SN╠ÄN▌ MUÄ - SKUTE╚NOST NEBO V▌PLOD FANTAZIE?
B∞hem tohoto i minulΘho stoletφ p°iÜlo mnoho zprßv o podivnΘm tvorovi. ╪φkß se mu sn∞₧n² mu₧ nebo zkrßcen∞ yetti. Tito ohromnφ chlupatφ tvorovΘ, kte°φ se vzdßlen∞ podobajφ opici jsou mnohem vyÜÜφ ne₧ Φlov∞k a n∞kdy vß₧φ i p°es 200 kilogram∙. Kdo to ale ve skuteΦnosti je, to nikdo nevφ. N∞kdo pova₧uje sn∞₧nΘho mu₧e za tvora, kter² p°e₧il v samot∞ mnoho stoletφ, n∞kdo je pova₧uje za obyΦejnΘ duchy nebo mimozemÜ¥any, jin² zase za pouh² v²plod fantazie.
I p°esto se tito tvorovΘ neustßle vyskytujφ na vφce ne₧ dvanßcti stßtech Severnφ Ameriky a Kanady. Je proto mo₧nΘ, ₧e tito prehistoriΦtφ tvorovΘ mohli skuteΦn∞ p°e₧φt v opuÜt∞n²ch lesφch ohromnΘho rozsahu, kterΘ samoz°ejm∞ p°edstavuje jejich p°irozenΘ ₧ivotnφ prost°edφ.
V pr∙b∞hu minulΘho stoletφ se poda°ilo sehnat n∞kolik d∙kaz∙ o existenci t∞chto tvor∙. Jsou to stopy, kkterΘ lidΘ v∞tÜinou naÜli ve sn∞hu a kterΘ se jim poda°ilo vyfotografovat a odlφt ze sßdry.
Je samoz°ejmΘ, ₧e ne vÜechny jsou pravΘ, podvodnφci se v₧dycky objevφ, ale rozhodn∞ nem∙₧ou b²t vÜechny stopy podvody. Nalezlo se jich toti₧ celkem p°es t°i tisφce a mnohΘ z nic byly od sebe vzdßleny n∞kolik kilometr∙ a nachßzely se na odlehl²ch a n∞kdy i t∞₧ko p°φstupn²ch mφstech. Je opravdu t∞₧kΘ si p°edstavit, ₧e urΦitß skupina lidφ v∞nuje vytvß°enφ t∞chto stop tolik ze svΘho Φasu, ani₧ by na tom n∞jak vyd∞lßvala.
B∞hem poslednφch 25 let byly odlitky stop sn∞₧nΘho mu₧e podrobeny peΦliv²m test∙m na n∞kolika americk²ch univerzitßch a n∞kolika kanadsk²ch labolato°φch, p°iΦem₧ se zjistilo, ₧e obvyklß stopa dosp∞lΘho yettiho je asi 40 centimet∙ dlouhß, 17,5 centimetr∙ Üirokß a nemß ₧ßdnou klenbu. Mφsto nφ mß yetti, jak je ve stop∞ z°eteln∞ vid∞t, dvojitou kouli, kterß pravd∞podobn∞ podpφrß velkou vßhu tvora,
Z hloubky vtisku stopy do sn∞hu se zjistilo, ₧e yetti je dvounohΘ zvφ°e vß₧φcφ asi 150 kilogram∙, obvykle vφce. Nenφ mo₧nΘ, aby Ülo o medv∞da, proto₧e ve stopßch nejsou ₧ßdnΘ otisky drßp∙, kterΘ medv∞d urΦit∞ mß.
I p°es tyto d∙kazy se zv∞sti o potkßvßnφ lidφ s yettim setkßvali s posm∞chem zoolog∙. Kdy₧ ale americk² lovec Roger Patterson natoΦil v roce 1967 na svoji kameru obsa₧n², krßtk² film o samici yettiho, kterß se prochßzela v m∞lkΘ °ece Bluff Creek v Severnφ Kalifornii, posm∞chy zoolog∙ umlkli.
UrΦit∞ jste tento zßb∞r u₧ vid∞li v televizi, pokud si dob°e vzpomφnßm, tyto po°ady o nevysv∞tliteln²ch jevech uvßd∞l Arthur C. Clarke.
Experti, kte°φ tento kousek filmu podrobili zkoumßnφ, zjistili, ₧e velikost tvora je asi 312.5 centimetru. Krok m∞la samice dlouh² asi jeden metr, co₧ je na Φlov∞k dost. Navφc je t∞₧kΘ vysv∞tlit, pokud by se tedy jednalo o podvrh, jak by mohla osoba p°evleΦenß do yettiho napodobit dlouhΘ volnΘ kroky a p°irozenΘ pohupovßnφ pa₧φ? Podle typick²ch rys∙ - Üirokß tvß°, vystouplΘ oboΦφ, ₧ßdn² krk a dozadu ustupujφcφ Φelo - tehdy to nasv∞dΦovalo tomu, ₧e yetti je vlastn∞ opoΦlov∞k vzp°φmen², kter² m∞l vyhynout u₧ p°ed n∞kolika miliony lety.
Existuje yetti nebo ne. Pokud v∞°φme, ₧e onen natoΦen² kousek filmu je pravdiv² a nebyl zfalÜovßn, pak se m∙₧e opravdu jednat o tvora, kter² n∞jak²m zßhadn²m zp∙sobem p°e₧il pßr milion∙ let. ProΦ ale nevyhynul, nebo proΦ se nevyvinul v dalÜφ v²vojovou °adu se m∙₧eme dnes jen domnφvat.
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|