JeÜt∞ k tisφciletφ (Je to marnΘ), 26. 1.
V LN 23. 1. 1999 vyÜel Φlßnek, jeho₧ autor hßjφ "delÜφ" variantu konce tisφciletφ. Nejprve uvede °adu racionßlnφch a v∞cn²ch fakt∙ pro, aby zßv∞rem podotkl, ₧e jsme na neexistenci roku nula zvyklφ. Mnich Dionysos Exiguus, kter² se pokusil n∞kdy v ÜestΘm stoletφ - tehdy ovÜem jeÜt∞ neexistujφcφm!!! - zaΦßtek letopoΦtu spoΦφtat, byl mizern²m matematikem, proto₧e zapomn∞l na nulu.. Na existenci roku nula nenφ nic absurdnφho, intuitivn∞ s tφm v ka₧dΘm m∞°enφ poΦφtßme. Dokonce i p°i m∞°enφ Φasu ve sportu. Mnich zkrßtka ve svatΘ ·ct∞, bßzni a matematickΘ neznalosti zaΦal u jedniΦky, t°eba pat°il k t∞m, kdo nulu neuznßvali jako vynßlez ∩ßbla (p°edpoklßdßm, ₧e u₧ byla znßmß - nebylo tomu tak toti₧ v₧dycky a je vφce ne₧ pravd∞podobnΘ, ₧e ji °ada lidφ neuznßvala). AstronomovΘ takΘ nulu v letopoΦtu majφ - asi v∞dφ proΦ. Tak₧e zßv∞r Φlßnku podlo₧en² vyjßd°enφmi odbornφk∙ znφ: ano, tak jak to je, je to Üpatn∞, ale je to zavedenΘ. Jaksi se ignoruje, ₧e to zavedenΘ nenφ, proto₧e existuje dost lidφ, kte°φ s tφm nesouhlasφ.
Dohadovat se o roce nula nemφnφm, jenom m∞ neustßle vytßΦφ ta samoz°ejmß blahosklonost t∞ch, kte°φ "v∞dφ", ₧e p°ece milΘnium konΦφ a₧ 31. 12. 2000. Neuv∞domujφ si, ₧e pletou dohromady argumenty racionßlnφ, logickΘ, lingvistickΘ, neuv∞domujφ si rozdφl mezi v²znamem zßkladnφ a °adovΘ Φφslovky, mezi chßpßnφm jev∙ spojit²ch a diskrΘtnφch. P°itom se s tφm denn∞ setkßvajφ. DoporuΦuji vyjet z Prahy do Brna. Dßlnice zaΦφnß na nultΘm kilometru a prvnφ kilometr ujedete a₧ po mφjenφ kilometrovnφku s Φφslem 1. Vidφte, ₧ßdn² problΘm.
Ale oni se cφtφ b²t lepÜφ, informovan∞jÜφ, ale hlavn∞ se nad tφmto a jin²mi problΘmy ani nezamyslφ. ProΦ takΘ, kdy₧ na svΘ stran∞ majφ kapacity jako nap°φklad A. C. Clarka, kter² "argumentuje" tφm, ₧e zßpadnφ civilizace poΦφtajφ letopoΦet od roku 1, tudφ₧ je jasnΘ, ₧e 31. 12. 1999 nic nekonΦφ. Uklid≥uje m∞ to, ₧e tento "problΘm" zmizφ pro nßs u₧ za necel² rok, ti ostatnφ se jφm budou zab²vat o rok dΘle.