Ohlasy na konec milΘnia (Konec vÜeho), 3. 2.
Diskuse o konci milΘnia byla vÜφm, jen ne diskusφ lidφ naslouchajφcφch. P°edem p°iznßvßm, ₧e jsem po Φase p°estal naslouchat i jß. ObΦas Φlov∞k zkrßtka na noblesu a kulturu polemiky nemß. Nabφzφm dopisov² pel-mel.
Pisete: "Doporucuji vyjet z Prahy do Brna. Dalnice zacina na nultem kilometru a prvni kilometr ujedete az po mijeni kilometrovniku s cislem 1." Vas argument spis nahrava priznivcum "delsi" varianty - dalnice samozrejme zacina prvnim kilometrem a na jeho konci je kilometrovnik s cislem 1.
Jde o terminologickΘ nedorozum∞nφ: "nult²m kilometrem" jsem myslel bod, pomysln² kolφk, patnφk, zara₧en² na zaΦßtku dßlnice. Ten mß Φφslo nula. Hned po n∞m zaΦφnß "prvnφ kilometr" - ·sek mezi nult²m a prvnφm patnφkem.
"Dohadovat se o roce nula neminim, jenom me neustale vytaci ta samozrejma blahosklonost tech, kteri "vedi", ze prece milenium konci az 31.12.2000."
Me vytacite Vy, ktery "vite" zase svoji pravdu.
J┴ jsem si nezaΦal, zastßnci "krßtkΘ" varianty nem∞li pot°ebu pouΦovat ostatnφ, ₧e je to tak a tak.
Rok 1999 znamena TISICIDEVITISTYDEVADESATYDEVATY.
Omyl. Rok "1999" je rok "tisφc dev∞t set devadesßt dev∞t" - Φφslovka zßkladnφ, bez teΦky. Rok "1999." je onen "TISICIDEVITISTYDEVADESATYDEVATY" - Φφslovka °adovß. UΦivo zßkladnφ Ükoly. Nelze p°echßzet z gramatick²ch pravidel na matematickß, jak se hodφ.
Jak jinak se necha neco pocitat, nez od jednicky? To snad vzdycky vsichni pocitali od jednicky, ne?
Op∞t terminologick² a v∞cn² omyl. Mno₧stvφ (mohutnost mno₧iny) se poΦφtß v Φφslech kardinßlnφch (Φφslovky zßkladnφ) - jedna, dv∞... (nic je nula!), po°adφ v Φφslech ordinßlnφch (Φφslovky °adovΘ) - prvnφ, druh²... "Prvnφ" zaΦφnß v bod∞ "nula", v bod∞ "jedna" zaΦφnß "druh²"!
Odjakziva se pocet vyjadruje prirozenymi cisly (1, 2, 3, ...), mezi ktere NULA nepatri.
Jde o dv∞ tvrzenφ. "P°irozenß Φφsla jsou kladnß a celß" - definice p°irozen²ch Φφsel. PoΦet se vyjad°uje i nulou, i dφt∞ vφ, ₧e kdy₧ mß t°i kolßΦky a vezmu mu jeden, tak mß dva, po dalÜφm odebrßnφ jeden a koneΦn∞ nic - nula! Nula je platnΘ Φφslo vyjad°ujφcφ mno₧stvφ - poΦet prvk∙ prßzdnΘ mno₧iny.
Ivane, vÜechno je to marn²... (Werich sice °φkal, ₧e se nesmφ p°estat, ale jß u₧ to vzdßvßm.) MiloÜ.
MiloÜi, jß u₧ taky.
To opravdu verite, ze existoval rok nula a lidi psali 1. 1. O?
Samoz°ejm∞, ₧e nic takovΘho nepsali, proto₧e pomaten² mnich, kter² v ÜestΘm stoletφ v neznalosti Φi odmφtßnφ Φφsla nula zavedl poΦφtßnφ od jedniΦky. Lidi v roce "po Kristu" psali b∙hvφ co, ale myslφte, ₧e mßme °eÜit JEJICH problΘm a ne nßÜ?
Ty tvrdis, ze na zacatku byl pocatecni bod Nula, a po nem zacal 1. leden roku Nula, ktery byl "prvnim" rokem. Zatimco ja tvrdim, ze: na zacatku byl pocatecni bod Nula, a po nem zacal 1. leden roku Jedna, ktery byl "prvnim rokem".
No a? Prvnφ rok to byl, to je pravda. KoneΦn∞ n∞kdo ne°φkß, ₧e tvrdφm, ₧e to byl nult² rok. Co brßnφ tomu zavΘst startovacφ patnφk s oznaΦenφm "nula", nechat lidi v prvnφm stoletφ, a¥ se s tφm zp∞tn∞ potrßpφ, a 1. 1. 0 Φφst "prvnφho prvnφ nula", jako dnes Φteme "2. 2. 1999" jako "druhΘho druh² tisφc dev∞t set devadesßt dev∞t"? Brßnφ nßm neznalost nebo p²cha?
B∞₧n∞ se uvßdφ, ₧e "v prvnφ desφtce skonΦili t°i naÜi reprezentanti" a jaksi je logickΘ, ₧e prvnφ desφtka zahrnuje 1. a₧ 10. mφsto. Pokud bychom p°ijali argument o prvnφm stoletφ s 99 roky, musela by ve sportu mφt prvnφ desφtka jen 9 zßvodnφk∙.
ProΦ?
ProblΘm bude v urΦitΘm rozdφlu v poΦφtßnφ s reßln²mφ a cel²mi Φφsly. V reßlnΘm oboru mß nula v²znam - proto₧e existujφ i platnß Φφsla mezi nulou a jednou a je tedy nutnΘ poΦφtat od nuly. V oboru cel²ch Φφsel vÜak nula nenφ nic a prvnφ p°φpad, kdy opravdu n∞co mßm, je a₧ jedna.
Chudßk nula, je jφ upφrßna existence.
KoneΦn∞ se zaΦala projevovat mlΦφcφ v∞tÜina zastßnc∙ delÜφ varianty, kterß jeÜt∞ nedßvno hlavn∞ v elektronick²ch mΘdiφch jakoby neexistovala.
MlΦφcφ v∞tÜina vytßhla do boje s bezv∞rci u₧ dßvno, bez argument∙, ale zato se siln²mi slovy.
Opravdu se domnφvßte, ₧e si v 6. stoletφ v²kv∞t tehdejÜφ evorpskΘ vzd∞lanosti p°i stanovenφ jednotnΘho letopoΦtu vybral z r∙zn²ch mo₧nostφ nßvrh n∞jakΘho nedouka, kter² neznal nulu, i kdy₧ um∞l stanovit dΘlku roku na s p°esnostφ na setiny dne?
U₧ MayovΘ um∞li stanovit dΘlku roku na tuÜφm p∞t desetinn²ch mφst p°esn∞. Velice obdivuhodnΘ, ₧e? Jenom₧e k tomu doÜli a₧ neuv∞°iteln∞ snadno. StaΦilo n∞kolik desφtek let zapisovat dΘlku m∞sφce, pak ji vyd∞lit poΦtem m∞°enφ a vynßsobit 12. Jak prostΘ, mil² Watsone. Stejn∞ se s velkou p°esnostφ vypoΦφtß Ludolfovo Φφslo - staΦφ dostateΦn∞ velk² poΦet m∞°enφ.
Pokuste se najφt jedin² p°φklad v jakΘkoli oblasti lidskΘ Φinnosti, kdy se stejnß v∞c oznaΦuje zßkladnφ Φφslovkou N, ale °adovou o jedna v∞tÜφ, jak to Vy d∞lßte s rokem 0 a 1999, kterΘ jsou ·dajn∞ zßrove≥ 1. a 2000. rok letopoΦtu.
Nikdy se "stejnß" v∞c neoznaΦuje souΦasn∞ zßkladnφ a °adovou Φφslovkou, stejnou ani r∙znou!
Nechßpu, co je tak zavr₧enφhodnΘho na uvßd∞nφ logick²ch, lingvistick²ch a dalÜφch argument∙ pohromad∞, pokud vÜechny vedou ke stejnΘmu zßv∞ru.
Prßv∞ ₧e nevedou. Kdy₧ se p°ipustφ, ₧e astronomick² kalendß° mß nulu (s lehk²m nßznakem, ₧e se ovÜem jednß o jakΘsi poÜetilce), kdy₧ se p°ipustφ, ₧e mnich, jen₧ zp∞tn∞ z ÜestΘho stoletφ zavedl poΦßtek letopoΦtu s vynechßnφm nuly (jak vlastn∞ v∞d∞l, jak² se pφÜe rok???), ud∞lal chybu, kdy₧ se p°ipustφ, ₧e chyb∞jφcφ "patnφk nula" naruÜuje poΦtßnφ dΘlky intervalu jevu zaΦφnajφcφho p°ed a konΦφcφho po zaΦßtku letopoΦtu, kdy₧ se zam∞≥ujφ body s intervaly, Φφslovky zßkladnφ s °adov²mi, popφrß se nula jako Φφslo... To je v po°ßdku? A pak se ud∞lß zßv∞r, ₧e u₧ jsme si zvykli a nebudeme to m∞nit, to je skuteΦn∞ "stejn² zßv∞r".
Jeliko₧ ·dajn∞ neexistuje rok 0, je tφm pßdem 1. tisφciletφ o 1 rok kratÜφ. Nevφm, z jakΘho d∙vodu by m∞la b²t dalÜφ tisφciletφ posouvßna o jeden rok. Prost∞ z d∙vodu nastavenφ poΦßteΦnφch podmφnek bylo n∞co stanoveno - n∞co na zp∙sob p°estupnΘho roku - a nemß to jak²koli vliv na dalÜφ tisiciletφ v °ad∞.
V²born∞, p°estupnΘ roky taky nikomu nevadφ, p°esto₧e jejich systΘm je pom∞rn∞ slo₧it². Dobr² nßvrh.
Pozvednu proto ΦφÜi pouze jednou, a₧ v naÜφ pomyslnΘ hokejovΘ hale zvanΘ sv∞t zaznφ sirΘna ukonΦujφcφ 20. minutu - stoletφ. Bude to v okam₧iku, kdy na ukazateli Φasu naskoΦφ mφsto devatenßctky dvacφtka. Äe ukazatel sk≤re nebude pro lidstvo prßv∞ lichotiv², asi vφme vÜichni, a bu∩me proto rßdi, ₧e se sirΘna ozve u₧ brzo. ╚φm d°φve budeme mφt dvacßtΘ stoletφ za sebou, tφm lΘpe. Nestßlo za nic.
To byl zßv∞r spolubojovnφka MiloÜe Helcla.