Srß₧ka Zem∞ s asteroidem nenφ zase tak vzßcnß, jak by se mohlo zdßt. Nap°φklad dinosau°i ukonΦili svoji asi 200-300 mili≤novou Θru dφky tomu, ₧e se nedokßzali zabrßnit p°ed 65 miliony lety dopadu malΘ planetky na Yucatßnsk² poloostrov v Mexiku.
          Prach z v²buchu se dostal vysoko do atmosfΘry a po₧ßry se rozÜφ°ily po celΘ planet∞. Ohnivß a niΦivß smrÜ¥ zp∙sobenß touto srß₧kou zaΦala velkou krizi ₧ivotnφho prost°edφ na celΘ Zemi. V²slednΘ klimatickΘ zm∞ny tehdy staΦily na to, aby na Zemi vyhladily dv∞ t°etiny vÜech ₧ivoΦich∙. Nep°e₧il ₧ßdn² tvor, kterß vß₧il vφce ne₧ 30 kilogram∙. Malφ savci o velikosti myÜi p°e₧ili jen proto, ₧e ₧ili v podzemnφch norßch. Musφme ale °φci, ₧e dφky tΘto katastrof∞ bylo nakonec umo₧n∞no, aby se vyvinul Φlov∞k.

          Pro p°φpady katastrof nemusφme ale chodit daleko. P°ed padesßti tisφci lety narazil v Arizon∞ velk² meteor, kter² vytvo°il velk² krßter. V roce 1908 vybuchl na Sibi°i velk² meteor, v mnoha desφtkßch kilometr∙ byly naprosto vyvrßceny vÜechny stromy. Vybuchnout nad n∞jak²m rusk²m m∞stem, tak dnes toto m∞sto neexistuje. V roce 1991 proklouzlo malΘ t∞leso jen 170 000 kilometr∙ od Zem∞, a i kdy₧ by nezp∙sobilo vß₧n∞jÜφ Ükodu, je na povß₧enou, ₧e bylo zjiÜt∞no, a₧ kdy₧ se od nßs vzdalovalo.

          Podle expert∙ je v p°φÜtφm stoletφ srß₧ka Zem∞ s planetkou majφcφ katastrofßlnφ nßsledky velmi mo₧nß, n∞kte°φ °φkajφ, ₧e pravd∞podobnß. ProblΘmem nenφ t°eba planetku zniΦit, ale p°edem ji nalΘzt. Dnes t°eba astronomovΘ znajφ vÜechny planetky o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ p∞t kilometr∙, ale znajφ jenom deset procent planetek s pr∙m∞rem v∞tÜφm ne₧ jeden kilometr.
          P°itom k mφstnφ katastrof∞, p°i kterΘ by zahynulo a₧ 15 milion∙ lidφ staΦφ objekt o pr∙m∞ru 30 a₧ 220 metr∙. Zßle₧φ ovÜem na koncentraci obyvatelstva v mφst∞ dopadu. O TunguzskΘm meteoru se p°edpoklßdß, ₧e m∞l pr∙m∞r 50-100 metr∙ a zniΦil kolem 2000 kilometr∙ okolnφho lesa.
          Planetka o velikosti v∞tÜφ ne₧ dva kilometry by mohla u₧ zp∙sobit ohro₧enφ existence lidstva a je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e astronomovΘ by tento objekt objevili pouze n∞kolik sekund p°ed vstoupenφm do naÜφ atmosfΘry a tehdy u₧ je na n∞jakou obranu pozd∞.

ProΦ je tak t∞₧kΘ najφt kus kamene?
          ProblΘmem je nejen objekt menÜφ ne₧ p∞t kilometr∙ najφt, ale hlavn∞ urΦit jejich drßhu. Mnoho takov²ch asteroid∙, kterΘ majφ dφky svΘ velikosti velkΘ Üance vyhubit celΘ lidstvo k°i₧uje drßhu ostatnφm velk²m planetßm, kterΘ s nimi dφky sv²m ohromn²m gravitaΦnφm silßm "Ükubajφ" sem a tam. M∙₧e se tak tedy stßt, ₧e planetka, kterß byla oznaΦena za bezpeΦnou, o rok pozd∞ji zm∞nφ nap°. dφky Jupiteru svoji drßhu na na koliznφ se Zemφ. Nenφ v mocφ lidφ sledovat vÜechny velkΘ objekty a to neustßle.

Co se stane, pokud je takovß planetka objevena?
          NaÜt∞stφ se to jeÜt∞ nestalo a jß m∙₧u jenom t∞₧ko p°edpoklßdat, co by se v tomto p°φpad∞ d∞lalo. Pokud vyjdeme z n∞kolika populßrnφch film∙, jako je Armageddon a Drtiv² dopad, tak by bylo snadnΘ k nim vyslat vesmφrnou v²pravu, kterß by asteroid zniΦila, co₧ je ale dnes nemo₧nΘ. LepÜφm zp∙sobem je zniΦit p°edm∞t na dßlku pomocφ jadern²ch raket, ale i zde vznikajφ n∞kterΘ problΘmy.
          Rakety musφ b²t vypuÜt∞na n∞jakou dobu p°ed srß₧kou, jinak hrozφ, ₧e ke st°etu dojde v blφzkosti Zem∞, kterou by tak mohly ohrozit ·lomky asteroidu - dob°e to bylo znßzorn∞no v DrtivΘm dopadu, kdy se odpßlenφm raket vytvo°ily dva asteroidy, kterΘ stejn∞ mφ°ily k Zemi a pak u₧ by bylo pozd∞ - v naÜem p°φpad∞ - na n∞jakou dalÜφ reakci. Na druhΘ stran∞, je ale urΦitß blφzkost asteroidu nutnß, jinak by se mohlo snadno stßt, ₧e rakety meteor v urΦitΘm mφst∞ prost∞ nepotkajφ a poletφ dßl...

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz