 |
 |
Reklama Hustleru s "dominou na hrad∞" vzbudila odpor
|
 PRAHA 9.·nora (╚TK) - SouΦasnß propagaΦnφ akce na prodej ΦeskΘ verze eroticky zam∞°enΘho Φasopisu Hustler narazila na odpor Asociace pro venkovnφ reklamu. Plakßty s blond²nou v k∙₧i a nßpisem "vlßdne na hrad∞ domina?" se °ad∞ Φlen∙ asociace zdajφ neetickΘ a necht∞jφ se tedy na jejich Üφ°enφ podφlet.
Vedenφ kontroverznφho Φasopisu, oznaΦovanΘho Φasto za pornografick², se jejich postojem cφtφ poÜkozeno a hovo°φ o hrozb∞ pro svobodu informacφ. Prßv∞ prezident Vßclav Havel, jeho₧ ₧ena m∙₧e b²t s reklamou spojovßna, v souvislosti s filmem o vydavateli Hustleru zd∙raznil, ₧e demokratickß spoleΦnost musφ v zßjmu svobody nßzor∙ snßÜet i podobnΘ v²st°elky.
"Myslφm, ₧e (zmφn∞n² plakßt) na billboardech Φlen∙ asociace viset nebude," °ekl dnes ╚TK na zßklad∞ rozhovoru s °adou Φlen∙ asociace jejφ prezident Miroslav Bßt∞k. "Kolektivn∞ jsme se o tom neusnesli, ale myslφm, ₧e o tom nenφ t°eba jednat," dodal s tφm, ₧e nejen podle jeho nßzoru p°esahuje reklama ·nosnou mez i asociacφ p°ijat² reklamnφ etick² kodex.
Nejen mezi neodbornou ve°ejnostφ se ji₧ °adu m∞sφc∙ hovo°φ o silnΘm vlivu, kter² mß na chovßnφ i rozhodovßnφ souΦasnΘho prezidenta Vßclava Havla jeho cho¥.
Nakladatelstvφ Fool Moon, vydßvajφcφ Φeskou mutaci Hustlera, pro ╚TK uvedlo, ₧e rozhodnutφ nedoporuΦit zve°ejn∞nφ plakßt∙ nejmenovanΘ billboardovΘ firm∞, se kterou ji₧ byla uzav°ena smlouva, p°ijala rada asociace. Nakladatelstvφ v tΘ souvislosti hovo°φ i o "zatφm nevyΦφslenΘ Ükod∞".
"Nechceme se dostat do skupiny spoleΦnostφ, kterΘ na sv²ch billboardech vylepφ cokoliv," uvedl Bßt∞k. S kontroverznφ kampanφ Hustleru se Pra₧anΘ mohou zatφm setkßvat od poΦßtku ·nora na °ad∞ laviΦek.
╚asopis Hustler zaΦal vydßvat v 70.letech Larry Flynt, jen₧ se od konkurence odliÜil kontroverznφmi informacemi, fotografiemi a parodiemi, kterΘ si do tΘ doby jinφ netroufali zve°ej≥ovat. Skandßl a pochopiteln∞ i velk² zßjem Φtenß°∙ vyvolaly nap°φklad snφmky nahΘ Jacqueliny KennedyovΘ-OnassisovΘ.
| |
|
 |
|
|
|
Nechte ₧eny kontrolovat jejich ₧ivoty i t∞la, radφ Clintonovß
|
HAAG 9.·nora (╚TK) - Äeny by m∞ly mφt kontrolu jak nad sv²mi ₧ivoty, tak nad sv²mi t∞ly, prohlßsila dnes Hillary Clintonovß na konferenci Fondu OSN pro otßzky populace (UNFPA) v nizozemskΘm Haagu. P°itom zd∙raznila, ₧e plßnovßnφ rodiΦovstvφ, antikoncepce a lΘka°skß pΘΦe by m∞ly b²t dostupnΘ vÜem ₧enßm.
Vlßdy by nem∞ly zasahovat ani do prßva ₧en p°i rozhodovßnφ, zda cht∞jφ mφt d∞ti, °ekla man₧elka americkΘho prezidenta dv∞ma tisφc∙m delegßt∙ ze 180 zemφ, kte°φ ji₧ druh² den rokujφ v nizozemskΘ metropoli o otßzkßch spojen²ch s r∙stem sv∞tovΘ populace.
Konference bude trvat do konce t²dne.
Clintonovß se takΘ vyslovila proti zßkazu antikoncepce a proti opat°enφm, k nim₧ se n∞kterΘ stßty uchylujφ kv∙li kontrole populaΦnφ politiky. Podle jejφho nßzoru je nezbytnΘ, aby vlßdy p°ipustily, ₧e vÜechny d∞ti jsou cht∞nΘ a vÜechna t∞hotenstvφ plßnovanß. V tΘto souvislosti ocenila ΦφnskΘ vedenφ, ₧e naznaΦilo ochotu ustoupit od svΘ politiky jednoho dφt∞te.
┌kolem haagskΘ konference je posoudit pokrok, kterΘho bylo dosa₧eno od p°edchßzejφcφho setkßnφ v Kßhi°e p°ed p∞ti lety.
V²konnß °editelka UNFPA Nafφz Sßdikovß dnes hovo°ila o zjevnΘm pokroku, p°iΦem₧ poukßzala na skuteΦnost, ₧e v °ad∞ zemφ ji₧ byly vytvo°eny politickΘ p°edpoklady umo₧≥ujφcφ p°ijmout ·koly zmapovanΘ v Kßhi°e.
Podle nizozemskΘ ministryn∞ zdravotnictvφ Els BorstovΘ - EilersovΘ celosv∞tovß populace letos p°ekonß hranici Üesti miliard. Jak ministryn∞ zd∙raznila, v tΘto oblasti nejsou rozhodujφcφ Φφsla, ale hospodß°skΘ, socißlnφ a zdravotnφ podmφnky, v nich₧ lidΘ ₧ijφ.
| |
|
|
|
|
|
Jelcin p°ijel do Kremlu; je pr² ve "v²bornΘm stavu"
|
MOSKVA 9.·nora (zpravodajka ╚TK) - Po p°ekvapivΘ pond∞lnφ cest∞ na poh°eb jordßnskΘho krßle se rusk² prezident Boris Jelcin dnes objevil v Kremlu. Jeho mluvΦφ Dmitrij JakuÜkin prohlßsil, ₧e prezident je "ve v²teΦnΘm stavu, mß bodrou nßladu a nehled∞ na slo₧itou pond∞lnφ cestu do Ammßnu je ve v²jimeΦn∞ pracovnφ form∞".
"Prezident je velmi aktivnφm hrßΦem na naÜφ politickΘ scΘn∞. V₧dy mß ruku na pulsu v²voje," °ekl JakuÜkin na tiskovΘ konferenci.
MluvΦφ dnes pop°el, ₧e by se Jelcinovi v Jordßnsku p°itφ₧ilo a ₧e by m∞l podstoupit n∞jak² lΘka°sk² zßkrok. "Nenφ t°eba si jej p°edstavovat jako n∞jakΘho Herkula. To neodpovφdß skuteΦnosti. Jeho pracovnφ forma je vÜak dnes v²teΦnß," °ekl JakuÜkin na tiskovΘ konferenci.
Reagoval tak na upozorn∞nφ, ₧e Jelcin se v Ammßnu pohyboval podle televiznφch zßb∞r∙ toporn∞. Podle JakuÜkina to zavinila mimo jinΘ "zm∞na teploty".
Rusk² list Segod≥a dnes v Φlßnku Moskva-Ammßn-CKB (centrßlnφ kremelskß nemocnice) napsal, ₧e "Jelcin ob∞toval svΘ zdravφ, aby nenechal premiΘra Jevgenije Primakova cφtit se jako prezident". Spekulace o ·dajn²ch Primakovov²ch ambicφch ujmout se °φzenφ zem∞ se objevily p°i poslednφ hospitalizaci Borise Jelcina s praskl²m ₧aludeΦnφm v°edem. Tyto pov∞sti vÜak pr² Üφ°φ pr∙myslov² magnßt Boris Berezovskij, kter² se s Primakovem nepohodl a kterΘmu ostatn∞ list Segod≥a pat°φ.
JakuÜkin dnes °ekl, ₧e Primakov se na Jelcina kv∙li jeho cest∞ do Ammßnu "nezlobφ a dokonce jej podpo°il". M∞lo se p°itom za to, ₧e ruskou delegaci na poh°bu krßle Husajna povede prßv∞ Primakov, kter² je arabista a se zesnul²m krßlem se osobn∞ znal. Primakov p°itom Jelcina ji₧ n∞kolikrßt nahradil p°i zahraniΦnφch cestßch.
P°esto₧e po nßvratu z Ammßnu byl Jelcin p°evezen do sanatoria Barvicha a p°edpoklßdala se jeho delÜφ rekonvalescence, objevil se dnes odpoledne ve svΘ kremelskΘ pracovn∞ a setkal se se ÜΘfem svΘho ·°adu Nikolajem Bor∩u₧ou. Jednali pr² o "b∞₧n²ch pracovnφch otßzkßch", mimo jinΘ o "projektu prohlßÜenφ mocensk²ch struktur k politickΘ shod∞". JeÜt∞ p°edtφm podle JakuÜkina s Bor∩u₧ou telefonoval a "posoudil s nφm pond∞lnφ poÜtu a dokumenty, kterΘ se nashromß₧dily".
Jelcin pr² takΘ dal urΦitΘ pokyny vypl²vajφcφ z cesty do Jordßnska, kde se setkal s n∞kolika zahraniΦnφmi partnery. ÄßdnΘ podrobnosti tiskovß slu₧ba nesd∞lila. Podle n∞kter²ch informacφ se m∞l sejφt takΘ s ministrem obrany Igorem Sergejevem. Z Kremlu vÜak odjel, ani₧ bylo cokoli k tΘto ·dajn∞ plßnovanΘ sch∙zce oznßmeno.
V Ammßnu Jelcin byl zhruba dv∞ a p∙l hodiny a krßtce po osmΘ hodin∞ veΦer se v pond∞lφ vrßtil do Moskvy. Podle JakuÜkina dnes u₧ pracoval "od Φasn²ch rannφch hodin".
Kreml p°itom rozhodn∞ pop°el, ₧e v Ammßnu m∞l rusk² prezident podstoupit n∞jak² lΘka°sk² zßkrok, jak tvrdily nejmenovanΘ jordßnskΘ zdroje. Sch∙zky se zahraniΦnφmi stßtnφky v Ammßnu p°itom pr² Jelcin chßpal jako "sv∞dectvφ respektu v∙Φi Rusku a snahu o upevn∞nφ kontakt∙ s nφm".
èΘf prezidentskΘho protokolu Vladimir èevΦenko v rozhovoru pro list Komsomolskaja pravda dnes prohlßsil, ₧e Jelcin plßnuje n∞kolik zahraniΦnφch nßvÜt∞v. Podle jeho slov urΦit∞ pojede na slφbenou nßvÜt∞vu Francie a p°ipravuje se takΘ i Jelcinova ·Φast na summitu sedmi nejvysp∞lejÜφch zemφ a Ruska v lΘt∞ v N∞mecku.
Podle oficißlnφch zdroj∙ byl prezident po prßci v Kremlu p°evezen op∞t do sanatoria Barvicha. Nenφ p°itom jasnΘ, zda u₧ se zotavil po potφ₧φch, kterΘ m∞l kv∙li prasklΘmu ₧aludeΦnφmu v°edu.
| |
|
|
|
|
|
Irßck² tisk: Jordßnsk² krßl je p°ipraven rozvφjet vztahy s Irßkem
|
BAGD┴D 9.·nora (╚TK) - Jordßnsk² krßl Abdallßh vyjßd°il ochotu rozvφjet vztahy s Irßkem. Uvedly to dnes irßckΘ denφky.
"Krßl Abdallßh potvrzuje p°ipravenost svΘ zem∞ pokraΦovat v dvoustrann²ch vztazφch mezi Irßkem a Jordßnskem a prozkoumat prost°edky jejich posφlenφ," napsal vlßdnφ list Al-D₧umh·rφja. Podle listu se tak Abdallßh vyjßd°il v pond∞lφ v jordßnskΘ metropoli Ammßnu na sch∙zce s irßck²m viceprezidentem Tßhß Muhφaddφnem Maar·fem, kter² zastupoval svou zemi na poh°bu zesnulΘho jordßnskΘho krßle Husajna.
"Maar·f Abdallßhovi kondoloval v souvislosti se smrtφ krßle Husajna a blahop°ßl mu k tomu, ₧e se stal v∙dcem Jordßnska," uvedl list.
Krßl Husajn zem°el v ned∞li na rakovinu lymfatick²ch ₧lßz ve v∞ku 63 let. Ve svΘ zemi vlßdl 47 let. Husajnov²m nßstupcem se stal jeho nejstarÜφ syn Abdallßh (37).
Irßk smrt jordßnskΘho panovnφka oficißln∞ nekomentoval a jeho sd∞lovacφ prost°edky se tΘto udßlosti a nßslednΘmu poh°bu v∞novaly jen mßlo.
Krßl Husajn byl pova₧ovßn ze osobu naklon∞nou Irßku za irßcko-φrßnskΘ vßlky v letech 1980 a₧ 1988 a za vßlky v PerskΘm zßlivu v roce 1991, kdy se Jordßnsko odmφtlo p°ipojit k mnohonßrodnφm silßm veden²m Spojen²mi stßty, kterΘ vypudily irßckΘ jednotky z Kuvajtu. V roce 1995 se ale jordßnsk² monarcha obrßtil proti irßckΘmu prezidentovi Saddßmu Husajnovi, poskytl ·toΦiÜt∞ dv∞ma vysoce postaven²m irßck²m p°eb∞hlφk∙m a vyzval ke zm∞n∞ re₧imu v Bagdßdu.
Jordßnci vyjad°ujφ soustrast novΘmu krßli
AMM┴N 9.·nora (╚TK) - Prostφ Jordßnci den po poh°bu krßle Husajna v krßlovskΘm palßci v Ammßnu vyjad°ovali soustrast novΘmu krßli Abdallßhovi a jeho rodin∞. Modlili se za zesnulΘho panovnφka.
Husajnova Φtvrtß man₧elka krßlovna N·r p°i odd∞lenΘ ceremonii dnes poprvΘ navÜtφvila hrob svΘho mu₧e a spolu s dalÜφmi Φlenkami krßlovskΘ rodiny se u n∞ho zhruba p∙l hodiny modlila. V souladu s muslimskou tradicφ ₧eny nebyly p°φtomny na pond∞lnφm poh°bu, jeho₧ se z·Φastnily stovky stßtnφk∙ a Φinitel∙ z celΘho sv∞ta.
U bran palßcovΘho areßlu se dnes ji₧ p°ed ·svitem zaΦali shroma₧∩ovat truchlφcφ mu₧i v prostΘm beduφnskΘm od∞vu nebo Üpatn∞ padnoucφch tmav²ch oblecφch, aby si v palßci Raghadan pot°ßsli rukou s krßlem Abdallßhem (37), Husajnov²m nejstarÜφm synem. Krßlovna N·r a princezny p°ijφmaly kondolence ₧en v nedalekΘm palßci Zahrßn.
Obchody a ·°ady v jordßnskΘ metropoli dnes z∙staly uzav°enΘ, proto₧e v zemi byl po Husajnov∞ smrti vyhlßÜen p∞tidennφ stßtnφ smutek. JordßnskΘ vlajky byly na p∙l ₧erdi a na mnoha budovßch byly i ΦernΘ vlajky. Jordßnskß televize a rozhlas i nadßle vysφlajφ p°evß₧n∞ ·ryvky z korßnu, kterΘ jsou p°eruÜovßny jen zprßvami.
╚initelΘ z celΘho sv∞ta vzdali poctu zesnulΘmu krßli Husajnovi
AMM┴N 8.·nora (╚TK) - Poslednφ poctu zesnulΘmu jordßnskΘmu krßli Husajnovi dnes v Ammßnu vzdaly statisφce Jordßnc∙ i stßtnφci a ΦinitelΘ z celΘho sv∞ta. V ulicφch m∞sta, kde konvoj vozidel p°epravoval rakev s Husajnov²mi ostatky, se shromß₧dilo na 800.000 obyvatel, z nich₧ n∞kte°φ plakali a jinφ k°iΦeli "Allßhu akbar" (B∙h je velik²). Pozd∞ji se v palßci Raghadan p°ed rakvφ pomodlili nebo sklonili hlavu prezidenti, p°φsluÜnφci krßlovsk²ch rod∙, ÜΘfovΘ vlßd a dalÜφ p°edstavitelΘ zhruba 75 zemφ.
Pamßtku panovnφka, kter² udr₧oval ·zkΘ vztahy se Zßpadem a znaΦn∞ se zaslou₧il o blφzkov²chodnφ mφrov² proces, uctil mimo jinΘ americk² prezident Bill Clinton, provßzen² b²val²mi prezidenty Spojen²ch stßt∙ Georgem Bushem, Jamesem Carterem a Geraldem Fordem. V °ad∞ stßtnφk∙ a Φinitel∙, kte°φ prochßzeli kolem Husajnova t∞la, byli i Φesk² prezident Vßclav Havel, generßlnφ tajemnφk OSN Kofi Annan, izraelsk² premiΘr Benjamin Netanjahu, egyptsk² prezident Husnφ Mubarak, ÜΘf palestinskΘ nßrodnφ sprßvy Jßsir Arafat, britsk² premiΘr Tony Blair a dalÜφ.
Do Ammßnu na poh°eb p°icestoval i rusk² prezident Boris Jelcin, p°esto₧e mu to lΘka°i nedoporuΦili. Jelcin vÜak v Ammßnu strßvil jen dv∞ a p∙l hodiny a z°ejm∞ kv∙li zdravotnφm potφ₧φm musel p°edΦasn∞ odlet∞t zp∞t do vlasti.
Jelcin se jeÜt∞ p°ed poh°bem setkal krßtce s Clintonem a podle ruskΘ tiskovΘ agentury ITAR-TASS s nφm jednal o bilaterßlnφch vztazφch a mezinßrodnφch otßzkßch.
Mezi stßtnφky p°φtomn²mi na poh°bu byl p°ekvapiv∞ i syrsk² prezident Hßfiz Asad, kter² byl svΘho Φasu zap°φsßhl²m nep°φtelem krßle Husajna. N∞kterΘ zdroje p°isuzujφ odpov∞dnost za pokus o atentßt na Husajna z roku 1996 Asadov∞ tajnΘ slu₧b∞.
Husajn∙v poh°eb se stal p°φle₧itostφ k nejv∞tÜφmu shromß₧d∞nφ sv∞tov²ch v∙dc∙ a hlav stßt∙ od listopadu 1995, kdy se konal poh°eb zavra₧d∞nΘho izraelskΘho premiΘra Jicchaka Rabina.
Rakev s Husajnov²mi ostatky nejd°φve odvezl konvoj vozidel z palßce Bßb as-Salßm, kter² byl panovnφkovou soukromou rezidencφ, do zhruba 14 kilometr∙ vzdßlenΘho hlavnφho krßlovskΘho palßcovΘho areßlu v centru Ammßnu, kde byla rakev v palßci Raghadan vystavena v korunnφm sßlu tak, aby byla tvß°φ obrßcena k Mekce, kterß je pro muslimy nejposvßtn∞jÜφm mφstem.
PotΘ, co Husajnovi naposledy projevili ·ctu jordßnÜtφ i zahraniΦnφ ΦinitelΘ, byla rakev p°evezena na lafet∞ d∞la do meÜity Hamzß bin Abdal Mutßlib, vzdßlenΘ od palßce Raghadan zhruba 400 metr∙. V poh°ebnφm pr∙vodu, kter² Üel za rakvφ, byla krßlovskß rodina, vysoce postavenφ jordßnÜtφ ΦinitelΘ a desφtky zahraniΦnφch host∙. V meÜit∞ pak nßsledovaly modlitby a na nedalekΘm h°bitov∞ bylo Husajnovo t∞lo, zabalenΘ do bφlΘho plßtna, vyzvednuto z rakve a pochovßno.
Kanadsk² premiΘr kritizovßn za ne·Φast na Husajnov∞ poh°bu
OTTAWA 9.·nora (╚TK) - Na hlavu kanadskΘho premiΘra Jeana ChrΘtiena se snesla kritika od opoziΦnφch politik∙ i v∙dc∙ kanadsk²ch Arab∙ za to, ₧e se nez·Φastnil pond∞lnφho poh°bu jordßnskΘho krßle Husajna v Ammßnu. Sd∞lil to dneÜnφ kanadsk² list Globe and Mail.
ChrΘtien prßv∞ ly₧oval ve st°edisku zimnφch sport∙ Whistler v BritskΘ Kolumbii, kdy₧ dostal zprßvu o monarchov∞ ·mrtφ. Podle oznßmenφ ·°adu p°edsedy vlßdy ChrΘtien nemohl dojet na poh°eb do Ammßnu vΦas, tak₧e mφsto sebe poslal ministra zahraniΦφ Lloyda Axworthyho.
KanadskΘ vojenskΘ zdroje vÜak denφku °ekly, ₧e kdyby si byl vzal z Whistleru vrtulnφk a dolet∞l s nφm do nejbli₧Üφho velkΘho letiÜt∞ ve Vancouveru, byl by poh°eb stihl. Vojenskß stφhaΦka, pou₧φvanß pro vlßdnφ Φinitele, by ho pak dopravila do jordßnskΘ metropole.
Kritici z °ad opozice premiΘrovi vytkli, ₧e zanedbal nejd∙le₧it∞jÜφ stßtnφ poh°eb od roku 1995, kdy se sv∞t louΦil s p°edsedou izraelskΘ vlßdy Jicchakem Rabinem. Bylo by pr² lΘpe, kdyby p°ijel pozd∞, ne₧ se nedostavit v∙bec.
èΘf KanadskΘ arabskΘ nadace John Asfour obvinil premiΘra z "politickΘho a diplomatickΘho pochybenφ" a vyzval ho k objasn∞nφ tΘto v∞ci, proto₧e byl "jedin²m p°edstavitelem zem∞ udr₧ujφcφ s Jordßnskem p°ßtelskΘ vztahy", kter² poh°eb zanedbal.
ChrΘtien se vrßtil z dovolenΘ do Ottawy v noci na dneÜek a po p°φjezdu °ekl novinß°∙m, ₧e oΦekßval sd∞lenφ jordßnsk²ch Φinitel∙ alespo≥ 24 hodin p°ed poh°bem. Jeliko₧ vÜak dostal zprßvu p°edem pouhΘ 22 1/2 hodiny, "bylo fyzicky nemo₧nΘ b²t v Ammßnu vΦas". "Je mi lφto, ale jak mß Φlov∞k v∞d∞t, kdy n∞kdo um°e," poznamenal premiΘr ke skupin∞ novinß°∙.
| |
|
|
|
|
|
V∞tÜinu ob∞tφ rasov²ch ·tok∙ tvo°φ b∞loÜi
|
LOND▌N 9.·nora (zpravodaj ╚TK) - V∞tÜinu ob∞tφ rasov∞ motivovan²ch slovnφch Φi fyzick²ch ·tok∙ v Britßnii tvo°φ b∞loÜi. Zjistila to britskß Komise pro rasovou rovnost.
Ve svΘ nejnov∞jÜφ zprßv∞ upozornila, ₧e ve sledovanΘm dvanßctim∞sφΦnφm obdobφ 238.000 b∞loch∙ uvedlo, ₧e bylo terΦem rasovΘho ·toku. V p°φpad∞ Asijc∙ to bylo 101.000 a Φernoch∙ 42.000.
"Je zcela z°ejmΘ, ₧e i Φernoch m∙₧e b²t rasista. Sv∞dectvφ, kterΘ jsme zφskali, ukazuje, ₧e rasismus nenφ jen problΘm b∞loch∙," komentoval zprßvu p°edseda Komise pro rasovou rovnost Herman Ouseley.
MnohΘ z ob∞tφ rasov²ch ·tok∙ jsou podle odbornφk∙ ÄidΘ, IrovΘ nebo p°ist∞hovalci z n∞kter²ch evropsk²ch zemφ. Za rasov∞ motivovanΘ jsou nynφ pova₧ovßny takΘ incidenty mezi AngliΦany, VelÜany a Skoty.
RasovΘ ·toky majφ na sv∞domφ v∞tÜinou mu₧i ve v∞ku 16-24 let, mezi pachateli se vÜak mohou vyskytnout i Ükolßci nebo d∙chodci.
K podobn²m zßv∞r∙m jako Komise pro rasovou rovnost dosp∞la i bradfordskß policie. Podle jejφch zßznam∙ bylo mezi ob∞¥mi rasov²ch ·tok∙ 52 procent b∞loch∙, 35 procent Asijc∙ a dev∞t procent Φernoch∙.
Institut pro v²zkum ve°ejnΘ politiky tento t²den upozornil, ₧e b∞loÜi se cφtφ vφce ohro₧eni a mΘn∞ bezpeΦnφ v Britßnii ·m∞rn∞ s tφm, jak se britskß spoleΦnost stßle vφce otevφrß jin²m nßrod∙m a kulturßm.
| |
|
|
|
|
|
┌loha ₧en v islßmskΘm ═rßnu se m∞nφ
|
TEHER┴N 9.·nora (╚TK/RTR) - SfΘra vlivu φrßnsk²ch ₧en byla dlouho omezena na rodinu, ale dnes u₧ ka₧dß politickß sφla usilujφcφ o setrvßnφ u moci musφ v∞novat pozornost jejich rostoucφm po₧adavk∙m na v∞tÜφ prßva. PφÜe to agentura Reuters.
Dvacet let potΘ, co se mili≤ny ₧en ·Φastnily celonßrodnφch demonstracφ, kterΘ svrhly prozßpadnφho Üßha Mohammada Rezu Pahlavφho, novß generace φrßnsk²ch ₧en volß po v∞tÜφch obΦansk²ch prßvech, stejn∞ jako po v∞tÜφ mo₧nosti mluvit do politiky a ekonomiky, a to v dob∞, kdy v zemi vlßdne prezident, kterΘho ₧eny pomohly zvolit.
Äeny se dostaly do prvnφ linie φrßnsk²ch politick²ch priorit po roce 1997, kdy byl zvolen prezidentem umφrn∞n² klerik Mohammad Chßtamφ na zßklad∞ p°edvolebnφho p°φslibu spoleΦensk²ch a politick²ch reforem vΦetn∞ slibu v∞novat pozornost po₧adavk∙m ₧en.
AΦkoli Chßtamφho zvolenφ neznamenalo ₧ßdnΘ v∞tÜφ zlepÜenφ postavenφ ₧en, p°esto znamenalo rßnu dogmatick²m postoj∙m, °φkß vydavatelka a aktivistka za ₧enskß prßva èahla Lahφd₧φovß. ┌stava zakazuje ₧enßm usilovat o ·°ad prezidenta, ale Chßtamφ jmenoval ₧enu viceprezidentkou, co₧ je krok symbolickΘho v²znamu, °φkß Lahφd₧φovß. "Mnoho ₧en, kterΘ hlasovaly pro Chßtamφho, se nikdy p°edtφm voleb ne·Φastnilo. èly k volbßm, proto₧e slφbil poskytnout ₧enßm pat°iΦn² v²znam," dodßvß.
N∞kterΘ bojovnice za ₧enskß prßva soudφ, ₧e islßmskß revoluce p°ed dvaceti lety vrßtila d∞jiny pro jejich pohlavφ o vφce ne₧ p∙l stoletφ zp∞t, ale jinΘ tvrdφ, ₧e naopak dala vzniknout generaci ₧en, kterΘ hrajφ aktivn∞jÜφ ·lohu ve spoleΦnosti. "Revoluce zm∞nila spoleΦensk² prostor, vyvedla mnoho jinak neΦinn²ch ₧en z jejich domov∙ a p°ivedla je ke spoleΦensk²m aktivitßm. Tato novß generace ₧en zφskßvß moc a chce dalÜφ," °φkß obchodnice Pari AfÜßrovß.
P°φkladem tΘto zm∞ny je i Faφzφ HßÜimφovß, umφrn∞nß poslankyn∞ parlamentu a vydavatelka Φasopisu Zan (Äena). Faφzφ, dcera b²valΘho prezidenta Alφho Akbara HßÜimφho Rafsand₧ßnφho, zφskala stejnΘ mno₧stvφ podpory pro ₧eny, jako si vyslou₧ila ostrΘ kritiky ze strany tradicionalist∙ svou obhajobou v∞tÜφch prßv a svobod pro ₧eny a opozicφ v∙Φi vlßdnφm konzervativc∙m.
Dφky v∞tÜφm svobodßm za Chßtamφho vlßdy HßÜimφovß a jejφ spojenkyn∞ zve°ejnily po₧adavky od uvoln∞nφ islßmsk²ch pravidel ₧enskΘho oblΘkßnφ a₧ po tvrzenφ, ₧e nenφ nic ÜpatnΘho na tom, kdy₧ se dφvky uchßzejφ o chlapce za ·Φelem s≥atku. PodobnΘ po₧adavky vzbuzujφ hn∞v konzervativc∙, z nich₧ n∞kte°φ pova₧ujφ feminismus za souΦßst zßpadnφ "kulturnφ invaze" a trvajφ na tom, ₧e povinnostφ ₧eny je pouze uspokojovat pot°eby man₧ela a d∞tφ.
V lo≥skΘm roce ale ₧eny dosßhly malΘho pr∙lomu, kdy₧ zlomily zßkaz ·Φasti na mu₧sk²ch sportovnφch akcφch; ke zm∞nßm dochßzφ i na profesionßlnφ front∞. P°ed dv∞ma lety poprvΘ slo₧ilo p°ijφmacφ zkouÜky na nßrodnφ univerzitu vφce dφvek, ne₧ chlapc∙. P°ibli₧n∞ 28 procent vÜeobecn²ch lΘka°∙ v zemi jsou ₧eny a ₧enskΘho pohlavφ je takΘ 64 procent zam∞stnanc∙ ve zdravotnictvφ s vysokoÜkolsk²m diplomem.
Podle oficißlnφch ·daj∙ je 74 procent ₧en gramotn²ch - ve srovnßnφ s 84 procenty gramotn²ch mu₧∙. Pr∙m∞rnß dΘlka ₧ivota φrßnsk²ch ₧en je 60 let, mu₧∙ o rok kratÜφ. "ZaΦala novß epocha ₧ivota φrßnsk²ch ₧en. Jejich protestnφ hlas je jasn∞ slyÜet. Po₧adujφ svß prßva i na polφch, kterß by byla d°φve nep°edstavitelnß, nap°φklad v ekonomice," °φkß nejmenovan² v∞dec v oboru ₧ensk²ch zßle₧itostφ.
Analytici ale soudφ, ₧e jeÜt∞ zb²vß dlouhß cesta. Mφra nezam∞stnanosti dosahuje dvanßcti procent ₧en v aktivnφm v∞ku, mnoho z nich pracuje v nφzko kvalifikovan²ch oborech. Na vedoucφch mφstech jsou podle oficißlnφch statistik mΘn∞ ne₧ dv∞ procenta ₧en.
DalÜφ bitevnφ frontou v oboru ₧ensk²ch prßv jsou zßkony, kterΘ mimo jinΘ dßvajφ mu₧∙m absolutnφ prßvo rozvΘst se s man₧elkou bez udßnφ jakΘhokoli d∙vodu a ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ takΘ zφskajφ d∞ti do svΘ pΘΦe. "AΦkoli matka mß v φrßnskΘ literatu°e a nßbo₧enskΘ tradici velmi ΦestnΘ mφsto, z prßvnφho hlediska neznamenß nic," °φkß prßvniΦka Mehrangiz Karovß.
Zßkony o rodin∞ se ale pomalu m∞nφ dφky ·silφ hrstky intelektußlnφch aktivist∙ a tisφc∙ obyΦejn²ch ₧en, kterΘ se obracejφ na soud. Dnes u₧ musφ b²t u rozvodovΘho soudu p°φtomna pozorovatelka, kterß dohlφ₧φ na dodr₧ovßnφ prßv ₧eny. Chystajφ se zm∞ny pravidel o sv∞°enskΘ pΘΦi d∞tφ rozveden²ch rodiΦ∙ a na programu je i zv²Üenφ v∞ku, od n∞ho₧ se φrßnskß dφvka m∙₧e legßln∞ provdat. Nynφ je touto hranicφ dev∞t let.
| |
|
|
|
 |
|
|
![]](../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
