Chvßla ÜpatnΘ vßze (Äivot), 19. 8.

Äφ₧alka (to je moje mladÜφ dcera, naÜt∞stφ nesnßÜφ Internet, tak₧e nevφ, ₧e ji tak dosud naz²vßm a ₧e o nφ pφÜu, jen₧e se tφmto oslovenφm proslavila, obΦansky se jmenuje Lucie) se balila na dvoum∞sφΦnφ cestu do Rumunska. Jede tam restaurovat malby v n∞jakΘm klßÜte°e v Karpatech (studuje proslulou soukromou restaurßtorskou Ükolu v LitomyÜli). Celß akce je pod patronacφ Unesco, kterΘ hradφ dopravu, pobyt a stravu, pojiÜt∞nφ u₧ ne. Plat je 160 dolar∙ za m∞sφc, ale n∞kolikastrßnkovß smlouva je tak slo₧itß, ₧e je otßzka, co vlastn∞ dostane.
Bßgl smφ mφt 20 kilo, co₧ v∞ru nenφ na dva m∞sφce nic moc. "Jak poznßm, ₧e nevß₧φ vφc," zoufala. UjiÜ¥oval jsem ji, ₧e se na to tak nekoukß, ₧e p°φruΦnφ zavazadlo taky nemusφ mφt p∞t kilo, ale znßte to. Podφvala se na m∞ s despektem a jß vzdal nad∞ji, ₧e ji p°esv∞dΦφm. Pot∞₧kal jsem batoh, byl dost t∞₧k². To bude dobrΘ, ml₧il jsem. Nedala se odb²t. Kde bychom bßgl zvß₧ili, p°em²Ülφm. Dcera p°iÜla na nßpad, zvß₧it ho na osobnφ vßze. Ze zkuÜenosti vφm, ₧e vßha vß₧φ vÜelijak, ale jakmile ukß₧e p°es 20, propadne Äφ₧alka zoufalstvφ a bude ho p°ebalovat. Zpochybnil jsem tedy p°esnost a navrhl kontrolnφ p°evß₧enφ osobami. Vφme oba, kolik vß₧φme, plus mφnus dv∞ kila. Vßha ukßzala 65 kilo dcera, 95 kilo jß. Bytem se rozlehl zoufal² plßΦ a nß°ek. "Jak to, ₧e mßme tolik?" a problΘm vßhy batohu byl zapomenut. "Zvß₧φme se dohromady," velφm operativn∞ (n∞jakß Üance p°ece musφ b²t). V²slednß vßha Φinila 125 kilo, co₧ i netechnicky zam∞°en² tvor uznal jako nesmysl a vyslovil vßze ned∙v∞ru.
S tφm, ₧e vßha vß₧φ blb∞ (a vφc, pravil jsem lstiv∞, vyu₧φvaje toho, ₧e rychle vysloven² zßv∞r lidi p°ijmou zpravidla bez remcßnφ) byl batoh shledßn OK, dali jsme si p°edveΦe°i, dvojitou veΦe°i a polßrkov² dort a m∞li jsme se dob°e.

Gentleman

 

VnucovaΦi podruhΘ (IDOS), 19. 8.

K Φlßnku o zßhadnΘm chovßnφ IDOSu, jφzdnφm °ßd∙m ╚D na Internetu, kter² zatajuje n∞kterΘ spoje (VnucovaΦi, 10. 8.).
Jeste bych si dovolil upozornit na to, ze IDOS zatajuje mnoha zahranicni spojeni. Nezkoumal jsem jestli je v tom nejaky system, ale v kazdem pripade bych doporucil zkouset hledat spojeni proimo v te ktere zemi. Slusny seznam odkazu na jednotlive inetove jizdni rady je na http://mercurio.iet.unipi.it/misc/timetabl.html.

Petr Odehnal, fpl@grisoft.com

 

S Helenou na RiviΘru 2 (Äivot), 19. 8.

A je tu malΘr
V Beroun∞ jsme se seÜli man₧elkou, nakoupili v∞tÜinu d∙le₧it²ch v∞cφ, doÜli na ob∞d a jß se odebral dom∙ s tφm, ₧e v p∞t hodin ji vyzvednu a pojedeme nakoupit zbytek do velkoprodejny Makro. V p∞t hodin jsem ji skuteΦn∞ vyzvedl u prodejny smφÜenΘho zbo₧φ v nedalekΘ malΘ obci, kterou pronajala potΘ, co ji po dvaceti lΘtech p°estaly bavit poΦφtaΦe a zejmΘna jejich u₧ivatelΘ. Do Makra jsme dojeli a v po°ßdku nakoupili nejenom sportovnφ obuv pro mne ale takΘ p°i tΘ p°e₧itosti n∞co zßsob do prodejny. V po°ßdku jsme dojeli i zp∞t k prodejn∞ a jß se jal vynßÜet balφky s po₧ivatinami z kufru mΘho auta do podejny. DßlkovΘ zamykßnφ od vozidla jsem si strΦil do kapsy. LeΦ potΘ, co jsem se sehnul pro balφk hrubΘ mouky Zlat² klas, stiskl kapesnφk v mΘ kapse tlaΦφtko dßlkovΘho zamykßnφ a vozidlo se s pφpnutφm zamklo. Nßsledn∞ bezpeΦnostnφ systΘm automobilu Kia Sephia zjistil, ₧e n∞kolik dve°φ vΦetn∞ kufru z∙stalo otev°en²ch, a spustil alarm. Vzhledem k tomu, ₧e bylo okolo devßtΘ veΦer, polovina vesnice se probudila. RozÜt∞kali se psi nejenom v d∞din∞ ale i v p°ilehl²ch obcφch. Odnesl jsem balφk s moukou, hlasit∞ klna vy≥al z kapsy ovladaΦ a n∞kolikrßt jej stiskl, abych nejenom zastavila alarm, ale takΘ znovu odemkl auto. Chvφli jsem uva₧oval, kam s klφΦky od auta, pak jsem je hodil na zadnφ sedaΦku a zabouchl dve°e.
"Bezva," oddechl jsem si, "odnesu zbytky obsahu kufru do prodejny, nalo₧φm n∞jak² ten dlabanec na cestu a vyrazφme dom∙." U₧ jsem se vid∞l, jak si dßvßm p∞kn∞ studenou orosenou dvanßctku od pφpy u nßs v hospod∞, kdy₧ vtom mne z rozjφmßnφ vytrhl nov² zvuk houkaΦky poplaÜnΘho za°φzenφ mΘho vozu. OtoΦil jsem se a pochopil, kolik uhodilo. Z houkajφcφho a blikajφcφho auta s otev°en²m kufrem a zamΦen²mi dve°mi se na mne ze zadnφ sedaΦky poÜklebovaly klφΦky.
"Je to v ...," °ekl jsem tak hlasit∞, ₧e jsem nutn∞ musel nauΦit n∞kolik batolat, kterß se m²m v²k°ikem jistojist∞ probudila, novΘmu v²razu, kter² p°ed nimi a₧ dosud rodiΦe tajili.
A byl. Zadnφ sedaΦky Kii jsou sice sklßp∞cφ, ale Φudlφky na jejich sklopenφ jsou umφst∞ny...
Takhle n∞jak by vypadal text dßle.
Stalo se toti₧ n∞co p°edvφdatelnΘho.

Dag Jeger, dag@lancom.cz