 |
 |
Internet je klφΦovß oblast budoucφho rozvoje ekonomiky
|
 PRAHA 10.·nora (╚TK) - Za klφΦovou oblast rozvoje spoleΦnosti a ekonomiky v dalÜφm desetiletφ oznaΦil ministr dopravy a spoj∙ Antonφn Peltrßm Internet. Jak ministr uvedl p°i zahßjenφ druhΘho roΦnφku konference Enterprise Internet Strategy Forum'99 (EISF), bez zvlßdnutφ informaΦnφch technologiφ vΦetn∞ Internetu nenφ mo₧nΘ spoleΦnost ani ekonomiku rozvφjet a je tedy klφΦovΘ se na tyto otßzky soust°edit.
"Budeme diskutovat dlouho o sprßvnΘm pom∞ru zisku za tyto aktivity a pot°eb∞ vÜeobecnΘho rozvoje, proto₧e to je jedinΘ, jak m∙₧eme obstßt v globalizujφcφ se ekonomice v p°φÜtφm stoletφ," dodal.
Za podmφnku dalÜφho rozvoje Internetu v ╚R oznaΦil Peltrßm dob°e fungujφcφ v²uku informaΦnφch technologiφ na Ükolßch. DalÜφ podmφnkou je podle jeho slov vy°eÜenφ ochrany zejmΘna osobnφch dat na webu. "Budeme muset hledat urΦitΘ formy nebyrokratickΘ avÜak nutnΘ kontroly,"uvedl.
Dvoudennφ konference EISF'99 se ·Φastnφ vφce ne₧ 300 p°edstavitel∙ vrcholov²ch management∙ tuzemsk²ch podnik∙. Konference je v∞novßna vyu₧itφ Internetu a informaΦnφch technologiφ pro zvyÜovßnφ konkurenceschopnosti a dalÜφ rozvoj Φesk²ch podnik∙.
| |
|
 |
|
|
|
IBM a p∞t hudebnφch gigant∙ bude prodßvat hudbu na Internetu
|
NEW YORK 8.·nora (╚TK) - Americk² v²robce poΦφtaΦovΘho hardwaru International Business Machines Corp (IBM) dnes - spolu s p∞ti sv∞tov²mi hudebnφmi koncerny - p°edstavil systΘm Internet Music. Ten u₧ivateli domßcφho poΦφtaΦe umo₧nφ stßhnout si z Internetu hudebnφ nahrßvku tak, aby nahrßvacφ spoleΦnost nep°iÜla o svß prßva. Uvedla to dnes tiskovß mluvΦφ IBM.
Na projektu se podφlejφ Seagram CO Ltd pat°φcφ koncernu Universal Music, EMI z EMI Group Plc, koncernu Bertelsmann AG pat°φcφ spoleΦnost BMG, Sony Music Entertainment ze skupiny Sony Corp a Warner Music z koncernu Time Warner Inc.
Pilotnφ v²robek by se na trhu m∞l objevit b∞hem letoÜnφho roku. U₧ivateli umo₧nφ nahrßt z Internetu celΘ hudebnφ album na poΦφtaΦov² hard disk a pak jej p°ehrßt na sv∙j vlastnφ CD disk.
Nabφzenß slu₧ba je pokusem, jak umo₧nit spot°ebitel∙m nahrßvat hudbu z Internetu tak, aby tφm nebyla poÜkozovßna autorskß prßva. SystΘm je prvnφm takov²m produktem, kter² na trh uvßd∞jφ samy hudebnφ spoleΦnosti prßv∞ kv∙li uchßzejφcφm zisk∙m z prodeje hudebnφch nosiΦ∙, napsala agentura Reuters.
| |
|
|
|
|
|
British Telecommunications uzav°ela dohodu s Microsoftem
|
LOND▌N 8.·nora (╚TK) - British Telecommunications Plc podepsala dohodu s mezinßrodnφm softwarov²m gigantem Microsoft Inc o v²voji internetov²ch a datov²ch slu₧eb pro u₧ivatele mobilnφch telefon∙.
V rßmci nabφzen²ch slu₧eb budou mφt u₧ivatelΘ mimo Severnφ Ameriku p°φstup k aplikacφm Microsoftu vΦetn∞ e-mailu Φi informaΦnφch slu₧eb online prost°ednictvφm digitßlnφch mobilnφch telefon∙, pager∙ Φi laptop∙.
ZkouÜky nov²ch slu₧eb budou v Britßnii zahßjeny letos na ja°e, spot°ebitel∙m by m∞ly b²t dostupnΘ v n∞kter²ch zemφch poΦßtkem p°φÜtφho roku. Nov²m slu₧bßm zajistφ celosv∞tov² marketing BT i Microsoft, zßkaznφk∙m je bude nabφzet Concert, spoleΦnost pro sv∞tovΘ telekomunikace pat°φcφ pod BT.
Microsoft bude zaklßdat datovß st°ediska na standardech Microsoftu pro bezdrßtovß spojenφ. Produkty Microsoftu budou zalo₧eny na operaΦnφm systΘmu Windows NT, na Internet Information Server a na Microsoft Exchange Server, dodßvß agentura Reuters.
| |
|
|
|
|
|
NovΘ programy pr² mohou odposlouchßvat i vypnutΘ poΦφtaΦe
|
STOCKHOLM 8.·nora (dopisovatel ╚TK) - Dokonce i to, co lidΘ °φkajφ v blφzkosti vypnut²ch poΦφtaΦ∙ opat°en²ch mikrofonem, je pr² pomocφ dneÜnφ vysp∞lΘ techniky mo₧nΘ odposlouchßvat. Modernφ programy pr² ji₧ p°inejmenÜφm teoreticky um∞jφ aktivovat mikrofony dokonce i ve chvφlφch, kdy poΦφtaΦ nenφ opat°en modemem. Tak to alespo≥ tvrdφ ÜvΘdsk² profesor Hans Wiksell, kter² se v KarolinskΘm institutu ve Stockholmu zab²vß p°izp∙sobovßnφm elektromagnetick²ch a akustick²ch vlnov²ch pohyb∙ pro klinickΘ ·Φely.
"Programy, kterΘ mohou odposlech umo₧nit, lze instalovat potajφ," cituje Wiksellova slova v dneÜnφm vydßnφ denφk Svenska Dagbladet. "Mohou nap°φklad nepozorovan∞ 'doprovodit' jin² program, kter² si Φlov∞k instaluje do svΘho poΦφtaΦe s pomocφ Internetu."
ZjednoduÜen∞ lze pr² formu zmφn∞nΘho odposlechu popsat asi nßsledovn∞: program-vet°elec p°ikß₧e poΦφtaΦi, aby prost°ednictvφm svΘho mikrofonu zaΦal v urΦit² Φasov² okam₧ik shroma₧∩ovat vÜechny zvukovΘ signßly, kterΘ zachytφ ve svΘm bezprost°ednφm okolφ. Odpojen² poΦφtaΦ umφstφ zvukovΘ zßpisy ve svΘ pam∞ti a zadavateli je p°edß ve chvφli, kdy je op∞t p°ipojen k sφti. DneÜnφ technika vÜak podle ÜvΘdskΘho profesora zatφm neumo₧≥uje p°φliÜ dlouhΘ nahrßvßnφ.
Ji₧ d°φve bylo znßmo, ₧e lze zp∞tn∞ a potajφ Φφst texty, kterΘ se objevujφ napsßny na poΦφtaΦovΘ obrazovce. ZjiÜt∞nφ profesora Wiksella vÜak zatφm p∙sobφ p°ekvapiv∞ i pro mnoho odbornφk∙.
Jeden z nich, Stig-Arne Ekhall, kter² se tφmto oborem zab²vß v rßmci ÜvΘdskΘ armßdy, v reakci pro denφk Svenska Dagbladet uvedl: "JeÜt∞ jsem o tom neslyÜel, ale teoreticky je takov² ·kol provediteln². Jedinou mo₧nostφ, jak se podobn²m v∞cem brßnit, je mφt poΦφtaΦ po°ßdn∞ odpojen, tedy nikoli jen od sφt∞, ale i od p°φpadnΘ baterie. PoΦφtaΦov² odposlech znφ jako science fiction, ale je to jen dalÜφ z °ady d∙kaz∙, jak vysp∞lou a t∞₧ko kontrolovatelnou se technika stßvß."
| |
|
|
|
|
|
Cisco a Motorola rozvinou internetovΘ slu₧by za miliardu USD
|
NEW ORLEANS 8.·nora (╚TK) - Americkß spoleΦnsot Cisco Systems Inc, sv∞tovß jedniΦka v poΦφtaΦov²ch sφtφch, a koncern Motorola Inc budou spoleΦn∞ poskytovat bezdrßtovΘ slu₧by v internetovΘ sφti. Dohoda, kterou ob∞ firmy podepsaly, p°edpoklßdß spoleΦnou investici p°esahujφcφ miliardu dolar∙ v p°φÜtφch Φty°ech a₧ p∞ti letech, pφÜe dnes agentura Reuters.
Cφlem dohody je vytvo°it internetovou bezdrßtovou sφ¥. "Internet se rozÜφ°φ do sv∞ta bez drßt∙," prohlßsil v²konn² druh² °editel Cisco Don Listwin.
MyÜlenka, kterß spojila ob∞ spoleΦnosti, spoΦφvß v kombinaci v²hod bezdrßtovΘho spojenφ a p°φstupu k nep°ebernΘmu mno₧stvφ informacφ dostupn²ch na internetu, vΦetn∞ datov²ch, hlasov²ch a vizußlnφch spojenφ.
SpoleΦnosti hodlajφ zk°φ₧it svΘ licenΦnφ technologie a rozvinout dopl≥ujφcφ produkty. V plßnu majφ takΘ vytvo°it Φty°i sv∞tovß internetovß st°ediska pro rozvoj inovacφ v rßmci bezdrßtov²ch komunikacφ. Cht∞jφ tφm podnφtit dalÜφ firmy k poskytovßnφ integrovan²ch dat v bezdrßtov²ch sφtφch.
Podle Keitha Paglusche ze spoleΦnosti Sprint PCS Group je spoluprßce Motoroly a Cisco velk²m p°φslibem do budoucna. V plßnu firmy podpo°ili dalÜφ v²znamnφ aktΘ°i trhu jako Cellnet, Nextel Communications Inc a AirTouch Communications Inc, dodaly Motorola a Cisco v ned∞lnφm prohlßÜenφ.
| |
|
|
|
|
|
Konference "S Internetem je snadn∞jÜφ b²t nejlepÜφ"
|
PRAHA 7.·nora (╚TK) - Konferenci o mo₧nostech Internetu p°i podnikßnφ pod nßzvem "S Internetem je snadn∞jÜφ b²t nejlepÜφ" uspo°ßdß 23.·nora v pra₧skΘm hotelu Ambassador spoleΦnost Comenius. ZßÜtitu nad akcφ p°evzal mφstop°edseda vlßdy pro hospodß°skou politiku Pavel Mertlφk, kter² takΘ na konferenci p°ednese ·vodnφ slovo. ╚TK o tom dnes informovala spoleΦnost Comenius.
O Internetu jako souΦßsti podnikatelskΘho modelu budou hovo°it generßlnφ °editelΘ spoleΦnostφ Hewlett-Packard a Dell Computer Pavel KalßÜek a Gabriel Berdßr, se zajφmav²mi aplikacemi na Internetu seznßmφ ·Φastnφky konference marketingov² °editel CZCOM Zden∞k HoÜna, °editel PVT.NET Pavel Vichtera a obchodnφ °editel M.I.A. Daniel DoΦekal. DalÜφmi tΘmaty budou mj. Internet jako nep°ekonateln² nßstroj vnit°nφ a vn∞jÜφ komunikace, Obchodnφ kontrakty na Internetu a Zpr∙hledn∞nφ podnikatelskΘho prost°edφ pomocφ Internetu.
Po°ßdajφcφ pan-evropskß spoleΦnost pro kulturu, vzd∞lßvßnφ a v∞decko-technickou spoluprßci Comenius vznikla v roce 1990 jako nezßvislΘ, apolitickΘ a neziskovΘ obΦanskΘ sdru₧enφ. Jejφm cφlem je co nejaktivn∞ji podporovat a co nejefektivn∞ji napomßhat transformaci ╚eskΘ republiky na modernφ, vysp∞lou, demokratickou spoleΦnost s co mo₧nß nejlΘpe fungujφcφm tr₧n∞ orientovan²m hospodß°stvφm.
Cφle chce Comenius dosßhnout p°edevÜφm maximßlnφ podporou mezinßrodnφch kontakt∙ a spolupracφ se zahraniΦφm na poli vzd∞lßvacφm, kulturnφm a v∞deckotechnickΘm.
Kontakt: COMENIUS, El.PeÜkovΘ 17, 150 37 Praha 5, tel.: 02/57890111, fax: 02/538852, 533032, e-mail: ebff@comenius.cz
| |
|
|
|
|
|
Filmovφ fanouÜci p°ivφtajφ na Internetu server Biograf
|
PRAHA 7.·nora (╚TK) - U₧ivatelΘ Internetu, kte°φ se zajφmajφ o film, cht∞jφ se dozv∞d∞t o premiΘrßch v kinech Φi na videu a zjistit, co je novΘho ve filmovΘm sv∞t∞, mohou od zaΦßtku ·nora vyu₧φvat Φesk² filmov² server Biograf (http://www.biograf.cz). Naleznou na n∞m i recenze, rozhovory a reportß₧e, dokumentujφcφ d∞nφ na domßcφ filmovΘ scΘn∞.
K lepÜφ orientaci zßjemc∙m poslou₧φ fulltextovΘ vyhledßvßnφ, jφm₧ je server vybaven. Nap°φklad z programu kin FAN mohou p°φmo vstoupit do podrobn²ch informacφ o uvßd∞n²ch titulech.
Podle zßstupc∙ spoleΦnosti Capitol Internet Publisher, kterß nov² server provozuje, jsou k dispozici takΘ bohatß databßze snφmk∙ uveden²ch po roce 1996 do Φesk²ch kin, archivnφ i aktußlnφ materißly z pr∙b∞hu v²znamn²ch festival∙, vΦetn∞ rozhovor∙ s po°adateli, hv∞zdami a hosty.
V nejbli₧Üφ dob∞ budou za°azeny takΘ rubriky zajφmavostφ a aktualit z oblasti kinematografie a informace o p°ipravovan²ch Φesk²ch filmech.
| |
|
|
|
|
|
Bill Gates v∞noval p°es t°i miliardy dolar∙ na dobroΦinnost
|
SEATTLE (USA) 7.·nora (╚TK) - Spoluzakladatel softwarovΘho gigantu Microsoft Bill Gates a jeho ₧ena Melinda o vφkendu v∞novali 3,3 miliardy americk²ch dolar∙ na dobroΦinnΘ ·Φely. Prost°edky p∙jdou do dvou nadacφ ve prosp∞ch celosv∞tov²ch zdravotnick²ch a vzd∞lßvacφch projekt∙.
Jak v sobotu informoval americk² magazφn Fortune, poslednφ finanΦnφ p°evod od nejbohatÜφho Φlov∞ka sv∞ta je pova₧ovßn za dosud nejv∞tÜφ charitativnφ dar, jak² kdy byl poskytnut.
Penφze poskytnutΘ ÜΘfem Microsoftu zahrnujφ 2,2 miliardy do nadace Williama Gatese, kterß nese jmΘno Gatesova otce, je jφm takΘ spravovßna a zam∞°uje se na programy kolem ochrany zdravφ a populace. 1,1 miliardy pak bude p°evedeno do Gatesovy vzd∞lßvacφ nadace, z nφ₧ se mj.financuje poΦφtaΦovß v²chova d∞tφ a mlßde₧e.
Podle statistik je Bill Gates sv²m majetkem 82 miliard dolar∙ nejbohatÜφm Φlov∞kem planety.
| |
|
|
|
|
|
Irßckß vlßda zaΦne vyu₧φvat Internet
|
BAGD┴D 4.·nora (╚TK) - Pracovnφci irßckΘ vlßdy budou mφt v nejbli₧Üφch dnech p°φstup na internetovou sφ¥, a to navzdory tomu, ₧e jeden z vlßdnφch denφk∙ Internet oznaΦil za "konec civilizacφ, kultury, zßjm∙ a morßlky".
Jak dnes napsal list As-Saura, systΘm bude instalovßn do n∞kter²ch vlßdnφch kancelß°φ do n∞kolika dnφ. P°φstup k sφti vÜak bude omezen, aby byl eliminovßn eventußlnφ nep°φzniv² dopad "zßpadnφho myÜlenφ".
V Irßku se v minulosti objevily zprßvy o tom, ₧e SpojenΘ stßty zneu₧φvajφ Internet k tomu, aby ovlßdly cel² sv∞t a vstoupily do ka₧dΘ domßcnosti.
╪editel poΦφtaΦovΘho st°ediska Hilal Bajßtφ °ekl, ₧e Irßk vyu₧ije sφ¥ k tomu, aby podal sv∞dectvφ o svΘ kultu°e a um∞nφ.
Ze zprßvy nenφ jasnΘ, zda Bagdßd k instalaci sφt∞ dostal povolenφ od OSN, kterß mß od vyhlßÜenφ sankcφ v roce 1990 prßvo dohlφ₧et na vÜechny obchodnφ kontrakty Irßku se zahraniΦφm.
| |
|
|
|
|
|
Moravia Banka p°ipravuje software na p°echod do p°φÜtφho stoletφ
|
FR▌DEK-M═STEK 7.·nora (╚TK) - P°φpravu, jejφ₧ podstatou je p°izp∙sobenφ informaΦnφch systΘm∙ a dalÜφch automatizovan²ch systΘm∙ zm∞n∞ letopoΦtu z roku 1999 na 2000, zahßjila v lo≥skΘm roce Moravia Banka. "Nejslo₧it∞jÜφm a nejrozsßhlejÜφm ·kolem spojen²m s °eÜenφm problematiky roku 2000 byla ·prava vlastnφho bankovnφho software provedenß v °φjnu a₧ prosinci 1998," uvedl pro ╚TK °editel marketingu bankovnφho domu Jaroslav Pochmon.
Podle n∞j provedla MB v souladu s pokynem centrßlnφ banky ji₧ loni dle stanovenΘho harmonogramu nap°φklad ·pravu aplikace pro v²robu platebnφch karet, inventuru hardware a operaΦnφho software a dalÜφ nezbytnΘ ·kony. "Oslovili jsme rovn∞₧ vÜechny dodavatele jak informaΦnφch systΘm∙, tak takΘ dodavatele energiφ s ₧ßdostφ o vyjßd°enφ, jak jsou na p°echod do roku 2000 sami p°ipraveni," °ekl Pochmon.
Dodal, ₧e test funkΦnosti vlastnφho bankovnφho software i dodßvan²ch software v roce 2000 bude v souladu s ·°ednφm sd∞lenφm ╚NB proveden v ·noru a b°eznu 1999.
V roce 1998 dosßhly vklady od klient∙ MB 9,391 miliardy korun. ┌v∞ry k 31.prosinci lo≥skΘho roku Φinily 6,094 miliardy korun. PoΦet ·Φt∙, kterΘ banka vede, ji₧ p°esßhl 120 tisφc.
Banka operuje na ΦeskΘm trhu od poloviny roku 1992. Od b°ezna 1997 je za°azena do stabilizaΦnφho programu ╚NB. BilanΦnφ suma MB k 30.zß°φ lo≥skΘho roku Φinila 12,5 miliardy korun a
zßkladnφ jm∞nφ je nynφ miliarda korun.
| |
|
|
|
|
|
Pa°φ₧ na°φdila mobilizaci k ·prav∞ poΦφtaΦ∙ na rok 2000
|
PA╪═Ä 4.·nora (╚TK) - Francouzskß vlßda na°φdila ve st°edu "vÜeobecnou mobilizaci" k urychlenφ p°φpravy p°echodu do roku 2000 t∞ch poΦφtaΦov²ch systΘm∙, kter²m hrozφ v²padek. Uvedla to dnes agentura AFP.
"DalÜφ kolektivnφ mobilizace je pot°ebnß a nutnß... ve h°e jsou vÜechny elektronickΘ systΘmy, kterΘ tvo°φ pßte° naÜφ spoleΦnosti," uvedl ve st°edu premiΘr Jospin. Vyzval, aby se situace nepodce≥ovala, ale takΘ nedramatizovala.
Vlßda vytvo°ila zvlßÜtnφ v²bor pro p°echod do roku 2000, v n∞m₧ jsou zßstupci velk²ch francouzsk²ch podnik∙. P°edstavitelΘ stßtnφch drah SNCF, poÜty, Telecomu, letiÜ¥, podnik∙ na v²robu a distribuci elekt°iny a plynu EDF a GDF a dalÜφch firem ujistili, ₧e p°ijali pot°ebnß opat°enφ a ₧e nenφ t°eba se zvlßÜ¥ obßvat.
Ve snaze uspo°it poΦφtaΦovou pam∞¥ se mnohΘ elektronickΘ systΘmy spokojujφ s dvoumφstn²m letopoΦtem, nap°φklad 99 pro rok 1999. V roce 2000 se tak mnohde objevφ 00, co₧ p°φstroje budou vnφmat jako 1900. To podle odbornφk∙ m∙₧e vΘst k zablokovßnφ nebo "blßzn∞nφ" systΘm∙. Obavy se podle AFP t²kajφ p°edevÜφm leteckΘ dopravy, jadern²ch elektrßren a srdeΦnφch kardiostimulßtor∙.
Francouzskß vlßda vyΦlenila na p°izp∙sobenφ poΦφtaΦov²ch systΘm∙ v zemi p°es 50 miliard frank∙. DalÜφ prost°edky hodlajφ vydat samotnΘ podniky, nap°φklad France Telecom miliardu frank∙ a 500 odbornφk∙. Ve sv∞tovΘm m∞°φtku si p°echod elektronick²ch systΘm∙ vy₧ßdß asi 300 a₧ 1600 miliard dolar∙.
Evropskß komise schvßlila loni v prosinci zprßvu hodnotφcφ p°φpravu Φlensk²ch stßt∙ EvropskΘ unie na poΦφtaΦov² p°echod v roce 2000, naz²van² "Üt∞nice tisφciletφ". Konstatovala urΦit² pokrok, ale upozornila, ₧e p°edevÜφm mφstnφ administrativa a dopravnφ a energetick² sektor by mohly za₧φt vß₧nΘ problΘmy.
"B∞hem letoÜnφho roku byl zaznamenßn podstatn² pokrok, v∞tÜina vlßd zalo₧ila organizace podporujφcφ soukrom² sektor a poskytovßnφ informacφ ve°ejnosti," uvedla loni komise. FinanΦnφ i telekomunikaΦnφ sektor ukazuje v²znamn² krok kup°edu. NicmΘn∞ decentralizace administrativnφ Φinnosti a rozv∞tvenost nßrodnφch infrastruktur "p°ispφvß" ke zdr₧ovßnφ centrßlnφho sb∞ru informacφ.
╚eskß vlßda rozhodla letos 1.ledna, ₧e nßrodnφm koordinaΦnφm centrem pro poΦφtaΦov² problΘm roku 2000 bude ┌°ad pro stßtnφ informaΦnφ systΘm (┌SIS). Mφstop°edseda vlßdy pro ekonomiku Pavel Mertlφk tehdy uvedl, ₧e vlßdnφ usnesenφ umo₧nφ, aby se ╚R zapojila do mezinßrodnφch program∙, kterΘ vypisuje nap°φklad Sv∞tovß banka, a mohla p°ijφmat urΦitou finanΦnφ a technickou pomoc.
| |
|
|
|
|
|
MDS na webu zve°ejnilo nßvrh Nßrodnφ telekomunikaΦnφ politiky
|
PRAHA 3.·nora (╚TK) - Ministerstvo dopravy a spoj∙ zve°ejnilo na sv²ch internetov²ch strßnkßch http://www.mdcr.cz nßvrh Nßrodnφ telekomunikaΦnφ politiky na dalÜφch p∞t let. Hlavnφm cφlem stßtu je podle materißlu zavΘst rovnΘ a transparentnφ podmφnky pro rozvoj telekomunikaΦnφho trhu v ╚eskΘ republice.
Spln∞nφ cφle mß umo₧nit ·plnß liberalizace telekomunikaΦnφho trhu, ke kterΘ dojde od 1.ledna 2001 po skonΦenφ exkluzivity SPT Telecomu na mezinßrodnφ a mezim∞stskΘ hovory. Liberalizace umo₧nφ vstup dalÜφm prßvnick²m a fyzick²m osobßm na trh a vytvo°φ podmφnky pro vznik konkurenΦnφho prost°edφ, p°iΦem₧ je zajiÜt∞n p°φstup k zßkladnφm telekomunikaΦnφm slu₧bßm pro ka₧dΘho u₧ivatele. Stßt by m∞l nov²m subjekt∙m usnadnit vstup na trh tak, aby mohly konkurovat dominantnφ spoleΦnosti a doÜlo ke sni₧ovßnφ cen slu₧eb k ·rovni nßklad∙, ke zvyÜovßnφ kvality slu₧eb a k modernizaci sφtφ.
Podmφnkou liberalizace je odd∞lenφ funkce stßtu jako vlastnφka od regulaΦnφho orgßnu a telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ. Vytvo°en² nezßvisl² regulaΦnφ orgßn bude financovßn ze stßtnφho rozpoΦtu a bude mφt na starosti jak v∞cnou tak i cenovou regulaci.
Pro fungovßnφ nezßvislΘho regulßtora musφ b²t podle materißlu dokonΦen rozvoj regulaΦnφch mechanism∙. Nap°φklad jde o stanovenφ pravidel pro p°id∞lovßnφ omezen²ch zdroj∙ (kmitoΦt∙, Φφsel), zjednoduÜenφ procesu ud∞lovßnφ licencφ, stanovenφ propojovacφch pravidel, zkvalitn∞nφ regulace tarif∙, vytvo°enφ mechanismu transparentnφho financovßnφ univerzßlnφ slu₧by a harmonizace t∞chto mechanism∙ v rßmci Evropy.
Nßvrh rovn∞₧ obsahuje zßm∞r dokonΦit privatizaci dominantnφch operßtor∙, Telecomu a ╚esk²ch radiokomunikacφ, co₧ umo₧nφ zφskat dalÜφ kapitßl na modernizaci a rozÜφ°enφ telekomunikaΦnφ sφt∞, snφ₧it vliv stßtu na °φzenφ spoleΦnostφ a prohloubit jejich komercializaci.
Podmφnkou dokonΦenφ privatizace i vytvo°enφ nezßvislΘho regulaΦnφho orgßnu je p°itom p°ijetφ novΘho telekomunikaΦnφho zßkona jeho₧ v∞cn² zßm∞r vlßda schvßlila letos v lednu.
Do meziresortnφho p°ipomφnkovΘho °φzenφ p∙jde nßvrh politiky 9.b°ezna a po zapracovßnφ p°ipomφnek bude p°edlo₧en vlßd∞.
| |
|
|
|
|
|
"PoΦφtaΦov² miÜmaÜ" roku 2000 v Rusku
|
MOSKVA 3.·nora (╚TK) - Vφce ne₧ t°i miliardy dolar∙ pot°ebuje ·dajn∞ Rusko k p°ekonßnφ poΦφtaΦovΘho problΘmu roku 2000. Oznßmila to dnes ruskß ·st°ednφ telekomunikaΦnφ komise, podle nφ₧ jde o Üestkrßt vyÜÜφ Φßstku, ne₧ ruÜtφ odbornφci p∙vodn∞ p°edpoklßdali. Komise zßrove≥ vyzvala SpojenΘ stßty, aby vzhledem k omezen²m zdroj∙m ruskΘ stßtnφ pokladny pomohly se zajiÜt∞nφm poΦφtaΦ∙ °φdφcφch rusk² jadern² arzenßl.
Loni ruÜtφ poΦφtaΦovφ odbornφci oznßmili, ₧e budou pot°ebovat asi 500 mili≤n∙ dolar∙, aby mohli p°ekonat hrozφcφ "poΦφtaΦov² miÜmaÜ" na konci tisφciletφ.
P°edseda ruskΘ ·st°ednφ telekomunikaΦnφ komise Alexander Krupnov vÜak dnes oznßmil, ₧e po prozkoumßnφ problΘmu je jasnΘ, ₧e nßklady budou zhruba Üestkrßt vyÜÜφ.
K zajiÜt∞nφ toho, aby poΦφtaΦe na rusk²ch vojensk²ch zßkladnßch a letiÜtφch a poΦφtaΦe °φdφcφ t∞₧bu, dopravu a zpracovßnφ ropy na konci tisφciletφ poznaly, ₧e dv∞ nuly na konci data znamenajφ rok 2000 a ne 1900, jsou ·dajn∞ nezbytnΘ vφce ne₧ t°i miliardy dolar∙.
Podle Krupnova by Severoatlantickß aliance (NATO) a SpojenΘ stßty m∞ly s Ruskem zaΦφt o vy°eÜenφ poΦφtaΦovΘho problΘmu jednat. Rusko chce hovo°it stejn²m jazykem jako americkΘ ministerstvo obrany a NATO, °ekl Krupnov.
Neup°esnil, kolik pen∞z pot°ebuje poΦφtaΦov² systΘm rusk²ch ozbrojen²ch sil, aby bez ·hony p°ekonal p°elom tisφciletφ. Dodal zßrove≥, ₧e Moskva ji₧ po₧ßdala odbornφky NATO, aby prov∞°ili poΦφtaΦovou sφ¥ ruskΘ armßdy a jejφ odolnost v∙Φi poΦφtaΦovΘmu problΘmu roku 2000.
Ujistil p°itom, ₧e samovolnΘ odpßlenφ raket s jadern²mi hlavicemi prakticky nehrozφ; z provozu by vÜak pr² mohly b²t vy°azeny radary a telekomunikaΦnφ systΘmy.
Podle Krupnova ruskß ·st°ednφ telekomunikaΦnφ komise d∞lß vÜe pro vy°eÜenφ poΦφtaΦovΘho problΘmu.
"Kdo vφ, zda zem∞ bude p°ipravena... Nemohu dßt ₧ßdnΘ zßruky," dodal nicmΘn∞.
| |
|
|
|
|
|
V ABB se softwarovΘmu p°echodu milΘnia v∞nuje tisφcovka lidφ
|
D─TTWILE 3.·nora (zvlßÜtnφ zpravodaj ╚TK) - ┌pravßm technologiφ v souvislosti s p°echodem milΘnia se ve ÜvΘdsko- Üv²carskΘm koncernu ABB v∞nuje zhruba tisφcovka lidφ. ┌pravy vy₧aduje zhruba desetina testovan²ch produkt∙ a systΘm∙. Ve v²zkumnΘm st°edisko ABB v DΣttwilu to dnes uvedl viceprezident spoleΦnosti Klaus Ragaller.
Slu₧by ABB pro p°echod milΘnia tvo°φ Φty°i oblasti: testovßnφ produktu s mikroprocesory, inventarizace stßvajφcφch produkt∙ a systΘm∙, urΦenφ dalÜφho postupu ve spoluprßci se zßkaznφkem a Ükolenφ personßlu.
ABB dodßvß pr∙myslovΘ kontrolnφ systΘmy elektrßrnßm, vodßrnßm, firmßm v produkci a distribuci ropy a plynu a pr∙myslov²m koncern∙m v dalÜφch oblastech. Mezi zßkaznφky byly nap°φklad Winterthur International nebo Amoco.
| |
|
|
|
 |
|
|
![]](../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
