D∞je se (Kdo p∙jde se mnou), 18. 8.

Proto₧e zatφm jeÜt∞ neb∞₧φ rubrika Kdo p∙jde se mnou (p°edstava je takovß, ₧e bude ΦßsteΦn∞ samoobslu₧nß, nabφdky budu obΦas spravovat, aby tam, nevisely dlouho a aby se z toho nestalo druhΘ f≤rum), dßvßm nabφdky zde.
Odeslßno:12. srpna 1998 9:23
e-mail: MrtvyMuz@email.cz
=Kdo se smrtelne nudi a sel by s MrtvymMuzem na prochazku za reku Stix? P. S. Termin a cas nerozhoduje, ja mam casu dost... Zdravi MM=
Odeslßno:17. srpna 1998 15:50
e-mail: si@vega.cz
=Festival Brno SUN 98, konß se 23. 8. a kdo chce jet, nech¥ mailuje nebo volß veΦer 049/52 65 724. Pouze HK nebo po trase do Brna. P°φsp∞vek na benzφn, jinak zdarma. Mφsto a₧ pro 3 osoby. Kristian.=

Gentleman

Vstanou novφ politruci (Äivot), 18. 8.

Nesnesiteln² polednφ ₧ßr minulΘ soboty m∞ zahnal do chlßdku uvnit° chalupy, a to p°φmo p°ed televizor, kde se prßv∞ "volalo °editeli". Jak jsem vyrozum∞l, u₧ druh² t²den tam ÜΘf nejsledovan∞jÜφ televize vede svatou vßlku proti uvßd∞nφ Majora Zemana - s argumentacφ, kterß si nijak nezadß, jen v obrßcenΘm gardu, s v²vody horliv²ch strß₧c∙ ideologickΘ Φistoty kulturnφch akcφ z dob dßvno p°edlistopadov²ch.
T°eba mß "vß₧en² pan °editel" i pravdu v tom, ₧e v serißlu jde o oslavu bolÜevickΘ BezpeΦnosti, nebo ₧e byl natoΦen "na objednßvku" (jako by to dnes n∞kdo d∞lal jinak!) - rozΦiluje m∞ na tom ale to, ₧e u₧ se zase n∞kdo obßvß, ₧e divßci nemajφ vlastnφ ·sudek a nejsou schopni ani na archivnφm snφmku vychutnat jen samotn² p°φb∞h Φi nespornou °emeslnou kvalitu (nebo televizi p°φpadn∞ vypnout). Smφm-li parafrßzovat Jana Wericha, nechßpu, kde se v panu °editeli "bere ten optimismus, ₧e co divßk, to blbec". (I kdy₧, - p°i vzpomφnce na v²kony, kterΘ v KolotoΦi tak Φasto p°edvßd∞jφ ΦlenovΘ Klubu Planeta Nova...)
Je-li tomu skuteΦn∞ tak, m∞li by se v Nov∞ zam∞°it i na dalÜφ dφla ohro₧ujφcφ ideologickou orientaci konzument∙. A zejmΘna pokud jde o nezletilΘho divßka - upozor≥uji zde zvlßÜt∞ na serißl KrkonoÜsk²ch pohßdek schopn² do d∞tskΘ duÜe, jakkoli zocelenΘ v²b∞rem americk²ch srßgor na stanici Nova, infiltrovat myÜlenky zcela cizφ duchu naÜφ liberßlnφ epochy. V₧dy¥ ten Trautenberk se chovß tak krßsn∞ tr₧n∞ a starß struktura KrakonoÜ mu po°ßd jen kazφ jeho podnikatelskΘ zßm∞ry!
P. S. Pokud by tento p°φsp∞vek m∞l vyvolat n∞jakou polemiku, p°edem podot²kßm, ₧e nemßm, co bych dodal.

MiloÜ Helcl, mhelcl@vogel.cz

S Helenou na RiviΘru 1 (Äivot), 18. 8.

Mφsto ·vodu:
PotΘ, co jsem Gentlemanovi °ekl, ₧e jedu na dovolenou,
a on se optal: s k²m?,
a jß mu °ekl,
₧e se svojφ patnßctiletou dcerou Helenou,
opßΦil s obliΦejem pln²m rozΦarovßnφ, jakoby oΦekßval, ₧e na RiviΘru pojedu nejmΘn∞ s Pamelou Anderson (u₧ ji vidφm, jak se mnou jede):
"Tak n∞co napiÜ."
╪ekl jsem, ₧e j≤, ale moc vß₧n∞ jsem to nemyslel. LeΦ u₧ prvnφ okam₧iky p°φprav daly tuÜit, ₧e bude o Φem psßt. Te∩ sedφm na balk≤n∞ apartmß (dß-li se tomu tak °φkat) rezidence s literßrn∞ zn∞jφcφm nßzvem "Villa Maupassant". Je ned∞lnφ popolednφ, vÜichni si u₧φvajφ siestu, pon∞vad₧ je nekulturnφ vedro. Na v∞₧i nedalekΘho kostela vyzvßn∞jφ zvony ostoÜest a svolßvajφ na nevφmco. Mo₧nß na mÜi, aΦkoliv nevφm, zda se mÜe konajφ v ned∞li v jednu hodinu po poledni. Mo₧nß zvonφ n∞komu, nebo za n∞koho.
P°φpravy a pov∞ry
Jako Φlov∞k, kter² je neustßle zaneprßzdn∞n pracφ a jin²mi povinnostmi, nev∞noval jsem p°φpravßm na cestu dostateΦnou pozornost. Mo₧nß mne zmßtlo i to, ₧e do zahraniΦφ jezdφm Φasto a na p°φpravu mi obvykle staΦφ n∞kolik minut, b∞hem nich₧ do p°φruΦnφ taÜtiΦky vlo₧φm dv∞ a₧ t°i koÜile, kravatu, dvoje slipy a pono₧ky, n∞co kapesnφk∙ a nesesΘr s kartßΦkem na zuby a zubnφ pastou. Rßno tam doplnφm jeÜt∞ holicφ strojek a m∙₧u vyrazit. To z°ejm∞ platφ v p°φpad∞ slu₧ebnφ cesty na tiskovou konferenci, nikoli vÜak v p°φpad∞, ₧e jedete s dcerou na t²den do mφsta, kde si budete sami va°it (alespo≥ snφdan∞ a obΦas i ob∞d). Navφc nejsem na podobnΘ turistickΘ zßjezdy vybaven, nebo¥ je alespo≥ poslednφ dobou nepodnikßm nijak Φasto. Poslednφ Üortky mßm z doby, kdy jsme s rodinou jeli jeÜt∞ jako rekreanti ROH do Ma∩arska k Balatonu, a kdy₧ jsem naposledy kupoval plavky, m∞l jsem jeÜt∞ v pase o n∞kolik desφtek centimetr∙ mΘn∞. Rozhodl jsem se tedy, ₧e si den p°ed odjezdem vezmu volno a zßsobφm se vÜφm pot°ebn²m.
LidΘ, kte°φ mne znajφ, v∞dφ, ₧e jsem pov∞rΦiv². Alespo≥ na n∞co. Pat°φ k tomu okolojedoucφ sanita, kdy Φlov∞k musφ ud∞lat prsty k°φ₧ek a dßt sm∙lu n∞Φemu jinΘmu (kdy₧ jsem to v dubnu roku 1961 neud∞lal, odvezli mne druh² den do nemocnice s praskl²m slep²m st°evem a vrtali se mi v b°iÜe Φty°i a p∙l hodiny), rozsypanß s∙l a ΦernΘ koΦky. A prßv∞ ΦernΘ koΦky byly p∙vodem vÜeho zla, kterΘ mne ve Φtvrtek (v pßtek jsme odjφ₧d∞li) potkalo.
Odjφ₧d∞je od domu vÜiml jsem si, ₧e p°es cestu p°eb∞hl obrovsk² Φern² kocour, kter² pravideln∞ dochßzφ za sousedovou koΦkou Ji°inkou a pravideln∞ ji ke znaΦnΘ nelibosti souseda p°ivßdφ do jinΘho stavu. Ji°inka, vedena koΦiΦφm mate°sk²m pudem, pak p°ed sousedem ko¥ata d∙mysln∞ ukryje tak, aby se jich nedopßtral, a p°edstavφ mu je ji₧ v takovΘm v∞ku, kdy ani soused Mφra zvan² Äor₧φk nemß to srdce je utopit Φi jinak zbavit ₧ivota. Po v²Üe uvedenΘm kocourovi, pokud ho potkß, hßzφ vÜemi p°edm∞ty, kterΘ mu p°ijdou pod ruku, leΦ vzhledem k tomu, ₧e znaΦnou Φßst svΘho ₧ivota trßvφ v mφstnφm pohostinstvφ "U MareÜ∙", majφ kocour s Ji°inkou dostatek Φasu k rozmno₧ovßnφ.
Uvid∞v kocoura rad∞ji jsem vycouval asi stopadesßt metr∙ v dobrΘ vφ°e, ₧e mi dnes Φernß koΦka p°es cestu nep°eb∞hla. AvÜak o t°i kilometry dßle, v obci Trubφn, se situace zm∞nila. Uprost°ed vesnice, p°φmo u zastßvky mi p°ed autem p°eÜla Φernß koΦka tak, ₧e jsem musel velmi prudce zabrzdit, abych ji nep°ejel. Co p°eÜla? Nesla se jako dßma s ocasem zdvi₧en²m (Dagu promi≥, nemohu odolat, aΦ se to nemß, ale obrat "dßma s ocasem zdvi₧en²m" by m∞l b²t vytesßn do platinovΘ desky a umφst∞n v Pamßtnφku pφsemnictvφ), h°betem vyklenut²m do ladnΘho oblouΦku a obliΦejem, kter² s po¥ouchl²m v²razem °φkal: "Neboj se, p°ed osudem neujdeÜ!" otoΦen²m ke mn∞. Proklel jsem ji a pokraΦoval v cest∞. Vzpomφnal jsem p°i tom na otcova slova o pov∞rßch. Tvrdil, ₧e pov∞ry jsou naprostß pitomost a ₧e Φlov∞k na sebe p°ivßdφ pohromy sßm tφm, ₧e spat°φ-li d∙vod k pov∞°e, zaΦne se chovat tak, aby skutkovou podstatu pov∞ry naplnil.
"VφÜ," °φkßval, "uvidφÜ Φernou koΦku a okam₧it∞ si vsugerujeÜ, ₧e budeÜ mφt sm∙lu. A pak se chovßÜ tak, abys tu sm∙lu skuteΦn∞ m∞l. JedeÜ t°eba autem a dostaneÜ se do situace, kterou bys normßln∞ hrav∞ zvlßdl, ale proto₧e tvoje podv∞domφ mß zafixovßno, ₧e jsi rßno vid∞l Φernou koΦku, zaΦneÜ zmatkovat a nabourßÜ. Proto nev∞° na pov∞ry a nedej se oblbnout."
Uklidn∞n myÜlenkou na otcova rozumnß slova °ekl jsem si, ₧e pov∞rΦiv² nebudu a v∙bec, proΦ by se nota bene dneska m∞lo n∞co zvlßÜtnφho p°ihodit.
╙, jak jsem se m²lil.

Dag Jeger, dag@lancom.cz

 

Zatloukat se musφ um∞t (Politika), 18. 8.

Tak se nßm Bill Clinton p°iznal k pom∞ru s Monikou Lewinskou. V lednu prohlßsil, ₧e s nφ nic nem∞l, v srpnu, ₧e m∞l. Je te∩ jedno, jakß slova pro "nic" volil a jakΘ to "nic" bylo. Jestli Moniku jen osahßval a ona jej olizovala, nebo jestli ji oÜukal, tomu nezßvi∩me. Co mu "zßvid∞t" lze, je jeho prostß, naivnφ, ba p°φmo chlapecky Φistß duÜe. Osm m∞sφc∙ tvrdφ a p°φsahß na ka₧dou hv∞zdiΦku americkΘ vlajky, ₧e on nic, on domßcφ krb, Hillary (man₧elka), Jelsea (jeho dcera, snad se to tak pφÜe) a kocour Φi pes, a te∩ vÜechno pop°e a p°iznß se.
Jednφm dechem s p°iznßnφm, tj. p°iznßnφm, ₧e kdy₧ °φkal "nikdy", myslel "n∞kdy", prohlaÜuje, ₧e "nikdy" (u₧ zase) nikoho (Moniku) nenabßdal ke k°ivΘ p°φsaze... Ten Φlov∞k je padl² na hlavu. Ud∞lß n∞co, Φφm zniΦφ sv∙j kredit a souΦasn∞ se o n∞j opφrß: chce p°ece, abychom mu v∞°ili, ne?
Morßlka, poctivost, d∙v∞ryhodnost - to jsou hezkß sl∙vka. Jen₧e k nim taky pat°φ smysl pro Φistotu hry, chcete-li fair play. Hra s pravidly vy₧aduje jejich dodr₧ovßn a ta pravφ, ₧e kdy₧ se rozhodnu lhßt, po zralΘ ·vaze, tak budu lhßt do konce. Mo₧nß ho°kΘho, ale konce. Osmim∞sφΦnφ tvrzenφ "nic" se jednφm "n∞co"ani nenapravφ, ani nesma₧e, z∙stane po n∞m ho°kß pachu¥.
Nevφm, jak AmeriΦanΘ, ale jß bych cht∞l jinΘho prezidenta.

Gentleman, gentleman@internet.cz