NadaΦnφ veΦer (Äivot), 25. 9.

Jak jsem slφbil, tak poreferuju o veΦeru p°φznivc∙ a sponzor∙ Nadace M. J. StrßnskΘho, kter² se konal v zßmku Nelahozeves. Lehk² t≤n budi₧ vnφmßn jako konverzaΦnφ, nikterak nenφ jeho cφlem snφ₧it v²znam tΘto nadace, aktivnφ v publikaΦnφ Φinnosti, v²m∞n∞ a v²chov∞ mlad²ch ₧urnalist∙, organizovßnφ Pra₧skΘho festivalu spisovatel∙, spolupracφ s nadacφ s Nadacφ Bohemie, vydßvßnφ Φasopisu Novß P°φtomnost vΦetn∞ jejφ anglickΘ mutace, Φasopisu pro krajany ╚esk² dialog aj.
VeΦer se konal 23. zß°φ, Nelahozeves je malebnΘ m∞steΦko kousek za Prahou, jß jsem jel ve vozidle MUDr. M. P., terΘnnφ to Niv∞, bßjeΦn∞ pßchnoucφ benzinem. M. P. tvrdil, ₧e v jinΘm aut∞ se necφtφ dob°e a bere si s sebou decßka benzinu, rozhodn∞ nemusφ varovat ku°ßky, ₧e v jeho aut∞ se NEKOU╪═. Po prohlφdce rodnΘho domu A. Dvo°ßka, jeho₧ sporn² publicistick² portrΘt z h°motnΘho pera Z. Mahlera odvysφlala nedßvno ╚T. Pak jsme vpluli do zßmku, bohu₧el majitel W. Lobkowicz den p°edtφm ocho°el, tak₧e nßs vφtal jen zakladatel nadace M. J. Strßnsk². Program byl prost², jako na tiskovkßch: welcomedrink, projevy, prohlφdka zßmku, obΦerstvenφ, kulturnφ vlo₧ka, volnß zßbava. Projevy zahßjil p°edseda Senßtu P. P. Up°φmn∞ °eΦeno, neda°ilo se mu p°φliÜ. Ve snaze po vcφt∞nφ sebe a p°φtomn²ch do nep°ipraven²ch filozofick²ch disputacφ jsem nejen jß zßhy ztratil nit. Druh² °eΦnφk, b²val² ministr J. S. sice publikum op∞t osv∞₧il, leΦ to se ji₧ schylovalo k tragΘdii. V kout∞ stojφcφ a nedostatkem kyslφku trpφcφ p∙vabnß D. D. se mile usmßla a se skeln²m pohledem se jala omdlΘvat. Jejφ satΘnovΘ Üaty p°i drhnutφ o ost∞nφ vydßvaly kvφliv² zvuk, tak₧e jeÜt∞ ne₧ se malebn∞ slo₧ila na parketovΘ podlaze, projev t°etφho °eΦnφka ustal a vÜichni sledovali dalÜφ v²voj. D. D. m∞la Üt∞stφ. Zprava p°iklekl nadßtor M. S., zleva internista a terapeut M. P., shora jsem to jistil jß. V rychlΘm sledu zazn∞l tento trialog: (M. P.) "Jß jsem internista", (M. S.) "Jß jsem neurolog", (-ios) "Jß jsem redaktor a vÜechno to napφÜu!".
A₧ te∩ mi dochßzφ, ₧e vÜichni t°i jsme t°φmali jeden dφvΦφ ·d, a vÜichni ruku. I to budilo zßvist u okolnφch mu₧∙. ZejmΘna soudnφ znalec V. S. byl zklamßn, nebo¥ do tΘ doby spoleΦensky vedl s historkou, jak se po... po jogurtu s o°φÜky. Inu, prvnφ vyhrßnφ, z kapsy vyhßnφ.
Po chvφli jsme D. D. n∞₧n∞ vztyΦili, tak, jak jen mu₧i vztyΦujφ, a tato, jeÜt∞ pobledlß, pravila: "M∞ se zdßlo n∞co tak p∞knΘho, a najednou koukßm zespoda na n∞jakΘ lidi a nevφm, proΦ le₧φm." (Na m∙j n∞₧n² dotaz, co to bylo za sen, mi bylo sd∞leno, ₧e nevφ, ale oblφben² sen o orgasmu ₧e to tentokrßt nebyl.)
Zbytek veΦera prob∞hl ve znamenφ osvobozenφ vybran²ch gentleman∙ od dalÜφch projev∙ pod zßminkou "Je ti u₧ dob°e?", "M∙₧ete jφt?", "Nechcete si odpoΦinout?" apod. Nßsledovala prohlφdka zßmku, obΦerstvenφ, p°i kterΘm jsem utrp∞l pot°φsn∞nφ svΘ mu₧nΘ hrudi keΦupem. To je zajφmavΘ, nejprve od ·st ukßpnuvÜφ potrava dopadla na zem, pozd∞ji se zachycovala v krajin∞ t°φselnΘ, nynφ konΦφ na prsou. Tak se m∞nφ hoch p°es mladφka v mu₧e. Post°elen keΦupem, jen₧ stekl z masovΘ kuliΦky na koÜili, byl jsem sv²m oÜet°ujφcφm lΘka°em odvezen za velebn²ch t≤n∙ jakΘsi agresivnφ klavφrnφ skladby do redakce, kde jsem se p°evlΘkl do jeans∙ a trika. KoneΦn∞ jsem se cφtil jako Φlov∞k.