧ na Zemi. Teplota povrchu dosahuje 480 celsiov²ch stup≥∙.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz