Prk²nko a statistika (Äivot), 29. 12.
Psßno pro NeviditelnΘho psa, leden 1998 (upraveneno).
ProblΘm zvednutΘho prk²nka zaujal m∞rou neb²valou, nechal za sebou dokonce polemiky s J╚ z BL (p°ekonanß zßle₧itost - pozn. G) i politickΘ d∞nφ. Je z toho z°ejmΘ, co nßs pßlφ nejvφc. V∞tÜinou se ozvali mu₧i, ale ₧en byla celß Φtvrtina, tj. plnß polovina statistickΘ poloviny. Ne₧ vyhodnotφm odezvy a nßm∞ty (jeÜt∞, Φφtßm, n∞co p°ibude), musφm se vrßtit k jednΘ odbornΘ otßzce. Tou je pravd∞podobnost, ₧e osoba M nebo Ä p°ijde na WC a najde prk²nko v poloze S nebo Z. P∞t respondent∙ obΘho pohlavφ m∞ hnidopyÜsky upozornilo, ₧e i mu₧i na prk²nko usedajφ (jako kdybych to nev∞d∞l), byly pokusy mi podsunout fakt, ₧e ₧eny chodφ na WC Φast∞ji (s narß₧kou na jejich v∞tÜφ smysl pro Φistotu) aj. Tak to ne! Kdy₧ anal²zu, tak v∞cnou a po°ßdnou, bez narß₧ek.
Vyjd∞me zatφm z p°edpokladu, ₧e se jednß o zßchod opat°en² jen prk²nkem s otvorem, krycφ prk²nko zatφm neuva₧ujme (ukß₧e se pozd∞ji, jak² mß toto druhΘ prk²nko p°φmo bazßlnφ v²znam). P°edpoklad dvou pohlavφ pou₧φvajφcφch zßchod je mo₧no brßt jako neot°esiteln², nejde nßm (te∩) o sex. M²lφ se vÜak ti, kte°φ uva₧ujφ pouze dv∞ konacφ aktivity. Existuje toti₧ jeÜt∞ t°etφ, charakterizovanß vym∞Üovßnφ horem, tzv. blitφ. Je s podivem, ₧e nikdo se nezam∞°il na to, zda p°i tΘto Φinnosti, kterß se prakticky vyluΦuje s prvnφmi dv∞ma, je lΘpe mφt prk²nko dole Φi naho°e. (Krom∞ toho bychom mohli jeÜt∞ uva₧ovat mo₧nost soub∞₧nΘho konßnφ, varianta teoretickß u ₧en a prakticky teoretickß u mu₧∙, ale pr∙m∞rn∞ zdatn² jedinec ji pou₧ije jen v nejvyÜÜφ nouzi a s nejist²m v²sledkem.) S ohledem na charakter pot°φsn∞nφ je to, myslφm, dalÜφm u₧ivatel∙m jedno, pokud jsou v podobnΘm stavu. Jß osobn∞ tuto aktivitu, kterß zvyÜuje poΦet kombinacφ na 8, pova₧uju z hlediska stavu prk²nka za irelevantnφ, Φφm₧ se sice dostßvßm zp∞t k Φty°prvkovΘ mno₧in∞ (M, Ä a S, Z), ale v∞decky Φist²m zp∙sobem.
Te∩ probereme variantu M a prk²nko v obecnΘ poloze. Jß osobn∞ jsem se nesetkal, a ani ₧ßdnß z reakcφ to neobsahovala, s p°φpadem, kdy bych p°iÜel na WC a "zamyÜlen" usedl na mφsu, bez zkontrolovßnφ jejφho stavu. ÄenskΘ reakce (i jeden mu₧) se sna₧ily naznaΦit, ₧e jejich v²hrada spoΦφvß v tom, ₧e na zßchod chodφ "zamyÜleny" (sic!) a nevÜimnou si polohy prk²nka. Nejsem nijak proti ₧enßm (zejmΘna n∞kter²m :-)) zam∞°en, mß nßklonnost k nim (n∞kter²m :-)) je vÜeobecn∞ znßmß, ale intelektußlnφ argument o "myÜlenφ" mi p°ipadß mimo mφsu, lehce vyd∞raΦsk², naznaΦujφcφ, jak t∞₧k² ·d∞l na sv∞t∞ tyto bytosti majφ. ╚lov∞k, kter² jde na zßchod a nevφ, co tam chce d∞lat, ten do tΘ mφstnosti prost∞ nepat°φ.
Tak₧e statistika redukuje mo₧nosti na p∙vodnφ problΘm: Ä a stav prk²nka, tedy ten, kter² jsem nastolil minul² t²den a kter² zahrnuje jen dv∞ mo₧nosti S a Z. A te∩ mohu odst°elit poslednφ v∞cnou nßmitku, a sice, ₧e ₧eny pou₧φvajφ zßchod Φast∞ji ne₧ mu₧i, a proto je lΘpe nechßvat prk²nko dole. Prav² opak je pravdou! Tφm, ₧e ₧eny chodφ Φast∞ji, najdou s v∞tÜφ pravd∞podobnostφ prk²nko tam, kde je zanechala jejich p°edch∙dkyn∞, Φi ona sama: DOLE.
Pon∞kud zdlouhav² ·vod m∞l ukßzat, ₧e jsem na celou v∞c peΦliv∞ p°ipraven, ₧e neÜlo jen o n∞jakΘ plßcßnφ. K jednotliv²m, spφÜe filozofick²m nßzor∙m se jeÜt∞ vrßtφm. Do tΘ doby se louΦφm se vst°φcn²m pozdravem: Prk²nku zdar, a sklopenΘmu zvlßÜt∞!