Vφc ne₧ arogance (Politika), 2. 10.

Jak se vßm lφbφ v²rok "Je t°eba zjistit, zda p°evlßdajφ dobrΘ ·mysly t∞ch sta°eΦk∙, nebo t∞ch vychcanc∙ za nimi s Chod∞rou v Φele"? V novinßch se moc neoh°ßl, jsme holt sluÜnφ lidΘ a nerozmazßvßme, kdy₧ se n∞kdo ukecne. Takov² mßm aspo≥ dojem. Ten, kdo se takhle vyjßd°il minul² t²den na adresu restituent∙ budovy, kde sφdlφ Divadlo Na zßbradlφ, nebyl ovÜem jen tak n∞kdo. Jß za to fakt nem∙₧u, ₧e o tomto Φlov∞ku pφÜu b∞hem krßtkΘ doby u₧ po n∞kolikßtΘ. A ₧e vyjad°uju svou nelibost.
Tφmto decentnφm v²rokem obohatil nßÜ politick² folkl≤r, v poslednφ dob∞ bohat∞ zßsoben² ministry ╚SSD, prezident Havel. K divadlu mß vztah, k prßvu a bezprßvφ mß takΘ siln² vztah, k pravd∞ jeÜt∞ siln∞jÜφ. ProΦ ho tak popudφ nßprava k°ivdy, kterß navφc v tΘto dob∞ divadlo nijak neohro₧uje. Cφrkevnφ °ßd, kter² budovu zφskal zp∞t, se nechal hned slyÜet, ₧e nemß v ·myslu divadlo vykßzat, ale tento hlas zanikl v °evu spravedliv∞ rozho°Φen²ch, kter²m se zdßlo, ₧e jim n∞kdo bere n∞co "jejich".
A tak p°isp∞chß Havel s ministrem kultury Dostßlem, popφjejφ v divadelnφm baru pivo a °eÜφ n∞co, co jim nep°φsluÜφ, zp∙sobem hrub²m a urß₧liv²m. Pro ministra Fencla jsou °adovφ pod°φzenφ "ΦiΦmundy", pro Havla ΦlenovΘ °ßdu "sta°eΦkovΘ" nebo dokonce "vychcanci". A co kn∞z Halφk, prezident∙v poradce a avizovan² mo₧n² nßstupce? Ho zajφmß jen, jak bude budova vyu₧ita, divadlo ani ta "kauza" ho nezajφmajφ a nebude se k tomu vyjad°ovat.
B∙h nßs chra≥ takov²ch prezident∙.

Digitßlnφ dΘmon (Äivot), 2. 10.

P°evΦφrem vysφlala ╚T2 dalÜφ dφl "Pro a proti", serißlu besed, kdy proti sob∞ sedφ dva lidΘ zastßvajφcφ opaΦn² nßzor. Neznal jsem tyto besedy, p°estal jsem postupn∞ sledovat sterilnφ "besedovßnφ", i kdy₧ p°edchozφ dφl o feminismu by m∞ zajφmal (feminismus je m∙j konφΦek).
Proti sob∞ usedl Jan Muhlfeit z microsoftu a Petr Koubsk² ze Softwarov²ch novin. P°eli se o informaΦnφ budoucnost lidstva. Neb²vß zvykem stranit ÜΘf∙m, ale Petr jako "proti" rozhodn∞ svΘho oponenta p°edΦil kvalitou argument∙. Honza promine (nebo ne), ale jeho digitßlnφ kolovrßtek vrΦel standardnφ marketingovß blabla s p°esv∞dΦenφm °editele prosperujφcφ firmy. V podstat∞ neÜlo ani o spor, dφlem um∞le vyvolan² typem besedy, jako o to, ₧e proti sob∞ stßl p°em²Üliv² "analogov²" Φlov∞k a standardizovanß "digitßlnφ" bytost, spφÜe zΦßsti stroj, kter² ze svΘ podstaty nenφ s to p°ekroΦit svΘ nulojedniΦkovΘ vnφmßnφ sv∞ta.
MarketingovΘ vid∞nφ informaΦnφ budoucnosti stavφ na n∞kolika zßkladnφch kamenech: trendy, trendy, trendy, lφd°i trend∙, "jedinß v∞c, kterou m∙₧eme zm∞nit, je budoucnost - J. Muhlfeit", poΦφtaΦovß gramotnost je nutnost, stßty se budou d∞lit na ty, kterΘ informaΦnφ technologie vyu₧φvajφ a na ty, kterΘ ne. Ty prvnφ vyhrajou. To nepovede k niΦemu jinΘmu, ne₧ dalÜφmu zv∞tÜovßnφ rozdφl∙ mezi Jihem a Severem, proto₧e to vÜechno stojφ penφze a ty mß bohat² Sever. ╪eΦi o tom, ₧e informaΦnφ budoucnost umo₧nφ Marokßnci vystudovat univerzitu v Anglii Φi USA jsou jen marketingovΘ ₧vßsty - kde na to vezme penφze? Malß poznßmka: odhady trend∙ dosßhly dnes a₧ neuv∞°itelnΘ drzosti, nebo naivity, jak chcete. PrognostikovΘ naprosto ignorujφ zßkladnφ p°edpoklady pro jejich odhady, kter²mi jsou nem∞nnΘ podmφnky a vφce hodnot ne₧ jedna. Ve st°edov∞ku by p°edpovφdali p°i epidemiφch moru Φi cholery vynikajφcφ perspektivu pro hrobnφky, rakvß°e a poh°ebnφ slu₧bu.
Jako p°φklad zem∞, kterß u₧ dnes "dokazuje" v²hodu vstupu do informaΦnφ budoucnosti, padlo Irsko. Rozpoznalo v²hodu a dnes mß vynikajφcφ obchodnφ v²sledky, mizivou nezam∞stnanost, a nevφm co jeÜt∞, nebo¥ p°ilßkalo investory. Ano, v Irsku je velkΘ mno₧stvφ zahraniΦnφch spoleΦnostφ, tovßren a montß₧nφch zßvod∙. Ale copak mohou vÜechny zem∞ p°ilßkat investory?
Debata se pak zvrhla sm∞rem k internetovΘ demokracii, tak zvanΘ p°φmΘ demokracii, kdy lidΘ budou volit politiky p°es Internet, jak si J. Muhlfeit p°edstavuje, budou ka₧dou chvφli, t°eba jednou t²dn∞ hlasovat o v∞cech, kterΘ se jich t²kajφ. P°edstavte si, ₧e jednou t²dn∞ budete muset o n∞Φem hlasovat, ano, cht∞ necht∞ muset, hlasovßnφ bude muset mφt jistß pravidla (minimßlnφ ·Φast atd.), k tomu p°idßme hlasovacφ povinnost, aby ti, co nehlasujφ, nema°ili prßci t∞ch druh²ch... Petr se toho bojφ, jß se toho d∞sφm.
Za velice diskutabilnφ tvrzenφ pova₧uju, ₧e poΦφtaΦe ulehΦujφ prßci, Üet°φ Φas, uvol≥ujφ nßm prostor pro kreativitu. To je vize, velice vzdßlenß vize. Zatφm to je spφÜe v duchu aforismu "poΦφtaΦe nßm Üet°φ Φas, abychom ho mohli v∞novat problΘm∙m s nimi, kterΘ bychom nem∞li, kdybychom je nepou₧φvali".
Dovolφm si na zßv∞r utrousit taky jednu vizi. LidΘ posedlφ informaΦnφ technologiφ a podobn²mi, zatφm se rodφcφmi a utvß°ejφcφmi vymo₧enostmi, jednoho dne zmizφ. Budou sed∞t ve sv²ch obydlφch bez oken, s poΦφtaΦem °φzen²mi kamerami a obrazovkami s v²hledem na libovolnou Φßst Zem∞koule, nebudou vychßzet ani za pracφ, ani za nßkupy, ani za zßbavou, ani za voln²m Φasem, ani do p°φrody - to vÜe jim zprost°edkuje dokonalß celosv∞tovß informaΦnφ sφ¥ ve spojenφ s virtußlnφ realitou.
M∞nit budoucnost, to pova₧uju za dalÜφ projev technokratickΘ p²chy. ╚lov∞k se samoz°ejm∞ sna₧φ a musφ se sna₧it na budoucnost p°ipravit, o tom nenφ pochyb. Ale to neznamenß, ₧e si ji nechßme diktovat mana₧ery firem, pro kterΘ budoucnost znamenß p°edevÜφm odbyt jejich v²robk∙. Budoucnost nenφ o informaΦnφch technologiφch a jejich vyu₧φvßnφ, budoucnost nenφ dnes nar²sovanß dßlnice omezujφcφ nßÜ pohyb kamkoli jinam. Na budoucnosti je p°ita₧livΘ to, ₧e nevφme, jakß bude, v∞tÜinou ani rßmcov∞ a naÜe chabΘ pokusy to v∞d∞t nebo ovlivnit jsou odsouzeny k nezdaru. P. Koubsk² budoucnost informaΦnφch technologiφ charakterizoval jako cestu do nebe, nebo do pekel - zßle₧φ na nßs.
JeÜt∞ jedna v∞c se toti₧ dß zm∞nit, krom∞ budoucnosti: my.