Koncert Rock Bitch (Kultura), 21. 9.

Kamarßd z vojny m∞ p°esv∞dΦil, abych se s nφm vydal na koncert u nßs celkem neznßmΘ skupiny "RockBitch" a jß se nenechal odradit ani po shlΘdnutφ jejich webovΘ strßnky (www.rockbitch.com).
V p°edprodeji jsme zakoupili lφstky (420 KΦ) a v ned∞li (23. 8.) odpoledne jsme se vydali na mφsto Φinu. Koncert se m∞l konat v kin∞ Svatoboj v Husovicφch - p°edpoklßdali jsme velkou ·Φast, a tak jsme byli na mφst∞ u₧ dv∞ hodiny p°ed oficißlnφm zaΦßtkem, tj. v 19.00. U₧ z dßlky jsme vid∞li, ₧e na schodech kina Svatoboj sedφ dva fanouÜci, tak₧e to zatφm d∞lalo celkem 4 lidi - na zaΦßtek to nenφ ÜpatnΘ. ╪ekli jsme si, ₧e nemß cenu tam dv∞ hodiny Φekat a Üli jsme posed∞t do jednΘ z mφstnφch hospod.
P∙l hodiny p°ed zaΦßtkem koncertu jsme odeÜli z hospody a vydali se podφvat, jak se vyvφjφ situace. Na schodech sed∞li u₧ t°i lidi! Zpanika°ili jsme - skupina Rock Bitch je toti₧ znßma sv²mi velmi Üokujφcφmi projevy v∙Φi publiku (o nich jß moc nev∞d∞l, te∩ u₧ vφm) a v pom∞ru Φlen∙ skupiny (5 ₧en a jeden basista) ku 5 posluchaΦ∙m se r²sovala dosti nad∞jnß Üance, ₧e n∞co slφznem. NaÜe obavy se naÜt∞stφ rozpt²lily b∞hem n∞kolika nßsledujφcφch minut, kdy u divadla zastavilo n∞kolik autobus∙, taxφk∙ a hejno motorek s n∞meck²mi a n∞jak²m seversk²m jazykem mluvφcφmi fanouÜky. Automaticky vÜak vyvstala otßzka, zda tam nebudeme jedinφ 2 ╚eÜi. Po°adatelΘ zaΦali vpouÜt∞t lidi dovnit° a jeliko₧ my byli v prvnφ p∞tce u vchodu, dostali jsme se dovnit° jako jedni z prvnφch a Üli si prohlΘdnout zblφzka p≤dium. Sßl divadla Svatoboj je celkem dost mal² - o n∞co menÜφ ne₧ Semilaso, °ekl bych, ₧e se tam vleze maximßln∞ 200-300 lidφ. Mezi p≤diem a divßky nebylo ₧ßdnΘ 'hrazenφ', jak je tomu zvykem na normßlnφch koncertech, tak₧e jsme stßli asi 2 metry od klßves, 3 metry od op°enΘ baskytary a kousek vlevo od nßs se tyΦil obrovsk² reproduktor, do jeho₧ ·trob by se s p°ehledem veÜla celß rota partyzßn∙. Jak jsme si tak prohlφ₧eli nßstroje, sßl se rychle zaplnil a najednou jsme zjistili, ₧e nenφ cesty zp∞t a my stojφme v prvnφ linii (jako star² vojßk vφm, ₧e to je krajn∞ nebezpeΦnΘ a tΘto prvnφ °ad∞ se °φkß 'potrava pro kulomet'). NicmΘn∞ zv∞davost zvφt∞zila nad pudem sebezßchovy a rozhodli jsme se setrvat v bezprost°ednφ blφzkosti p≤dia, obklopeni hluΦn²mi n∞meck²mi 'fans', kte°φ snad pronßsledovali na sv²ch motorkßch vystoupenφ Rock Bitch po celΘ Evrop∞.
P°iblφ₧ila se devßtß hodina a na p≤diu se rozzß°ila barevnß sv∞tla a odn∞kud se vyvalila mlha. Obecenstvo ztichlo a s nap∞tφm sledovalo tmavou postavu z tΘto mlhy vystupujφcφ. OvÜem to jeÜt∞ nebyl nikdo ze skupiny, n²br₧ uklφzeΦka, kterß donesla n∞kolik lahvφ 'DobrΘ vody' a rozestav∞la je u nßstroj∙. Pak b∞hem p∞ti minut p°iÜla jeÜt∞ asi t°ikrßt a p°inesla dalÜφ v∞ci jako ruΦnφky, lepicφ pßsku, mikrofony a dalÜφ kytaru. To u₧ obecenstvo zaΦalo pφskat (bylo asi 20 minut po devßtΘ hodin∞) a do₧adovalo se Rock Bitch. Sv∞tla op∞t zazß°ila, vyvalila se dalÜφ mlha a objevil se n∞jak² technik v montΘrkßch, kter² vzal onu lepicφ pßsku a zaΦal urovnßvat kabely a zapojovat n∞jakΘ p°φstroje. Pφskot zesφlil, ovÜem nebylo to nic platnΘ, Φekalo se dalÜφch deset minut. KoneΦn∞ se ozval v reproduktorech ₧ensk² hlas, kter² n∞mecky a pak anglicky oznßmil, ₧e Rock Bitch ka₧d²m okam₧ikem spustφ svoji show. Na p≤diu se jeÜt∞ jednou zhmotnila uklφzeΦka, ale kdy₧ jφ odpov∞d∞lo pφskotem asi 150 netrp∞liv²ch N∞mc∙, tak to rychle vzdala.
Pak sv∞tla pohasla (a₧ na jedno ΦervenΘ), vÜe utichlo a z levΘ strany ze zßkulisφ pomalu vyÜlo n∞kolik tajemn²ch postav. Prvnφ z nich nesla nad hlavou velk² pohßr napln∞n², jak se pozd∞ji ukßzalo, Φerven²m vφnem. Pak se rozsvφtila n∞kterß dalÜφ sv∞tla, kterß odhalila p∞tici velmi spo°e od∞n²ch (ale stßle od∞n²ch) d∞vΦat a jednoho mu₧e v dlouhΘ ΦervenΘ sukni. Dφvky nebudu p°φliÜ popisovat, to se musφ prost∞ vid∞t - ale nejmΘn∞ dv∞ z nich byly skuteΦn∞ naprosto dokonalΘ, tedy alespo≥ stavbou t∞la. Basista (ten chlap) se chopil kytary, bubenice se chopila bubn∙ (tedy ne doslova) a klßvesistka p°istoupila ke svΘmu pultu (tak₧e se jejφ vnady pohybovaly asi 2 metry od mΘ hlavy - v∞zte, ₧e m∞la asi 6 cm dlouhou minisukni a pod nφ zhola nic). V tΘ chvφli m∞ n∞co (pravd∞podobn∞) ÜvΘdsky mluvφcφho Ü¥ouchlo do nohy a jß spat°il n∞jakΘho vozφΦkß°e, kterak se pokouÜφ dostat ·pln∞ dop°edu, jinak by samoz°ejm∞ nevid∞l nic jinΘho ne₧ strop. Budi₧ ... pustil jsem jej p°ed sebe, p°ednφ °ada se trochu rozestoupila, tak₧e jsem te∩ m∞l stejn∞ dobr² v²hled a navφc jsem byl tφm invalidou vlastn∞ kryt². Dφvky u nßstroj∙ mezitφm spustily takovou ponurou melodii a dalÜφ dv∞ se chopily pohßru s vφnem a vykroΦily k p°ednφ °ad∞. Pak postupn∞ ka₧dΘmu (asi 15-20 lidφ) daly do ·st oplatek (jak se dßvß v kostele) a nechaly ho to zapφt. Kdy₧ skonΦily, skoΦily k mikrofon∙m a rozjely divokou pa°bu. Ty mamutφ reproduktory dokß₧ou rozpoutat v malΘm sßle skuteΦnΘ peklo (jeÜt∞ te∩ mßm trochu zalehlΘ uÜi). B∞hem pφsniΦky se ob∞ zp∞vaΦky navzßjem zbavily t∞ch poslednφch kousk∙ od∞vu a odvß₧n∞ vykroΦily k pon∞kud mΘn∞ odvß₧nΘmu publiku (resp. k prvnφ °ad∞ - ta byla v₧dycky po ruce). Nebudu popisovat detaily, ale jednoduÜe °eΦeno, ka₧d² si mohl sßhnout (kdo dosßhnul), na co cht∞l a d∞lat si s tφm, co cht∞l. Jß p°es toho vozφΦkß°e, kter² jakoby ho polili ₧ivou vodou, se zaΦal sßpat na nohy, aby si taky mohl sßhnout, jsem (bohu₧el/naÜt∞stφ) byl mimo akΦnφ rßdius, tak₧e jsem pouze p°ihlφ₧el a bavil se.
PφsniΦky pokraΦovaly a dφvky se ·pln∞ odvßzaly - p°iÜly na °adu vibrßtory, um∞lΘ penisy a jinΘ nesmysly. Asi v polovin∞ p°edstavenφ p°edstoupila p°ed publikum jedna z Rock Bitch (nevφm proΦ, ale byla celß pomalovanß modrou barvou, jak ta¥ka èmoula) a anglicky °ekla n∞co v tom smyslu, ₧e te∩ hodφ do publika 'Golden condom' a kdo ho chytφ, tak m∙₧e jφt (vlastn∞ musφ jφt) do zßkulisφ a s jednou z nich si to tam rozdat. Zvedl se les rukou a kondom byl hozen - dßval jsem si opravdu velk² pozor, aby mi t°eba nßhodou nep°istßl na hlav∞ a ruce jsem radÜi dal za zßda. Ka₧dopßdn∞ n∞kdo ho chytil a byl vyta₧en na p≤dium (kupodivu to byl ╚ech, kter²ch bylo v sßle opravdu tak maximßln∞ 10 %). Zp∞vaΦka si ho odvedla do zßkulisφ a tam se d∞ly v∞ci, o kter²ch vßm bohu₧el nic ne°eknu...
Koncert pokraΦoval v divokΘm tempu, p°ednφ °ada si opravdu "u₧φvala" (vozφΦkß° u₧ v podstat∞ mohl prodat vozφΦek do sb∞ru) a dφvky p°edvßd∞ly dalÜφ a dalÜφ ·₧asnΘ v∞ci ... v tΘto oblasti mi dochßzejφ slova...
Kdy₧ zp∞vaΦka ohlßsila poslednφ pφsniΦku veΦera, p°inesly zase ten pohßr s vφnem a trochu ho z°edily - prost∞ tak, ₧e klßvesistka nad n∞j d°epla a ulevila si - skuteΦn∞ 'Shocking show', jak bylo psßno na plakßtech. To by ale jeÜt∞ nebylo tak zlΘ, kdyby pohßr zase odnesla do zßkulisφ. Ona vÜak mφsto toho obeÜla prvnφ °adu (chvßla bohu, ₧e jsem byl mimo dosah) a ka₧d² si musel 'p°ipφt'. Co nevypili ti v prvnφ °ad∞, to bylo nßsledn∞ chrstnuto do publika.
Dohrßli poslednφ pφsniΦku a rozlouΦili se ... publikum je samoz°ejm∞ jeÜt∞ asi 3x vyvolalo, tak₧e se hrßlo dalÜφ p∙l hodiny - tentokrßt u₧ bez extrΘmnφch vlo₧ek. KoneΦn∞ jsem se mohl v∞novat trochu i samotnΘ hudb∞ a musφm °φci, ₧e v podstat∞ nebyla Üpatnß... Koncert skonΦil a divßci opustili sßl - v chodb∞ bylo jeÜt∞ mo₧no zakoupit triΦko, ale kdy₧ jsem si p°edstavil, ₧e s tφm jdu po ulici, tak jsem si to velmi rychle rozmyslel.

Evropsti astronomove v Praze (Astronomie), 17. 9.

V r. 1990 vznikla Evropska astronomicka spolecnost (EAS), jez se snazi o prohloubeni spoluprace a integraci evropske astronomie. Myslenka zridit tuto novou vedeckou spolecnost vznikla v souvislosti s vyznamnymi politickymi zmenami v Evrope v zaveru osmdesatych let a rychle si ziskala priznivce, nebot davala zvlaste odbornikum ze zemi byvaleho vychodniho bloku prilezitost zaclenit se do mezinarodni spoluprace jako rovnocenni partneri. U zrodu Spolecnosti stali take cesti astronomove zvlaste zasluhou doc. Jana Palouse, jenz se stal jejim prvnim vedeckym sekretarem. Krome individualniho clenstvi pro odborniky resp. doktorandy zridila EAS rovnez institut pridruzeneho kolektivniho clenstvi pro narodni astronomicke spolecnosti. Ceska astronomicka spolecnost (CAS), zalozena jiz r. 1917, byla prijata do EAS mezi prvnimi, a to je take duvod, proc ji bylo svereno organizovani 7. Evropske vyrocni konference, jez se konaji pravidelne od r. 1992 pod nazvem Joint European and National Astronomy Meeting (JENAM) vzdy v peci nektere z pridruzenych narodnich spolecnosti. CAS vsak jako dobrovolne obcanske sdruzeni nema dostatek prostredku ani kapacit k realizaci tak narocne akce, takze na zajisteni konference se podilela predevsim nase hlavni profesionalni astronomicka pracoviste, tj. Astronomicky ustav AV CR a Astronomicky ustav UK, v souvislosti s letosnimi vyznacnymi jubilei (650 let UK; 100 let Hvezdarny v Ondrejove). Vzhledem k tradicnim vybornym stykum vsak pri priprave konference pomahali take slovensti astronomove, sdruzeni ve Slovenske astronomicke spolecnosti pri SAV.
Prakticke pripravy zapocaly zhruba rok a pul pred vlastni akci, kdyz byl ustaven Mistni organizacni vybor (LOC). EAS posleze jmenovala deseticlenny Vedecky organizacni vybor (SOC), v nemz mela nase republika ctyri zastupce, s nimiz prirozene LOC uzce spolupracoval. Diky porozumeni vedeni Stavebni fakulty CVUT v Praze-Dejvicich jsme ziskali moznost usporadat vetsinu odbornych zasedani v poslucharnach a prostorach fakulty a zasluhou domacich mecenasu bylo mozne udelit 15 mladym ceskym a slovenskym astronomum financni podpory k ucasti na konferenci. Podpory pro mnohe zahranicni ucastniky poskytla EAS a zcasti tez nase astronomicka profesionalni pracoviste. Nasledkem toho se na prazskou konferenci prihlasilo na 350 astronomu z 36 zemi, vcetne mimoevropskych (zastupce zde mela na jedne strane Venezuela a na druhe Japonsko). Tak velky napor bychom vlastnimi silami nezvladli, takze konferenci organizacne zajistovala prazska agentura Icaris, s. r. o., jez se profesionalne venuje zabezpecovani vedeckych kongresu a sympozii.
V souvislosti s konferenci se v Praze dne 8. zari 1998 uskutecnilo celodenni pracovni zasedani, venovane priprave na pozorovani uplneho zatmeni Slunce, jez bude viditelne v pasmu, prochazejici obydlenymi oblastmi zapadni, stredni i vychodni Evropy dne 11. srpna 1999, a zasahujici dokonce nekolik "kamennych" hvezdaren, zvlaste pak Observator v Bukuresti, jez v te dobe bude slavit 90. vyroci sveho vzniku. Zasedani, jehoz se ucastnilo na 50 specialistu ze 14 zemi, se soustredilo na vypracovani seznamu palcivych problemu ve vyzkumu slunecni korony, ktere by mely byt prednostne reseny v prubehu nadchazejiciho zatmeni koordinovanymi pozemnimi a druzicovymi pozorovanimi. Ucastnici se rovnez shodli na potrebe vyuzit zatmeni k propagaci astronomie a prirodnich ved jak pro sirokou verejnost, tak zejmena pro mladez. Peci slovenskych astronomu bude obsah pracovniho zasedani zverejnen jako zvlastni cislo Publikaci Astronomicke observatore na Skalnatem Plese.
Vlastni konference JENAM 98, nad niz prevzal zastitu prezident republiky Vaclav Havel, byla slavnostne zahajena 9. zari 1998 na Zofine, kde postupne promluvili predseda Akademie ved prof. Rudolf Zahradnik, prezident EAS prof. Jean-Paul Zahn (Francie), predseda CAS Dr. Jiri Borovicka a prorektor UK doc. Ivan Wilhelm. Prvni cast jednani konference byla venovana "astropolitice" v podani francouzske astronomky Dr. Francoise Praderie a holandskeho astronoma Prof. Lodewijka Woltjera (nekdejsiho reditele Evropske jizni observatore - ESO). Ze statistickych udaju obou autoru vyplyvaji pozoruhodne zavery o vykonnosti nasich astronomu. V CR totiz zije 2,8 % poctu obyvatel Evropske unie a v r. 1996 predstavoval cesky HDP jen 0,7 % HDP EU, tj. hospodarska vykonnost CR dosahuje jen 1/4 prumerne vykonnosti EU. CR zamestnava ve vede a vyzkumu jen 1,5 % poctu vedcu a vyzkumniku, tedy s ohledem na pocet obyvatel jen neco pres 50 % prumeru v zemich EU. Pritom publikace nasich odborniku predstavuji 1,3 % vsech publikaci v zemich EU, coz dava velmi dobre vysvedceni o vykonnosti nasich badatelu, plne srovnatelne s vyspelymi evropskymi zememi, a to navzdory nizke podpore vedy a vyzkumu v CR. V CR stejne jako v EU pripada na 1 milion obyvatel asi 12 profesionalnich astronomu, kteri podle tohoto hodnoceni podavaji vysoce nadprumerne publikacni vykony. V prubehu konference zaznela rada referatu, venovanych velkym pristrojovym projektum evropske pozemni i kosmicke astronomie. Dr. Massimo Tarenghi, vedouci projektu VLT na observatori ESO Cerro Paranal v Chile, shrnul dvacetiletou historii vystavby soustavy ctyr obrich dalekohledu, jez se po uplnem dokonceni r. 2001 stane fakticky nejvetsim dalekohledem sveta (ekvivalent 16m zrcadla). V pusobive zkratce seznamil publikum s jedinecnymi snimky kosmickych objektu, ziskanych v minulych tydnech behem zkusebniho provozu prvniho 8,2m reflektoru budouciho komplexu. Na nej navazal Dr. Peter Shaver (ESO, Garching), vedouci spolecneho evropskeho a americkeho projektu vybudovat obri soustavu radioteleskopu LSA, skladajici se z 64 anten o prumeru prvku 12 m pro milimetrove a submilimetrove pasmo. Soustava za 400 milionu dolaru by mela byt uvadena do chodu pocinaje r. 2005 v pousti Atacama v Chile v nadmorske vysce 5050 m. Konecne pak vedecky reditel Evropske kosmicke agentury (ESA), Dr. Martin Huber, predlozil strategicky plan HORIZON 2000+, v jehoz ramci ESA uskutecni radu velkych a strednich projektu kosmicke astronomie z druzic a kosmickych sond. K velkym projektum patri zejmena rentgenova druzice XMM, kometarni sonda ROSETTA a druzice k vyzkumu infracerveneho a mikrovlnneho zareni z vesmiru FIRST/Planck.
Dr. Frank Pijpers (Universita arhus, Dansko) se pak venoval vysledkum mereni oscilaci slunecniho povrchu (helioseismologii) pomoci pozemni sledovaci site GONG a slunecni kosmicke sondy SOHO. Diky temto souvislym a podrobnym merenim lze studovat stavbu a rychlost rotace podpovrchovych oblasti Slunce a v blizke budoucnosti snad i vlastnosti samotneho jadra Slunce. Prof. Joachim Trumper (Ustav Maxe Plancka pro kosmickou fyziku, Garching, Nemecko) se soustredil na poznatky z rentgenovych druzic (predevsim pak druzice ROSAT), jez prokazaly existenci zhroucenych neutronovych hvezd, cimz se potvrdily teoreticke predstavy fyziku a astronomu, poprve vyslovene pocatkem 30. let tohoto stoleti. O mimoradne uspesne astrometricke druzici HIPPARCOS pojednal vedecky sef projektu Dr. Michael Perryman (ESTEC, Nordwijk, Holandsko). Druzice promerila v letech 1989-1993 polohy, pohyby, vzdalenosti a jasnosti vice nez milionu hvezd az do 12 mag po cele obloze. Na zaklade katalogu, vydaneho loni v podobe 6 kompaktnich disku, bylo jiz publikovano neuveritelnych 500 vedeckych studii, zalozenych na rekordne presnych merenich zminene druzice, ktere znamenaji prevrat v mnoha oborech astronomie i v kosmologii. Tataz skupina nyni pripravuje jeste ambicioznejsi projekt GAIA, v nemz by byla podobne promerena asi miliarda hvezd do 20 mag druzici, jejiz start se ma uskutecnit jiz r. 2008. Konecne pak Prof. Livio Scarsi (Univerzita v Palermu) referoval o prvnich vysledcich kombinovane italsko-holandske druzice BeppoSAX, umoznujici sledovat oblohu v pasmu zareni gama i X. Druzice se brzy po svem vypusteni v dubnu 1996 proslavila prvnimi identifikacemi zahadnych zableskovych zdroju zareni gama (GRB) v rentgenovem spektralnim pasmu. To pak vzapeti umoznilo optickou, popripade i radiovou identifikaci zdroju vzplanuti jako objektu v mimoradne velkych (kosmologickych) vzdalenostech radu 10 miliard svetelnych let.
V dalsi zvane prednasce hovoril Dr. Milos Sidlichovsky (Astronomicky ustav AV CR) o dynamickem vyvoji hlavniho pasma planetek, kdyz uvedl prehled mechanismu prenosu planetek z hlavniho pasma na drahy blizke Zemi. Krizujici planetky pak mohou znamenat i jiste nebezpeci pro zivot na nasi planete. Nasledovala prednaska Dr. Jeana Schneidera (Observatoire de Paris) o kratke historii objevovani planet mimo nasi slunecni soustavu), takze od prvniho objevu r. 1992 jiz dnes zname vice obrich extrasolarnich planet, nez kolik je vsech planet v nasi slunecni soustave. Poukazal tez na pripravovane projekty, jez umozni nalezt tisice takovych planet i s cilem odhalit na nich pripadne znamky zivota. Velkou pozornost vzbudila tez prednaska prof. Felixe Mirabela (Centre d▌Etudes de Saclay, Francie) o objevu mikrokvasaru v blizkosti centra nasi Galaxie, jez se vyznacuji protilehlymi "nadsvetelnymi" vytrysky hmoty, a souvislosti objevu s existenci supermasivni cerne diry v jadre nasi soustavy resp. s mechanismy zareni kosmologicky vzdalenych "velkych" kvasaru.
Teorii cernych der byl venovan prispevek prof. Igora Novikova (Centrum pro teoretickou astrofyziku, Kodan), v nemz zejmena navrhl nove zpusoby astronomickeho overovani predpovezenych vlastnosti cernych der. V zaveru plenarnich zasedani konference pak promluvil mimoradne vzacny host britsky kralovsky astronom Sir Martin Rees (Univerzita v Cambridzi, Velka Britanie) o jedne z nejvetsich zahad soudobe astrofyziky, jiz jsou jiz po ctvrtstoleti tzv. zableskove zdroje zareni gama. V tomto oboru doslo v poslednich mesicich k vyraznemu pokroku zasluhou specializovane astronomicke druzice BeppoSAX, takze prof. Rees mohl navrhnout realisticky model, vysvetlujici zminene zablesky jako dusledek splynuti dvou neutronovych hvezd na cernou diru. Po jeho prednasce mu prorektor UK predal pametni medaili UK, ktera byla Siru Martinovi udelena k 650. vyroci UK za jeho zasluhy o rozvoj lidskeho poznani.
Na JENAM 98 probihala odborna jednani take v sedmi sekcich, zasedajicich soubezne. Bylo na nich predneseno na 160 referatu (z toho 24 z CR) a vystaveno na 170 vyvesek (z toho 22 z CR). Prvni sekce byla venovana otazkam slunecni fyziky, kde se predevsim hovorilo o nejnovejsich vysledcich slunecni druzice SOHO, jez behem sve dosavadni existence prispela k pochopeni struktury a dynamiky slunecniho nitra i atmosfery jakoz i slunecniho vetru. Dalsi prispevky se zabyvaly urychlenymi casticemi ve slunecnich erupcich a fyzikou protuberanci. Ve druhe sekci se probiraly otazky, spojene se studiem malych teles slunecni soustavy. Zejmena nasi odbornici prednesli vyznamne vysledky pozorovani planetek priblizujicich se k Zemi a take meteoru. Zvlast pozoruhodny objev tri dvojitych planetek se zdaril ondrejovske skupine Dr. Petra Pravce. Z dalsich prispevku zaujaly vysledky hydrodynamickeho modelovani pruniku meteoroidu atmosferami planet a nektere specialni vysledky pozorovani velkych komet Hale-Bopp a Halley.
Treti sekce se soustredila na objevy extrasolarnich planet, jez jsou od r. 1992 nalezany radioastronomy u nekterych pulsaru a od r. 1995 metodou velmi presnych mereni radialnich rychlosti u hvezd hlavni posloupnosti slunecniho typu. Na jednani sekce se probiraly nadejne techniky budouciho objevovani extrasolarnich planet pomoci velmi presne fotometrie (mereni jasnosti hvezd s presnosti lepsi nez 0,001 m), astrometrie (druzici GAIA) resp. primym zobrazovanim v infracervenem oboru spektra. Jako indikator biologicke aktivity na planete by se patrne nejlepe hodila spektroskopie, umoznujici odhalit pripadne cary ozonu ve spektru extrasolarni planety.
Ve ctvrte sekci se probiraly interagujici dvojhvezdy, a to jak nova pozorovani jednotlivych zajimavych soustav (novy, trpaslici novy, symbioticke hvezdy, hvezdy se zavojem a kataklyzmicke promenne hvezdy) tak i teoreticke prispevky, smerujici k pochopeni struktury akrecnich disku, obklopujicich hvezdu-prijemce plynneho materialu od hvezdy-darce. Zvlast vyznamne prace se pak tykaly numerickeho modelovani interakci ve dvojhvezdach a "rozmotani" prekryvajicich se spekter dvojhvezd podle navrhu Dr. Petra Hadravy.
Rozsahly program pate sekce byl venovan dynamice hvezdokup a galaxii. Kulove hvezdokupy totiz patri k nejstarsim slozkam galaxii ba i celeho vesmiru a jejich vznik a dlouhodoba stabilita je do znacne miry zahadou. Navrh na reseni prednesl na konferenci nemecky astronom Christian Theis. Jeho svycarsky kolega Ortwin Gerhard se venoval vykladu tvaru nasi Galaxie, jez ma patrne ve svem stredu rychle rotujici pricku. Pohyby ve slunecnim okoli a ve vnejsich castech soustavy jsou vsak podle ceske astronomky Soni Ehlerove predevsim ovlivnovan spiralnimi rameny Mlecne drahy, jejichz rotace okolo stredu soustavy je pomalejsi. Atraktivni program seste sekce se tykal aktualnich problemu vyzkumu zahadnych zableskovych zdroju zareni gama. Ukazuje se, ze pod tento spolecny nazev spadaji nejmene tri ruzne tridy objektu, ktere mohou mit ruzny geneticky puvod i rozlicne mechanismy vybuchu. Rozlozeni zdroju ruznych trid po obloze nemusi byt nutne izotropni. M. Valtonen (Univerzita v Turku, Finsko) predlozil model obezne dvojice cernych der s hmotnostmi 1,7.10^11 a 1.10^8 slunecnich hmot pro objasneni vlastnosti blazaru OJ 287. Rada dalsich referatu se pak venovala vysledkum pozorovacich prehlidek v pasmech vysokych (rentgenovych) a velmi vysokych (TeV fotony gama) energii z umelych druzic Zeme i z pozemnich (Cerenkovovych) teleskopu.
V nejpocetneji obeslane sedme sekci se probiraly atraktivni problemy relativisticke astrofyziky a kosmologie. Mluvilo se zde zejmena o fyzice a astrofyzice cernych der, numericke relativite a problematice zdroju a detekce gravitacnich vln. Hlavni vysledky se tykaly procesu v bezprostrednim okoli (akrecni disky a prstence) cernych der, jelikoz nova astronomicka pozorovani davaji dobrou nadeji, ze tak bude mozne studovat rychlost rotace samotnych cernych der. V numericke relativite se prechazi od dvojrozmernych vypoctu prubehu srazek kompaktnich objektu (cernych der a neutronovych hvezd) k realistictejsim trojrozmernym vypoctum, coz si vsak vyzada superpocitace nove generace. Velmi nadejne projekty pozemni i kosmicke detekce gravitacnich vln by mohly prinest prvni experimentalni vysledky jiz behem nejblizsich peti let. Kosmologicke prispevky se tykaly anizotropie v polarizaci mikrovlnneho pozadi, novych zakonu zachovani pro kosmologicke perturbace a jejich vyvoje v inflacni kosmologii. V zaveru zasedani sekce se uskutecnila improvizovana "hvezdna diskuse" prof. Igora Novikova a Sira Martina Reese, moderovana Jirim Bicakem (KTF MFF UK, Praha) o extrakci energie z rotujicich cernych der pomoci magnetickeho pole, o vnitrku cernych der, o uzavrenych casovych svetocarach ("stroj casu") a o antropickem principu.
Krome zasedani sekci se uskutecnily tri panelove diskuse, venovane novym pristrojum a velkym mezinarodnim projektum, dale problemum mladych astronomu se zamestnanim i vyucovani astronomie a konecne historii astronomie. Na posledni panelovou diskusi pak navazala pocetne navstivena exkurze "Praga Astronomica" po astronomickych pametihodnostech v Praze a sobotni exkurze na hvezdarnu v Ondrejove. V prubehu konference zasedal take vybor EAS, rozsireny o predstavitele pridruzenych narodnich astronomickych spolecnosti. Dale se uskutecnilo vyrocni valne shromazdeni EAS, na nemz se krome nezbytne administrativy probiraly zejmena otazky vsestranne podpory mladych astronomu a zlepseni elektronicke komunikace mezi evropskymi astronomy. V zaveru zasedani prijalo shromazdeni s potesenim pozvani Francouzske astronomicke spolecnosti, aby se pristi vyrocni konference konala v zari 1999 v Toulouse.
Ucastnici konference JENAM 98 meli dale moznost prohlednout si historicke prostory prazskeho Karolina, vcetne Vlasteneckeho salu, v nemz r. 1842 pronesl Christian Doppler svou epochalni prednasku o principu, ktery nese jeho jmeno a jenz ma tak bohate vyuziti prave v astronomii, a vyslechli v Aule Magne koncert peveckeho sboru Malostransky dvorecek a Stamicova kvarteta. Setkali se dale na recepci v rezidenci prazskeho primatora Dr. Jana Koukala.
Na odborna jednani JENAM 98 navazala v nedeli 13. zari 65. vyrocni schuze Ceske astronomicke spolecnosti v prazskem Planetariu ve Stromovce. Na schuzi pronesl slavnostni prednasku prof. Livio Scarsi z Italie o dnes jiz proslule astronomicke druzici BeppoSAX a jejim podilu na lusteni zahady zableskovych zdroju zareni gama. Po predani diplomu cestnym clenum spolecnosti nasledovalo slavnostni predani Ceny Zdenka Kvize, kterou udeluje CAS kazdy sudy rok mladym ceskym astronomum. Letosnim nositelem Ceny se stal Mgr. Jiri Dusek z Hvezdarny a planetaria M. Kopernika v Brne za svuj prispevek k popularizaci astronomie zejmena na internetu a podil na organizovani astronomickych expedici. Mgr. Dusek pak hovoril zejmena o "kremikove revoluci", jez prispela k renesanci vyznamu prace astronomu-amateru v poslednim desetileti, v podobe zavedeni polovodicovych detektoru zareni - matic CCD, nastupu vykonnych osobnich pocitacu a konecne diky rozvoji internetu. V treti hlavni casti vyrocni schuze pak cesti koordinatori sekci JENAM 98 referovali ve strucnosti o hlavnich vysledcich konference pro domaci astronomickou verejnost.
Letosni konference JENAM 98 se stala dulezitym meznikem ve vice nez osmdesatilete historii Ceske astronomicke spolecnosti a zatim nejvyznamnejsi astronomickou akci v kratke historii existence Ceske republiky. Probihala sice za nepatrneho zajmu sdelovacich prostredku, ale v dlouhodobe perspektive ziska zajiste primerenou vahu a respekt pro ceskou astronomii v evropskem i svetovem kontextu.
Jedinym stinem konference byly statisticky vyznamne zkusenosti zvlaste zahranicnich ucastniku s odvracenou stranou zivota v nasi metropoli. Hned pri prijezdu osmiclenne delegace ukrajinskych astronomu pravidelnou mezinarodni autobusovou linkou v utery 8. zari rano doslo pred nadrazim na Florenci k jejich konfrontaci s ctyrclennou ozbrojenou skupinou ctyr rusky mluvicich muzu, kteri zadali pod pohruzkou fyzickeho nasili od astronomu penize a sperky (!). Na parkovistich pred budovou CVUT a pred hotely doslo v prubehu tri dnu za bileho dne ke trem kradezim prislusenstvi ze zaparkovanych automobilu resp. k ukradeni auta. V sobotu 12. 9. musela byt pro nebezpeci vybuchu nastrahy uzavrena stanice metra Dejvicka prave v dobe, kdy koncilo posledni zasedani konference a nejmene ve dvou pripadech zabranili cesti ucastnici konference v okradeni svych zahranicnich kolegu gangy prazskych kapsaru. Takove zkusenosti prominentnich navstevniku Prahy neobycejne poskozuji dobrou povest Ceske republiky i usili nasich badatelu stat se rovnocennymi partnery svych zatim prece jen stastnejsich evropskych partneru.