Hlas p°φrody (Dovolenß), 25. 8.

Rßno zmizela Phyllis, fena francouzskΘho barbeta (v∞tÜφ chlupat² kudrnat² pes). Domßcφ pes, netoulß se, rßd le₧φ u pßna. Trhal jsem okurky, zase tam bylo p∞kn²ch pßr mack∙, fena b∞hala za mnou. Zabrßn do po¥ouchlΘho chovßnφ okurek jsem ji pustil z oΦφ, v∞da, ₧e okolφ domu neopustφ.
Po skonΦenφ boje s lstivou zeleninou chci odejet na v²let do Rakous. Pes nikde. Volßm, mlaskßm, nic. Jen u ke°e le₧φ jejφ obojek. Od p°φbuzn²ch jsem neslyÜel, ₧e by jφ kdy obojek spadl, nebo ₧e by si ho sama sundala. P°iznßm se, ₧e jsem byl s logikou v koncφch. Obojek v trßv∞, pes nikde. Ufoni.
Prochßzel jsem vesnicφ, volal a pφskal, zachmu°en p°i p°edstav∞, ₧e v takovΘ situaci neodjedu a budu Φekat, a₧ a zda se tulaΦka vrßtφ. To bude den a kdy₧ se nevrßtφ, ty °eΦi, psa jsi neuhlφdal, okurky p°erostly, urΦit∞ n∞jakß kytka uschne. Jdu ke krßmu, tam jsme chodili rßno pro noviny. Hlavou mi bleskla vzpomφnka na rannφ setkßnφ s n∞jakou babkou, kterß se ptala, jestli je ten pes m∙j. ProΦ se ptala? VÜichni se tu p°ece znajφ?
U krßmu nikdo, vracφm se oklikou a hle: parΦφkem b∞₧φ Phyllis doprovßzena n∞jak²m vo°φÜkem. Zavolßm, fena p°ib∞hne a posluÜn∞ cupitß za mnou. Kdy₧ m∞ poslΘze p°edejde, vÜimnu si na jejφch zßdech, asi v polovin∞ mezi zadkem a hlavou, dvou teΦek, soum∞rn∞ kolem pßte°e. No, teΦek - spφÜe d∙lk∙. V ÜedivΘm melφru srsti jsou dva tmavoÜedΘ d∙lky. Podez°enφ vyklφΦφ v jistotu, ale p°ece jenom si sßhnu. Ano, d∙lky jsou mokrΘ. Mokrß je taky trßva po noΦnφm deÜti. Vo°φÜek byl opaΦnΘho pohlavφ. Do d∙lk∙ na fenin²ch zßdech by jeho p°ednφ tlapky krßsn∞ zapadly.
By? Jak dlouho trvß b°ezost u ps∙?

Gentleman

 

JadernΘ zbrojenφ na IndickΘm subkontinentu 1/3 (Politika), 25. 8.

Po cel² letoÜnφ rok probφhajφ v Indii a Pßkistßnu oslavy 50. v²roΦφ nezßvislosti. Toto zlatΘ jubileum velmi p°φhodn∞ ozdobil "oh≥ostroj" v podob∞ sΘrie jadern²ch test∙ na obou stranßch. Ironiφ osudu je, ₧e na pozadφ atomov²ch h°ib∙ se usmφvß tvß° Mahßtmy Gßndhφho, jeho₧ nezapomenuteln² ₧ivotopisn² film vÜechna indickß velvyslanectvφ stßle piln∞ promφtajφ.
Po kv∞tnov²ch jadern²ch zkouÜkßch se zvedla vlna rozho°Φenφ v∙Φi Indii a Pßkistßnu. Sv∞tovß ve°ejnost neÜet°ila projevy nesouhlasu p°edevÜφm na adresu Indie; vφce ne₧ samotn²mi testy byla asi zaskoΦena tφm, ₧e doba postkolonißlnφho hßjenφ a gßndhφovskΘho romantismu je nenßvratn∞ pryΦ, ₧e Indie nenφ jen kolΘbkou buddhismu a j≤gy, ale i sebev∞domou asijskou mocnostφ.
Jadern² program v tΘto Φßsti sv∞ta nenφ rozhodn∞ ₧ßdnou novinkou. Ji₧ v roce 1964, bezprost°edn∞ po uskuteΦn∞nφ prvnφho ΦφnskΘho jadernΘho testu, ohlßsila Indie v²robu nukleßrnφ zbran∞. O n∞kolik let pozd∞ji ji nßsledoval Pßkistßn - podle Üpionß₧nφch zprßv zahßjil sv∙j program roku 1972. A v roce 1974 pak Indie odpßlila svou prvnφ pokusnou jadernou nßlo₧. Nato nßsledovaly urΦitΘ sankce ze strany USA, avÜak Indie se nenechala odradit. Pßkistßn takΘ pokraΦoval ve svΘm jadernΘm programu a kdy₧ na poΦßtku 90. let p°inesly Üpionß₧nφ dru₧ice zprßvu, ₧e ji₧ dokonΦil v²robu prvnφ atomovΘ zbran∞, postihly i jej americkΘ sankce na zbrojnφ dodßvky. Narozdφl od Indie, kterΘ americkß opat°enφ moc neublφ₧ila, byl Pßkistßn nep°φjemn∞ zasa₧en. Proto sv∙j jadern² program ·porn∞ zapφral a sna₧il se p°esv∞dΦit USA, aby svΘ sankce uvolnily. V nedßvnΘ dob∞ se tomu u₧ velmi p°iblφ₧il, ale po indickΘm jadernΘm testu necht∞l z∙stat pozadu, a tak se rozhodl svΘ zbrojnφ dodßvky ob∞tovat.
P°φmou souvislost s jadern²m programem obou zemφ mß i rozmach v²roby raket st°ednφho a krßtkΘho doletu v osmdesßt²ch letech. Indie disponuje Üirok²m spektrem raket a °φzen²ch st°el, jejich₧ v²voj je dnes v podstat∞ ukonΦen. Jako mo₧nΘ nosiΦe jadern²ch hlavic z nich lze vybrat rakety krßtkΘho doletu Prithvφ typu zem∞ - zem∞, jejich₧ v²zkum vstupuje do stadia zßv∞reΦn²ch test∙, a mezikontinentßlnφ balistickou st°elu Agni.
Pßkistßnsk² raketov² program je zcela zalo₧en na spoluprßci s ╚φnou. Jadernou hlavici jsou schopny nΘst rakety krßtkΘho a st°ednφho doletu typu Hatf, vyrobenΘ s Φφnskou pomocφ, ΦφnskΘ rakety st°ednφho doletu M-11 a rakety st°ednφho doletu Ghaurφ, otestovanΘ na ja°e letoÜnφho roku.
Podle americkΘho Φasopisu Defence News mß Indie v souΦasnΘ dob∞ uskladn∞no 125 jadern²ch hlavic. Hlas Ameriky snφ₧il poΦet na 20 - 65 jadern²ch zbranφ a odhadl zßsoby materißlu pro v²robu 400 hlavic. Pßkistßn podle stejnΘho odhadu mß mezi 6 - 12 jadern²mi zbran∞mi.
Od prvnφho "mφrovΘho" pokusu v roce 1974 se prokazateln∞ alespo≥ jednou schylovalo k dalÜφmu jadernΘmu testu. Bylo to v roce 1995 za vlßdy p°edßka IndickΘho kongresu Narasimha Rßa. èpionß₧nφ satelity USA vÜak p°φpravy zaznamenaly a cφlen² ·nik informacφ do sd∞lovacφch prost°edk∙ staΦil k tomu, aby indickß vlßda od provedenφ zkouÜek ustoupila. Prßv∞ tehdy vÜak byly vyhloubeny Üachty, do nich₧ byly letos ulo₧eny pokusnΘ nßlo₧e, tehdy se indiΦtφ zpravodajci pouΦili z vlastnφch chyb a na zßklad∞ jejich anal²z ji₧ letos zabrßnili tomu, aby dru₧icovΘ snφmky p°edem zma°ily p°φpravy k pokus∙m.

Josef Rychtß°, rychtar@mzv.cz

 

S Helenou na RiviΘru 6/11 (Äivot), 25. 8.

Cestuju a platφm
Ne₧ dojedeme do Verony, co₧ je n∞jak²ch osmdesßt kilometr∙, mß mo₧nß smysl pov∞d∞t si n∞co vφc o cestovßnφ autem, o pen∞zφch, platebnφch kartßch a jejich vyu₧itφ na cestßch. P°ed odjezdem jsem, jako ka₧d² normßlnφ turista navÜtφvil banku, abych si vym∞nil p°φsluÜnΘ valuty. Usoudil jsem, ₧e n∞jak²ch deset tisφc je tak akorßt na takovouto cestu, a navÜtφvil poboΦku Union banky na ètrossmajerov∞ nßm∞stφ, kterß mi vede m∙j soukrom² ·Φet. Ve sm∞nßrn∞ jsem vysv∞tlil pokladnφkovi situaci. P°ejφ₧dφm p°es Φty°i stßty, v ka₧dΘm se platφ jinou m∞nou a v ka₧dΘm budu platit (benzφn, m²tnΘ Φi dßlniΦnφ znßmku). Omluvil se, ₧e nemß francouzskΘ franky a po₧ßdal mne, abych si p°iÜel zφtra, ₧e je po rßnu urΦit∞ p°ivezou. Odpov∞d∞l jsem, ₧e zφtra mßm dovolenou, odebral se k jinΘ p°epß₧ce a vzal si deset tisφc v hotovosti s tφm, ₧e si je zφtra n∞kde v Beroun∞ vym∞nφm za valuty. Druh² den jsem navÜtφvil poboΦku ╚eskΘ spo°itelny v Beroun∞. M∞li franky i marky. Vzal jsem si dv∞ st∞ marek, za zbytek franky a op∞t jsem p°em²Ülel o EvropskΘ unii. Jak jednoduchΘ by bylo si vym∞nit za deset tisφc "Eur∙" a neplatit v Rakousku markami, aby vßm vrßtili Üilinky, v Itßlii Üilinky, aby vßm vrßtili liry, a kdy₧ vßm dojde jedna m∞na platφte jinou, ani₧ byste m∞li p°ehled, zda vßm v∙bec dotyΦn² vracφ sprßvnou hodnotu ve sprßvnΘm kursu. Je jedno euro. Zaplatφte eurem, nazpßtek vßm dajφ euro a je klid.
DalÜφ v∞cφ jsou platebnφ karty. Jejich nespornß v²hoda spoΦφvß v tom, ₧e je p°ijφmajφ skoro vÜude - zde je podstatnΘ to skoro. Obvykle, kdy₧ pracovnφk benzinovΘ pumpy uvidφ platebnφ kartu, rozzß°φ se a pronese: "Eurocard/Mastercard ... OK." Stejn∞ tak je to s mojφ kartou (Eurocard/Mastercard). Ony toti₧, s v²jimkou zlat²ch, platinov²ch a v∙bec vÜelijak suprov²ch, do nich₧ se zatφm v²Üe mΘho konta nedopracovala, majφ nejenom t²dennφ limit ale takΘ dennφ limit. Po t°etφm tankovßnφ plnΘ nßdr₧e vßm pak pokladnφ u benzinovΘ pumpy sd∞lφ, ₧e vaÜe karta penφze nedßvß a ₧e budete muset platit v hotovosti, tak₧e ze sm∞si lir, marek, Üilink∙ a frank∙, kterΘ vßm zbyly po zdßnliv∞ finanΦn∞ nenßroΦnΘ cest∞, za znaΦnΘ nelibosti fronty, kterß se za vßmi u pokladny vytvo°φ, dßte dohromady p°φsluÜn² obnos. S dennφm limitem jsem se naposledy setkal p°ed n∞kolika hodinami, kdy jsem naprosto klidn∞ zasunul kartu do francouzsky hovo°φcφho bankomatu a po₧ßdal jej po zadßnφ osobnφho k≤du a stisku tlaΦφtka "validation" o urΦit² obnos. Bankomat chvφli p°em²Ülel, pak zahovo°il Φistou angliΦtinou a sd∞lil mi: "Your request cannot be processed. Please request a smaller amount." Poslechl jsem ho a zadal ni₧Üφ Φßstku. Stroj chvφli chrochtal a pak mi vydal jak penφze, tak i kartu. Dennφ limit, zvlßÜt∞ pak projedete-li penφze urΦenΘ na pobyt v m²tnΘm na dßlnicφch, benzφnu, ubytovßnφ v "Zimmer frei", veΦe°i a dalÜφch radovßnkßch, vßs zaΦne nutit p°em²Ület, jak p°e₧φt. Situace se toti₧ stßvß natolik absurdnφ, ₧e bez ohledu na skuteΦnost, ₧e na kont∞ penφze mßte, karta vßm je stejn∞ nevydß. A i kdyby vydala, po°ßd vßs jako Φernß m∙ra straÜφ limit t²dennφ.
A¥ ₧ijφ "plastic money".

Dag Jeger, dag@lancom.cz