Kam s vyho°el²m jadern²m odpadem?
Ve vÜech stßtech, kterΘ vyrßb∞jφ elekt°inu jadernou cestou, musφ n∞kdy °eÜit problΘm, kam s jadern²m vyho°el²m palivem. Nedß se vyhodit na smetiÜt∞, nedß se tak snadno potopit pod hladinu. Ale n∞kam se dßvat musφ.
Jednφm ze zp∙sob∙m ₧e vyho°el² odpad znovu p°epracovat, tak₧e z n∞j mßme zase plnohodnotnΘ jadernΘ palivo, kter² se ale bohu₧el nepou₧φvß proto, ₧e tento proces je velmi Φasov∞ a technick nßroΦn². Ve sv∞t∞ se takto zpracovßvß pouh²ch deset procent paliva. DalÜφ nev²hoda - ovÜem, jak pro koho - je ta, ₧e takto upravenΘ palivo se dß pou₧φvat jako nßpl≥ do jadern²ch zbranφ a mo₧nß z tohoto d∙vodu je upravovßnφ odpadu v n∞kter²ch zemφch, jako jsou nap°φklad USA, zakßzßno. ZdejÜφ federßlnφ ·°ednφci nemohou toti₧ u celkem stovky fungujφcφch atomov²ch elektrßren uhlφdat vÜechno.
Existujφ ale zem∞ - Velkß Britßnie a Francie - kterΘ pova₧ujφ p°epracovßnφ jadernΘho paliva za celkem v²nosn² obchod a majφ na to postaveny podniky, kterΘ zpravovßvajφ palivo i pro ostatnφ zem∞, kterΘ tento typ pr∙myslu v∙bec neznajφ. Jednß ale rovn∞₧ o finanΦn∞ nßroΦn² proces a dosud je stßle toto p°epracovanΘ palivo dra₧Üφ ne₧ klasickΘ novΘ. Jen₧e ani tato technologie, u kterΘ se v budoucnu p°edpoklßdß, ₧e bude jeÜt∞ efektivn∞jÜφ nevy°eÜφ otßzku, kam s odpadem, nebo¥ sama produkuje nezpracovatelnΘ zeskeln∞nΘ a navφc vysoce radioaktivnφ odpad.
DalÜφ zp∙sob, kter² se vÜude ve sv∞t∞ pou₧φvß nejvφce je prostΘ uklßdßnφ odpadu do star²ch dol∙ v hloubce 400 a₧ 1000 metr∙ pod povrchem zem∞. OvÜem, i zde nachßzejφ obbornφci spoustu problΘm∙. Palivo se nedß jen tak shora zahodit do "jßmy" a nechat ho tam svΘmu osudu, a¥ zhnije. Palivo by toti₧ muselo "uhnφvat" cel²ch 100 000 let, ne₧ by p°estalo b²t lidskΘmu ₧ivotu nebezpeΦnΘ. Sto tisφc jet je pro lidstvo nep°edstaviteln∞ dlouhß doba, kdy₧ si uv∞domφme, ₧e °φÜe ╪φmskß existovala pouze 2 tisφce let.
Vyho°elΘ palivo, kterΘ je urΦeno k tomu, aby zbytek svΘho ₧ivota strßvilo v podzemφ musφ b²t umφstn∞no do nßdob z m∞d nebo titanu a tyto nßdoby musφ b²t obklopeny materißlem, kter² nesmφ propouÜt∞t vodu, musφ vßzat na sebe radioaktivnφ lßtky a odvßd∞t teplo, jinak by se rozpoutala v nßdobßch jadernß reakce.
DalÜφm d∙le₧it²m prvkem je v²b∞r mφsta pro usklad≥ovßnφ. M∞lo by b²t na opuÜt∞nΘm mφst∞, je nemyslitelnΘ, aby nad nφm bylo n∞jakΘ mÜsto nebo vesnice a m∞lo by b²t geologicky zcela klidnΘ. JakΘkoliv zem∞t°esenφ by mohlo naruÜit schrßnky s palivem a z kter²ch by do biofΘry pronikaly jadernΘ lßtky nazvanΘ radionuklidy. Dokß₧ete si p°edstavit tu katastrofu, kdyby Φßst lidstva pila bez obav nap°φklad jadernou vodu?
V∙bec historicky prvnφ lokalita, kterß zφskala letos v kv∞tnu povolenφ k uklßdßnφ jadernΘho materißlu se nachßzφ v NovΘm Mexiku ve Spojen²ch stßtech americk²ch, ale zatφm pouze slou₧φ k uklßdßnφ jadern²ch zbytk∙ z vojensk²ch a v∞deck²ch pokus∙.
DalÜφ v²stavba podzemnφho ·lo₧iÜt∞ se plßnuje ve èvΘdsku, kde zatφm probφhajφ kontroly podzemφ, a z tohoto d∙vodu je ho nedoΦkßme d°φve ne₧ v roce 2010, kdy mß b²t koneΦn∞ zahßjena v²stavba.
Existujφ jeÜt∞ dv∞ mo₧nosti jak se zbavit pou₧itΘho odpadu. Neuklßdat ho v zemi, ale ve vod∞. Tento zp∙sob se dnes v∙bec nepou₧φvß a asi se nikdy ani nepou₧φval. Dodnes toti₧ neznßme materißl, kter² by byl schopen vzdorovat tlaku a proud∞nφ vody. Äe by n∞co vydr₧elo 100 000 let hluboko pod hladinou je naprosto nemyslitelnΘ, a pokud by se n∞co se schrßnkou s materißlem, nikdo si neumφ p°edstavit tu ekologickou katastrofu, kterß by nastala. Miliardy ryb, a nejen ryb, by v okruhu tisφc∙ kilometr∙ okam₧it∞ uhynuly a ty kterΘ by nßhodu p°e₧ily, by produkovaly malΘ jadernΘ (a zmutovanΘ) rybiΦky.
A poslednφ variantou, o kterΘ se p°edpoklßdß, ₧e se bude u₧φvat v budoucnu, m∞l by b²t odpad dopraven na ob∞₧nou drßhu kolem Zem∞ raketoplßnem a odtud poslßn n∞kam pryΦ, nejlΘpe ke Slunci. Pokud by tam z jak²chkoliv d∙vod∙ nedorazil, nemusφ se lidstvo bßt, ₧e by si zamo°ilo nap°φklad SluneΦnφ soustavu.
ProΦ se tento zp∙sob nepou₧φvß u₧ dnes, kdy₧ je to technicky zcela bez problΘm∙ je ten, ₧e zbavovßnφ odpadu touto cestou je velmi, velmi drahΘ a pokud by se n∞co stalo p°i startu nosiΦe s raketoplßnem - nestßvß se to Φasto - nikdo nevφ, jestli schrßnka vydr₧φ nehodu, p°φpadn∞ vybuch celΘho nosiΦe. Pokud by se to stalo u₧ v n∞jakΘ v²Üce, pak bychom se u₧ mohli rozlouΦit s neruÜen²m ₧ivotem naÜich generacφ a to za to riziko nestojφ.
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|
