Co to je mrcka? (╚eÜtina), 22. 1.
Na zaΦßtku bylo pohorÜovßnφ n∞kter²ch Φtenß°∙ GD nad pou₧φvßm "sprost²ch" slov na t∞chto strßnkßch. V lΘt∞ minulΘho roku jsem lφΦil svΘ zß₧itky z LabiovΘ Lhoty, a p°i tΘ p°φle₧itosti se rozpoutala debata nad volbou slov pro dßmsk² klφn. P°ipomφnßm - pedanti ze Sv∞ta namodro prominou - ₧e se vedla debata nad oznaΦenφm "pφΦa" a "kunda". Brutßlnφ nßzor pravil, ₧e to jedno znamenß oholenou, druhΘ chlupatou (nejasno panovalo v tom, co je co). Jazykov∞ (te∩ myslφm lingvisticky) kultivovan∞jÜφ nßzory vedly do dob napoleonsk²ch vßlek, kdy na Moravu Francouzi p°inesli souslovφ "petit chat", neboli "koΦiΦka", p°φjemn∞ v²sti₧n∞ charakterizujφcφ ohanbφ, samoz°ejm∞ neoholenΘ. DalÜφ badatel se dostal a₧ do sanskrtu, kde objevil slovo "kunda" znamenajφ poΦßtek kundalinii, kde "kundalinii" je bu∩ stoΦen² had ₧enskΘho pohlavφ, nebo latentnφ energie u zaΦßtku pßte°e.
╪ekl jsem si, ₧e by nebylo nezajφmavΘ podφvat se do historie ΦeÜtiny, zejmΘna potΘ, co jsem dostal tip na sloveso "mrdat" v souvislosti s pohybem pßky ruΦnφ po₧ßrnφ st°φkaΦky. A tady je v²sledek.
Posφlßm ti slφben² v²b∞r z Jungmannova slovnφku. Dost jsem se s tφm natrßpil, synk∙v poΦφtaΦ je toti₧ uzp∙soben k hranφ akΦnφch her a nikoli k psanφ text∙, tak₧e jsem m∞l dost problΘm (nejen) s hledßnφm pφsmenek. Fascinuje m∞ tφm vφce monumentßlnφ Jungmannovo p∞tisvazkovΘ dφlo, zpracovanΘ p°i svφΦce husφm brkem v kalamß°i namßΦenΘm. Doufßm, ₧e jsem n∞co p°φliÜ nezkomolil. N∞mΦinu jsem transkriboval ze Üvabachu do latinky, ΦeÜtinu jsem vφce mΘn∞ ponechal (w=v, au=ou), pro v∞tÜφ srozumitelnost jsem transkriboval G na J, J na ═ ("d∞lajφ" je p°ece jen Φiteln∞jÜφ ne₧ "d∞lagj"). Z v²znam∙ jednotliv²ch slov jsem Φasto vybral jen ty (z hlediska dneÜnφ ΦeÜtiny) nejzajφmav∞jÜφ, totΘ₧ platφ o n∞meckΘm (Φi latinskΘm) ekvivalentu. Pokud byly uvedeny n∞kterΘ zajφmavΘ citßty, p°idal jsem je taky. Nalo₧ s touto surovinou dle svΘho uvß₧enφ - dovedu si p°edstavit serißl testovacφch otßzek, nebo kdy₧ si na to sedneme n∞kam do putyky, m∙₧eme z t∞chto slov sestavit vesel² text. Odm∞nou pro ·sp∞ÜnΘ luÜtitele m∙₧e b²t nap°. prcalka nebo salßm z mrdaΦky, pro vegetarißnskΘ dßmy pak mrcas. Ne·sp∞Ün²m naplßcßme zachuli, proto₧e nejsme zv∞davφ na n∞jakΘ plkoty.
Ne₧ vyluÜtφme poslednφ dva °ßdky vzkazu, vra¥me se k navozenΘmu tΘmatu o vzniku v²Üe uveden²ch oznaΦenφ pro lasturku. Jungmann∙v slovnφk pravφ:
kundal - chundel (n∞m.: der Klumpen)
kundolice - metelice
kundoliti - kudliti (n∞m.: zausen) = cuchati
piΦek - moΦ
piΦkati - moΦiti
piΦkßnφ - (n∞m.: das Harnen). Drbßnφ po nßdob∞ mu₧skΘ w Φas piΦkßnφ.
Myslφm, ₧e nenφ t°eba velkΘho rozboru a v²kladu, p°i opravdu jen troÜe lingvistickΘ fantazie a pr∙m∞rnΘ znalosti anatomie ₧enskΘho t∞la se ka₧d² dovtφpφ sßm.
A na zßv∞r malß sout∞₧: co je to ta "mrcka"?
Gentleman
 

P°esta≥te blbnout! (MilΘnium), 22. 1.
Tato v²zva by se jist∞ dala adresovat velkΘ °ad∞ nejr∙zn∞jÜφch Φinitel∙, te∩ vÜak mßm konkrΘtn∞ na mysli ony samozvanΘ vykladaΦe, kte°φ se nßm pokouÜejφ namluvit, ₧e dalÜφ stoletφ (a pota₧mo tisφciletφ) zaΦne a₧ rokem 2001. Obßvßm se ovÜem, ₧e v jejich zatemn∞n²ch myslφch nic nezm∙₧e nejen tento zoufal² apel, ale ani ty hory argument∙, kterΘ s obdivuhodnou vytrvalostφ (bohu₧el asi jako "perly svinφm") shroma₧∩uje Gentleman.
Ka₧dΘmu reßln∞ uva₧ujφcφmu Φlov∞ku s alespo≥ minimßlnφm citem pro °eΦ Φφsel (ve v∞ku informatiky by snad u₧ mohl pat°it k elementßrnφ gramotnosti) je p°ece zcela jasnΘ, ₧e:
* ka₧d² kalendß°, a tedy i ten souΦasn², je jen jak²msi dlouhatßnsk²m "m∞°icφm pßsmem" dodateΦn∞ p°ilo₧en²m lidmi na b∞h Φasu;
* toto m∞°φtko bylo p°ilo₧eno tak, aby jeho poΦßtek p°ipadl n∞kam do doby narozenφ Krista - prost∞ proto, ₧e se nevφ, kdy (a zda v∙bec) se vlastn∞ dotyΦn² narodil (proto jsou takΘ naprosto nesmyslnΘ argumenty, ₧e "nebyl rok nula" ap. - tenkrßt toti₧ nebyl ani rok jedna ani °ada dalÜφch, zcela stejn∞ jako ty zßpornΘ letopoΦty "p°ed Kristem");
* pokud to skuteΦn∞ onen st°edov∞k² sna₧ivec p°i zavßd∞nφ novΘho letopoΦtu vymyslel tak, ₧e p°edpoklßdan² den Kristova narozenφ umφstil do roku jedna a rok nula v∙bec nezavedl (a tudφ₧ vÜechno p°ed rokem jedna se poΦφtß jako "p°. n. l."), ud∞lal to evidentn∞ Üpatn∞; to ale urΦit∞ nenφ d∙vod pro to, abychom tφmto jeho kiksem otravovali Üest miliard lidφ jeÜt∞ po tolika letech - pova₧ujme to prost∞ za anomßlii prvnφho stoletφ (m∞lo zkrßtka jen 99 let) - ostatn∞ anomßliφ je vÜude plno... (Mimochodem, je-li tomu tak a populßrnφ betlΘmsk² porod nebyl p°i°azen datu 24. 12. roku 0000, pak se ptßm nap°.: co znamenß v²raz "roku jedna po Kristu", nebo, co₧ je d∙le₧it∞jÜφ, jak se vypoΦφtajφ ΦasovΘ intervaly, do nich₧ spadß rozhranφ letopoΦt∙? (pak toti₧ selhßvß klasick² vzorec "konec minus zaΦßtek" atd.)
* na ka₧dΘm m∞°icφm pßsmu zaΦφnß prvnφ centimetr ka₧dΘho metru od nuly (a poslednφ mß Φφslo 99) a p°esn∞ stejn∞ je tomu s jednotliv²mi roky stoletφ;
* vzhledem k tomu, ₧e ΦφselnΘ oznaΦovßnφ let je dßno Φist∞ definitoricky a zßle₧φ jen na dohod∞ lidφ, je urΦit∞ mnohem logiΦt∞jÜφ, praktiΦt∞jÜφ a pohodln∞jÜφ zahrnout pod pojem "stoletφ" prßv∞ ty roky, kterΘ zaΦφnajφ stejn²m dvojΦφslφm.
Podobn∞ argumentovat by se dalo jeÜt∞ dlouho, ale je to asi zbyteΦnΘ. KonΦφm nßvrhem: poj∩me my vÜichni, kter²m to jeÜt∞ zapla¥pßnbu myslφ normßln∞, pseudov∞deckΘ v²vody naÜich karatel∙ prost∞ ignorovat. Myslφm si, ₧e je nßs dost na to, aby ti druzφ nakonec zvolna utichli.
A na letoÜnφho Silvestra oslavφme vstup do novΘho sto- i tisφciletφ.

Zmatek z ·ter² (Bordel), 22. 1.
V ·ter² si pozornφ Φtenß°i vÜimli, ₧e ·ter² nenφ - Φlßnky prost∞ nedorazily. Posφlal jsem je v pond∞lφ, ale zabloudily a zmizely. V pond∞lφ jsem posφlal jeÜt∞ Φlßnky na st°edu, ty doÜly OK. Tak₧e dnes opakuji ztracenΘ ·ter², tj. p°φsp∞vek k roku 2000 a t°etφ dφl èpan∞lskΘho denφku.
┌ter² jsem trßvil v Hradci KrßlovΘ na setkßnφ novinß°∙ po°ßdanΘm firmou F. K tomu se jeÜt∞ vrßtφm, Hradec dost v²razn∞ prohlΘdl, pokud mohu posoudit, a mß dv∞ velice zajφmavΘ atrakce - krytΘ koupaliÜt∞ s vlnobitφm, toboganem, barem aj., a nejv∞tÜφ sladkovodnφ akvßrium v Evrop∞, s p°ilehlou restauracφ. P°φjemn² veΦer, vΦetn∞ obrazovΘho doprovodu bude v n∞jbli₧Üφ dob∞ na GD.
Kolega P°emek, znalec erotick²ch klub∙, p°ed Φasem slφbil druh² dφl sv²ch zkuÜenostφ, tΘmatem bylo, ₧e s erotickou sleΦnou si lze i jen povφdat. Zatφm se k tomu nedostal, zato p°ipravil rozhovor s ÜΘfredaktorkou hambatΘho Φasopisu Hustler, kter² vyjde v nejbli₧Üφ dob∞. No a jß jsem se °φzenφm osudu ocitl v kulturnφm st°edisku erotick²ch pracovnic, tak₧e budu moci o povφdßnφ referovat sßm.