 |
 |
NorÜtφ v∞dci objevili podmo°sk² krßter gigantickΘho meteoritu
|
OSLO 9.·nora (╚TK) - NorÜtφ v∞dci oznßmili objev vzßcnΘho a navφc dob°e zachovanΘho podmo°skΘho krßteru, kter² po sob∞ zanechal meteorit, jen₧ dopadl na Zemi p°ed mili≤ny let. Krßter o Üφ°ce 40 kilometr∙ nalezl v²zkumn² t²m mapujφcφ dno oceßnu zhruba 200 kilometr∙ severn∞ od Norska, up°es≥uje Φlßnek v lednovΘm Φφsle magazφnu Gemini, vydßvanΘm v²zkumn²m ·stavem SINTEF v Trondheimu.
Na celΘm sv∞t∞ je znßmo jen sedm takov²ch podmo°sk²ch krßter∙ oproti 150 krßter∙m na pevnin∞, napsal norsk² magazφn. Meteorit o pr∙m∞ru p°ibli₧n∞ dvou kilometr∙ se podle n∞j °φtil rychlostφ kolem 30.000 kilometr∙ v hodin∞, kdy₧ odhadem p°ed 150 mili≤ny let dopadl na zemsk² povrch.
"VÜechno nasv∞dΦuje tomu, ₧e to m∞lo velk² vliv na ₧ivot, by¥ ne katastrofick²," °ekl telefonicky agentu°e AP hlavnφ geolog ·stavu SINTEF Atle Moerk. Podle norskΘho magazφnu zp∙sobil dopad meteoritu p°φlivovou vlnu, kterß zasßhla oblast dneÜnφ Kanady a Ruska, a vyslal do atmosfΘry oblak hork²ch ·lomk∙, kter² "zatm∞l" velkou Φßst naÜφ planety.
Vzorky odebranΘ v krßteru ukßzaly zrnka k°emene deformovanß dopadem a stopy iridia, vzßcnΘho prvku, kter² se mnohem Φast∞ji nachßzφ ve vesmφru ne₧ na Zemi.
ObjevitelΘ pojmenovali krßter nßzvem Mj÷llnir podle bßjnΘho kladiva, kterΘ ukoval nordick² b∙h hromu Thor.
| |
|
 |
|
|
|
Ruskß raketa s americk²mi satelity na palub∞ ·sp∞Ün∞ odstartovala
|
MOSKVA 9.·nora (╚TK) - Ruskß raketa Sojuz se Φty°mi americk²mi satelity Globstar na palub∞ dnes ·sp∞Ün∞ odstartovala z kazaÜskΘho kosmodromu Bajkonur. Sd∞lil to mluvΦφ RuskΘ kosmickΘ agentury (RKA). èlo o prvnφ z celkem 12 plßnovan²ch start∙, p°i nich₧ mß b²t vyneseno na ob∞₧nou drßhu kolem Zem∞ 48 satelit∙.
P∙vodn∞ m∞lo b²t pro rozmφst∞nφ dru₧ic ve vesmφru pou₧ito ukrajinskΘ rakety Zenit. Od tohoto zßm∞ru se vÜak upustilo potΘ, co raketa tohoto typu se 12 americk²mi telekomunikaΦnφmi dru₧icemi Globstar vinou technickΘ zßvady loni v zß°φ spadla krßtce po startu.
TelekomunikaΦnφ satelity pat°φ spoleΦnosti Globstar Telecommunications Ltd, mezinßrodnφmu konsorciu v Φele s
newyorskou spoleΦnostφ Loral Space and Communications. Majφ se stßt souΦßstφ globßlnφho satelitnφho komunikaΦnφho systΘmu, kter² bude po dokonΦenφ sestßvat ze 48 funkΦnφch a osmi rezervnφch dru₧ic.
| |
|
|
|
|
|
Prvnφch 40 AfriΦan∙ bude oΦkovßno proti AIDS
|
WASHINGTON 9.·nora (╚TK) - V Africe byla zahßjena prvnφ fßze operace, p°i nφ₧ bude skupina 40 Ugan∩an∙ oΦkovßna vakcφnou, kterß by je m∞la ochrßnit p°ed onemocn∞nφm syndromem zφskanΘho selhßnφ imunity AIDS. Jak v pond∞lφ uvedl doktor Jarrold Ellner z univerzity v Ohiu, v tΘto fßzi cht∞jφ lΘka°i pouze prokßzat, ₧e vakcφna je dostateΦn∞ bezpeΦnß.
Odbornφci si slibujφ, ₧e oΦkovßnφ p°isp∞je k °eÜenφ problΘmu v Africe, kde je v n∞kter²ch zemφch virem HIV naka₧ena a₧ Φtvrtina dosp∞l²ch. Na rozdφl od rozvinut²ch stßt∙ zde nenφ mo₧nΘ pou₧φvat lΘΦbu sm∞sφ medikament∙, kterΘ nemocn²m podstatn²m zp∙sobem prodlu₧ujφ ₧ivot.
Vakcφnou ji₧ bylo naoΦkovßno 45 lidφ v USA. V Africe bude vybrßno 40 zdrav²ch dosp∞l²ch ve v∞ku od 18 do 40 let. Majφ pat°it do skupiny, u nφ₧ je malß pravd∞podobnost, ₧e se nakazφ virem HIV. VÜichni budou pouΦeni o prevenci proti onemocn∞nφ.
Vakcφnu dostane polovina vybran²ch, deseti bude naoΦkovßna podobnß lßtka pou₧φvanß k prevenci vztekliny a deset osob dostane lßtku, kterß nemß ₧ßdn² ·Φinek. Ka₧d² dostane za p∙l roku Φty°i injekce a potom bude v krevnφch vzorcφch sledovßna imunitnφ odpov∞∩ organismu. Prvnφ dva AfriΦanΘ ji₧ vakcφnu dostali.
Jejφm zßkladem je virus ptaΦφho moru, kter² se nereprodukuje v lidskΘm t∞le a kter² byl geneticky upraven tak, ₧e obsahuje t°i geny viru HIV s r∙zn²mi proteiny. ┌Φelem je nauΦit imunitnφ systΘm Φlov∞ka rozpoznat ·tok lßtky obsahujφcφ danΘ proteiny. Vakcφnu vyrßbφ odboΦka francouzskΘ skupiny Rhone-Poulenc, firma Pasteur Merieux.
V Ugand∞ ₧ije 20 mili≤n∙ obyvatel a p∙l mili≤nu lidφ zde zem°elo na AIDS. Virem HIV je podle odhad∙ naka₧eno a₧ deset procent venkovskΘ a 25 procent m∞stskΘ populace.
Americkß firma zahßjφ v Thajsku zkouÜky vakcφny proti AIDS
WASHINGTON 9.·nora (╚TK) - AmeriΦtφ v∞dci dnes oznßmili, ₧e majφ povolenφ zahßjit rozsßhl² pokus s aplikacφ vakcφny proti AIDS v Thajsku u asi 2500 osob z rizikov²ch skupin, hlavn∞ drogov∞ zßvisl²ch. OΦkovacφ lßtku vyvinula kalifornskß firma VaxGen, kterß takΘ ponese nßklady na akci.
"Podnikßme ve sv∞t∞ dalÜφ d∙le₧it² krok," prohlßsil lΘka° Donald Francis, kter² je spoluzakladatelem firmy. Poukßzal na v²znam v²zkumu lßtek proti syndromu zφskanΘho selhßnφ imunity, nebo¥ se ka₧d²m dnem ve sv∞t∞ nakazφ 16.000 lidφ.
Firma VaxGen vynalo₧φ na pou₧itφ vakcφny AIDSVAX v Thajsku a₧ dev∞t mili≤n∙ dolar∙. Lßtka podle dosavadnφch zkouÜek stimuluje imunitnφ systΘm. Stejn² podnik vyvinul takΘ oΦkovacφ lßtku pro Ameriku, kterß u₧ byla od lo≥ska vyzkouÜena na zhruba 5000 dobrovolnφcφch. Je jinß ne₧ pro Thajsko, nebo¥ povaha viru HIV vyskytujφcφho se v USA a Thajsku se liÜφ.
Vakcφna je zatφm ve zkuÜebnφ fßzi. V²sledky ·Φinnosti lßtky majφ b²t znßmy zhruba za dva a p∙l roku. OΦkovacφ akce prob∞hne s po₧ehnßnφm Programu OSN pro boj proti viru HIV a nemoci AIDS (UNAIDS). V 60mili≤novΘm Thajsku se odhaduje, ₧e tam je naka₧eno virem kolem 800.000 lidφ.
V pond∞lφ bylo oznßmeno, ₧e takΘ v Africe byla zahßjena prvnφ fßze operace, p°i nφ₧ bude skupina 40 Ugan∩an∙ oΦkovßna vakcφnou, kterß by je m∞la ochrßnit p°ed AIDS.
| |
|
|
|
|
|
èvestky jako ochrana proti rakovin∞ a srdeΦnφm chorobßm
|
WASHINGTON 9.·nora (╚TK) - èvestky znßmΘ zejmΘna jako blahodßrn² prost°edek proti zßcp∞ mohou b²t u₧iteΦnΘ takΘ p°i ochran∞ organismu proti rakovin∞ Φi srdeΦnφm chorobßm. V pond∞lφ to oznßmili v²zkumnφci z americkΘ Tuftsovy univerzity v Massachusetts.
èpenßt je podle nich "potravou pro mozek" a m∙₧e zabrßnit ztrßt∞ pam∞ti nebo Alzheimerov∞ chorob∞.
Na ₧ßdost ministerstva zem∞d∞lstvφ se v∞dci zab²vali antioxidaΦnφmi ·Φinky zeleniny a ovoce. Sledovali ·Φinky na zdravφ u pokusn²ch zvφ°at i u lidφ a se°adili jednotlivΘ druhy podle ·Φinnosti.
Nejv²Ü se umφstily Üvestky, hned za nimi skonΦily hrozinky, bor∙vky a ostru₧iny. Nßsledovala kapusta, jahody, Üpenßt a vφno.
Antioxidanty jsou schopnΘ brßnit Ükodßm, je₧ bu≥kßm naÜeho t∞la p∙sobφ volnΘ radikßly produkovanΘ hlavn∞ zß°enφm a chemikßliemi.
Je znßmo, ₧e lidΘ, kte°φ konzumujφ obecn∞ vφc zeleniny a ovoce, onemocnφ s menÜφ pravd∞podobnostφ rakovinou nebo srdeΦnφmi chorobami.
Pracovnφci Tuftsovy univerzity dosp∞li k zßv∞ru, ₧e nenφ ·ΦinnΘ vybrat jeden druh potravy a sna₧it se jφm obohatit jφdelnφΦek. Nejznßm∞jÜφ je z minulosti p°φklad beta-karotenu, kter² u lidφ p°i zv²Üen²ch dßvkßch vyprovokoval naopak zv²Üen² v²skyt onemocn∞nφ.
V∞dci jsou toho nßzoru, ₧e jednotlivΘ komponenty "zdrav²ch" potravin spolu reagujφ a ₧e jejich ·Φinnost spoΦφvß prßv∞ v kombinaci jednotliv²ch slo₧ek.
Pracovnφci univerzity sledovali 36 ₧en a mu₧∙ ve v∞ku od 20 do 80 let. VÜichni jedli vlßdou doporuΦovan²ch p∞t porcφ zeleniny a ovoce denn∞. Potom jim byly dennφ dßvky zdvojnßsobeny a m∞°en indikßtor, kter²m se zjiÜ¥uje p°φtomnost antioxidant∙ v krvi. Zdvojnßsobil se p°esn∞ jako porce ovoce a zeleniny.
U ₧en, kterΘ denn∞ jedly asi 280 gram∙ ΦerstvΘho Üpenßtu, se zvedl indikßtor rychleji ne₧ v p°φpadech, kdy jim byla podßvßna vyÜÜφ dßvka vitamφnu C (1,250 miligram∙).
Mno₧stvφ 230 gram∙ jahod bylo naopak mΘn∞ ·ΦinnΘ ne₧ vitamφn C, ale m∞lo lepÜφ ·Φinek, ne₧ t°i sklenice ΦervenΘho vφna.
U pokusn²ch myÜφ vysokΘ dßvky Üpenßtu zabrßnily ztrßt∞ pam∞ti a zpomalenφ schopnostφ uΦit se.
| |
|
|
|
|
|
Koncern DASA bude modernizovat polskΘ migy
|
VARèAVA 9.·nora (╚TK) - Dvaadvacet stφhaΦek MiG-29 polskΘho vojenskΘho letectva zmodernizuje na ·rove≥ zßpadnφch standard∙ leteck² koncern DASA (Daimler-Chrysler Aerospace SA). P°φsluÜnß smlouva byla v pond∞lφ podepsßna ve VarÜav∞, uvßdφ se v tiskovΘ zprßv∞ vydanΘ firmou DASA. Polsko, je₧ se za n∞kolik m∞sφc∙ stane Φlenem SeveroatlantickΘ aliance (NATO), tak prozatφm sßhlo k levn∞jÜφ variant∞, ne₧ by byl nßkup nov²ch stroj∙.
Chystanß modernizace by m∞la b²t z velkΘ Φßsti provedena v zßvod∞ v polskΘ BydhoÜti. BohatΘ zkuÜenosti s modernizacφ letadel tohoto typu zφskala DASA p°i ·prav∞ MiG∙, je₧ p°evzalo n∞meckΘ letectvo po b²valΘ NDR. I proto vypracovala spolu s n∞meck²m ministerstvem obrany projekt spoluprßce se stßty st°ednφ a v²chodnφ Evropy, je₧ tyto stroje vlastnφ. Pat°φ k nim Ma∩arsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko.
Strojov² park polskΘho vojenskΘho letectva volß po modernizaci ji₧ °adu let, s blφ₧φcφm se zaΦlen∞nφm do NATO vÜak pot°eba konkrΘtnφch krok∙ roste. Pro nedostatek finanΦnφch zdroj∙ vÜak polskΘ ministerstvo obrany tuto strategickou operaci dlouho odklßdalo.
Stup≥ujφcφ se ·silφ sv∞tov²ch v²robc∙ vojensk²ch stφhaΦek zaujmout svou nabφdkou polskΘ partnery p°ipomn∞l minul² t²den rovn∞₧ polsk² denφk Rzeczpospolita.
Zßstupci americkΘho koncernu Boeing, jen₧ Polsku nabφzφ letouny "F/A-18 Hornet" a novΘ "srÜn∞" "F/A 18 CD" nebo pronßjem sedmi a₧ 18 starÜφch bojov²ch letadel "F/A 18 A/B Plus", majφ podle polskΘho ministra hospodß°stvφ Janusze Steinhoffa navÜtφvit VarÜavu jeÜt∞ v ·noru. Krom∞ "strategickΘ spoluprßce" se tato firma hodlß podφlet na privatizaci polskΘho zbrojnφho pr∙myslu.
Boeing, jen₧ mß 35procentnφ podφl v ΦeskΘ firm∞ Aero Vodochody, by cht∞l rovn∞₧ p°esv∞dΦit polskΘ ministerstvo obrany k nßkupu Φesk²ch bojov²ch letoun∙ "L-159 Alca", pφÜe denφk.
DalÜφ z velk²ch koncern∙, je₧ jednajφ s Polskem o modernizaci jeho letectva, je British Aerospace. Ta nabφzφ polsk²m pilot∙m v²cvik na ·zemφ VelkΘ Britßnie a èvΘdska na letounech typu "Hawk". SouΦasn∞ mß snahu prodat polskΘ armßd∞ stφhaΦky "Gripen", je₧ vyrßbφ spolu se ÜvΘdsk²m Saabem.
B∞hem podzimnφ nßvÜt∞vy polskΘho ministra obrany Janusze Onyszkiewicze ve Washingtonu nabφdl Polsku spoluprßci koncern Lockheed Martin. Krom∞ starÜφch typ∙ letadel "F-16 A" nabφzφ i nov∞jÜφ stroje, vΦetn∞ "F-16 CD Block 50". TakΘ Lockheed hodlß zorganizovat Ükolenφ pro polskΘ piloty a pozemnφ personßl.
Se stφhaΦkami "Mirage 2000-5" se o p°φze≥ polskΘho letectva uchßzφ francouzsk² Dassault Aviation, jen₧ ·dajn∞ zva₧uje mo₧nost umφstit montß₧ sv²ch letadel a v²robu nßhradnφch dφl∙ na ·zemφ Polska.
Krom∞ nßkupu letoun∙ uva₧ovalo Polsko rovn∞₧ o jejich zap∙jΦenφ. V tΘto souvislosti se v minul²ch m∞sφcφch hovo°ilo nejΦast∞ji o americk²ch "F-16" a "F-18", podle nßm∞stka polskΘho ministra obrany Romualda Szeremietiewa se vÜak jednalo rovn∞₧ o "evropskΘ" variant∞.
PolskΘ vojenskΘ letectvo m∞lo loni k dispozici 282 bojov²ch a cviΦn∞-bojov²ch letoun∙. Osmdesßt procent z nich vÜak mß ji₧ za sebou polovinu ₧ivotnosti a Üedesßt procent by m∞lo b²t vy°azeno z provozu do roku 2000, p°ipomφnß Rzeczpospolita.
| |
|
|
|
 |
|
|
![]](../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
