Rannφ topo°enφ (Dovolenß), 21. 8.

Na dovolenΘ jsem psal, p°esn∞ji °eΦeno sestavoval t°etφ dφl kni₧nφho vydßnφ DenφΦk∙. Vyjdou, nestane-li se nic naschvßlovitΘho, na Invexu, pod nßzvem Gentleman se usmφvß mlΦky. K dispozici jsem m∞l laptop, stroj typu AT s textov²m editorem, chvßla za n∞j, T602. Fakt jsem pot°eboval jen psßt a kombinovat soubory, nic vφc. Äßdnou obchodnφ grafiku, obrßzky, verze aj. Co mi pilo krev, to byl onen "transportable" laptop ("p°enosn²" poΦφtaΦ, to bylo rafinovanΘ oznaΦenφ pro t∞₧kou krßvu, kterß zalo₧enφm pat°ila mezi movit², nikoli nemovit² majetek. Kdo si to plete, movit² je patrn∞ od "move", tedy hejbacφ, nemovit² - a₧ na v²jimky - se nehne). Nakonec jsem s nφm za d∞vΦaty na diskoÜkßch neb∞hal, tak₧e na vßze nezßle₧elo. P°evezl jsem jej do Ji₧nφch ╚ech a tam t²den buÜil. VÜe bylo OK, a₧ na rozmφst∞nφ klßves. Ctrl byla prohozenß s CapsLock, kurzorovΘ klßvesy, Delete, Insert, Home, End, PageUp a PageDown byly malebn∞ umφst∞ny vpravo naho°e. Samoz°ejm∞ tak namixovanΘ, aby i t∞ch pßr reflex∙, co mßm, staΦilo: mφto listovßnφ dol∙ jsem mechanicky listoval nahoru, mφsto mazßnφ p°epφnal vklßdßnφ a podobn∞. Muka nejv∞tÜφ mi p°inßÜela klßvesa Ctrl, nebo¥ veÜkerΘ klßvesovΘ zkratky skonΦily zapnutφm CapsLock a proto₧e necivφm porßd na obrazovku, psal jak v∙l OBRßCEN∞, NE₧ JSEM MφNIL. Editovßnφ textu bylo tedy utrpenφ.
Po t²dnu jsem si jak₧ tak₧ zvykl, ale o moc lepÜφ to nebylo. Vrßtφm se do pracovnφho procesu p°ednφho skromnΘho poΦφtaΦovΘho novinß°e, na klasick² stolnφ poΦφtaΦ s normovanou klßvesnicφ, a himlhergott: marn∞ oΦekßvanΘ reflexy se najednou dostavily, tak₧e v²sledkem je, ₧e mφsto Ctrl zase maΦkßm CapsLock A PφÜU KRAVINY.
Na vojenskΘm vysokoÜkolskΘm soust°ed∞nφ jeden kolega razil teorii, ₧e na mu₧e mß cizφ prost°edφ vliv ten, ₧e se mu rannφ topo°enφ (pßnovΘ v∞dφ, dßmy si nechajφ vysv∞tlit, na povel cviΦte) posouvß do odpolednφch a₧ veΦernφch hodin. Po t²dnu zvolal p°i ob∞d∞: "Mßm rannφ topo°enφ", po dalÜφm t²dnu ji₧ bylo vÜe, jak mß b²t. Tato setrvaΦnost se pozd∞ji, v mΘm p°φpad∞, promφtla do ovlßdßnφ klßvesnice.

Gentleman

 

S Helenou na RiviΘru 4/11 (Äivot), 21. 8.

MalΘr vy°eÜen a jedeme
Tak tedy. Z blikajφcφho a houkajφcφho auta s otev°en²m kufrem se na mne ze zadnφho sedadla po¥ouchle Üklebily klφΦe, a jß pochopil, ₧e se dovnit° nedostanu. Zadnφ sedadla jsou sice odklßp∞cφ, ale Φudlφky, kterΘ je t°eba k jejich odklopenφ stisknout, jsou p°φstupnΘ pouze zevnit° vozu, a korejsk² konstruktΘr uΦinil vÜechno pro to, aby se zlod∞j, kterΘmu se poda°φ vniknout do kufru, dßle zaruΦen∞ nedostal. Stejn∞ jsem dopadl jß bez ohledu na skuteΦnost, ₧e jsem prßvoplatn²m majitelem auta. Auto, kterΘ nejprve probudilo celou vesnici a n∞kolik medv∞d∙ v p°ilehl²ch hvozdech, koneΦn∞ p°estalo houkat a blikat. Oddechl jsem si, ale jen nakrßtko. Vozidlo si dalo krßtkou p°estßvku, asi aby nabralo dech, a zaΦalo nanovo. Z okolnφch dom∙ zaΦali vychßzel lidΘ ozbrojenφ sekyrami a vidlemi. Panφ z domu odnaproti t°φmala v ruce dokonce sekßΦek na maso. Nakonec vozidlo usoudilo, ₧e obyvatel nutn²ch k zahnßnφ zlod∞je se seÜlo z°ejm∞ dost, a p°estalo houkat. SousedΘ, vesm∞s si po¥ukßvajφce na Φelo, se postupn∞ rozchßzeli. Bylo p∙l desßtΘ a jß m∞l hlad a vztek. Nasedli jsme do rodinnΘho favoritu, jφm₧ man₧elka rßno odjela do zam∞stnßnφ, a zajeli dom∙, kde jsem man₧elku vylo₧il a vzal si klφΦe od redakce. Pak jsem znovu nasedl do favoritu a odjel Üedesßt kilometr∙ do Prahy, abych z redakΦnφ pokladny vzal nßhradnφ klφΦe od firemnφho vozu. OrosenΘ dvanßctistup≥ovΘ pivo od pφpy jsem si u nßs v hospod∞ dal n∞co po dvanßctΘ jen dφky ob∞tavosti hostinskΘ DßÜi, kterß na m∙j prosebn² telefonßt z mobilnφho telefonu neodeÜla z restaurace s ukonΦenφm pracovnφ doby, ale a₧ po mΘm p°φjezdu. VeΦe°el jsem v jednu v noci, zatφmco man₧elka balila taÜky na cestu, a rßno jsme s Helenou vyrazili do sv∞ta.
Nejsem p°φznivcem vΦasnΘho vstßvßnφ a u₧ v∙bec nechßpu hrdiny, kte°φ cel² p°edchozφ den p°ed cestou prospφ, aby v osm hodin veΦer vyrazili, proto₧e v noci se jim lΘpe jede. Naopak, Φφm dΘle spφm, tφm se cφtφm jist∞jÜφ, odpoΦinut∞jÜφ a schopn∞jÜφ bezchybnΘho °φzenφ. Auta na silnici mi na rozdφl od jin²ch °idiΦ∙ nevadφ, proto₧e vy₧adujφ pozornost a tφm mne udr₧ujφ v bd∞lΘm stavu. Ani v pßtek t°icßtΘho, kdy jsme s Helenou vyjφ₧d∞li, jsem se vstßvßnφm nesp∞chal. V p∙l osmΘ, kdy se m∙j organismus posluÜen zßkon∙ biologie probral, jsem usoudil, ₧e jeÜt∞ pßr minut schrupnutφ neuÜkodφ, zvlßÜt∞ kdy₧ Helena dosud spφ spßnkem spravedliv²ch.
NicmΘn∞, o hodinu pozd∞ji, v p∙l devßtΘ, jsem dosp∞l k nßzoru, ₧e je Φas vstßt, nasnφdat se a zajet do sousednφ vsi pro proviant, kter² jsme v d∙sledku uzamΦenφ vozidla nevyzdvihli. Probudil jsem spravedliv∞ spφcφ dceru, kterß neznßmo proΦ reagovala velmi nevrle. Reagoval jsem stejn∞, tak₧e vstala. Kdy₧ jsem si sma₧il dv∞ vajφΦka na zbytφch slaniny, kterou jsem naÜel v ledniΦce, konstatovala, ₧e jsem barbar, kter² se cpe po rßnu mastnotou, z nφ₧ by normßlnφmu Φlov∞ku, jako je ona, bylo zle. Prohlßsil jsem, ₧e na cestu je t°eba se najφst, a ₧e pokud se nenajφ, nikam nejede. Ostentativn∞ po₧ila t°i jogurty, plßtek s²ra a miniaturnφ krajφΦek chleba, °kouc, ₧e je najedena na cel² den, nebo¥ takto se stravujφ normßlnφ lidΘ. Samoz°ejm∞, ₧e nebyla, jak se pozd∞ji ukßzalo. Mn∞ slanina s vajφΦky staΦila a₧ do Verony. Jφ jogurty nikoli.
Vzhledem k tomu, ₧e p°edchozφho dne v d∙sledku zamknutφ auta jsme nevyzvedli po₧ivatiny, jimi₧ jsme se m∞li v apartmßnu v Cannes ₧ivit, museli jsme jeÜt∞ zajet k man₧elce do prodejny. Po₧ivatiny byly sice p°ipraveny, ale t°i papφrovΘ krabice o obsahujφcφ n∞kolik desφtek kilogram∙ syntetick²ch jφdel znßm²ch p°edevÜφm z reklam TV Nova ve mn∞ nevzbuzovaly d∙v∞ru, zejmΘna potΘ, co jsme se setkali s velk²mi problΘmy, jak uvedenΘ krabice nap∞chovat do kufru auta. KoneΦn∞ se to poda°ilo a my jsme, t∞sn∞ p°ed p∙l dvanßctou, vyrazili.
╚ekala nßs dlouhß, p°edlouhß cesta.

Dag Jeger, dag@lancom.cz

 

PaÜtika loveckß (Äivot), 21. 8.

DalÜφ produkt pro vegetarißny, op∞t s masov²m nßzvem (v²robce Nutrikomplex, Brno). PaÜtika je v klasickΘm bu°tφkovΘm futrßlku, 150gramovΘ balenφ stojφ tuÜφm 14 korun. Obsahuje: pitnou vodu(!), fazole, kroupy, sojovΘ boby, rostlinn² olej, rajsk² protlak, cibule, s∙l, sm∞s ko°enφ. U₧ na omak je patrnß °φdkß konzistence nßpln∞, kterß se ukß₧e naplno p°i otev°enφ obalu. V∙n∞ nenφ p°φliÜ vßbnß, barva a vazkost p°ipomφnß d∞tskou stoliΦku, chu¥ naÜt∞stφ ne. Dß se to jφst, ale s nßzvem "Zeleninovß pomazßnka" bych byl srozum∞n vφce. Ukazuje se zkrßtka, ₧e paÜtiku d∞lß paÜtikou co do skupenstvφ ₧ivoΦiÜn² tuk, stejn∞ jako jogurt. OÜidit to nelze.
Zachytil jsem stopu ma∩arsk²ch vegetarißnsk²ch klobßs, ji₧ na omak p∙sobily dob°e, jdu po nich jako fretka.

Gentleman