Po dlouhou dobu se v∞tÜina seri≤znφch v∞dc∙ sna₧ila vyh²bat diskusi o kulovΘm blesku. FyzikovΘ pova₧ovali kulov² blesk za pouhΘ v²mysly nebo dokonce halucinace, proto₧e nikdo neznal zp∙sob toho, jak m∙₧e b²t elektromagnetickß energie spoutßna do tvaru koule. I p°esto se v poslednφch letech rozÜφ°ily zprßvy o v²skytu kulovΘho blesku, n∞kterΘ z nich i podali prßv∞ ti nev∞°φcφ fyzici a tak u₧ dnes nelze existenci tohoto zßhadnΘho fenomΘnu dßle zpochyb≥ovat.

Kulov² blesk obvykle vypadß jako sv∞telnß koule o pr∙m∞ru 50 cm a obvykle mφvajφ Φervenou, ₧lutou nebo zelenou barvu. V²jφmeΦn∞ i bφlomodrou. ╚asto jsou zdrojem bzuΦiv²ch zvuk∙. Kdy₧ nßhle zmiznou, nebo dokonce explodujφ, zanechßvajφ po sob∞ charakteristick² zßpach sφry. Neobjevujφ se jenom na bou°ky, ale i za hezkΘho poΦasφ, co₧ vzbuzuje jeÜt∞ v∞tÜφ zßjem v∞dc∙ o tento fenomΘn.

T∞mto v∞dc∙m vÜak spßt nepopiratelnß skuteΦnost, ₧e kulovΘ blesky se obΦas chovajφ inteligentn∞, nebo to tak vypadß, jakoby je n∞jakß inteligence °φdila. N∞kterΘ kulovΘ blesky toti₧ majφ svoji vlastnφ v∙li, krou₧φ kolem lidφ a p°edm∞t∙ v pokoji, vstupujφ do dom∙ a lΘtajφ po vÜech pokojφch.

Kdy se staly kulovΘ blesky Ükodolib²mi? Nejznßm∞jÜφ p°φpad je ·tok na skupinu sov∞tsk²ch horolezc∙ (₧e by cφleny atentßt na sov∞tskΘ obΦany?) v horßch Kavkazu 17. dubna 1978. Horolezci se po celodennφm namßhavΘm v²stupu utabo°ili ve v²Üce 3.6 kilometr∙ a chystali se veΦer ke spßnku. Zßhy pozd∞ veΦer je probudil svφtφcφ p°edm∞t, kter² vlezl do jejich stan∙. Tato koule ne zdaleka nepodobnß kapce zaΦala prozkoumßvat spacφ pytle, ve kter²ch spali horolezci a ani jeden nevynechala.
Ve chvφli, kdy koneΦn∞ zmizela, byl jeden Φlen t²mu Oleg Korovin mrtv². Ostatnφ m∞li vß₧nΘ popßleniny a vrtulnφkem museli b²t p°evezeni do nemocnice. Kousky sval∙ t∞chto posti₧en²ch horolezc∙ byly spßleny a₧ na kost. Sov∞tÜtφ lΘka°i se doposud s niΦφm takov²m nesetkali.

Toto ·d∞snΘ sv∞dectvφ Φty° horolezc∙, kter²m se nepoda°ilo dokonΦit sv∙j v²stup, ale kte°φ toto setkßnφ p°e₧ili, n∞kterΘ v∞dce zarß₧φ a Üirokou ve°ejnost zneklid≥uje. Dosud se p°itom nepoda°ilo objasnit, proΦ a jak se kulov² blesk objevuje. Podle n∞kter²ch teoriφ, kterΘ se ale samoz°ejm∞ nedajφ brßt vß₧n∞, je mo₧n²m zdrojem energie blesku antihmota nebo atomovΘ Üt∞penφ.
V∞tÜina odbornφk∙ ale trvß na na nßzoru, je ₧e jednß pouze o atmosfΘrick² jev, kter² vznikß nßhodn∞ a objevuje se rovn∞₧ na nßhodn²ch mφstech.

Co dßle kulovΘ blesky zp∙sobily? (v²b∞r)