Lφbßnφ (SpoleΦnost), 25. 11.

Na poΦßtku byl tento Φlßnek v DenφΦku na SwwwN.
Tak jsem se doΦetl novinky o lφbßnφ rukou. To se jen naznaΦuje, co₧ u₧ v∞dφ i burani (s v²jimkou t∞ch, kte°φ vytrvale nosφ bφlΘ pono₧ky k obleku). Ale pozor! PßnovΘ, polφbφte-li ruku jednΘ dßm∞ ve spoleΦnosti, musφte podle etikety obejφt i ostatnφ ₧eny, jinak jste za nevychovance! To jsem nev∞d∞l, ostatn∞ ani ruku (konverzaΦn∞) nelφbßm, vid∞l jsem u₧ p°φliÜ mnoho trapn²ch situacφ. Lφbßnφ svΘ vyvolenΘ mß nenφ takΘ jednoduchΘ, zßle₧φ na intimnosti vztahu a troufalosti. NejlΘpe je pr² zaΦφt na Φele, to je nejmΘn∞ osobnφ. Pak na tvß°, a nakonec na rty. Ale to u₧ je pr² velkß d∙v∞rnost a v podstat∞ nepat°φ na ve°ejnost, neb jde de facto o milostnou p°edehru. P°i louΦenφ je iniciativa na stran∞ odchßzejφcφ.
N∞co si z toho vezmu, jinak to pova₧uji za p°ehnanΘ. Takto pojφmanß etika je v p°φkrΘm rozporu s rodinn²mi zvyklostmi. Lφbßnφ je samoz°ejm∞ intimnφ ·kon, ale krom∞ ryze ·ΦelovΘho napl≥ovßnφ zahrnuje i °adu jin²ch funkcφ. Nap°φklad zjiÜt∞nφ, zda Φi ta dotyΦnß osoba je na dotek p°φjemnß a zda tedy spl≥uje zßkladnφ p°edpoklad pro bli₧Üφ seznßmenφ. Zapla¥p°φroda, i po vzdßlenφ se p°φrodnφmu zp∙sobu ₧ivota a pou₧φvßnφ tisφc∙ chemick²ch vodiΦek po°ßd jeÜt∞ funguje atavistickΘ vnφmßnφ toho druhΘho na zßklad∞ v∙n∞ a pocitu z dotyku.
Nßsledovala tato reakce:
Cetl jsem vas clanek o libani. Zde v USA mne zaujalo, ze libani na usta je zde pojato trosku jinak. Zda se, ze je pomerne bezne, ze rodice libaji sve deti na usta - a to i otec syna. U nas by to myslim bylo velmi neobvykle.
Obrßtil jsem na Rudu s tφm, aby napsal n∞co o americk²ch zvycφch ohledn∞ lφbßnφ. A nejen to, o americk²ch zvycφch vid∞no oΦima Φlov∞ka z Evropy, pota₧mo od nßs. A potΘ, co p°iÜel prvnφ dopis, se zdß, ₧e mßm dalÜφho dopisovatele, Rudolfa Bla₧ka, nynφ p∙sobφcφ na Michigan State University, obor statistika a pravd∞podobnost.
Na uplnem zacatku studii v USA jsem psal ruznym lidem e-maily, ktere byly ukrutne sarkasticke - smal jsem se vsem americkym hloupostem. Ted uz jsem tu vsak byl delsi dobu a zacinam rozumnet, ze na druhou stranu nektere nase zvyky se amarounum mohou zdat hloupe a smesne. Pokud se na ne divaji stejne zbrkle a povrchne jako ja kdysi.
Jen rychle vyjmenuji nektere americke odlisnosti, ktere nam s prateli pripadaly primitivni. Napriklad americka zasoba citoslovci je pro nasince neobycejne omezena (to asi plati i pro Britanii a Australii??). Udiv=wow, boles=auch, nedopatreni=oops, pri predstaveni: nevole=buceni a huceni, oceneni=jakesi nedefinovatelne jeceni.
Mozna vam to neprijde neobvykle, ale predstavte si, ze skoro cely severoamericky kontinent se svymi miliony lidi zna jedine citoslovce bolesti. Svete div se - WOW.
Priste vam napisu, jak se v Americe smrka. A prespriste o inteligenci
americkych studentu.
S pozdravem Ruda, blazek@assist.stt.msu.edu