United Colours Of Akropolis po ΦtvrtΘ (Hudba), 3. 2.
Festival United Colours Of Akropolis vstupuje dφky p°φzni M∞stskΘ Φßsti Praha 3, Hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ╚R, British Council Prague, UNIC Prague a s pracovnφm nasazenφm vÜech sv²ch spoluproducent∙ ji₧ do t°etφho roΦnφku.

4. 2. Suns of Arqa (GB)
Co: D-Smack-U Promotion, British Council
Suns of Arqa byli v²znamn²mi p°edstaviteli eklektickΘho world beatu u₧ v dob∞, kdy v hudb∞ prakticky neexistovala tato kategorie. Jejich citliv² p°φstup k rytm∙m odvozen² z dub reggae jim sice nezajistil mφsto na v²slunφ pop music, ale o to vφce znamenajφ jako kultovnφ legenda a inspirace pro p°eΦetnΘ projekty souΦasnosti. Michael Wadada, zakladatel, baskytarista a duÜe projektu Suns of Arqa, zasv∞til sv∙j ₧ivot pochopenφ mystickΘho potencißlu skrytΘho ve struktu°e klasickΘ indickΘ rßgy. Jeho hudebnφ v²voj byl od poΦßtku urΦovßn zßjmem o meditativnφ polohy hudby obohacenΘ dalÜφmi prvky, jako t°eba bubnovßnφ niyabinghi, p∙vodn∞ souΦßst jamajsk²ch rastafarißnsk²ch ob°ad∙.
Diskografie: prvotina Return of the Mozabites na vlastnφ znaΦce 4D Rhythm, epickΘ album Land of a Thousand Churches, Antler Subway s flΘtnov²m zvukem Tima Weathera a vφ°iv²mi zvuky shendaje Kadira Durveshe (remixovanΘ Youthem jako Jaggernaut Whirling Dub), Kokoromochi s bombajsk²m mistrem bambusovΘ flΘtny Ragunathem Sethem a India (ambientnφ dub), Alap-Joe-Jhala s N. Magrielem na sarangi a bubenφkem Chrisem Joycem a dalÜφ. Zatφm poslednφ deska Suns of Arqa meet the Gayan Uttejak Orchestra p°inßÜφ spoluprßci s ma∩arsk²m hudebnφkem Laszlo Hortobagyim a jeho orchestrem
K odkazu SOA se hlßsφ mj. TransGlobal Underground, Jah Wobble's Invaders of the Heart, Loop Guru, ale i kapely novΘ generace jako Celt Arabia, Afro-Celt Sound System a Kula Shaker. V polovin∞ devadesßt²ch let se zformovala novß koncertnφ podoba Suns of Arqa. Tu tvo°ili hrßΦ na dudy John Snelson, houslista Johar Ali, vokalistka Angel-Eye a indick² zp∞vßk Reba Bhaduri. Vedle Wadady na basu se zde objevuje takΘ bubenφk Delroy Sticksman Walker, rodil² JamajΦan. (Wink El-Bauer)
26. 2. B'net Marrakech (Maroko)
Co: Key Production
Hudba z Maroka u₧ n∞kolik desetiletφ fascinuje rockovΘ i jazzovΘ tv∙rce. Se zdejÜφmi hudebnφky natßΦeli Rolling Stones, saxofonista Ornette Coleman, a p°ed n∞kolika lety dokonce ΦlenovΘ Led Zeppelin. Cφlem jejich cesty se stal MarrakeÜ - m∞sto, kde se navzßjem prolφnß celß °ada kultur: tak i dodnes ₧ijφcφ tradice p∙vodnφch berbersk²ch obyvatel, arabskΘ v vlivy i rytmy ΦernoÜskΘ Afriky, kterΘ jsou nap°φklad zßkladem ritußl∙ duchovnφho bratrstva Gnawa. K nejv²razn∞jÜφm ukßzkßm tΘto velmi pestrΘ stylovΘ palety pat°φ hudba marock²ch ₧en - nejspφÜ i proto, ₧e v d∙sledku staletφ p°etrvßvajφcφm spoleΦensk²m konvencφm tu donedßvna nem∞ly ₧eny p°φstup do ve°ejnΘho ₧ivota, a pokud se tedy v∞novaly hudb∞, bylo to v₧dy jen v rßmci lokßlnφ komunity. Skupinu B'net Marrakech (Dφvky z MarrakeÜe) tvo°φ berberskΘ zp∞vaΦky a muzikantky z vesnic v okolφ m∞sta Taroudant v ·rodnΘm ·dolφ Bouara, jihov²chodn∞ od MarrakeÜe.
┌st°ednφ osobnostφ tΘto p∞tice je Malika (voc, perc), jejφ₧ hlas v mnohΘm p°ipomφnß expresivnφ projev legendßrnφch bluesov²ch zp∞vaΦek. DalÜφmi Φlenkami jsou Aziza Ait-zouin (voc, kamanche, 'ud), Fatima Bakkou (voc, perc), Halima Chamkhi (voc, dadour, darbouka) a Fatima Malih (voc, perc). Tyto "dφvky" (ve skuteΦnosti jsou mnohΘ z nich spφÜe zral²mi ₧enami) se v∞nujφ hudb∞ od d∞tstvφ, vystupovaly p°edevÜφm na svatbßch a nßbo₧ensk²ch slavnostech. V jejich hudebnφm doprovodu hraje klφΦovou roli loutna oud, housle kemenche, bubny a hypnoticky p∙sobφcφ kovovß ch°estidla qrakech, kterΘ mohou na koncertech - podobn∞ jako na ritußlech marock²ch Gnaw∙ - vytvo°it stav blφzk² transu. (Petr Dor∙₧ka)
Podle podklad∙ Junior klubu zpracoval  

A konΦφme! (MilΘnium), 3. 2.
V samostatnΘm Φlßnku v rubrice Ze spoleΦnosti je shrnutφ nßzor∙ Φtenß°∙, v∞tÜinou lp∞jφcφch a₧ bytostn∞ na "dlouhΘ" variant∞, jako kdyby Ülo o ₧ivot. Trvajφ na nesmyslech o neexistenci nuly, popφrajφ nutnost mφt na ka₧dΘm m∞°φtku Φi ose nulu jako v²chozφ bod, jsou posedlφ svou svatou vφrou. Proto konΦφm z moci vydavatele a ÜΘfa nejvyÜÜφho (pro GD) tuto pouΦnou v²m∞nu nßzor∙ a se vÜemi, kdo budou neuv∞dom∞le slavit konec tisφciletφ 31. 12. 1999, si symbolicky p°i¥ukßvßm u₧ te∩.
A. C. Clark podle naÜich novin (MFD 8. 1. 1999) "podpo°il" dlouhou variantu "argumentem": "Jeliko₧ zßpadnφ kalendß° v₧dy zaΦφnß rokemá 1 , a nikoli rokemá 0 , 21. stoletφ, a tedy t°etφ tisφciletφ zaΦne a₧ 1. ledna 2001". Jestli to opravdu °ekl, je to na odbornφka a mistra svΘho oboru ubohΘ.
A jeÜt∞ ke slavenφ: podle nejnov∞jÜφch poznatk∙ se odbornφci klonφ k tomu, ₧e Kristus se narodil n∞kdy mezi 4. a 7. rokem "po sob∞" (tj. naÜeho letopoΦtu). Vß₧enφ "dlouhßni", nezßvidφm vßm tu nejistotu, kdy si vlastn∞ p°i¥uknout na konec milΘnia.
NepoΦkßte proto rad∞ji jeÜt∞ pßr let?