P°eji p∞kn² den,
dneska (12.1.1998) jsem si p°eΦetl se zßjmem VßÜ Φlßnek "Co se stalo na Sibi°i 30. Φervna 1908?" a obΦas jsem se nestaΦil divit. M∞l
bych pßr poznßmek k vaÜemu Φlßnku:
Cituji:
"Nejsou u₧ ₧ßdnΘ mo₧nosti, kdy₧ vylouΦφme kometu a meteor. Navφc je nemyslitelnΘ, aby si blφ₧φcφ se komety nebo
meteoru nepovÜimla ani jedna hv∞zdßrna, kter²ch bylo v tΘ dob∞ na zemi n∞kolik stovek. Jak u₧ bylo °eΦeno, kometa a ani
meteor nem∞nφ sv∙j pohyb a dajφ se spat°it u₧ n∞kolik m∞sφc∙, ba i rok∙ p°edem, vypoΦφtat jejich drßhu a snadno tak
zjistit, jsou-li nebo nejsou v koliznφm kursu se Zemφ."
konec citace.
Tady si vßm dovolφm napsat pßr v∞t. Co asi nepop°e zastßnce ₧ßdnΘ teorie je to, ₧e k v²buchu doÜlo ve vzduchu. Z toho se
u₧ ale dß n∞co odvodit. NaÜe atmosfΘra je schopna ubrzdit t∞leso do pr∙m∞ru 150m. Co je v∞tÜφ, tak atmosfΘra u₧ nemß
schopnost ubrzdit. Pokud pφÜete, ₧e nenφ mo₧nΘ, aby si n∞Φeho takovΘho v tΘ dob∞ nikdo nevÜiml, tak vßs m∙₧u ubezpeΦit,
₧e i v dneÜnφ dob∞ by si tak malΘho t∞lesa nikdo asi nevÜimnul, nebo a₧ velmi pozd∞ a s velkou pravd∞podobnostφ by to
nebyla hv∞zdßrna, ale spφÜ t°eba americko-kanadsk² NORAD.
Jßdro komety, kterΘ se dß spat°it n∞kolik m∞sφc∙ p°edem, mß v
pr∙m∞ru n∞kolik kilometr∙. Nap°. znßmß Halleyova kometa mß zhruba 8km a kometa Halle-Bopp dokonce asi 30km. Takto velkΘ
t∞lesa se dajφ opravdu s trochou Üt∞stφ objevit i m∞sφce Φi roky p°ed p°φchodem do p°φslunφ.
U menÜφch t∞les to je
slo₧it∞jÜφ. Dnes existuji projekty, kterΘ se sna₧φ monitorovat okolφ naÜφ Zem∞ a v∙bec vÜechny objekty, kterΘ by mohli
potencionßln∞ ohro₧ovat naÜi Zemi. Dost Φasto se ale stane, ₧e objevφme t∞leso a teprve zp∞tn²m v²poΦtem se zjistφ, ₧e
nßs minulo t°eba ve vzdßlenosti pouh²ch 100.000 km (t°etina vzdßlenosti Zem∞-M∞sφc), co₧ je opravdu jen o vlßsek. V dob∞
kdy si to mil² balvan kolem nßs drandil, o n∞m nem∞l nikdo nejmenÜφ tuÜenφ a to je dneska hv∞zdßren vφc a jeÜt∞ k tomu s
daleko modern∞jÜφ technikou, vojenskΘ systΘmy ani nepoΦφtßm.
Co tedy asi nakonec nad Tunguzskou plßnφ explodovalo?
Podle v²poΦtu a modelacφ se zjistilo, ₧e Ülo podle vÜeho o kamennΘ
kompaktnφ t∞leso, kterΘ m∞lo p°ed vstupem do atmosfΘry pr∙m∞r asi 60m a hmotnost 500.000 tun.
Koncovß rychlost meteoritu
se udßvß v rozmezφ 16 - 30 km/s a k v²buchu doÜlo patrn∞ ve v²Üce 6.5 km p°i sklonu drßhy k povrchu Zem∞ 40 stup≥∙. P°i
v²buchu se uvolnila energie 10^16 - 10^17 J co₧ je asi 10Mt TNT, pro srovnßnφ to je stejnß energie, jako kdyby se narßz
odpßlilo 600 atomov²ch pum rß₧e tΘ, co byla pou₧ita v HiroÜim∞. Podle sv∞dectvφ jasn² bolid p°ilet∞l od jihov²chodu a
jeho svφtivß drßha v atmosfΘ°e p°esßhla dΘlku 1000km a rßzovß vlna v²buchu byla slyÜitelnß a₧ do vzdßlenosti 1500 km.
Dokonce je znßm² i p°esn² Φas: 0:13:35UT.
Rozhodn∞ nenφ sprßvnß p°edstava, ₧e kdy₧ je n∞co kamennΘho, tak to nem∙₧e vybuchnout ve vzduchu, ale musφ to nutn∞
₧uchnout na zem a jeÜt∞ k tomu ud∞lat dφru:-). P°i pr∙letu atmosfΘrou p∙sobφ na t∞leso ohromnΘ tepelnΘ a mechanickΘ
namßhßnφ, kterΘ to t∞leso prost∞ nemusφ vydr₧et a je doslova roztrhßno na kusy. Pokud jde o n∞jak² ten krßter, tak nenφ
pravda, ₧e ka₧d² meteorit p°i dopadu ud∞lß krßter (v∞tÜφ ci menÜφ). Zßle₧φ na velikosti a bohu₧el v∞tÜinou to dopadne
tak, ₧e ₧ßdn² krßter nenφ. Je to dßno velikostφ a hmotnostφ t∞lesa p°i dopadu a ta se pohybuje °ßdov∞ v kilogramech.
V²sledkem toho je, ₧e milej meteorit se pohodln∞ schovß mezi ostatnφ Üutry a najφt ho je p∞knß fuÜka. Ne nadarmo se
dneska nejlΘpe hledajφ meteority v Antarktid∞ :-)))
No, ono by se tam naÜlo toho vφc. Zkratka doporuΦuji Φtenφ
i z druhΘ strany, proto₧e dost Φasto jsou vaÜe argumenty chybnΘ.
Jinak se mi ale server Interval celkem lφbφ a dr₧φm palce p°i dalÜφm rozvoji.
P∞kn² zbytek dne p°eje,
Petr Pazour
PS: Jo, a podle zprßv, kterΘ obΦas pustφ NORAD do sv∞ta, nenφ srß₧ka s t∞lesem blφ₧φcφ se velikosti tomu tunguzskΘmu a₧
zas tak velkß vzßcnost. Zatφm mßme po°ßd ale Üt∞stφ, proto₧e to bylo v₧dy menÜφ t∞leso a exploze nastala v∞tÜinou nad
oceßnem ... at nßm to vydr₧φ :-)
|
