AIDS je bezesporu nebezpeΦnß nemoc. Ne tak ani sv²m zp∙sobem Üφ°enφm po sv∞t∞ jako spφÜe tφm, ₧e je nevylΘΦitelnß a ₧e v poslednφ dob∞ p°ib²vß hroziv² poΦet t∞ch, kte°φ nosφ virus HIV - t°eba i nev∞domky - ve vlastnφm t∞le.

        Podle zprßvy OSN, kterß byla zve°ejn∞na p°ed n∞kolika m∞sφci p°ibylo na minul² rok 1998 vφce ne₧ 20 procent nemocn²ch. V ΦφselnΘ hodnot∞ to tak znamenß nßr∙st o 6 milion∙ lidφ. Na celΘm sv∞t∞ ₧ije asi 33.5 milion∙ lidφ naka₧en²ch virem HIV. Na nßsledky nemoci zem°elo ji₧ celkem 14 milion∙ lidφ.

        AIDS se zaΦalo Üφ°it do celΘho sv∞ta v sedmdesßt²ch letech z Afriky do celΘho sv∞ta a dnes snad nenφ Φlov∞ka, kter² by neznal tuto nemoc a kter² by se jφ neobßval. V tabulce je vid∞t, ₧e nejvφce nemocn²ch p°ib²vß v Sub-saharskΘ Africe. V tΘto Φßsti Afriky je infikovßno celkem 22 a₧ 27 procent obyvatelstva.

PO╚TY NAKAÄEN▌CH LID═ VE SV╠T╠
Sub-saharskß Afrika	22 500 000
Ji₧nφ a Jihov²chodnφ Asie	6 700 000
Latinskß Amerika	1 400 000
Severnφ Afrika	890 000
V²chodnφ Asie	560 000
Zßpadnφ Evropa	500 000
Karibik	330 000
V²chodnφ Evropa a St°ednφ Asie	270 000
St°ednφ v²chod	200 000
Austrßlie a Nov² ZΘland	10 000

        Mezi nejvφce naka₧en²ch virem HIV p°ib²vß mezi d∞tmi a mlßde₧φ do 25 let, co₧ m∙₧e b²t obzvlßÜt∞ kritickΘ v rozvojov²ch zemφch. T∞mto zemφm, kterΘ jsou p°evß₧n∞ v Africe, hrozφ v nejbli₧Üφch letech zhroucenφ hospodß°stvφ, proto₧e devadesßt procent vÜech nemocn²ch na nemoc zem°e.

        Na vynalezenφ lΘku proti viru, kter² po n∞kolik let v t∞le Φlov∞ka oslabuje imunitnφ systΘm a₧ ten nenφ schopen Φelit nap°. angφn∞, na kterou pak Φlov∞k zem°e, bylo ji₧ vynalo₧eno mnoho desφtek milion∙ dolar∙. Po°ßdajφ se r∙znΘ koncerty, dobroΦinnß setkßnφ, jejich₧ veÜker² v²d∞lek jde na konto boje proti AIDS. ProΦ tedy dosud nenφ vynalezen protilΘk?

        N∞kolik let v²zkum∙ a test∙ vedlo pouze k tomu, ₧e se vynalezly p°φpravky, kterΘ dokßzaly aktivitu viru na urΦit² Φas zastavit, ne ale bohu₧el virus kompletn∞ zniΦit. Navφc se jednß o drahΘ lΘky, kterΘ se musejφ brßt po cel² zb²vajφcφ ₧ivot a tak celosv∞tovß lΘΦba - zvlßÜt∞, kdy₧ ·Φinek je sporn² - je naprosto nemyslitelnß.

        Te∩ se ale Φasy lepÜφ a zdß se, ₧e se lepÜφ mnohem v²razn∞. V²zkumnφci ze stßtnφ univerzity v americkΘ Montan∞ toti₧ vytvo°ili vakcφnu, kterß umo₧nφ niΦit smrteln² virus HIV jeÜt∞ ve chvφli, kdy vstupuje do hostitelskΘ bu≥ky a je proto zraniteln².
╚len∙m t²mu se toti₧ poda°ilo molekuly viru zmrazit v okam₧iku, kdy se p°i vstupu do bu≥ky otevφrajφ. V tomto stavu je pak naoΦkovali geneticky upraven²m myÜφm. Protilßtky, kterΘ pak myÜφ organismus vyprovokoval zniΦily v laboratornφch podmφnkßch t°iadvacet z Φty°iadvaceti zkouman²ch kmen∙ viru HIV.

        Virus, kter² se p°ipojφ k povrchu bu≥ky, aby jφm pronikl dovnit°, rozvine sv∙j vnit°nφ bφlkovinn² °et∞zec, kter² pronikß dovnit°, a tφm odhalφ n∞kterΘ svΘ Φßsti, kterΘ jsou v ostatnφch Φßstech jeho v²vojovΘho cyklu ukryty. Prßv∞ v reakci na tyto bφlkoviny vznikß novß protilßtka. ╚as odkrytφ viru je vÜak p°φliÜ krßtk² na to, aby um∞l organismus sßm zareagovat. Proto je tak d∙le₧itΘ, ₧e se poda°ilo tento moment zachytit a udr₧et pomocφ zmrazenφ.

        V²sledky tΘto prßce budou p°edevÜφm slou₧it k dalÜφmu v²zkumu, proto₧e myÜφ protilßtky se nedajφ pou₧φt na Φlov∞ku a nenφ proto zcela jasnΘ, zda-li i lidskΘ t∞lo dokß₧e tφmto stejn²m zp∙sobem, jako u myÜφ vytvo°it tyto protilßtky a zniΦit tak smrtφcφ virus.

        Bu∩me ale do budoucna rad∞ji skeptiΦtφ a nenechme se ovlivnit Üiroce rozÜφ°en²m nßzorem, ₧e tato nemoc se nßs net²kß. V ╚eskΘ republice je sice evidovßn mal² poΦet lidφ s virem HIV - celkem 383, ale nikdo nevφ, a nevφme to ani my, kolik lidφ zaregistrovßno nenφ a proto bychom si tuto skuteΦnost m∞li uv∞domit a₧ se seznßmφme z hezkou holkou z diskotΘky a kdy to neskonΦφ jenom u lφbßnφ...
        Pak u₧ bude pozd∞ a jedinou ·t∞chou vßm m∙₧e b²t fakt, ₧e zem°ete a₧ za sedm nebo deset let, kdy u₧ bude mo₧nß lΘk proti AIDS rozÜφ°en² po celΘm sv∞t∞ a dostupn² ka₧dΘmu. Jß bych na to ale nespolΘhal.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz