Kapitola 2 Devßt² duben 2002, Sv∞t D ruh² den vÜude vlßdl vÜude po celΘm sv∞t∞ zmatek. V∞tÜina televiznφch stanic, rozhlas a noviny p°inßÜely na prvnφch stranßch, v nejexkluzφvn∞jÜφm vysφlacφm Φase fotky a zßb∞ry mimozemsk²ch plavidel. Niky s Pollem se stali nßhle p°es noc hrdiny. JedineΦnΘ zßb∞ry z Pollovy kamery okam₧it∞ p°evzaly vÜechny stanice ve Spojen²ch stßtech a potΘ jej vysφlaly ve zkrßcenΘm zßb∞ru na celΘm sv∞t∞. Niky nestaΦil p°ijφmat gratulace od sv²ch koleg∙. U Polla se opakovalo totΘ₧. Oba byli naprosto vytφ₧eni a v∙bec jim nezbyl Φas ani na ob∞d se sv²mi p°ßteli. VÜude je poznßvali jako dva reportΘry, kte°φ jako prvnφ p°inesli v∞rohodnΘ d∙kazy o existenci mimozemsk²ch civilizacφ. Dφky nim vlastn∞ cel² sv∞t vid∞l prvnφ mimozemskΘ plavidlo na zemi. RadarovΘ stanice v N∞mecku ten den zachytily neÜifrovanΘ vysφlßnφ mimozemskΘ lodi. Po p°evedenφ mnoha jedniΦek a nul do srozumitelnΘho jazyka nastal nemΘn∞ stejn² poprask. MimozemÜ¥anΘ urΦili dobu setkßnφ na desßt² duben 1997 v 8 hodin veΦer. Ihned vyrozum∞li hlavnφ m∞sta vcelΘm sv∞t∞ a potom i centrum OSN. VÄenev∞, kde byla uspo°ßdßna mimo°ßdnß sch∙zka Φlen∙ organizace se po p°ijetφ zprßvy a ov∞°enφ jejφ toto₧nosti rozpoutala diskuse. Slova se ujal prezident RuskΘ Federace, kdy₧ p°edtφm zarazil hßdku mezi ministrem obrany USA a vφceprezidentem N∞meckΘ republiky. "Pane minist°e, v tΘto historickΘ chvφli bychom se nem∞li hßdat a uva₧ovat jak se zabezpeΦφme proti p°φpadnΘmu mimozemskΘmu ·toku, ale m∞li bychom uva₧ovat nad tφm, co vlastn∞ po nßs cht∞jφ." pokßral prezident RuskΘ Federace Sebastiena Cohena, ministra obrany USA, kter² okam₧it∞ p°ijel z Pentagonu. "Kdyby se mezi ob∞ma civilizacemi rozvinul v²m∞nn² obchod, bylo by to p°φnosem na ob∞ strany." "Pane prezidente, ale kdyby cht∞li, tak si nßs bez problΘm∙ podmanφ a my proti tomu neud∞lßme nic. My na n∞ nestaΦφme. M∞li bychom b²t aspo≥ p°ipraveni. Znßme z historie mnoho takov²ch p°φpad∙, dokonce i z naÜφ kultury, t°eba Indißn∙. P°ichßzeli jsme Φasto jako p°ßtelΘ, ale pak jsme cht∞li vφc zlata a p∙dy a vyu₧φvali jsme svΘ p°evahy nad nimi. A jak to dopadlo dnes ? Indißni tΘm∞° neexistujφ. A v²m∞nn² obchod ? Co si myslφte, ₧e mi jim m∙₧eme nabφdnout ? NaÜi technologii ? Proboha, v₧dy¥ majφ mnohem lepÜφ. Mo₧nß je vnich skrytß hrozba. " Do konverzace se vlo₧ila prezidentka USA. "Jen₧e nemyslφÜ si Sebastiane, ₧e, kdyby cht∞li, tak by na nßs u₧ dßvno za·toΦili ?" "Kdy₧ objevφte cizφ civilizaci, co ud∞lßte, p°istanete a navß₧ete kontakt a zjistφte jakß je, nebo rovnou je vyma₧ete z povrchu zem∞ ? " odrazil pohotov∞ ·tok Sebastian. "Mo₧nß jim budeme n∞jak prosp∞Ünφ, ale nedokß₧u si p°edstavit jak. M∞li bychom vyhlßsit stupe≥ ohro₧enφ na obou kontinentech, ve Spojen²ch stßtech americk²ch a i Evrop∞ a informovat NATO. SpoleΦn∞ bychom byli schopni p°φpadn² nßpor odrazit. Panφ prezidentko, jestli nevezmete v ·vahu mß slova, tak budu nucen podat rezignaci." "To nebude nutnΘ," zasßhl p°edseda OSN "Souhlasφm se Sebastianem, vyhlßsφme t°etφ stupe≥. Jistoty nenφ nikdy dost. My sice vyhodφme padesßt milion∙ dolar∙, ale mo₧nß nßm to zachrßnφ ₧ivot. Oznßmφme tisku vyhlßÜenφ pohotovosti ? Jsou jako vlci, Φekajφ u₧ n∞kolik hodin na jakΘkoliv prohlßÜenφ. " "M∞l by jste uspo°ßdat tiskovou konferenci p°ed setkßnφm s vesmφ°any." "Ne°φkßm, ₧e by m∞ to nenapadlo," usmßl se ÜΘf OSN. Hlavnφ mu₧ Organizace Spojen²ch Nßrod∙ povstal a za bou°livΘho potlesku se postavil p°ed °eΦnick² pult. "Dßmy a pßnovΘ, obyvatelΘ planety Zem∞. V tuto historickou chvφli je jasnΘ, ₧e nejsme ve vesmφru sami. Po mnoha letech pßtranφ a zkoumßnφ vesmφru jsme se koneΦn∞ dozv∞d∞li odpov∞∩ na tuto otßzku. Zde, vp°echodnΘm st°edisku OSN vÄenev∞, se vÜichni t∞Üφme na prvnφ setkßnφ s nßvÜt∞vnφky. Spolu sostatnφmi Φlensk²mi stßty doufßme, ₧e nemajφ vesmφ°anΘ nep°ßtelskΘ ·mysly. Vstupujeme do novΘ epochy rozvoje v∞dy a techniky, kterß..." V Nikyho vile vLos Angeles se ozval zvonek. Niky se ani nepohnul. Za dneÜek u₧ m∞l dost slßvy a obdivovßnφ, dost lidφ se na n∞j chodilo dφvat a poprosit ho, jestli by neud∞lal pro jejich denφk prohlßÜenφ. Zvonek zazvonil znova. Zdßlo se mu, ₧e trochu neodbytn∞ji ? RadÜi ztiÜil zvuk a Üel otev°φt. ╚ekal zßblesky fotoaparßt∙ a byl p°ipraven ihned zav°φt dve°e, ale venku byla jen Petra Navrßtilovß, Nikyho dlouholetß dobrß p°φtelkyn∞ a taky spolupracovnice. "Ahoj, co tady d∞lßÜ ?" zeptal se u₧asle a ustoupil, aby mohla vejφt dovnit°.. "No, musela jsem se jφt podφvat na dneÜnφho hrdinu, pana Crushera," °ekla s ·sm∞vem a polφbila ho. "Ty ale dnes vypadßÜ unaven∞. " "To je dφl popularity. Tebe bych tady dnes Φekal jako poslednφ. Mßm takov² ruÜn² den, ₧e by jsi tomu nev∞°ila." Petra se zasmßla a Üla za nφm do pokoje. "Snad t∞ nepronßsledujφ novinß°i ?" "Uhodla jsi." "Sami reportΘ°i majφ nakonec problΘmy s tiskem, televizφ. To je neuv∞°itelnΘ. Myslela jsem si, ₧e budeÜ dnes tady. No, jak se tak dφvßm, vybral sis dobr² ·kryt. A v∙bec, kde je Poll ? Nem∞l by tady b²t s tebou, sdφlet slßvu ?" "M∞l by tu b²t,"podotkl Niky. "NemßÜ nßhodou hlad ?" "A vφÜ, ₧e docela ano. ObjednßÜ pizzu ? " Niky zamφ°il k telefonu. "Za chvφli ji tady mßme. Poll odjel na n∞kolik dnφ do Los Angeles. Ani nevφÜ, jak mu to tam zßvidφm. Tady v Evrop∞ dokß₧e b²t popularita i na Ükodu. VidφÜ to sama, nem∙₧u b²t dnes ani sßm. Zatφm se posa∩, ÜΘf OSN mß zrovna projev." Chvφli mlΦky poslouchali. "A proΦ jsi vlastn∞ p°iÜla, zrovna dnes? Co si o nich myslφÜ. MyslφÜ, ₧e nßm to bude k u₧itku ?" Petra se na n∞j vß₧n∞ podφvala a poprvΘ za tento den bez jakΘhokoliv nßznaku ·sm∞vu Φi ironie zavrt∞la hlavou. "Ale Petro, tohle se stalo poprvΘ, poprvΘ se setkßvßme s jinou civilizacφ, proΦ mφt z toho strach ? Ka₧dß zm∞na v∞tÜinou vede k lepÜφmu stavu." "Jß nevφm. VφÜ Niky, kdy₧ na n∞ pomyslφm jak asi vypadajφ, b∞hß mn∞ mrßz po zßdech. A co vÜechno m∙₧ou s nßmi ud∞lat, ani₧ bychom s tφm n∞co zmohli." "T°eba vypadajφ jako velcφ hadi." "T°eba jo, ale co od nßs cht∞jφ, proΦ si to nevezmou zrovna ? Niky, jß bych byla v tΘhle situaci velice opatrnß a nev∞°ila jim. Majφ moc, jak nßs zniΦit. A mßm pocit, ₧e m∞ n∞kdo sleduje, n∞kdo z nich." Niky byl Üokovßn. "N∞kdo z nich ? Jak jsi na to proboha p°iÜla ?" Petr znejist∞la. "Jß nevφm, prost∞ mßm jen takov² pocit. Oni jsou tady na Zemi poprvΘ a nevφ, jak se majφ na Zemi chovat. Je to jako kdy₧ se dφt∞ z malΘ vesnice dostane do velkom∞sta. Je zmatenΘ, nevφ, co d∞lat." Niky ji m∞l rßd a sna₧il se jφ pomoci. Znala ho p°ece mnoho let a za tu dobu se nauΦili, ₧e nemajφ jeden druhΘho podce≥ovat. Za tu dobu se mezi nimi vyvinul zvlßÜtnφ vztah a Niky ho necht∞l naruÜit t°eba tφm, ₧e by se jφ te∩ vysmßl, aΦkoli to jeÜt∞ nikdy neud∞lal. Ale mo₧nß na tom n∞co bylo, i kdy₧ tomu sßm nev∞°il. "Dob°e, p∙jdeme se najφst ven do n∞jakΘ restaurace a uvidφme jestli nßs bude n∞kdo sledovat. Pizzu snφme pozd∞ji." O p∞t minut pozd∞ji vyÜli z domu a p∞Üky zamφ°ili do nejbli₧Üφ restaurace. Petra se sna₧ila b²t veselß a bezstarostnß, ale moc se jφ to neda°ilo. Aspo≥, ₧e Niky se niΦeho neobßval. Navrhla sice, aby jeli taxφkem, ₧e to bude bezpeΦn∞jÜφ, ale Niky jφ cht∞l dokßzat, ₧e se m²lφ a tak Üli p∞Üky. P°eÜli p°es k°i₧ovatku a dßvali pozor, aby v davu lidφ moc nevrß₧eli do ostatnφch. Jak rßda bych se m²lila, °φkala si pro sebe Petra. Niky se nenßpadn∞ rozhlφ₧el po okolφ a pokud si n∞Φeho vÜiml, rozhodn∞ to nedßval najevo. Nem∞l rßd moc velkΘ seskupenφ lidφ. èpatn∞ a pomalu se v davu lidφ pohyboval, nem∞l p°ehled o situaci a navφc je mohl p°φpadn² zabijßk bez problΘm∙ zabφt. Niky zaboΦil do pr∙jezdu, kde se pohybovalo p°ece jen o n∞co mΘn∞ lidφ. Bylo na n∞m vid∞t, ₧e kdysi pracoval u jednotky rychlΘho nasazenφ. Za deset minut p°iÜli do restaurace ani₧ by se n∞co zvlßÜtnφho p°ihodilo. Vybrali si st∙l v rohu, Niky galantn∞ podr₧el Pet°e ₧idli, aby si mohla sednout a ne₧ p°iÜel ΦφÜnφk zeptat se jich, co majφ za p°ßnφ, Niky si jeÜt∞ skoΦil zavolat. Za dv∞ minuty se vrßtil o poznßnφ zachmu°en∞jÜφ. Sedl si, objednal si pouze bφlΘ vφno, ΦervenΘ nesnßÜel a kdy₧ se ΦφÜnφk vzdßlil z doslechu, naklonil se k Pet°e a neobvykle vß₧n∞ °ekl "M∞la jsi pravdu, oni nßs oba dva sledujφ." Petra, kterß cht∞la n∞co °φct, nßhle ztratila °eΦ.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz