Jadernß ponorka OS Paris, Ji₧nφ Atlantik, 6. Duben 2002 podveΦer.
Na mo°i se nic moc v dob∞ mφru ned∞lo. Slu₧ba na vßleΦnΘ ponorce byla nuda, krom∞ n∞kolika cviΦenφ, kterΘ se vyznaΦovaly tφm, ₧e byly doslova a do pφsmene nebezpeΦnΘ.
Mlad² radista unud∞n∞ sledoval zelenou obrazovku radaru a myslel si, co on mß zase za sm∙lu. U₧ se docela t∞Üil na veΦernφ v²m∞nu sm∞ny. Na radaru se nic zvlßÜtnφho ned∞lo.
A₧ te∩. K°ivka sonaru nßhle p°ejela hluchΘ mφsto. Ozval se sotva slyÜiteln² signßl. Radista se okam₧it∞ probudil z d°φmoty do horeΦnΘ aktivity. Jestli₧e si n∞Φeho nevÜiml, byl by pr∙Üvih. Pak to vzdal.

"Kapitßne, n∞co se d∞je s radarem !!"
Kapitßn k n∞mu okam₧it∞ seb∞hl z hornφ Φßsti m∙stku.

"Radar nßhle p°estal zobrazovat urΦitΘ mφsto, pane" zaΦal vysv∞tlovat radista. "N∞co takovΘho jsem jeÜt∞ neza₧il, ale p°φsahal bych, ₧e tam n∞co je."
Radar zobrazoval kousek pevniny, nßmo°nφ plavidla, ale na levΘm okraji byla prßzdnß skvrna "Co to m∙₧e b²t ? Nenφ to n∞jakß porucha, t°eba od atmosfΘry ?"

"Ne pane, nenφ to porucha, i kdy₧ je bou°ka, hlavnφ problΘm je v tom, ₧e infraΦervenΘ paprsky, zobrazujφcφ vÜechno, p°estßvajφ b²t z°etelnΘ "
Radista povstal a p°eÜel k dalÜφmu panelu. Kapitßn ho sledoval pohledem. "Tady je to pane. " A ukßzal na velk² ovßln² p°edm∞t posunujφcφ se do st°edu obrazovky. Kapitßnovi uklouzlo zaklenφ. "Neprodlen∞ se spojte se v nßmo°nictvem a sd∞lte jim, co tady mßme.

Kolumbijsk² nßrodnφ park 7. dubna 2002 14:46
Poll Fergusson se sv²m p°φtelem Niky Crusherem, dva redakto°i samerick²m obΦanstvφm se nßhle ocitli v palb∞. KlidnΘ prost°edφ ruskΘho Nßrodnφho parku se narßz zm∞nilo v peklo. Tady v Rusku se znova rozpoutala nesmi°itelnß vßlka mezi dv∞ma drogov²mi klany.
Niky s Pollem byli vyslßni televiznφ stanicφ WNT do tohoto prokletΘho mφsta, aby tu natoΦili vzruÜujφcφ reportß₧ o boji dvou klan∙, sna₧φcφch se uchrßnit svΘ drogovΘ teritorium. Tento p°φpad zajφmal cel² sv∞t vΦetn∞ Spojen²ch stßt∙ americk²ch u₧ jenom proto, ₧e se v poslednφ dob∞ nic vzruÜujφcφho neudßlo a WNT byla dost bohatß aby si tuhle nebezpeΦnou v²pravu sponzorovala sama. Poll s Nikym byli natolik poÜetilφ, ₧e se dali zlßkat tuΦn²m honorß°em za natoΦenφ n∞kolika exkluzφvnφch zßb∞r∙ a pustili se do toho. Te∩ toho litovali. Kdy₧ se do toho pouÜt∞li, Φekali obyΦejnΘ pouliΦnφ boje mezi dv∞ma znep°ßtelen²mi skupinami. ╚ekali, ₧e b∞hem dvou dn∙ natoΦφ vÜechny snφmky a pak jen shrßbnou vysokou odm∞nu. Ale co urΦit∞ neΦekali, bylo to, ₧e ob∞ strany pou₧φvaly nejmodern∞jÜφ techniku, mobilnφ raketovΘ nosiΦe a dokonce n∞kolik dob°e vyzbrojen²ch helikoptΘr.

Te∩ byli na stop∞ ·krytu ohromnΘho mno₧stvφ drog. Kdyby tohle mφsto odhalili, m∞lo byto d∙sledky tΘm∞° mezinßrodnφ. Niky si myslel, ₧e do paÜovßnφ drog jsou i zapleteny n∞kterΘ znßmΘ americkΘ organizace a n∞kterΘ vlivnΘ osobnosti. Pokud to zjistφ a dostane se to do veΦernφho vysφlßnφ WNT, budou rßzem vyhledßvan²mi osobnostmi. Ne ₧e by Niky o popularitu stßl, to mu bylo ·pln∞ jedno, ale popularitu v₧dy doprovßzel jeÜt∞ jeden fakt a tφm bylo podstatnΘ zv²Üenφ platu.

Zakrslß vegetace na skalnatΘm h°ebeni Nßrodnφho parku rozhodn∞ nevzbuzovala krßsnou p°edstavu rßje a Nikymu v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nenapomßhala ke kladnΘmu vnφmßnφ jejich situace. Vedle Nikyho byl slyÜet neustßl² klapot Pollovy kamery. ZpoΦßtku to nevnφmal, ale kdy₧ to slyÜel neustßle, zaΦalo mu to lΘzt na nervy.

"MusφÜ po°ßd n∞co natßΦet ?" obo°il se na Poll.
Poll se na n∞j jen udiven∞ podφval. Niky nebyl typ, kter² by jen tak zniΦehonic vybuchl a u₧ kv∙li zvuku kamery v∙bec ne. N∞co ho muselo straÜn∞ Ütvßt. Poll se ho na to opatrn∞ zeptal. "Jß nevφm, mo₧nß je to tφm, ₧e nem∙₧eme odtud rychle pryΦ."
"Ale Niky, ty jsi se p°ece nebezpeΦφ nikdy nevyh²bal, spφÜe si je vyhledßval."
"Kdysi ano," p°ipustil Niky zdrßhav∞. "Ale to bylo tehdy."
"A v Φem se liÜφ to tehdy od te∩ ? NiΦφm. Po°ßd jsme reportΘ°i uprost°ed vßleΦnΘho konfliktu a po°ßd jsme na stop∞ trhßku stoletφ."
"V jednΘ v∞ci ale nemßÜ pravdu."
"V jakΘ ?"
"U₧ nejsme na stop∞ trhßku, ztratili jsme stopu." V∞d∞l, ₧e to znφ utrßpen∞ a nijak povzbudiv∞.
Poll neodpov∞d∞l. PopoÜel o n∞kolik krok∙ od n∞j v opaΦnΘm sm∞ru a pracoval s dalekohledem. Mφsto obhlφ₧enφ horizontu se te∩ dφval dol∙, na zem.
Niky zastavil a neruÜil ho. Pollovo zaujetφ naznaΦovalo, ₧e mo₧nß p°em²Ülφ o n∞Φem novΘm. Mo₧nß hledß n∞jakou sch∙dn∞jÜφ cestu.
"Mo₧nß jsem je nalezl." ozval se. V jeho hlase byla te∩ jiskra nad∞je.
Niky klop²tal k n∞mu p°es kameny a ko°eny a natßhl ruku, aby si k oΦφm p°itiskl Poll∙v dalekohled.
"Nic tu nevidφm."
Poll natßhl ruku. "Dφvej se tφmhle sm∞rem."
"Ano, mßÜ pravdu, je tam ta pevnost." °ekl Niky a v jeho hlase byl cφtit triumf. P°i pocitu, ₧e nakonec neproÜli polovinu obrovskΘho parku zbyteΦn∞ Üpatn²m sm∞rem, ucφtil Niky, ₧e se mu okam₧it∞ do vyΦerpan²ch nohou vracφ sφla. Te∩ kdy₧ m∞l odhalenφ na dosah byl schopn² ud∞lat cokoli. I kdy₧ byl Niky b²val² vojßk, byl p°edevÜφm novinß° a novina°ina ho Φφm dßl tφm bavila. MyÜlenka na d∙chod, i kdy₧ byl jeÜt∞ velmi, velmi daleko ho d∞sila. P°estal na to myslet.
"Jdeme Polle, musφte se tam dostat p°ed setm∞nφm." pobφdl p°φtele.

Lezenφ u₧ bylo dost na to, aby jim nohy a ruky vypadly z kloub∙. Niky se toho obßval, proto₧e se n∞kolikrßt otoΦil, aby vyprostil konΦetinu, o kterΘ byl naprosto p°esv∞dΦen, ₧e mu prßv∞ upadla. B∞hem v²cviku u americkΘ armßdy vyÜplhal na tucet takov²ch svah∙ a ned∞lalo mu to ₧ßdnΘ problΘmy, ale to bylo tehdy. Tehdy mu bylo osmnßct let a snil o velenφ.
Te∩ velenφ m∞l, i kdy₧ ne v pravΘm smyslu slova. Poll ho sice neoficißln∞ uznßval jako svΘho v∙dce, ale na to aby mu Niky rozkazoval, na to byl Niky p°φliÜ p°ßtelsk². Pova₧oval Polla za p°φtele, kter² by byl schopn² za n∞ho nasadit v jakΘkoliv situaci sv∙j ₧ivot. Ale osmnßct let zmizelo v nenßvratnu a Üplhßnφ nep°φjemn∞ bolelo. Rozbolav∞nß kolena, hrozn∞ poÜkrßbanΘ lokty a t∞₧ce oddychujφcφ plφce. Kup°edu ho jen neustßle tßhlo pomyÜlenφ na Pulitzerovu cenu, kterou za svoji reportß₧ urΦit∞ dostane. Vyplivl prach, zvφ°en² Pollem, kter² Üplhal p°ed nφm, a lezl dßl. DalÜφ malß opora pro nohy, dalÜφ mal² v²klenek, kam m∙₧e skr²t svΘ krvßcejφcφ nehty, dalÜφ trs plevele, o kter² se m∙₧e zachytit a tak to Ülo neustßle dßl. Nßhle ho n∞co ude°ilo do ramene a p°itisklo mu to zaΦern∞n² obliΦej ke skßle. Tiskl se ke svahu a schoval se v n∞jakΘm v∞tÜφm trsu tak, ₧e si tΘm∞° nevid∞l na vlastnφ ruce. Mßlem vyk°ikl na Polla, ₧e ho tφm Üpatn²m pohybem mßlem shodil dol∙, ale instinktivn∞ se zarazil. Chvφli jeÜt∞ tak le₧el v nepohodlnΘ poloze a pak se p°inutil to ud∞lat jeÜt∞ jednu chvφli jenom tak pro vÜechny p°φpady.
Zem∞ se slab∞ zachv∞la. Kroky!
Le₧el ·pln∞ tiÜe. Nad nφm, na svahu zmizel Poll tiÜe v k°ovφ. Niky namßhal oΦi, aby pohlΘdl nahoru bez pohnutφ hlavou. Kroky k°upaly na vrcholu svahu. Dvoje kroky...troje...mo₧nß i vφce.
Vid∞l vysokΘ ΦernΘ ko₧enΘ boty. Boty vojßka.
Vid∞l jen jedny, ale to mu staΦilo.
Pod jednφm chodidlem se mu uvolnila zv∞tralß skßla. Cφtil jak mu pomalu ujφ₧dφ noha. Z∙stal zticha a doufal, ₧e se udr₧φ na svahu rukama. Te∩ ne, jen pßr vte°in...
Kroky dun∞ly metodicky po h°ebeni. kamφnky a ·lomky se sypaly po svahu dol∙, Nikymu do tvß°e. Sklonil hlavu, ale ne vΦas. Reflex okam₧it∞ se pustit a zakr²t si oΦi ho mßlem stßl jeho pßd ze svahu a taky mo₧nß prozradil jeho p°φtomnost vojßk∙m naho°e.

Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz