èpan∞lsk² denφk 2b (Ze spoleΦnosti), 12. 1.
(Druh² dφl lφΦenφ, kterak se Medv∞dice propracovala na studia do C≤rdoby.)
┌kol na pond∞lφ byl jasn²: Vydob²t na stipendijnφm odd∞lenφ potvrzenφ o stipendiu, zjistit, kterou budu mφt kolej, odklusat na fakultu, tam se zapsat, poslΘze onu neznßmou kolej najφt a obhlΘdnout no a odpoledne nebo veΦer odjet z m∞sta pryΦ na dalÜφ pou¥. A¥ jsem se o tomto programu zmφnila komukoli, vÜichni m∞ pova₧ovali za idealistu a kroutili hlavami, proto₧e dle konvenΦnφch Üpan∞lsk²ch m∞°φtek je tolik v∞cφ v jednom dni prost∞ NEZVL┴DNUTELN▌CH, a to musφm ze svΘ dneÜnφ pozice - o Üestnßct m∞sφc∙ vysp∞lejÜφ - potvrdit.
AvÜak neuv∞°itelnΘ se stalo skutkem, a Jirkova vφra v to, ₧e veΦer u₧ budeme v C≤rdob∞, se naplnila. Ale po kolika zvratech!!!
Nejprve jsem plna optimismu vyzvedla na stipendijnφm odd∞lenφ potvrzenφ o stipendiu. T∞Üila jsem se, jak se na oficißlnφm papφ°e bude vyjφmat "Hebrejskß filologie"..., ale ouha. Koukßm na dokument (napsan² ve Wordu bez sebemenÜφ znßmky snahy o zakamuflovßnφ tak evidentnφho faktu), a co nevidφm: mΘ jmΘno a pod nφm "èpan∞lskß filologie". Cililink!!!
Ukßzalo se, ₧e t°i Φty°i roky starß p°φruΦka, ze kterΘ jsem si obor v Praze vybφrala, byla neplatnß, nebo¥ mezitφm n∞kdo staΦil hebrejskou filologii coby ucelenΘ magisterskΘ studium zruÜit. No, nevadφ..., °φkala jsem si. Alespo≥ se nauΦφm n∞co TROCHU u₧iteΦnΘho do ₧ivota.
(Jen tak na okraj - dφvala jsem se p°i zahajovßnφ letoÜnφho akademickΘho roku do ZBRUSU nov²ch informaΦnφch bro₧urek, a pφÜou tam ·pln∞ tutΘ₧ blbost, p°esto₧e hebrejskou filologii lze studovat bohu₧el i nadßle jen jako druh² obor. Je to jeÜt∞ trochu komplikovan∞jÜφ, ale to nebudu rozvßd∞t.)
Mß dalÜφ otßzka na beznad∞jn∞ pr∙m∞rnΘho ·°ednφka byla nßsledujφcφ:
"A co kolej? Kterou jste mi p°id∞lili?"
Zavlßdlo dlouhΘ ticho, b∞hem n∞ho₧ se ten nebo₧ßk prohrabal p∞ti tunami papφr∙, kterΘ mu le₧ely na stole, pod stolem, kolem stolu a na klφn∞, a nakonec mi bylo vφt∞zoslavn∞ odpov∞zeno:
"KlßÜter jeptiÜek p°evorek °ßdu svatΘho Jakuba."
Mou mysl u₧ podruhΘ b∞hem velmi krßtkΘ chvφle obest°ely mrßkoty, tentokrßt p°i p°edstav∞ d∞siv²ch k°φ₧∙ na studen²ch zdech, hrobovΘho ticha, vstßvßnφ na Üestou na mÜi a mlßdφ strßvenΘho za gigantickou baroknφ petlicφ spolu s lidmi mn∞ naprosto nevlastnφho nßbo₧enstvφ...
Mrßkoty p°eÜly, i otßzala jsem se na polohu. ┌°ednφk zalapal po dechu a pravil, ₧e nevφ. "Ale mo₧nß v ulici sv. Jakuba," zn∞la odpov∞∩.
I vydali jsme se na fakultu, kde se mi za hodinu poda°ilo neuskuteΦnitelnΘ - zapsat se jako student do prvnφho roΦnφku - a odtamtud jsme se p°es celΘ m∞sto tßhli a₧ do ulice Santiago, tedy sv. Jakuba. Tenkrßt jsem jeÜt∞ netuÜila, ₧e °ßdov∞ t°φkilometrovou cestu budu cel² nßsledujφcφ rok chodit tam a zpßtky denn∞, a to velmi Φasto i dvakrßt.
Ale o tom, jak se ze m∞ nestala jeptiÜka a co to je ₧φt ve Üpan∞lskΘm klßÜte°e, se dozvφte p°φÜt∞. A na zßv∞r: Gentleman za m∞ slφbil, ₧e vßm povφm, proΦ jsem Medv∞dice. Ale jestli vßs to opravdu zajφmß, tak si poΦkejte na vysv∞tlenφ v p°φÜtφm p°φsp∞vku, anebo mi poÜlete na tprecek@hotmail.com pravd∞podobnΘ vysv∞tlenφ... t°eba se n∞kdo pravd∞ p°iblφ₧φ :-)
VeselΘ Vßnoce a è¥astn² Nov² Rok, zkrßtka p∞knΘ svßtky, hodn∞ cukrovφ a bohatΘho je₧φÜka p°eje