Jak se slavφ vßnoce jinde ve sv∞t∞?
VßnoΦnφ svßtky v sob∞ nemajφ jen kouzlo èt∞drΘho veΦera. NevÜednφ vßnoΦnφ atmosfΘra s rozsvφcen²mi stromeΦky a slavnostnφ v²zdobou v obchodech, domßcφ v∙n∞ peΦenΘho cukrovφ, to vÜe mß dßvnou tradici v dodr₧ovßnφ adventu
Slovo advent vlastn∞ znamenß p°φchod. ╚ty°i ned∞le p°ede dnem ·dajnΘho Je₧φÜova narozenφ pro k°es¥any zaΦφnß prvnφ Φßst cφrkevnφho roku. D°φve v obdobφ adventu, krom∞ pravidelnΘho dochßzenφ na rannφ bohoslu₧by, dodr₧ovali p°φsnΘ zvyky. Mezi n∞ pat°il p∙st a zßkaz veÜkerΘ zßbavy, zp∞vu a tance. V rßmci adventnφ doby se dr₧el svßtek SvatΘho Ond°eje.
SvobodnΘ dφvky se prßv∞ v tento den, na zßklad∞ r∙zn²ch v∞Üteb mohly dozv∞d∞t, jestli se v p°φÜtφm roce vdajφ nebo ne.
K vßnoc∙m samoz°ejm∞ pat°φ ozdoben² a osvφcen² stromeΦek, kter² je u nßs snad v ka₧dΘ rodin∞. Dnes nenφ problΘm s jejich shßn∞nφm, ale naopak s v²b∞rem dßrk∙ pro naÜe nejbli₧Üφ. V obchodech, zvlßÜt∞ o vßnocφch, le₧φ na pultech obchod∙ brutßlnφ mno₧stvφ zbo₧φ a pro nßs platφ dilema, ₧e se dß darovat de facto cokoli, zßle₧φ jen na naÜφ fantasii a samoz°ejm∞ na mo₧nostech naÜφ pen∞₧enky nebo kreditnφ karty, kterß b²vß obzvlßÜt∞ o vßnocφch mimo°ßdn∞ prßzdnß.
Slavnostn∞ zabalen² dßrek m∙₧e obsahovat cokoli, od poukazu na zßjezd n∞kam pryΦ do zahraniΦφ, novΘ hodinky a₧ po obyΦejnou kazetu nebo m²dlo pro maminku.
Krßsn², vkusn² a nßpadit² dßrek, kter² obdarovanΘho pot∞Üφ, nemusφ b²t v∙bec drah².
Jak se slavφ vßnoce jinde ve sv∞t∞?
VßnoΦnφ zvyky a tradice, kterΘ jsou neodmysliteln∞ spojeny s domn∞l²m narozenφm Je₧φÜe Krista, udr₧ujφ miliony lidφ na celΘm sv∞t∞ u₧ od roku 345 p°.n.l TehdejÜφ pape₧ Liberius se toti₧ rozhodl, ₧e 25. prosinec se bude slavit jako den Je₧φÜova narozenφ.
Pr∙b∞h vßnoΦnφch svßtk∙ je v ostatnφch stßtech v∞tÜinu podobn² pr∙b∞hu t∞m naÜim, ale p°esto se v n∞jak²ch drobn²ch detailech liÜφ.
Americk² Santa Claus.
SpojenΘ stßty jsou v oblasti vßnoΦnφch zvyklostφ velmi komplikovanΘ, USA jsou toti₧ domovem mnoha nßrodnostφ a kultur, kterΘ slavφ vßnoce jinak ne₧ ostatnφ..., ale dajφ se zde najφt n∞jakΘ spoleΦnΘ zvyky, nap°φklad slavnostn∞ vyzdobenΘ a osv∞tlenΘ domy a stromky. TradiΦnφm jφdlem v USA je peΦen² krocan. USA majφ rovn∞₧ svoji nßrodnφ postaviΦku - Santa Clause (u₧ jsem cht∞l napsat Santa Klause), kterß p°inßÜφ d∞tem dßrky a₧ v noci z 25. na 26. prosince.
Ma∩arskΘ vßnoce jsou ve znamenφ svatΘho èt∞pßna.
V Ma∩arsku majφ vßnoΦnφ svßtky dlouhou tradici i proto, ₧e druh² svßtek vßnoΦnφ je souΦasn∞ svßtkem èt∞pßnov²m, kterΘho Ma∩a°i pova₧ujφ za zakladatele samotnΘho ma∩arskΘho stßtu. Zhruba 70 procent Ma∩ar∙ jsou katolickΘho vyznßnφ, zbyl²ch t°icet procent se hlßsφ k r∙zn²m reformnφm cφrkvφm, nebo nemajφ ₧ßdnΘ vyznßnφ(jako jß -jß uctφvßm Internet:-)) a proto se Üt∞droveΦernφ mÜe do vßnoΦn∞ vyzdoben²ch kostel∙ pova₧ujφ za spoleΦenskou povinnost, kterß ale v poslednφ dob∞ zaΦφnß trochu upadat, zejmΘna u mlßde₧e.
Vßnoce zde zaΦφnajφ ve velkΘ v∞tÜin∞ rodin upeΦenφm tradiΦnφho svatoÜt∞pßnskΘho kolßΦe. Cel² vßnoΦnφ jφdelnφΦek se podobß hodn∞ tomu, co jφme u nßs. Podßvajφ se nap°φklad tenkΘ oplatky s medem a Φesnekem - co₧ je docela zajφmavß kombinace - a tradiΦnφ pikantnφ rybφ polΘvka nebo kapr s bramborov²m salßtem.
V Rakousku se vßnoce tΘm∞° neliÜφ od t∞ch naÜich.
Adventnφ trhy zde zaΦφnajφ ji₧ od poloviny listopadu. V dob∞ Adventu peΦou rakouskΘ hospody≥ky mßslovΘ, rozinkovΘ a o°echovΘ zßkusky. RakuÜanΘ si navφc velmi potrpφ na pestrou p°edvßnoΦnφ a vßnoΦnφ v²zdobu - zkuste navÜtφvit Vφde≥ t²den p°ed vßnoci. P°φmo ve èt∞dr² den si pochutnßvajφ rybßch a dr∙be₧i, kterß b²vß upravovßna mnoha zp∙soby.
A nakonec se zmφnφme o sousednφm Slovenku
Na ₧ßdnΘm stole zde snad o vßnocφch nechybφ kapustnice, kterß je obzvlßÜt∞ dobrß po celodennφm p∙stu. Pro ty, kdo nevφ, co je to kapustnice, zde uvedu, ₧e je to vlastn∞ polΘvka z kyselΘho zelφ s uzen²m masem a klobßsou. Jako sladkosti se zde s oblibou konzumuje vφcevrstevn² kolßΦ s mßkem, o°echem, marmelßdou a tvarohem. VeΦe°e je pouze rodinnou zßle₧itostφ a nßvÜt∞vy p∙lnoΦnφ mÜe pat°φ k pevn²m tradicφm.
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|