Opravdu bychom nem∞li blbnout! (MilΘnium - polemika), 27. 1.
Styl odpov∞di pana TichΘho m∞ zbavil problΘmu sna₧it se trp∞liv∞ a v∞cn∞ polemizovat - byla by to ztrßta Φasu.  99% Φlßnk∙ hßjφcφch neexistenci roku nula je psßno blahosklonn²m zp∙sobem lidφ, kterΘ °adφm do kategorie "Je₧φÜek": nemajφ pro svΘ nßzory ₧ßdnΘ argumenty, ale rßdi je prosazujφ. ProΦ Je₧φÜek? Proto₧e si vybφrajφ tΘmata, do kter²ch nemusejφ vklßdat prakticky ₧ßdnou invenci - problΘm je "jasn²" - a oni se cφtφ nositeli pokroku a osv∞ty. A tak nejrad∞ji pouΦujφ d∞ti vysv∞tlovßnφm, ₧e Je₧φÜek dßrky nenosφ, ₧e to d∞lajφ rodiΦe.
ad 1: Nesmysl o nule, kterß neobsahuje "deset dφlk∙", neobstojφ, proto₧e "deset" dφlk∙ (proΦ jenom deset, jinΘ zlomky neexistujφ?) neobsahuje ₧ßdnΘ Φφslo: nula je toti₧ Φφslo jako ka₧dΘ jinΘ. Zßv∞r, ₧e oznaΦovßnφ rok∙ kolem poΦßtku letopoΦtu jφm uveden²m zp∙sobem je cokoli, jen ne p°irozenΘ.
ad 2: Prvnφ metr zaΦφnß od Φφslice nula bez ohledu na to, zda s tφm n∞jak² "reßln∞ uva₧ujφcφ Φlov∞k" souhlasφ, Φi ne.
ad 3: "LΘta Pßn∞", "po Kristu", "n. l.", "naÜeho v∞ku" aj. jsou synonyma a vztahujφ s k onomu diskutovanΘmu poΦßtku, kter² s Jeho ₧itφm souvisφ plus mφnus n∞kolik let. "Po Kristu" se °φkß naprosto b∞₧n∞ jako "p°ed Kristem",
jen by m∞ zajφmalo, jak by pan Tich² oznaΦil p°edkristovu dobu, jako "lΘta nePßn∞"?
ad 4: Samoz°ejm∞ p°i poΦφtßnφ dΘlky ΦasovΘho intervalu s p°esnostφ na rok se uva₧uje v jednotkßch rok, nikoli den, tato nßmitka pana TichΘho je irelevantnφ a jeho pouΦovßnφ zbyteΦnΘ a ne·plnΘ, existujφ i menÜφ ΦasovΘ jednotky, ne₧ je den.
ad 5: Zdß se, ₧e astronomovΘ, kte°φ s rokem nula poΦφtajφ, jsou pro pana TichΘho neÜkodnφ podivφni, kterΘ p°ece nebudeme brßt vß₧n∞.
ad 0 (ano, nula): Panem Tich²m uveden² Φlßnek "O um∞nφ argumentace" jsem si p°eΦetl, aΦ BL zßsadn∞ neΦtu: o schopnosti jeho vydavatele a Φßsti p°isp∞vatel∙ mßm polemickou praxφ ov∞°en² nßzor. NicmΘn∞ nad∞je umφrß poslednφ. Nezklamal jsem se. Zmφn∞n² Φlßnek je pouze samo·Φeln²m traktßtem, nudn²m a bez fantazie.
A¥ si pan Tich² a jinφ slavφ co cht∞jφ, kdy cht∞jφ, nic proti tomu. A¥ si i myslφ, ₧e prßv∞ oni jsou ti vyvolanφ, kte°φ oslavφ ten "opravdov²" konec tisφciletφ. Ale a¥ se neschovßvajφ za "v∞deckΘ" argumenty a klidn∞ °eknou, ₧e jim to tak prost∞ vyhovuje. Stejn∞ jako kolega Helcl se vzdßvßm dalÜφch debat na toto tΘma, ovÜem p°edevÜφm na strßnkßch GD. N∞kte°φ lidΘ toti₧ jsou s to pochopit p°inejmenÜφm rozdφl v p°φstupech k problΘmu milΘnia.

 

Jß to v∞d∞l! (MilΘnium - polemika), 27. 1.
Ve svΘm p°φsp∞vku k otßzce zaΦßtku stoletφ ("P°esta≥te blbnout!", 22. 1.), jsem zßrove≥ vyjßd°il obavu, ₧e mß argumentace se zastßnci opaΦnΘho nßzoru "ani nehne". Äe jsem se v tomto odhadu nem²lil, dokazuje i reakce p. TichΘho. Ani nadßle si ned∞lßm iluze, ₧e bych v zatvrzel²ch myslφch dokßzal n∞co zm∞nit, p°esto pova₧uji za nutnΘ jeÜt∞ cosi doplnit.
Podstata sporu
Ne ₧e by lidstvo nem∞lo p°ed sebou d∙le₧it∞jÜφ problΘmy ne₧ tento v podstat∞ ₧abomyÜφ: p°eme se vlastn∞ jen o to, zda poslednφm rokem stoletφ je ten s letopoΦtem konΦφcφm na 99, Φi zda a₧ ten dalÜφ. Ale kdy₧ u₧ jsme se do toho pustili, zkusme to dotßhnout do konce. Zamyslφme-li se hloub∞ji, zjistφme, ₧e dnes pro orientaci v Φase pou₧φvßme v zßsad∞ dva p°φstupy:
a) Ten prvnφ, pochßzejφcφ jeÜt∞ z ÜerΘho dßvnov∞ku, spoΦφvß de facto v prostΘm pojmenovßnφ p°edem definovan²ch Φasov²ch jednotek, a¥ u₧ Φφslem Φi specißlnφm nßzvem. Takto oznaΦujeme dny v t²dnu (nßzvem), dny v m∞sφci (Φφslem) Φi m∞sφce v roce (nßzvem i Φφslem). Nic proti tomu, povÜimn∞me si vÜak, ₧e jde v₧dy o dφlΦφ jednotky p°edem definovan²ch uzav°en²ch Φasov²ch cykl∙.
b) Druh² p°φstup p°edstavuje skuteΦnΘ m∞°enφ Φasu, a pou₧φvßme jej dnes a denn∞. Je zalo₧en na tom, ₧e pr∙b∞₧n∞ sledujeme Φas uplynul² od jistΘho okam₧iku (v n∞m₧ jsme nap°φklad stiskli stopky) a Φφseln² ·daj, jφm₧ tento Φas vyjad°ujeme, reprezentuje poΦet cel²ch zvolen²ch uplynul²ch Φasov²ch jednotek. Proto takΘ na digitßlnφch hodinßch vidφme v pr∙b∞hu poslednφ (ÜedesßtΘ) minuty ka₧dΘ hodiny na poΦφtadle minut Φφslo 59, v poslednφ (dvacßtΘ) minut∞ ka₧dΘ hokejovΘ t°etiny svφtφ na ukazateli minut 19 atd.
Druh² zp∙sob prost∞ pova₧uji pro m∞°enφ neukonΦen²ch d∞j∙ za vhodn∞jÜφ, modern∞jÜφ a vφce odpovφdajφcφ souΦasnΘmu sv∞tu plnΘmu informatiky. To¥ vÜe, co jsem cht∞l zmi≥ovan²m p°φsp∞vkem °φci, a zde takΘ m∙₧e ka₧d², kdo pochopil, p°estat Φφst. Pon∞vad₧ jsem vÜak byl panem Tich²m vlastn∞ nep°φmo na°Φen z pomatenosti, musφm jeÜt∞ p°ipojit pßr vysv∞tlivek k druhΘmu p°φstupu pro n∞j a jemu podobnΘ.
Vysv∞tlivky
Tak tedy: napsal jsem, ₧e to, co uvßdφm, je jasnΘ ka₧dΘmu s alespo≥ minimßlnφm citem pro °eΦ Φφsel - a to samoz°ejm∞ i bez Φtenφ mΘho p°φsp∞vku. (Mo₧nß, ₧e prßv∞ v absenci tohoto citu, resp. v onom tradiΦn∞ rozdφlnΘm p°φstupu technickΘho a humanitnφho vzd∞lßnφ, je cel² pes zakopßn). U t∞ch ostatnφch jsem p°edpoklßdal (jak se snad u Φtenß°∙ GD dalo oΦekßvat) jistou mφru chßpavosti a matematickΘ v∞domosti odpovφdajφcφ °ekn∞me st°edoÜkolskΘmu vzd∞lßnφ (co do rozsahu uΦiva by staΦila Ükola zßkladnφ, ale tam se to p°ece jen jeÜt∞ "nezad°e pod k∙₧i"); takto vymezenΘho jedince si pro jednoduchost dovolφm oznaΦit termφnem "chßpav² Φtenß°" (dßle jen CH╚). Vychßzeje z tohoto p°edpokladu jsem v Φlßnku n∞kterΘ v²vody jen naznaΦil bez podrobn∞jÜφho v²kladu, co₧ byla z°ejm∞ chyba - pokusφm se ji te∩ napravit nßsledujφcφm komentß°em k jednotliv²m bod∙m p. TichΘho.
ad 1) Je a₧ neuv∞°itelnΘ, ₧e dokonce i jasnΘ grafickΘ znßzorn∞nφ m∙₧e n∞koho dovΘst ke zcela faleÜnΘ interpretaci, nap°. k tvrzenφ, ₧e "rok nula nem∙₧e obsahovat ani jedin² den atd.". Proto jeÜt∞ jednou (CH╚ laskav∞ promine).
NaÜφm pomysln²m m∞°φtkem m∞°φme kontinußlnφ spojit² d∞j, nikoli diskrΘtnφ entity (jako t°eba tvßrnice, krßvy Φi vysavaΦe) a ka₧dΘmu okam₧iku v historii tedy odpovφdß jeden bod na ΦasovΘ ose. Nakresleme si ji v inkriminovanΘ oblasti znovu:

-0003    -0002    -0001    0000    0001    0002
 --------I--------I---------I---------I-------I-------
           -2        -1           0           1         2
CH╚ vφ, ₧e znaΦky "I" reprezentujφ nikoli roky, ale p°elomy jednotliv²ch rok∙, tedy silvestrovskΘ p∙lnoci, a ₧e ka₧d² rok nese ten letopoΦet, kter² v tomto okam₧iku svΘho zrodu nabyl (a mß jej a₧ do dalÜφho Silvestra). Jakmile pochopφme, ₧e rok je na ΦφselnΘ ose reprezentovßn nikoli bodem, ale ·seΦkou (oznaΦenou Φφslem jejφho krajnφho levΘho bodu), uvidφme, ₧e tato p°edstava funguje zcela univerzßln∞, a to i pro roky "zßpornΘ" (p°. n. l.), i pro onen mystick² rok nula.
ad 2) Odpov∞∩ p°φmo plyne z p°edchozφho bodu. Jen pro up°esn∞nφ: netvrdil jsem, jak mi vklßdß do ·st pan Tich², ₧e ka₧d² metr zaΦφnß nult²m centimetrem. Samoz°ejm∞ zaΦφnß prvnφm centimetrem (ten ovÜem zaΦφnß na znaΦce "0" - a prvnφ rok stoletφ, kter² je jeho analogiφ, tedy nese letopoΦet konΦφcφ na 00). O adresßtovi t°ikrßt podtr₧enΘ p∞tky nech¥ rozhodne CH╚.
ad3) Datum narozenφ Krista je pro spor, kter² °eÜφme, vlastn∞ zcela vedlejÜφ (beztak se z°ejm∞ narodil n∞kdy ·pln∞ jindy). TotΘ₧ platφ o argumentaci s v²razem "po Kristu" - jeho v²klad skuteΦn∞ nenφ podstatn², uvedl jsem jej spφÜe jen pro zpest°enφ, a jak vidφm, m∞l jsem o n∞m rad∞ji mlΦet.
ad 4) Vzorec "konec minus zaΦßtek" pro v²poΦet ΦasovΘho intervalu nenφ oblφben²m bludem, ale lßtkou p°φsn∞ zkouÜenou v p°edm∞tu PoΦty a m∞°ictvφ tuÜφm u₧ pßtΘho Φi ÜestΘho postupnΘho roΦnφku zßkladnφch Ükol. Nepochybuji o tom, ₧e pan Tich² tento stupe≥ vzd∞lßnφ absolvoval, z°ejm∞ vÜak u₧ chyb∞l pozd∞ji p°i vyuΦovßnφ o p°esnosti v²poΦt∙. Samoz°ejm∞, pokud poΦφtßme s p°esnostφ na celΘ roky, dopouÜtφme se chyby v rozsahu a₧ +/- 1 rok. Chceme-li poΦφtat p°esn∞ji, musφme zadat p°esn∞ji i oba v²chozφ ΦasovΘ ·daje, jin²mi slovy zadat ne jen celß Φφsla letopoΦt∙, ale zv²Üit je jeÜt∞ o p°φsluÜnΘ zlomky rok∙. Je pak zcela lhostejnΘ, zda k tomu pou₧ijeme desetinnß Φφsla, nebo si "roΦnφ" ·seΦky na ΦasovΘ ose rozd∞lφme nap°. na dvanßct dφlk∙ (chceme-li poΦφtat s p°esnostφ na m∞sφce) Φi na 365 dφleΦk·, jde-li nßm o dny. Mimochodem, zdß se mi, ₧e prßv∞ poslednφ tvrzenφ pana TichΘho v tomto odstavci, toti₧ ₧e "roky v letopoΦtu jsou jen po°adovß Φφsla", jasn∞ prozrazuje prap∙vod celΘho nedorozum∞nφ.
(Abych p°edeÜel dalÜφm mo₧n²m nßmitkßm: p°i dosazovßnφ Φasov²ch hodnot z obdobφ p°ed naÜφm letopoΦtem pochopiteln∞ nesmφme zapomenout, ₧e Φas b∞₧el proti sm∞ru zßpornΘ osy, a podle toho hodnoty p°epoΦφtat - to ale musφme ud∞lat tak jako tak, a¥ ve stupnici rok nula mßme nebo ne.)
ad 5) Äe historik∙m "zvlßÜtnφ poΦφtßnφ" nevadφ, m∞ nep°ekvapuje - jsou zvyklφ na horÜφ v∞ci. Op∞t se vÜak musφm ohradit proti tvrzenφ (nechßpu, z Φeho tak p. Tich² usuzuje), ₧e navrhuji °φkat mφsto dvacßtΘho stoletφ devatenßctΘ atd. CH╚ p°ece musel jasn∞ poznat, ₧e nic takovΘho z mΘ argumentace nevypl²vß - ba naopak: se zaveden²m oznaΦovßnφm stoletφ moje interpretace krßsn∞ koresponduje. Stejn∞ jako po°adovß Φφslovka oznaΦujφcφ stoletφ (n. l.) je o jedniΦku vyÜÜφ ne₧ prvnφ dvojΦφslφ letopoΦtu (roky dvacßtΘho stoletφ zaΦφnajφ dvojΦφslφm 19 atd.), prßv∞ tak po°adovß Φφslovka roku uvnit° stoletφ je o jedniΦku vyÜÜφ ne₧ poslednφ dvojΦφslφ p°φsluÜnΘho letopoΦtu (dvacßt² rok stoletφ konΦφ dvojΦφslφm 19, a nutn∞ tedy prvnφ rok stoletφ konΦφ na 00). Tak pr∙zraΦn∞ jasnΘmu pravidlu (po°adφ = Φφslo + 1) naopak odporuje p°edstava p. TichΘho a jeho souv∞rc∙. Pokud jde o astronomy, urΦit∞ na tom budou s matematikou lΘpe ne₧ pan Tich², a p°ekvapuje m∞, ₧e kdy₧ vφ, jak poΦφtajφ oni, nenechß se sebemΘn∞ inspirovat.
Shrnutφ
CH╚ u₧ snad uznal, ₧e popsan² zp∙sob chßpßnφ letopoΦt∙ je mo₧n², teoreticky sprßvn² a prakticky vhodn². N∞co jinΘho je fakt, ₧e - mßme-li v∞°it historik∙m - rok nula p°i zp∞tnΘm p°epoΦφtßvßnφ letopoΦt∙ prost∞ nebyl zaveden. Tvrdφm vÜak, ₧e tento omyl (a urΦit∞ neÜlo o nic jinΘho, tehdejÜφ matematika snad jeÜt∞ nulu ani neznala) nenφ d∙vodem k nesmyslnΘmu p°ehodnocovßnφ logick²ch zßv∞r∙. Znovu proto navrhuji: prohlaÜme prvnφ stoletφ naÜeho letopoΦtu z historick²ch d∙vod∙ za o rok kratÜφ a ponechme historik∙m, a¥ se s anomßliφ chyb∞jφcφho roku nula vypo°ßdajφ po svΘm. (To pova₧uji za rozumn² kompromis; kdyby p°iÜlo na m∞, jß bych naopak tento rok dodateΦn∞ zavedl - to by byl teprve poprask.)
Pon∞vad₧ se obßvßm, ₧e ka₧dß dalÜφ argumentace u₧ by byla jen nov²m omφlßnφm u₧ °eΦenΘho, a nedovedu si p°edstavit, ₧e by se celß v∞c dala vysv∞tlit jeÜt∞ jasn∞ji (alespo≥ jß to neumφm), byl toto m∙j poslednφ p°φsp∞vek k danΘmu tΘmatu - tφm se zßrove≥ omlouvßm p°φpadn²m dalÜφm oponent∙m, ₧e jim neodpovφm. V∞°φm, ₧e CH╚ mß jasno; pokud jde o MCH╚ (CH╚ pochopil, ₧e mßm na mysli mΘn∞ chßpavΘho Φtenß°e), na toho prost∞ nestaΦφm.  

LidΘ neblbn∞te! (MilΘnium - polemika), 27. 1.
Zanφcenß v²zva pana Helcla "P°esta≥te blbnout" se tvß°φ, jako ₧e logick²mi argumenty dokazuje sprßvnost nßzoru, kter² pova₧uje letoÜnφ rok za konec tisφciletφ. Ve skuteΦnosti autor sice siln²mi slovy zpochyb≥uje zdrav² rozum sv²ch oponent∙, emoce mu ale brßnφ vid∞t, ₧e uvßd∞nΘ p°φklady ve skuteΦnosti prßv∞ potvrzujφ opaΦnΘ tvrzenφ, kterΘ se sna₧φ vyvrßtit, tak₧e vlastn∞ sv²mi sarkastick²mi p°φvlastky Φastuje sßm sebe. Jeho Φlßnek je opravdu uΦebnicovou ukßzkou faleÜn²ch zßv∞r∙ popisovan²ch v Φlßnku "O um∞nφ argumentace" v Britsk²ch listech (blisty.Internet.cz/19990122j.html#09).
1/ Pokud by si toti₧ tento samozvan² vykladaΦ nakreslil sv∙j p°φm∞r s p°ilo₧enφm m∞°φcφho pßsma na Φasovou osu, tj. nap°φklad dvou krejΦovsk²ch metr∙ proti sob∞ (kterΘ se ale musφ v poΦßtku dot²kat), nebo jeÜt∞ lΘpe stupnice teplom∞ru, kterß obsahuje kladnΘ i zßpornΘ hodnoty, co by uvid∞l? Stejn∞ tak jako 0 na teplom∞ru ani na metru nemß na rozdφl od prvnφ jednotky na obou polovinßch stupnice deset dφlk∙, ani 0 na ΦasovΘ ose nem∙₧e obsahovat ani jedin² den, nato₧ pak cel² rok:

     -2.j.             -1.j.            1.j.     2.j.
 -2.............-1...............0...........1..........2
     2.p°.n.l.    1.p°.n.l.    1.n.l.    2.n.l.
OznaΦenφ rok∙ kolem poΦßtku letopoΦtu je tedy prßv∞ na zßklad∞ tohoto p°irovnßnφ mo₧nΘ pouze jednφm p°irozen²m zp∙sobem.
2/ Stejn∞ tak lze sice souhlasit s tφm, ₧e na m∞°φcφm pßsmu zaΦφnß prvnφ metr od Φφslice nula, ale reßln∞ uva₧ujφcφ Φlov∞k z toho sotva bude usuzovat, ₧e ka₧d² metr zaΦφnß nult²m centimetrm (ne prvnφm) a konΦφ Φφslicφ 99 (ne 100), ₧e poslednφ st² centimetr mß Φφslo 99 (ne 100) a podobnΘ nesmysly, s kter²mi by usp∞l tak leda v po°adu "Nikdo nenφ dokonal²" a v ka₧dΘ Ükole by za n∞ dostal p∞tku t°ikrßt podtr₧enou.
3/ PokouÜφ se nßm namluvit, ₧e se sprßvn∞ Kristus narodil 24. 12. 0000, s od∙vodn∞nφm, ₧e p°ece °φkßme "p°ed Kristem" a "po Kristu", i kdy₧ zßrove≥ tvrdφ, ₧e ₧ßdn² rok nula nikdy nebyl. Ve skuteΦnosti ovÜem "po Kristu" °φkß mßlokdo, a pokud ano, opisuje tφm sprßvn² v²raz "lΘta Pßn∞", kter² oznaΦuje naprosto logicky rok 1.n.l., 2.n.l. ... jako 1., 2. ... rok Jeho ₧ivota, tj. prvnφ rok, kdy ₧il. U ka₧dΘho jinΘho mluvφme o roce, kdy se narodil (a¥ to bylo kdykoli v pr∙b∞hu roku), jako o prvnφm roce ₧ivota, tak₧e skuteΦn∞ nechßpu, proΦ by tomu pro Krista m∞lo b²t jinak, a co je evidentnφho na tom, ₧e byl poΦßtek letopoΦtu stanoven Üpatn∞.
4/ OblφbenΘ tvrzenφ, ₧e Φasov² rozdφl mezi dv∞ma udßlostmi se poΦφtß klasick²m vzorcem "konec minus zaΦßtek" je dalÜφm oblφben²m bludem. Mezi dv∞ma udßlostmi nap°. v roce 1988 a 1998 mohlo toti₧ uplynout stejn∞ dob°e 9, 10 nebo 11 let podle toho, jakΘ je p°esnΘ datum, a kter² rozdφl vlatn∞ poΦφtßme: od 31. 12. 1988 do 1. 1. 1998 je 1 rok a kousek (obdobφ mezi dv∞ma roky) od 1. 7. 1988 do 1. 7. 1998 jsou p°esn∞ 2 roky (obdobφ od roku do roku) od 1. 1. 1988 do 31. 12. 1998 jsou skoro 3 roky (obdobφ od roku do roku vΦetn∞) Tudφ₧ tvrzenφ, ₧e od roku 1 p°.n.l. do roku 1 n.l. uplynul 1 rok, proto₧e rok 1 p°.n.l. m∞l mφt Φφslo 0 a 1-0=1, je stejn∞ dob°e a zßrove≥ stejn∞ Üpatn∞ jako tvrzenφ, ₧e uplynuly roky dva, proto₧e musφme poΦφtat oba dva roky celΘ. Sprßvn² v²poΦet (pokud p°esnß data neznßme) je tedy pouze p°ibli₧n²:
rok 1998 - rok 1988 = 10 let +/- 1 rok
proto₧e roky v letopoΦtu se prost∞ sΦφtat ani odΦφtat nedajφ, jsou to jen po°adovß Φφsla a nikoli jednotky n∞jakΘ stupnice.
5/ Historik∙m na rozdφl od Helcla a Gentlemana zvlßÜtnφ poΦφtßnφ nevadφ, proto₧e prost∞ v∞dφ, ₧e pro 1. 9. 98 - 1. 3. 97 ₧ßdn² vzorec neexistuje, jeden tΘto dob∞ °φkß jeden rok, jin² dva roky, dalÜφ rok a p∙l a vÜichni jsou spokojeni. Navφc ·vaha o tom, ₧e vÜechny roky v jednom stoletφ musφ mφt stejnΘ Φφslo na zaΦßtku, co₧ by pr² bylo logiΦt∞Üφ a praktiΦt∞jÜφ, n∞jak nenφ dovedena do sice zdßnliv∞ logickΘho ale zjevn∞ absurdnφho zßv∞ru. Ka₧dΘ dφt∞ p°ece t∞₧ko chßpe, ₧e v 16. stoletφ je na zaΦßtku letopoΦtu Φφslo 15 a ve 20. stoletφ 19, plete se to i dosp∞l²m, ale ₧e bychom kv∙li tomu zaΦali °φkat naÜφ dob∞ Φist∞ prakticky stoletφ devatenßctΘ, aby se to dob°e pamatovalo, to snad ne? Jedinß skupina lidφ, kte°φ pou₧φvajφ zßpornß Φφsla pro roky p°ed n.l. i rok 0, jsou astronomovΘ, kte°φ takΘ jedinφ poΦφtajφ roky v desetin²ch Φφslech a mohou je pak sΦφtat a odΦφtat. Rok 1 p°.n.l. tedy v astronomii sice zaΦal v Φase -1.000 a skonΦil v Φase 0.000, ale 1. leden 2000 je samoz°ejm∞ Φas 1999.001. Oni ovÜem doÜli tak daleko, ₧e pro n∞ den zaΦφnß a konΦφ v poledne, aby m∞lo vÜechno co se stane v pr∙b∞hu jednΘ noci (pro astronomy ale vlastn∞ dne) stejnΘ datum, tak₧e bych si je za vzor opravdu rad∞ji nebral.
VÜichni tedy m∙₧ou 1. 1. 2000 zaΦφt slavit co budou chtφt, ale i kdyby do tΘ doby snesli jakoukoli horu emocionßlnφch v²k°ik∙ a pseudonev∞deck²ch argument∙ proti t∞mto ·dajn∞ pseudov∞deck²m, budou se muset nep°etr₧it∞ opφjet a₧ do konce roku. Teprve pak s nimi my st°φzliv∞ uva₧ujφcφ oslavφme opravdov² konec starΘho tisφciletφ a oni mohou vesele slavit dalÜφ cel² rok pro zm∞nu zase zaΦßtek novΘho.
Jan Tich² <jftichy@terminal.cz>