Gentleman, gentleman@internet.cz

Japonsk² denφk 4 (Ze spoleΦnosti), 29. 10.

(Sanriku, 10. 10. 1997) Toto je muj ctvrty dopis urceny pro sirokou verejnost. V prvnim jsem popisovala sve prvni dojmy, v druhem jsem trosku zdrbla osazenstvo laborky, ve tretim jsem diskutovala dopravni situaci v provincii Iwate. Omlouvam se za sve pojeti pravopisu, gramatika nikdy nebyla moje silna stranka.
Tentokrat bych se chtela pozastavit u tematu jidlo. Zda se, ze toto tema je pro kazdeho velmi dulezite. "Co obvykle jite v Cechach???" je pravdepodobne nejfrekventovanejsi otazka, kterou mi tu kladou bez vyjimky vsichni. Privadeji me tim trosku do uzkych - zkuste schvalne na ni najit odpoved - nejde to, co? ani v cestine, natoz v anglictine, kdyz vam chybi prislusna slovni zasoba. Myslim, ze by i Japiky trosku uvedlo do rozpaku, kdybych se jich zeptala podobnym zpusobem. Hlavni slozkou jejich jidelnicku je samozrejme rejze, ale jinak jedi vsechno mozny stejne jako my a obcas i neco na vic, no a neco zase neznaj.
Na to, jak kratkou dobu tu jsem, mela jsem uz spoustu prilezitosti poznat rafinovanosti japonske kuchyne. Jak uz jsem se zminila v prvnim dopise, prvni dny sveho pobytu jsem travila ve spolecnosti sefovy rodiny a prosla jsem narocnym testovanim svych vedeckych kvalit. Sef totiz razi teorii, ze dobry vedec je zvedavy, nevynasi predcasne soudy o necem, co neochutnal, a byva i dobry kuchar. Timto testem jsem prosla na jednicku (moje kucharske kvality testovany nebyly, bez obav). Nemyslim, ze by to bylo tim, ze bych byla tak dobry vedec. Spis jsem byla naprosto odevzdana osudu a bez odmlouvani jsem zblajzla vsechno co mi predlozili, verna rceni "kdyz jsi se dal na vojnu, musis bojovat". Na mou dusi mi vetsina toho co jsem ochutnala, opravdu smakovala. Uvedu nekolik prikladu u nas aspon myslim neznamych specialit japonske kuchyne.
Sukiyaki
Priprava tohoto jidla spociva v tom, ze sezenete vsechno, co japonsky dum da. Doprostred japonskeho stolu, ktery je asi 20 cm vysoky a sedi se u nej na zemi, se postavi varic a panev, rozehreje se na ni tuk, na ten se prihodi takovy bily nudle nevim z ceho, cibule a jakesi houby, pak se k tomu pridaji velmi tenke platky hoveziho a tofu (k tomu se jeste vyjadrim), poleje se to kapkou sojove omacky a necha se to prudce prohrat, pak se na to hodi listy z chryzantemy a za chvili kazdy popadne hulky a co si ulovi, to jeho jest. Na panev je mozno stale prihazovat dalsi a dalsi ingredience, dokud nejsou vsichni precpany. Tento zpusob vareni je moc pohodlny. Neco podobneho jsem jedla na party u Takahashu (nezamenovat s babincem - tohle bylo pro celou laborku). Pred domem roztopili pod dvema rosty a na ne hazeli vsechno mozny, od platku veprovyho, pres kureci platky, kolecka cibule, pulky paprik, platky brambor, kousky kukurice a ja nevim ceho vseho jeste. Lidi pak tyhle potraviny lovili hulkama, prenaseli na tacky a lili na ne sojovou omacku, kecup nebo horcici a pak zrali a zrali.
Pak jsem jeste neco podobneho mela na party, kterou poradala pro nasi malou mezinarodni komunitu Tchaiwanka jmenem Een. Nicmene varila Japonka. Krome jineho se nakrajely na platky ruzne druhy zeleniny (mrkev, dyne, brambory, cibule, takovy fialovy sisky - nevim jak se jmenujou a asi jeste dalsi veci), ty se obalily v cemsi jako palacinkove testo a osmazily se na rozehratem oleji. Bylo to moc dobry. Krome teto obalene zeleniny jsme jeste meli polivku z chaluh, ta byla hnusna, prokoreneny hovezi platky zabaleny do rolicek s nejakymi neidentifikovatelnymi listy, to bylo vyborny a tofu salat (viz nize).
Tofu
Tofu je rosolovita hmota trochu pripominajici maslo vyrobena ze soji. Je to vysoce hodnotna a velmi zdrava potravina a jako takova je nepredstavitelne odporna. To je prosim muj soukromy nazor, a tak me nekamenujte. Japonci to cpou skoro do vseho, ruzne to ochucuji a pojidaji v ohromnych mnozstvich. Ja se teto pozivatine pokud muzu vyhybam. Nicmene ty omacky, co k tomu delaj byvaji pomerne dobre. Prosim nezamenovat s fugu. Fugu jsem jeste nejedla a asi ani jist nebudu. Zde tuto rybu zminuji z toho duvodu, ze bych rada zodpovedela otazku o ktere jsme polemizovali pred mym odjezdem, a sice "Co je na fugu jedovate?". Vezte, ze na fugu jsou jedovate jikry (je evidentni, ze tyto ryby jsou nevhodne pro pripravu kaviaru), jatra a pravdepodobne i ostatni vnitrnosti.
Syrove ryby
Neni mi znamo tajemstvi pripravy teto delikatesy. Odhaduji, ze existuje mnoho zpusobu, jak rybi maso zpracovat do pozivatelne podoby, aniz by se varilo, smazilo ci udilo. Jak jsem se zminila v prvnim dopise, jedla jsem floundra (nevim cesky nazev, podivejte se prosim do slovniku - je to takova ta placata, drava ryba, co zije na dne a umi menit barvy podle podkladu). Sef ho vytah z more, pak ho Shimako odnesla do samosky, kde se ho ujal kdosi z personalu, a nez jsme stacili nakoupit par drobnosti, vratili ji ho naporcovanyho na tacku ozdobenyho nejakou zeleninou. Pak jsme ho odnesli k sefovi do bytu a k me hruze ho polozili na stul, jako ze je urcen k prime konzumaci. Budete se divit, ale byl moc dobrej.
Jeste par slov o ryzi
Ryzi dostanete vzdy a ke vsemu. Ne vsak jako soucast porce, jak jsme zvykli, ale ve specialni misticce, neslanou a nemastnou. Myslim, ze ji pouzivaji proste jako plnidlo, protoze nikomu prece nemuze takhle chutnat. Ja ji taky pouzivam jako plnidlo, ale v zadnem pripade nejsem schopna zkonzumovat takove mnozstvi jako Japici. Oni toho vubec sererou hrozne moc, myslim, ze maj nejakej jinej metabolismus.
To je zatim vsechno ohledne specialit a specialnosti, co me napada. Taky jsem jeste jedla cosi z indicke kuchyne. Nedele totiz travim se svym oblibenym kolegou. Vymyslim si nejaky vylet a po navratu spolecne vecerime u nej, protoze ja zatim odmitam prezentovat sve kucharske umeni na verejnosti. Prvni nedeli uvaril dusenou zeleninu, po indickym zpusobu dost okorenenou a musim uznat, ze to bylo moc dobry, k tomu jeste byla rejze po japonskym zpusobu a michany vajicka po mezinarodnim zpusobu. Vzhledem k tomu, ze uplne to same jsem dostala I nasledujici tyden, prinutila jsem ho priste, abysme sli do hospody. Japonske hospody jsou uzasna vec. Jsou urceny predevsim k jidlu na rozdil od nasich hospod, ktere jsou urceny predevsim k chlastu. Nemusite mit vubec starost s cetbou jidelnicku. Vsechny podavana jidla jsou totiz vyobrazena v barvach, a tak staci jen ukazovat prstem na prislusne obrazky. Dalsi vyhoda spociva v tom, ze si obvykle objednate 3, 4, 5, a casto jeste vic ruznych chodu (zalezi na poctu a kvalite zucastnenych jedliku) a od kazdeho muzete ochutnat. Onehda, kdyz jsme jednu navstivili s Indianem, jsem se precpala vsech moznych I nemoznych dobrot. Obzvlaste dobry byli prazeny krabi, byl to opravdu celkem prijenmej vecer.
Prosim uvedomte si, ze to co jsem az doposud licila, byly dny vesmes svatecni a vyjimecne. Ve vsedni dny muj jidelnicek vypada priblizne nasledujicim zpusobem.
Rano si varim caj nebo neskafe (ted jsem v samosce objevila i Nesquika, a tak mam nekdy kakao). K tomu si davam casto jogurt nebo syr ci salam s odpornym japonskym chlebem, co vubec neni chleba. Je to takove bile mekke pecivo (neco jako toustovy chleba) a vubec mi nechutna, nicmene se syrem nebo maslem se da jist. Mam taky marmeladu a obcas nejake ovoce, nekdy si koupim nejakou buchtu (je to na zpusob francouzskeho peciva). Obedvam v menze. Na vyber byvaji 3 az 4 studene predkrmy (salaty apod.), 3 az 4 teple predkrmy (vetsinou kousky kureciho ci veproveho masa obalene v testicku nebo kus ryby ci dalsi vesmes neidentifikovatelne pozivatiny), pak neco jako hlavni jidlo v podobnem stylu jako teple predkrmy. A samozrejme rejze a polivka. Je mozno dat si jeste nudle, co se koupou v jakesi omacce polivkoveho typu. Obcas jsou spagety. Ja si vetsinou davam ono hlavni jidlo s malou miskou rejze. Vzdy me to stoji 300 Y a jsem syta. Jak jsem se jiz zminila, nekdy dostavam okusit speciality francouzke kuchyne uchystane sefkucharem vyhradne pro muj jazycek. Je to moc fajn pozornost, ale zatim si marne lamu hlavu, jak bych se mu mohla odvdecit.
No a vecer pojidam pokrmy pripravene mnou osobne. Pres den delam experimenty v laborce, vecer pak ve sve kuchyni. Naprosto sebekriticky musim prohlasit, ze v kuchyni jsem mnohem uspesnejsi. Vareni mne opravdu bavi. Muj repertoar jidel je vzhledem k tomu, ze jsem nikdy pred tim nemela moznost ani potrebu varit, dost omezeny. Velmi prozirave jsem vsak pred svym odjezdem sem zakoupila malou kucharskou prirucku s nazvem "100 receptu se zeleninou" a podle ni casto pokusnicim. Nektere ingredience tu sice nemohu sehnat, ale vetsinou se mi dari uspesne je nahradit tim, co je zrovna k mani. Postupne sbiram odvahu usporadat nejaky mejdan pro osazenstvo laborky. Jednak v ramci oslavy meho prijezdu, jednak pro navazani kontaktu a jednak k ukojeni jejich zvedavosti, co ze to vlastne v Cechach jime. Taky mam porad v lednici litrovku Bechera, aby byla degustace uplna. Bohuzel moje kucharske pokusy nepatri prave k nejtypictejsim pokrmum. Prosim proto vsechny povolane osoby, aby me zasobyly uzitecnymi recepty k priprave klasickych jidel. Bohuzel musite vyradit vsechno, do ceho se dava hruba mouka, prasek do peciva (o peceni mam obzvlaste zajem, diky tomu, ze chleba je opravdu odpornej), sadlo, ale myslim, ze spousta veci se da nahradit. Maso je k dostani naprosto bezne. Ono se tu da koupit opravdu asi vsechno. Drozdi je tu pry k dostani taky. Lenko, prosim te, jak si delala takovej ten skvelej salat s krabama?
Co se tyce piti, nijak nestradam. Pivo je dobry, ale ma 5 %, coz je celkem votrava, protoze si clovek nemuze dovolit zahanet zizen vetsim mnozstvim tohoto bozskeho moku. Vino tu taky maj, ale je silene drahy. Pak jeste spoustu whisky, ale to mi nechutna. Samozrejme, ze jsem taky ochutnala sake. Nic moc, voni sice trosku jako burcak, ale to je asi tak vsechno, co o nem muzu rict pozitivniho.
Z toho, co jsem zatim licila, je patrne, ze hlady v zadnem pripade netrpim a taky rozhodne nehubnu, spis naopak. Musim podniknout nejake kroky k doplneni sveho pohyboveho deficitu. Asi se intenzivne pustim do shaneni nejakeho vhodneho sportovniho klubu. O japonskych sportech a jinych zalibach vsak nekdy jindy, rovnez tak o cenovych relacich a dalsich dulezitych oblastech lidskeho ziti.
Zdravi Irca

Irena Hulovß, irena@nnet.ne.jp