AΦkoli jsem na GD zve°ejnil doposud jenom dva p°φsp∞vky (ale hodlßm pokraΦovat), obdr₧el jsem p°ehrÜli reakcφ Φtenß°∙. Nehodlßm vßs Φtenß°e i ty, kte°φ na moje myÜlenky reagovali pφsemn∞, obt∞₧ovat jejich anal²zou, leΦ struΦnou reakci pova₧uji za svoji povinnost.

P°edevÜφm, nemßm v ·myslu a₧ na v²jimky polemizovat s t∞mi, kte°φ se mnou zßsadn∞ nesouhlasφ. Ve sv²ch p°φsp∞vcφch vyjad°uji svoje, a to podot²kßm, vlastnφ nßzory. Pokud s nimi n∞kdo nesouhlasφ, je to nejenom jeho prßvo, ale je to takΘ tak sprßvn∞.

K p°φsp∞vku "Politika" (9. 7.): Krom∞ r∙zn∞ odstup≥ovan²ch v²raz∙ souhlasu Φi nesouhlasu se ve v∞tÜin∞ odpov∞dφ objevila skoro stejnß otßzka, reagujφcφ na jednu ze zßv∞reΦn²ch v∞t p°φsp∞vku: "Je tisk nebo p°esn∞ji mΘdia v ╚eskΘ republice nezßvisl², Φi nikoli?" Osobn∞ si myslφm, ₧e vφce Φi mΘn∞ je. NicmΘn∞, otßzka je to zajφmavß. Navrhl jsem Gentlemanovi, aby uskuteΦnil na toto tΘma anketu. Za pokus by mo₧nß stßla i diskuse v rubrice "F≤rum".

K p°φsp∞vku "Reklama" (15. 7.): Dφky za v∞tÜinou pozitivnφ ohlasy, pop°. i n∞kterß dopln∞nφ. Za zajφmav² pova₧uji i nßzor, ₧e nejenom oficißlnφ ale i neoficißlnφ reklama formuje Φlov∞ka. Jako p°φklad uvßdφ Martin dnes velmi rozÜφ°en² postoj: "Kdo nezkusil drogy, nenφ chlap (₧ena), kazφ zßbavu." DalÜφ nßm∞t do diskuse. Mimochodem souhlasφm s Martinem, ₧e pokud u₧ to n∞kdo chce zkusit a v∞dom∞ platit sv²m zdravφm v²m∞nou za imaginßrnφ pro₧itek, k jeho₧ zφskßnφ nebylo, krom∞ prßce vykonanΘ stlaΦenφm pφstu injekΦnφ st°φkaΦky, t°eba ₧ßdnΘho jinΘho ·silφ, m∞l by tak Φinit a₧ v dob∞, kdy "...z toho mß rozum."

Souhlasφm i se sportovcem Mirkem. Navφc mßm pocit, ₧e on, jako jeden z mßla pochopil, o Φem p°φsp∞vek byl. Bezesporu ne vÜechno, co se propaguje v reklamßch, je ÜpatnΘ. Naopak. Nemßm nic proti v²robk∙m, kterΘ se propagujφ, mßm zßsadnφ v²tky proti zp∙sob∙m, jak²m se propagujφ. Mo₧nß, ₧e p°φklad s mⁿsli nebyl nejÜ¥astn∞jÜφ, ale jak sßm Mirek podot²kß: "...je podstatnΘ, zda se po rßnu po₧ijφ mⁿsli s mlΘkem, nebo mlΘko s mⁿsli." (ZestruΦn∞no.)

A jeÜt∞ maliΦkost. V n∞kter²ch ohlasech se objevil nßzor, ₧e reklamy jsou krßsnΘ a dokonalΘ technickΘ a multimedißlnφ v²tvory a ₧e je na n∞ (v∞tÜinou) radost pohled∞t. Ano. Ale zahle∩te se, p°ßtelΘ, do historie, kolik nßdhern²ch °eΦφ a °eΦiΦek vedlo k tragick²m katastrofßm.

Dag Jeger, dag@lancom.cz

Labia op∞t (Äivot), 31. 7.

PßteΦnφ (24. 7.) Φlßnek o nudistick²ch plß₧φch a odhalen²ch klφnech nßsledovalo n∞kolik reakcφ, vesm∞s nesouhlasn²ch.

"Nechapu, co mate proti vyholenym kundickam, me prijdou esteticky, tj. libi se mi. Rekl bych, ze je to vec vkusu a pohodli. Rozhodne bych je byt vami tak neodsuzoval, ale podobne, jako po tom volate ve sporu s Microsoftem, bych nechal prostor variabilite, pestrosti a konkurenci (vzdyt prece kdyby je mely vsechny stejny, tak by to byla pekelna nuda:-))."

Mn∞ se lφbφ v₧dycky ta, kterß se mi lφbφ. A lφbφ se mi ta, kterß je mi blφzkß, milß, p°φtulnß, chßpavß... Pak je mi jedno, jestli je vyholenß Φi zarostlß, na p∞Üinku, s copßnkem Φi culφkem.

"Zrejme jde o vec vkusu. Me pripada nevkusna chlupata dira. Doufam ze me nebudete podezirat z pedofilie. Oholene ohanbi bylo a je v mnoha kulturach znakem civilizovanosti, napr. stary Egypt nebo dnesni i drivejsi Rusko."

Tφm, co bylo Φi nebylo d°φve znakem kulturnosti, bych rad∞ji moc neargumentoval... Kultura a kulturnost nenφ nem∞nnß.

"Mne se vyholene kundicky libi. Budu muset nekdy na tu Lhotu vyrazit..."

Jß jsem p°ece netvrdil, ₧e mßm n∞co proti kundiΦkßm, a¥ hol²m nebo fousat²m. Pova₧uju je za velice p°φjemnou souΦßst ₧en. Ale. Ne vÜech. Ne v₧dycky. Ne vÜude. Tak₧e jsem to pracn∞ vysv∞tloval, p·roΦ je kundiΦka n∞co navφc, nikoli zßkald, kdy₧ p°iÜel tento mail: "Mne vic vadi, ze se holky neumeji chovat pri noseni mini a vubec soucasne mody. Moda se mi libi moc (nejsem puritan ani moralista, je mi tricet), ale kdyz sedim v metru proti holce (15-45 let) a ona ma mini tesne nad pindulkou a sedi s kolenama 20 cisel od sebe, kolena malem u brady, protoze ma vysoky podrazky nebo podpadky... zveda se mi spis kybl."

A to je ono. Vadφ mi, kdy₧ ₧ena, tato ozdoba sv∞ta, p°edvßdφ - a¥ v pornoΦasopisech nebo in natura - svΘ ohanbφ a ostatnφ periferie jako hokynß°ka ve veteÜnictvφ, jako kus flßkoty ve v²sekovΘm °eznictvφ. Kupte si jednou pornoΦasopis a podφvejte se dovnit°. N∞kterΘ v∞ci prost∞ jsou intimnφ, co₧ samoz°ejm∞ neznamenß, ₧e nemusφ jφt o p∞knΘ Φu≥ßrny. Ale sexußlnφ manifestace labiφ p°ece jen nenφ to pravΘ.

Z poslednφho mailu jsem se dov∞d∞l zajφmavou v∞c ohledn∞ terminologie pou₧φvanΘ pro prcinku pota₧mo prdelku. "Pisete, ze oholeny je to pica. Vite jak to slovo vzniklo? Pochazi z Moravy z dob Napoleonskych valek. Francouzi tomu totiz rikaji "petit chat" tj. kocicka, no a Moravaci si to zkomolili na picu. Podle me je kocka chlupata, oholeny je to kunda (ale nevim co to znamena... :))) Tak₧e n∞co jsem se dov∞d∞l, ale jak je to s nßzvoslovφm pro oholenou Φi chlupatou, z∙stßvß zahaleno lingvistick²m tajemstvφm.

Gentleman

Jak umφrajφ odbornφci (Äivot), 30. 7.

Folkl≤rnφ festivaly prod∞lßvaly r∙znß obdobφ slßvy a ·padku, Φasto byly p°edm∞tem politick²ch machinacφ. Hor≥ßckΘ slavnosti ve VelkΘ nad VeliΦkou se tomu takΘ nevyhnuly, p°esto jim jejich specializace na krajov² folkl≤r z∙stala. T°φdennφ slavnosti jsou p°ehlφdkou zanφcenφ a zßjmu v tΘ nejΦistÜφ podob∞, vesnice i okolφ jφ ₧ije. U₧ loni m∞ zaujalo, kolik teenager∙ s nadÜenφm celΘ noci p∞je a tancuje, p°esto₧e nenφ samoz°ejm∞ jejich jedin²m kulturnφm vy₧itφm. Ale sounßle₧itost s kulturnφmi ko°eny je mφstnφm z°ejm∞ dßna. A to je dob°e.

Lo≥skΘ slavnosti byly poznamenßny povod≥ov²mi deÜti, kterΘ °ad∞ p°φznivc∙ znemo₧nily p°ijet, °ada pravideln²ch nßvÜt∞vnφk∙ kv∙li vod∞ rad∞ji nep°ijela. O to vφc si dnes cenφm toho, ₧e jsem vyrazil a dorazil. LetoÜnφ poΦasφ, kterΘ umo₧nilo tradiΦnφ po°ßdßnφ v p°φrodnφm amfiteßtru, b∙hvφ proΦ zvanΘm Hor≥ßck² stadion, bylo pro tuto akci rozhodn∞ typiΦt∞jÜφ. Kdo byl unaven, mohl ulehnout a zmo₧en vφnem se nechat ukolΘbat pφsniΦkami. Toho n∞kte°φ nßvÜt∞vnφci takΘ vyu₧ili, i kdy₧ °ada vydr₧ela a₧ do rßna. Prvnφ den jsem byl vyhnßn rannφm deÜt∞m do auta, druh² den se sice odpoledne takΘ spustil lijßk, ale byl zahnßn. K tomu pozd∞ji.

P°i prvodennφm putovßnφ vesniΦkou jsem spat°il plakßt, oznamujφcφ, ₧e ve vsi asi p∙l hodiny vzdßlenΘ je koncert skupiny Fleret s Jarmilou èulßkovou. Jen₧e zaΦal skoro p°ed hodinou, tak₧e s p°ipoΦtenφm Φasu na cestu to nem∞lo nad∞ji. "To nenφ koncert, ale zßbava," upozor≥ovala kamarßdka. "To bude d²l." Vßhal jsem (znßte ₧enskΘ), nebylo to moc nad∞jnΘ, ale nechal jsem se ukecat. V onΘ vsi byl klid, ₧ßdn² rachot, na fotbalovΘm h°iÜti relativnφ klid. "Oni jeÜt∞ budou hrßt, aspo≥ hodinu," °φkala panφ u pokladny. Hrßli t°i.

Dva zß₧itky z koncertu stojφ za zmφnku. J. èulßkovß nenφ u₧ nejmladÜφ, tak₧e posedßvala a zpφvala jen sem tam. Ve zbytku Φasu si nadÜen∞ poklepßvala do rytmu Φasto dost rockov∞ "tvrd²ch" skladeb. Kamarßdka se v rozvernosti rozhodla, ₧e si nechß podepsat Fleret na ≥adra, vÜechny (p∞t lidφ) na ob∞. Tφm mimochodem zφskala oficißlnφ potvrzenφ, ₧e je mß a byla na to pat°iΦn∞ hrdß. HrßΦi byli u vytr₧enφ a psali jako divφ. Jen bubenφk, jsa seznßmen s po₧adavkem a spat°iv popsanou hru∩, vyjekl z neznßm²ch d∙vod∙ "a kurva".

Druh² den mi odpolednφ dΘÜ¥ p°ipomn∞l lo≥skΘ lijßky a padla na m∞ deprese (Freud jφ °φkal "die Wasserdepression"). V jednom stavenφ jsem tedy do sebe lßmal jeden kalvßdos za druh²m, proklßdal to v²born²m domßcφm uzen²m s jeÜt∞ lepÜφm chlebem a naklßdan²m Φesnekem - a povedlo se. Za dv∞ hodiny p°estalo prÜet, za hodinu byla trßva suchß a jß vlßΦn². NicmΘn∞ po odpoΦinku jsem po p∙lnoci o₧il, vydr₧el a₧ do rßna bφlΘho a byl jsem tomu rßd. V amfiteßtru hrßlo n∞kolik skupinek muzikant∙, kterΘ se postupn∞ rozpadaly, a₧ zbyla jedinß. Ti lidΘ hrßli nonstop, ve stoje, bez pitφ a jφdla, a₧ skoro do osmi rßno. Dokud se naÜel n∞kdo, kdo po skonΦenφ jednΘ pφsniΦky navßzal dalÜφ.

Pak jsem u₧ jenom cestou zp∞t objevil, ₧e v jinΘm stavenφ majφ otev°eno, spßlil si hubu va°φcφ ovarovou polΘvkou, prospal dv∞ hodiny v aut∞, posnφdal dalÜφ polΘvku, objevil v jednΘ hospod∞ ku₧elnφk (ne bowling, ale ku₧elnφk) a kolem poledne si zahrßl, sledovßn zßvistiv²mi zraky host∙. Jeden pßn m∞ sledoval vlhk²m okem, i nechal jsem ho hodit. "Jß u₧ jsem to 30 let nehrßl," d∞koval dojat∞.

Na zßv∞r historka, kterou vyprßv∞la man₧elka mφstnφho malφ°e, b²valß uΦitelka, kterß bydlφ nad Hor≥ßck²m stadionem, v muzeu zvanΘm H∙rka. Tato p°φjemnß 80letß panφ jezdφ dosud na nßkup na kole, z kopce sjede, nahoru kolo vede (to bych d∞lal taky, je to p∞kn² krpßl). A p∞kn∞ vyprßvφ. Feministky by omdlΘvaly. UΦila, va°ila, staral se o domßcnost, mφchala beton a stav∞la, zatφmco jejφ mu₧ chodil po okolφ a maloval. T∞₧ko byste jφ vysv∞tlili, ₧e ji "zneu₧φval". Jedna z jejφch historek se t²kala mφstnφho doktora (na Morav∞ se lΘka°i nevyskytujφ). ZaΦala tφm, ₧e rßda leze po stromech kv∙li ovoci, ale ₧e vnuci jφ to necht∞jφ dovolit, leze tedy tajn∞. M∞la naprost² technick² p°ehled o tom, kter² strom je jak². Pamatuju si jenom to, ₧e nejlepÜφ je t°eÜe≥, ta je pru₧nß a v∞tve se nelßmou, kdy₧ se plazφte na konec v∞tve za t∞mi nejlepÜφmi kousky. Äeb°φk nemß rßda, je nespolehliv², bojφ se ho. Onen doktor um°el, nebo¥ Φesal ovoce ze ₧eb°φku, ten se hnul a spadli oba. "Jeho ₧ena mu nikdy nemohla zapomenout, ₧e um°el takovou amatΘrskou smrtφ," pravila, "on, takov² odbornφk".

Gentleman

Rok 2000 op∞t (MΘdia), 30. 7.

LidovΘ noviny z 29. 7. p°inesly Φlßnek p°evzat² z reuters, o tom, jak se

"desetitisφce AmeriΦan∙ se p°ipravujφ na konec sv∞ta". P°i jeho Φtenφ jsem pocφtil, jak mi povolujφ zadnφ sv∞raΦe. To je skuteΦn∞ k defekaci! (P°ece jenom by slovo "posrßnφ" nep∙sobilo dob°e, zejmΘna na citliv∞jÜφ rodiΦe, kte°φ ·zkostliv∞ dbajφ na sluÜnou mluvu, aby p°ed d∞tmi, resp. kdy₧ se domnφvajφ, ₧e je jejich potomci neslyÜφ. Divili by se, jak² majφ d∞ti sluch.)

D∞sφ m∞ citovßnφ nßzor∙ "expert∙". PoΦφtaΦov² "specialista" Ed Yourdon, ekonom Gary North, finanΦnφ analytik Tony Keyes - to dodßvß Φlßnku v∞rohodnost. JeÜt∞ zacitovat B. Clintona, kter² se stal expertem na informatiku (aby v tom Al Gore nebyl sßm) a medißlnφ prd je na sv∞t∞.

Mladß fronta n∞kolik dnφ p°edtφm (25. 7.) tvrdila, ₧e zkolabovat m∙₧e i videorekordΘr (z°ejm∞ jadern² st°ednφho doletu), ale pak s odvolßnφm na n∞jakΘ zahraniΦnφ pr∙zkumy tvrdila, ₧e 38 % odbornφk∙ na informaΦnφ technologie hodlß p°ed koncem roku 1999 vybrat vÜechny penφze z bank. Tohle u₧ je informaΦnφ atentßt, informaΦnφ pßtß kolona, informaΦnφ nezodpov∞dnost. P°φklad toho, jak se informace stala zbranφ hromadnΘho niΦenφ.

Gentleman

Rok 2000 - problΘm? (PoΦφtaΦe)

O roce 2000 jsme v SWN psali poprvΘ koncem roku 1995. Na blφ₧φcφ se konec milΘnia (i kdy₧ n∞kte°φ puritßni hlßsajφ, ₧e milΘnium skonΦφ a₧ o rok pozd∞ji) jsem pohlφ₧el jako na n∞co, co nelze p°ehlΘdnout, tudφ₧ co je prognosticky a analyticky nepominutelnΘ. Soudφm, ₧e nejde o problΘm technick², ale spφÜe filozofick². Tento Φlßnek vychßzφ z coverstory, kterß vyÜla v SWN 8/97.

Pra₧sk² student vy°eÜil problΘm roku 2000, Φteme a slyÜφme. Vadφ mi dv∞ v∞ci. Vliv odborn²ch mΘdiφ je ve srovnßnφ s t∞mi ostatnφmi nepatrn² - to je logickΘ. P°ehßn∞nφ, zjednoduÜovßnφ a faleÜnΘ nad∞je Φi katastrofickΘ vize - to je nebezpeΦnΘ. Prezident Clinton vystoupil v televizi a varoval - to u₧ na tom musφ n∞co b²t, kdy₧ ti AmeriΦanΘ jsou p°ece tak vysp∞lφ! Jen₧e v tomto obalu se neskr²vß Ü¥avnat² °φzek, ale kus tuΦnΘ flßkoty.

Po Silvestru roku 1999 nastane apokalypsa: budou padat letadla, zblßznφ se obrannΘ raketovΘ systΘmy, v²tahy uvφznou v mezipatrech, lidΘ nedostanou d∙chody a odteΦou ledniΦky. RenomovanΘ sv∞tovΘ denφky zavedly rubriky v∞novanΘ roku 2000, renomovanφ auto°i vydßvali knihy o VelkΘm t°esku roku 2000, v∞rozv∞stovΘ upozor≥ovali, ₧e se to stejn∞ nestihne, odhady se mno₧ily a mno₧ily. Od 100 miliard dolar∙ jednΘ renomovanΘ spoleΦnosti p°es 600 miliard od tΘ₧e spoleΦnosti a₧ na skoro 4 biliony od jinΘ renomovanΘ.

InformaΦnφ, ekonomickΘ, finanΦnφ, °φdicφ a jinΘ systΘmy nejsou n∞co, co navrhuje, vytvß°φ a instaluje jednou rukou, co koupφte jako krabici. U₧ivatel∙m a zßkaznφk∙m m∙₧e tedy b²t srdeΦn∞ jedno, jak a proΦ problΘm vznikl. Je musφ zajφmat, kdo jim sjednß a zjednß nßpravu: jejich p∙vodnφ dodavatelΘ, jejich prßvnφ nßstupci, n∞kdo ·pln∞ jin² -- v ka₧dΘm p°φpad∞ vÜak, jsem si v∞dom o₧ehavosti toho termφnu -- zkrßtka ODBORN═CI. Myslφte si, ₧e vedenφ podniku zalo₧φ pohotovostnφ hlφdky, kterΘ budou obchßzet programy a databßze, zkoumat °ßdek po °ßdku, zda jsou instrukce a data v po°ßdku, nahlßsφ stav, pak nastoupφ opravß°skß Φeta a uvede vÜe do funkΦnφho stavu? Proto₧e skuteΦn² problΘm Roku 2000 nenφ v n∞jakΘm dvojcifern∞ ulo₧enΘm datu, ale v tom, v∞d∞t, co, kde a v jakΘm po°adφ ud∞lat. A v tom, ₧e nejde o zßle₧itost t²kajφcφ se dvou, p∞ti, dvaceti podnik∙ Φi poΦφtaΦ∙. Na bolenφ hlavy si Φlov∞k vezme prßÜek. Na slepΘ st°evo nebo soustavnΘ bolenφ hlavy si pozve odbornφka.

D∙le₧itΘ pro naÜe u₧ivatele a zßkaznφky je, co jim nabφzejφ naÜe IT firmy - ty to budou °eÜit, ty budou muset ukßzat, ₧e jejich marketingovΘ sliby jsou reßlnΘ. Up°φmn∞ °eΦeno jim nezßvidφm. Dnes, kdy se t∞₧iÜt∞ nabφdek od krabic a produkt∙ p°enßÜφ celosv∞tov∞ do slu₧eb, budou zßkaznφci trvat na zßrukßch. To je prvnφ hßΦek. Ten druh² je v tom, ₧e se jasn∞ ukß₧e schopnost a prozφravost velk²ch dodavatel∙ s mnoha tisφci zßkaznφk∙. V tΘto souvislosti se jist∞ ukß₧e, jak je dob°e, ₧e existuje mnoho firem, mnohem vφce, ne₧ by si jinΘ firmy p°ßly.

Trochu nahlΘdnutφ do Y2k

P°ece jen malß p°ipomφnka pro ty, kdo jeÜt∞ o Y2k nev∞dφ. Historie zaΦala v poΦφtaΦovΘm dßvnov∞ku, kdy byly pam∞¥ovΘ kapacity sm∞Ün∞ malΘ a zoufale drahΘ, a¥ Ülo o polovodiΦovΘ pam∞ti, disky Φi pßsky. Proto se pou₧φvaly nejr∙zn∞jÜφ zp∙soby, jak uklßdat data co nejefektivn∞ji. Ulo₧it jednu Φφslici do jednoho bajtu bylo mßlem hrdelnφm zloΦinem, uklßdat datum 1961 vΦetn∞ prvnφch dvou cifer mßlem d∙vodem k v²pov∞di. Tak₧e se z data uklßdaly jen dv∞ poslednφ cifry s tφm, ₧e se vφcemΘn∞ automaticky dosazovalo p°edΦφslφ "19". (Samoz°ejm∞, ₧e ne vÜude a v₧dy. Pokud n∞kdo p°evßd∞l n∞jakΘ archivnφ dokumenty do poΦφtaΦe, zajistΘ pou₧φval pln² tvar.) Zvyk pracovat s zkrßcen²m datem byl ostatn∞ siln∞ zako°en∞n² i v obΦanskΘm ₧ivot∞.

Je tedy patrnΘ, ₧e pokud se pou₧φvalo datum dvojcifernΘ, mohou nastat problΘmy nap°φklad p°i v²poΦtech ·rok∙, pojistek, zjiÜ¥ovßnφ proÜl²ch zßsob -- zkrßtka p°i sledovßnφ Φasov²ch interval∙ sahajφcφch koncem za rok 1999 a t°φd∞nφ podle data. Pokud toti₧ po roce 1999, zapsanΘm jako 99, nastoupφ rok 2000, zapsan² jako 00, nastane skuteΦn∞ zmatek.

Jen₧e problΘm je pon∞kud jinde. S datem se toti₧ pracuje v poΦφtaΦφch r∙zn²mi zp∙soby:

Zßle₧φ na tom, jak je ulo₧eno v poΦφtaΦi, jeho hodinßch (u pΘcΘΦek je to BIOS, podobn²m zp∙sobem je datum ulo₧eno a spravovßno ve vÜech poΦφtaΦφch). Zde je vliv koncovΘho u₧ivatele na °eÜenφ nulov².
Zßle₧φ na tom, jak s poΦφtaΦov²m datem pracuje operaΦnφ systΘm, i u dvojcifern∞ ulo₧enΘho data m∙₧e operaΦnφ systΘm pracovat s pln²m datem. Zde je vliv koncovΘho u₧ivatele takΘ nulov², u₧ivatel -- v²vojß° OS -- m∙₧e operaΦnφ systΘm navrhnout korektn∞ nebo nekorektn∞.
Zßle₧φ na tom, jak s datem pracujφ aplikace. Tady se problΘm d∞lφ na prßci s poΦφtaΦov²m datem a prßci s u₧ivatelsk²m datem, tj. datem pou₧φvan²m u₧ivatelem. Zda p°i zadßnφ 86 p°ipojφ aplikace 19 (20, 21...) a pracuje s rokem 1986, zda z∙stane p°i 86, zda p°i zadßnφ 1986 neu°φzne aplikace 19, zda vy₧aduje na u₧ivateli plnΘ datum nebo ne. Zde je vliv koncovΘho u₧ivatele patrn² -- p°inejmenÜφm se m∙₧e ozvat, ovlivnit nßvrh Φi pou₧φvßnφ aplikace, u₧ivatel-v²vojß° mß situaci pevn∞ v ruce.
Zßle₧φ na tom, jak je datum uklßdßno do databßzφ. Zde se problematika kryje ΦßsteΦn∞ s p°edchozφm bodem, uvßdφm ji samostatn∞ proto, ₧e v databßzφch je ukryt nesmφrn² poklad, jde Φasto o letitΘ zdroje informacφ. KlasickΘ sßlovΘ poΦφtaΦe existujφ ji₧ desφtky let a dosud je °ada databßzφ z tΘ doby v provozu. Zßle₧φ toti₧ takΘ na tom, jak se s datov²mi polo₧kami naklßdalo. V dßvn²ch dobßch se pam∞tφ Üet°ilo jeÜt∞ jinak. "Zneu₧φvalo" se n∞kter²ch hodnot n∞kter²ch polo₧ek pro uklßdßnφ p°φznak∙ -- ka₧d² ·daj m∞l sv∙j p°φznak, kter² urΦoval validitu ·daje. V rßmci ·spor byly n∞kterΘ ·daje "samop°φznakovΘ", tj. jako p°φznak se vyu₧φvalo hodnot, kterΘ dan² ·daj nemohl nikdy nab²t. T°eba den s po°adov²m Φφslem 33 slou₧il jako p°φznak pro zaplacenou fakturu, 34 pro prodlenφ atd. Toto nekorektnφ naklßdßnφ se bohu₧el nevyhnulo ani ·daji datum. Do tΘto kategorie naklßdßnφ s datem pat°φ i problΘm s importem dat.

Z vÜe uvedenΘho vypl²vß, jak²m zp∙sobem by se m∞lo p°istupovat k °eÜenφ problΘmu Y2k. Prvnφ dva body jsou v podstat∞ vy°eÜenΘ (i kdy₧ na p°φkladu Microsoftu je vid∞t, ₧e ani on nenφ zatφm zcela p°ipraven), nejvφc prßce bude s dalÜφmi dv∞ma. Znamenß to prohlΘdnout aplikace a databßze. Odhady pro nßklady spojenΘ s p°echodem na rok 2000 vychßzejφ z poΦtu °ßdk∙ aplikacφ a databßzφ, kterΘ je t°eba prohlΘdnout a opravit.

Tady vidφm slabiny odhad∙, nebezpeΦφ a souΦasn∞ zßchranu pro u₧ivatele. Potφ₧ vypl²vß z nedokumentovan²ch, resp. Üpatn∞ dokumentovan²ch ojet²ch aplikacφ a zvetÜel²ch databßzφ. Ty jsou bezesporu tak jako tak potencißlnφm zdrojem kolaps∙ informaΦnφch, °φdicφch a kontrolnφch systΘm∙ a je jedin∞ dobrΘ se jich zbavit. Pokud aplikace byla dodßna jeÜt∞ dnes existujφcφm dodavatelem, je i v jeho zßjmu ji zßkaznφkovi aktualizovat. Pokud dodavatel neexistuje, je provozovßnφ takov²ch aplikacφ hazardem. V takovΘm u aktualizovßny. Domßcφ firmy vesm∞s majφ produkty p°ipravenΘ, ·prava se t²kß v∞tÜinou prezentace dat na obrazovce a formulß°φch. ╪ekl bych, ₧e ten, kdo cht∞l, se o roku 2000 vΦas dov∞d∞l a neΦekal na spasenφ v podob∞ direktivnφho na°φzenφ vlßdy a projevu prezidenta.

Snadnß °eÜenφ

Zprßvy o teenagerech, kte°φ vymysleli program pro °eÜenφ problΘmu roku 2000, dennφ tisk a bulvßr s oblibou uve°ej≥uje, ani₧ by zd∙raznil, ₧e jde o °eÜenφ pro pΘcΘΦka - ta bohu₧el p°edstavujφ pro v∞tÜinu lidφ v²poΦetnφ techniku jako takovou. Navφc jde o dφlΦφ, velice specializovanΘ °eÜenφ, kter²ch lze vymyslet n∞kolik - a takΘ se u₧ delÜφ dobu po celΘm sv∞t∞ nabφzejφ. Jen₧e se nezd∙raz≥uje slabina t∞chto °eÜenφ. Odstranφ problΘm n∞kter²ch PC spoΦφvajφcφ v jejich neschopnosti p°ejφt z 31. 12. 1999 na 1. 1. 2000 na ·rovni BIOSu a operaΦnφho systΘmu. OvÜem programy a databßze, kterΘ pracujφ s dvojcifern∞ ulo₧en²m datem, budou i nadßle pracovat chybn∞! Tak₧e program za 5 liber, 100 marek, 500 dolar∙ Φi b∙hvφ kolik korun je v podstat∞ k niΦemu.

Asi jako kdy₧ po zavedenφ 220voltovΘ sφt∞ nenahradφte starΘ spot°ebiΦe nov²mi.

Gentleman

Vegetarißni jinak (Äivot)

Je to pravda, vegouÜ∙ je n∞kolik druh∙. Jß jsem byl po dlouhΘ t°i m∞sφce ten nejklasiΦt∞jÜφ. StaΦilo mi projφt okolo °eznictvφ, aby se mi ud∞lalo Üpatn∞. Jednoho dne jsem se toti₧ masa p°ejedl a p°estalo mi chutnat. Dlouho jsem snßÜel pouze ryby.

Onehdß mi man₧elka p°ikßzala, abych koΦce dßvkoval zadnφ hov∞zφ, kterΘho koupila hned celΘ kilo. Po flßmu jsem se probudil a poΦal krßjet. Kdy₧ tu jsem dostal straÜnou chu¥ to maso poz°φt. Nemusφm povφdat, ₧e kdy₧ jsem dojφdal t°etφ steak, na koΦku u₧ prost∞ nic nezbylo. A tak jsem se stal op∞t maso₧ravcem. Jß si prost∞ myslφm, ₧e t∞lo si °ekne, na co mß chu¥ a nenφ t°eba mu nic odepφrat, ani nutit. Jen se bojφm, o co si za₧ebrß p°φÜt∞...

Milan D.