Rßno 30. Φervna se stalo sv∞dkem jednΘ z nejpodivn∞jÜφch a nejzßhadn∞jÜφch v∞cφ, kterΘ se kdy udßly od stvo°enφ sv∞ta. Vzdßlenou oblast TunguzskΘ roviny, kterß se nachßzφ na opuÜt∞nΘ Sibi°i, navÜtφvila niΦivß sφla pohybujφcφ se obrovskou rychlostφ. Exploze, kterß nemß v d∞jinßch lidstva obdoby zniΦila 1800 kilometr∙ ΦtvereΦnφch. DneÜnφ zprßvy naznaΦujφ, ₧e v²buch byl slyÜet na vzdßlenost 800 kilometr∙ a ot°esy p∙dy byly slyÜet a₧ ve Spojen²ch stßtech. Celß noΦnφ obloha Evropy se rozsvφtila jako ve dne. Co se na Sibi°i vlastn∞ stalo?

RusovΘ vyslali na mφsto exploze svoji expedici a₧ v roce 1927, tedy a₧ po 19 letech. Vedl ji vynikajφcφ v∞dec Leonid Kulik. Tito ΦlenovΘ tΘto expedice byli naprosto fascinovßni zprßvami, kterΘ se zmi≥ovali o velkΘm objektu, o explozi takovΘ sφly, ₧e polßmal lesy na vzdßlenost n∞kolika desφtek kilometr∙, o horkΘm vzduchu, kter² zabil tisφce sob∙ a odnesl budovy a stany. I kdy₧ byli v∞dci k takov²m zprßvßm zcela skeptiΦtφ, kdy₧ se nakonec dostali do oblasti exploze, to co naÜli, naprosto p°edΦilo jejich oΦekßvßnφ. Zprßvy oΦit²ch sv∞dk∙ byly toti₧ naprosto p°esnΘ.

I v dneÜnφ dob∞ atomovΘ energie a vesmφrn²ch let∙ se stßle nevφ, co se v roce 1908 na Sibi°i stalo. Jeden z nejdiskutabiln∞jÜφch nßzor∙ znφ, ₧e se jednalo o v²buch mimozemskΘ vesmφrnΘ lod∞, kterΘ selhal reaktor. AΦkoli se to zda hodn∞ p°ita₧enΘ za vlasy, existuje n∞kolik indiciφ, kterΘ tento nßzor podporujφ. NenaÜlo se ₧ßdnΘ mφsto dopadu. Meteor, kdy₧ dopadne, zanechß po sob∞ bez v²jimky krßter, v∞tÜφ nebo menÜφ, ale zanechß. Zde nebylo nic, a tak "objekt" musel vybuchnout jeÜt∞ nad zemφ. Meteor ale nem∙₧e vybuchnout, je to vlastn∞ velk² kus kamene.
DalÜφm faktem podporujφcφ tuto teorii je ten, ₧e oΦitφ sv∞dkovΘ se zmi≥ovali o p°edm∞tu, kter² se p°i pohybu nad jezerem Bajkal pomalu snßÜel dol∙ a m∞nil sm∞r svΘho pohybu, co₧ nem∙₧e ud∞lat ani kometa, ani meteor. Navφc, po vßlce se zjistilo, ₧e charakter exploze na Sibi°i je naprosto stejn² s charakterem v²buchu v HiroÜim∞ a Nagasaki, kde byli poprvΘ pou₧ity jadernΘ zbran∞. Na Sibi°i se tak pravd∞podobn∞ poprvΘ objevil onen charakterick² h°ib atomovΘho v²buchu.

Nejsou u₧ ₧ßdnΘ mo₧nosti, kdy₧ vylouΦφme kometu a meteor. Navφc je nemyslitelnΘ, aby si blφ₧φcφ se komety nebo meteoru nepovÜimla ani jedna hv∞zdßrna, kter²ch bylo v tΘ dob∞ na zemi n∞kolik stovek. Jak u₧ bylo °eΦeno, kometa a ani meteor nem∞nφ sv∙j pohyb a dajφ se spat°it u₧ n∞kolik m∞sφc∙, ba i rok∙ p°edem, vypoΦφtat jejich drßhu a snadno tak zjistit, jsou-li nebo nejsou v koliznφm kursu se zemφ.
Pokud po°ßd nev∞°φte na vesmφrnΘ plavidlo, nauΦte se jedno pravidlo:
"Kdy₧ vylouΦφme vÜechny mo₧nosti, to, co zb²vß, by¥ nepravd∞podobnΘ, musφ b²t pravda."...a v tomto p°φpad∞ nßm u₧ moc mo₧nostφ nezb²vß.

Aspekt kosmickΘ lodi, hledajφcφ mφsto na p°istßnφ mß jeÜt∞ jeden zajφmav² podtext. Posßdka urΦit∞ v∞d∞la, ₧e mß problΘmy a je tudφ₧ velmi mo₧nΘ, ₧e z nich n∞kdo p°e₧il!
VÜude na Zemi se pilot letounu katapultuje, kdy₧ je jeho letoun neovladateln², proΦ by se tak nemohli zachovat i tvorovΘ cizφ rasy? Schopnost vycφtit nebezpeΦφ a podniknout kroky k zßchran∞ vlastnφho ₧ivota existuje u vÜech vyÜÜφch forem ₧ivota, ne jenom u lidφ.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz