╚TK - ╚eskΘ noviny: 1989

NovoroΦnφ projev prezidenta ╚SSR G.Husßka

Cφlem naÜφ spoleΦnosti
je vÜestrann² rozvoj Φlov∞ka

Prezident ╚eskoslovenskΘ socialistickΘ republiky Gustßv Husßk pronesl 1.ledna v ╚s. televizi a ╚s.rozhlase novoroΦnφ projev, v n∞m₧ mj. °ekl:
    Obdobφ uplynulΘho roku zhodnotilo prosincovΘ 12. zasedßnφ ·st°ednφho v²boru KomunistickΘ strany ╚eskoslovenska, kterΘ souΦasn∞ projednalo ·koly a cφle na tento rok a dalÜφ obdobφ. Na tomto zasedßnφ, zejmΘna v referßtu generßlnφho tajemnφka ·st°ednφho v²boru KS╚ soudruha MiloÜe JakeÜe, p°edsedy vlßdy ╚SSR soudruha Ladislava Adamce a v p°ijat²ch zßv∞rech, byla kriticky a nßroΦn∞ posouzena cesta, kterou jsme minulΘho roku proÜli v politickΘm ₧ivot∞, v p°estavb∞ hospodß°stvφ a spoleΦnosti, v demokracii a zdokonalovßnφ politickΘho systΘmu. P°i stanovenφ ·kol∙ dalÜφho postupu si uv∞domujeme slo₧itost p°estavby jak v ekonomice, tak i ve spoleΦenskΘm ₧ivot∞. Je to dlouhodob² proces, ve kterΘm vÜak mß faktor Φasu mimo°ßdnou ·lohu.
    VÜechny socialistickΘ zem∞ hledajφ v podmφnkßch souΦasnΘ etapy v∞deckotechnickΘ revoluce, a s tφm spojenΘho hospodß°skΘho rozvoje, novΘ cesty, metody prßce, formy °φzenφ. V ╚eskoslovensku tyto procesy, zejmΘna v Sov∞tskΘm svazu, pozorn∞ sledujeme. Vyu₧φvßme toho, co je mo₧nΘ uplatnit takΘ v naÜich podmφnkßch.
    Cφlem naÜφ socialistickΘ spoleΦnosti je vÜestrann² rozvoj Φlov∞ka, zajiÜt∞nφ jeho ₧ivotnφch a socißlnφch jistot, d∙stojnΘho postavenφ jako hospodß°e v naÜφ zemi. XVII. sjezd jako hlavnφ ·kol stanovil urychlenφ socißln∞ ekonomickΘho rozvojeà
    12. zasedßnφ ·st°ednφho v²boru KS╚ rozhodlo o svolßnφ XVIII. sjezdu KS╚ na kv∞ten 1990, kter² posoudφ v²voj a dalÜφ perspektivy naÜφ spoleΦnostià

NovoroΦnφ poselstvφ sov∞tskΘho prezidenta Michaila GorbaΦova americkΘmu lidu

Uplynul² rok byl bohat² na v²znamnΘ udßlosti. P°inesl mnoho zm∞n k lepÜφmu i ve vztazφch mezi naÜimi nßrody i stßty, jsou dnes dynamiΦt∞jÜφ a lidÜt∞jÜφ. Sblφ₧ili jsme se a lΘpe jsme se navzßjem poznali.
AmeriΦanΘ jakoby znovu objevovali sov∞tskou zemi a my jako bychom nov∞ objevovali Ameriku. Mφsto strachu a podezφrßnφ postupn∞ vznikß d∙v∞ra a vzßjemnΘ sympatie.

NovoroΦnφ poselstvφ prezidenta USA Ronalda Reagana sov∞tskΘmu lidu

V∞°φm, ₧e vztahy mezi ob∞ma naÜimi zem∞mi budou i nadßle vychßzet z pozitivnφ orientace, jφ₧ se °φdily b∞hem celΘho roku, kter² prßv∞ konΦφ. Nehled∞ na naÜe nßzorovΘ rozdφly se nßm poda°ilo najφt urΦitou spoleΦnou p∙du. Kdy₧ jsem navÜtφvil Moskvu a kdy₧ jsem se setkal s prezidentem GorbaΦovem poda°ilo se nßm rozÜφ°it naÜe vzßjemnΘ porozum∞nφ v ₧ivotn∞ d∙le₧it²ch otßzkßch, je₧ se t²kajφ lidsk²ch prßv, sni₧ovßnφ v²zbroje, regionßlnφch problΘm∙ i dvoustrann²ch vztah∙. T°eba₧e mnohΘ je jeÜt∞ t°eba vykonat, dosahujeme pokroku ve vÜech t∞chto oblastech.

MiloÜ JakeÜ navÜtφvil sp°ßtelenΘ zem∞

Fidelu Castrovi ╪ßd Klementa Gottwalda za prohlubovßnφ vztah∙

Generßlnφ tajemnφk ┌V KS╚ MiloÜ JakeÜ (vlevo) a generßlnφ tajemnφk ┌V KS Kuby, p°edseda stßtnφ rady a rady ministr∙ KubßnskΘ republiky Fidel Castro v rozhovoru p°ed p°evzetφm ╪ßdu Klementa Gottwalda.

HAVANA 5.ledna (zpravodajovΘ ╚TK) - Generßlnφ tajemnφk ┌V KS╚ MiloÜ JakeÜ p°edal dnes odpoledne v Havan∞ prvnφmu tajemnφkovi ┌V KomunistickΘ strany Kuby, p°edsedovi stßtnφ rady a rady ministr∙ KubßnskΘ republiky Fidelu Castrovi nejvyÜÜφ ΦeskoslovenskΘ stßtnφ vyznamenßnφ ╪ßd Klementa Gottwalda.
V ·vodu slavnostnφho aktu MiloÜ JakeÜ uvedl, ₧e toto vyznamenßnφ bylo Fidelu Castrovi ud∞leno za mimo°ßdnΘ osobnφ zßsluhy o prohlubovßnφ bratrsk²ch vztah∙ p°ßtelstvφ, spojenectvφ a spoluprßce mezi Komunistickou stranou Kuby a Komunistickou stranou ╚eskoslovenska, mezi Kubßnskou republikou a ╚eskoslovenskou socialistickou republikou a nßrody obou zemφ.

Podpora upevn∞nφ mφru a odzbrojenφ ve sv∞t∞

Nikaragujsk² prezident Daniel Ortega a Generßlnφ tajemnφk ┌V KSΦ MiloÜ JakeÜ (vlevo) se vφtajφ na letiÜti v Managui.

MANAGUA 7.ledna (zpravodajovΘ ╚TK) - Krßtce p°ed sv²m odletem z Managuy ocenil generßlnφ tajemnφk ┌V KS╚ MiloÜ JakeÜ na setkßnφ s novinß°i v²sledky svΘ nßvÜt∞vy v NikaragujskΘ republice. ╪ekl, ₧e byla vyjßd°enφm plnΘ solidarity s ·silφm nikaragujskΘho lidu o p°ekonßnφ obtφ₧nΘ, zejmΘna hospodß°skΘ situace v zemi a o uskuteΦn∞nφ cφl∙ vφt∞znΘ sandinovskΘ revoluce. V rozhovorech byl polo₧en d∙raz na dalÜφ rozvoj vÜestrann²ch styk∙ ve vÜech oblastech.
    Pozornost jsme soust°edili na rozÜφ°enφ hospodß°skΘ spoluprßce, pro nφ₧ jsou dobrΘ podmφnky, prohlßsil MiloÜ JakeÜ. Z jednßnφ s prezidentem Danielem Ortegou a dalÜφmi nikaragujsk²mi Φiniteli vzeÜly novΘ nßvrhy, kterΘ sm∞°ujφ k tomu, aby spoluprßce obou zemφ se dynamicky rozvφjela v r∙zn²ch oborech, jako je nap°.textilnφ v²roba, bavlnß°stvφ, ale takΘ i v zaklßdßnφ spoleΦn²ch podnik∙.
    Vym∞nili jsme si takΘ nßzory na aktußlnφ otßzky mezinßrodnφho d∞nφ. Vyslovili jsme plnou podporu vÜemu, co sm∞°uje k upevn∞nφ mφru ve sv∞t∞ a k odzbrojenφ, k odstran∞nφ nap∞tφ a ke spoluprßci mezi stßty. Vyslovili jsme se pro °eÜenφ slo₧itΘ a napjatΘ situace ve St°ednφ Americe politick²m jednßnφm, °ekl MiloÜ JakeÜ.
    Generßlnφ tajemnφk ┌V KS╚ pak odpov∞d∞l na dotazy novinß°∙.

NovoroΦnφ projev Wojciecha JaruzelskΘho

VARèAVA 1.ledna (CTK) - Prvnφ tajemnφk ┌V PSDS, p°edseda stßtnφ rady Wojciech Jaruzelski p°ednesl 31.prosince televiznφ projev, v n∞m₧ zhodnotil udßlosti uplynulΘho roku. Konstatoval, ₧e Polskß lidovß republika nestßla v tomto obdobφ na mφst∞, n²br₧ uplat≥ovala novßtorskß opat°enφ ve svΘm politickΘm, ekonomickΘm i spoleΦenskΘm ₧ivot∞.
   V mezinßrodn∞politickΘ Φßsti svΘho vystoupenφ nejvyÜÜφ polsk² Φinitel zd∙raznil, ₧e ve sv∞t∞ je jen mßlo oblastφ, kam dosud nepronikl duch novΘho myÜlenφ. Poslednφ m∞sφc roku p°inesl takΘ novΘ sov∞tskΘ odzbrojovacφ nßvrhy; po raketßch st°ednφho a kratÜφho doletu by m∞ly b²t snφ₧eny zßsoby konvenΦnφch zbranφ.
   Ka₧d² krok, kter² p°ibli₧uje Evropu k trvalΘmu mφru, je krokem i na naÜφ cest∞, zd∙raznil Wojciech Jaruzelski. Dodal, ₧e demilitarizace mezinßrodnφch vztah∙ ukazuje a bude ukazovat sm∞r polskΘ zahraniΦnφ politiky.
   T°eba₧e jφt neprobßdanou cestou je v₧dy obtφ₧nΘ, uvedl dßle Wojciech Jaruzelski, jsme odhodlßni i v budoucnosti postupovat cestou hlubok²ch a sm∞l²ch p°em∞n. Rok 1989 p°inese PolskΘ lidovΘ republice d∙le₧itΘ a v²znamnΘ zm∞ny, kterΘ se stanou reßln²m a pevn²m vkladem k p°estavb∞ a obnov∞ socialismu, pro proces uvoln∞nφ v Evrop∞.
   V zßv∞ru svΘho projevu pop°ßl W. Jaruzelski vÜem polsk²m obΦan∙m, aby jim p°φÜtφ krok splnil novΘ nad∞je, a aby zßrove≥ upevnil realismus a odpov∞dnost a p°inesl pokrok vÜemu polskΘmu lidu.

NovoroΦnφ poselstvφ Nicolae CeauÜeska

BUKUREèT 1.ledna (zpravodaj CTK) - P°esto₧e vÜechny plßny a programy hospodß°skΘho a spoleΦenskΘho rozvoje nebyly bezezbytku spln∞ny, Rumunsko dosßhlo v roce 1988 vcelku v²znamn²ch v²sledk∙. V novoroΦnφm poselstvφ rumunskΘmu lidu to °ekl generßlnφ tajemnφk RumunskΘ komunistickΘ strany a prezident RSR Nicolae CeauÜescu.
Dßle uvedl, ze v uplynulΘm roce byl realizovßn velk² objem investic v pr∙myslu, p°i v²stavb∞ byt∙ i kulturn∞ spoleΦensk²ch za°φzenφ. ┌koly novΘho roku jsou nßroΦnΘ, dodal Nicolae CeauÜescu. Chceme dosßhnout rekordnφch v²sledk∙ v pr∙myslu i v zem∞d∞lstvφ na poΦest 45. v²roΦφ osvobozenφ Rumunska od faÜismu.
V Φßsti v∞novanΘ mezinßrodnφm problΘm∙m nejvyÜÜφ rumunsk² p°edstavitel °ekl, ₧e v uplynulΘm roce byly ud∞lßny v²znamnΘ kroky p°i °eÜenφ regionßlnφch konflikt∙. Vyjßd°il vÜak politovßnφ nad tφm, ze jednßnφ o snφ₧enφ jadern²ch, chemick²ch a konvenΦnφch zbranφ nep°ineslo konkrΘtnφ v²sledky. V novΘm roce je nutno spojit sφly a zintenzφvnit ·silφ o radikßlnφ zm∞ny v mezinßrodnφm ₧ivote, p°edevÜφm v oblasti odzbrojenφ.

NovoroΦnφ poselstvφ bulharskΘho lidu

SOFIA 1.ledna (CTK) - Rok 1989 bude jednφm z rozhodujφcφch pro nßÜ ·sp∞Ün² postup vp°ed, zd∙raznil ve svΘm novoroΦnφm televiznφm projevu k bulharskΘmu lidu generßlnφ tajemnφk ┌V BulharskΘ komunistickΘ strany, p°edseda stßtnφ rady BLR Todor Äivkov.
   Jist∞ dosßhneme cφl∙, kterΘ jsme si vytyΦili v materißlnφ, socißlnφ a duchovnφ sfΘ°e, p°i demokratizaci ₧ivota a rozvoji vÜech tv∙rΦφch sil, p°i zvyÜovßnφ ·rovn∞ prßce i °φzenφ.
   NejvyÜÜφ bulharsk² p°edstavitel zd∙raznil, ₧e rok 1988, prvnφ rok novΘ koncepce BKS pro rozvoj socialismu, byl pro Bulharsko ·sp∞Ün². Bulharskou p°estavbu oznaΦil za souΦßst obnovy socialismu, kterß se stßvß jednφm z hlavnφch charakteristick²ch znak∙ dneÜnφho sv∞ta.
   T. Äivkov dßle zhodnotil mezinßrodnφ udßlosti v uplynulΘm roce. Uvedl, ₧e jak sov∞tsko-americkΘ vztahy a vztahy mezi socialistick²mi a kapitalistick²mi zem∞mi, tak i mezinßrodnφ vztahy v∙bec majφ novΘ perspektivy, nov² obsah a kvality, kterΘ odpovφdajφ zßjm∙m vÜech nßrod∙, zßjm∙m celΘho sv∞ta.

Vß₧enφ Φtenß°i,
k desßtΘmu v²roΦφ "sametovΘ revoluce" z listopadu 1989 vßm budeme po cel² rok ka₧d² t²den p°inßÜet zvlßÜtnφ strßnku ╚esk²ch novin s autentick²mi textov²mi i fotografick²mi materißly, kterΘ tou dobou vydßvala ╚TK nebo vychßzely v tisku. Na jednΘ stran∞ tak uvidφte, o Φem byla Φeskoslovenskß ve°ejnost p°ed deseti lety informovßna, na druhΘ stran∞ ukß₧eme i to, co zve°ejn∞no b²t nemohlo. Nech¥ tyto dokumenty poslou₧φ nßm vÜem k pouΦenφ.

VaÜe redakce ╚N

K ·kol∙m a cφl∙m nßrodnφho hospodß°stvφ v roce 1989

   Praha 1.ledna (╚TK) -NaÜe spoleΦnost dnes vstupuje do p°edposlednφho roku osmΘ p∞tiletky, do roku, v n∞m₧ vyvrcholφ p°estavba hospodß°skΘho mechanismu. V polovin∞ prosince lo≥skΘho roku ┌V KS╚ na svΘm 12.zasedßnφ zd∙raznil, ₧e v zßjmu vytvo°enφ pot°ebn²ch podmφnek pro vstup ekonomiky do 9.p∞tiletky pova₧uje za nezbytnΘ realizovat rozhodnutφ vlßdy ╚SSR urychlit p°estavbu hospodß°skΘho mechanismu tak, aby byl v nejÜirÜφ mφ°e uplatn∞n od 1.ledna 1990. O to vetÜφ nßroky bude letoÜnφ rok klßst na vÜechny pracujφcφ naÜφ republiky, v °φdφcφ, v²robnφ a tercißrnφ sfΘ°e. ╪ada d∙le₧it²ch krok∙ po strßnce legislativnφ, strukturßlnφ i organizaΦnφ byla ji₧ ud∞lßna v roce l988. Letos nßs Φekajφ vÜechny zb²vajφcφ, a to nemΘn∞ d∙le₧itΘ. V₧dy¥ od 1.ledna l990 by se v naÜem p°estavenΘm nßrodnφm hospodß°stvφ m∞lo "jet na ostro" podle nov²ch ekonomick²ch pravidel.
   Ze zßkladnφch ·kol∙, bez jejich₧ spln∞nφ je dalÜφ postup vp°ed nemysliteln², je na prvnφm mφst∞ t°eba jmenovat druhou a t°etφ etapu p°estavby organizaΦnφch struktur v²robn∞ technickΘ, v∞deckov²zkumnΘ a ob∞hovΘ zßkladny nßrodnφho hospodß°stvφ na stßtnφ podniky. Ve druhΘ etap∞, plßnovanΘ na prvnφ Φtvrtletφ letoÜnφho roku, mß k lo≥sk²m 412 stßtnφm podnik∙m p°ib²t dalÜφch vφce ne₧ 1100. Zb²vajφcφ stßtnφ podniky majφ b²t zalo₧eny ve t°etφ etap∞, a to nejpozd∞ji k 1. Φervenci 1989.
   V²znamn²m krokem v hospodß°skΘ p°estavb∞ jsou takΘ novΘ velkoobchodnφ a nßkupnφ ceny, kterΘ vstupujφ v platnost dneÜnφho dne. Cφlem tΘto zm∞ny bylo p°edevÜφm jejich p°iblφ₧enφ ·rovni sv∞tov²ch trh∙, sjednocenφ odvodu z mezd a jeho zv²Üenφ, i uplatn∞nφ jednotnΘ mφry zisku a racionalizace cenov²ch relacφ. Zpracovßno a schvßleno bylo tΘm∞° 800 cenφk∙, zahrnujφcφch 494 v²robnφ obory. NovΘ ceny pokr²vajφ 91 procent v²konu nßrodnφho hospodß°stvφ. Jejich vypracovßnφm a zavedenφm vÜak nelehkß prßce na tomto ·seku zdaleka nekonΦφ. Nynφ bude t°eba analyzovat relace nov²ch cen a jejich ·Φinnost z hlediska zßm∞ru cenovΘ p°estavby, p°iΦem₧ nejsou vylouΦeny ani n∞kterΘ jejich korekce.
   Vyhodnotit je takΘ t°eba, tentokrßt p°edevÜφm na ·rovni resortu, zkuÜenosti zφskanΘ v podnicφch, kterΘ v p°edchßzejφcφch dvou letech uplat≥ovaly prvky komplexnφho experimentu samostatnosti a odpov∞dnosti. P°ipome≥me si, ₧e jednotlivß novß pravidla ov∞°ovaly v praxi hospodß°skΘ organizace produkujφcφ tΘm∞° t°etinu z celkovΘ pr∙myslovΘ v²roby v ╚SSR, spolu s podniky ve°ejnΘho stravovßnφ a slu₧eb a vybran²mi obchodnφmi organizacemi. Poznatk∙ z toho, jak odpovφdajφ zßsady experimentu po₧adavk∙m p°estavby, by tedy m∞l b²t dostatek a m∞ly by podstatn∞ pomoci na dalÜφ cest∞ k novΘmu ekonomickΘmu po°ßdku.
   Urychlenφ p°estavby vÜak znamenß i usilovat o co nejlepÜφ napln∞nφ zßv∞r∙ XVII. sjezdu KS╚, ·kol∙ 8. p∞tiletky, odstran∞nφ Φi alespo≥ omezenφ negativnφch jev∙, kterΘ dosud doprovßzejφ nßÜ ekonomick² v²voj. PodstatnΘ je postoupit v intenzifikaci nßrodnφho hospodß°stvφ, v uskuteΦ≥ovßnφ vnit°nφch strukturßlnφch zm∞n, uplat≥ovßnφ v²sledk∙ v∞dy a techniky do praxe, ve snφ₧enφ energetickΘ i materißlovΘ nßroΦnosti, v racionßlnφm vyu₧φvßnφ investic, zvyÜovßnφ kvality a technickΘ ·rovn∞ naÜich v²robk∙ i ve sni₧ovßnφ neefektivnφch zßsob. DostateΦn∞ znßmΘ jsou nedostatky v dodavatelsko -odb∞ratelsk²ch vztazφch, kterΘ mimo jin²ch problΘm∙ vyvolßvajφ i stßle zßvazn∞jÜφ platebnφ neschopnost podnik∙. Vlßda ╚SSR vybrala 38 ztrßtov²ch podnik∙, pro ne₧ majφ b²t do konce prvnφho Φtvrtletφ vypracovßny konsolidaΦnφ programy, jejich₧ cφlem je, aby tyto podniky do konce 8. p∞tiletky dosßhly finanΦnφ rovnovßhy. Mezi touto osmat°icφtkou je i l4 stßtnφch podnik∙ zalo₧en²ch v lo≥skΘm roce, vΦetn∞ takov²ch d∙le₧it²ch organizacφ, jak²mi jsou AZNP Mladß Boleslav, èkoda Plze≥, Zßvody t∞₧kΘho strojφrenstvφ Martin nebo kombinßt ╚KD Praha. Zdaleka dosud nevyu₧φvßme mo₧nostφ, kterΘ nabφzφ mezinßrodnφ d∞lba prßce, a to p°edevÜφm v rßmci RVHP, p°φmΘ vztahy se zahraniΦnφmi podniky, v²robnφ kooperace.
   P°i stanovenφ plßnu na rok l989 se d∙sledn∞ vychßzelo z dosavadnφho naplßnovßnφ cφl∙ 8. p∞tiletky. V ·vahu se vzaly odchylky, kterΘ se p°i pln∞nφ vyskytly, i novΘ aspekty, s nimi₧ se p°i zpracovßnφ p∞tiletΘho plßnu jeÜt∞ nepoΦφtalo. V roce l989 se p°edpoklßdß r∙st hrubΘho nßrodnφho d∙chodu v porovnßnφ s p°edchßzejφcφm rokem o 2,2 procenta. Pr∙myslovß v²roba mß vzr∙st o 2 procenta, p°iΦem₧ je t°eba, aby jejφ struktura a kvalita mnohem vφce ne₧ dosud odpovφdala po₧adavk∙m odb∞ratel∙. ZajiÜ¥ovßn je p°edevÜφm dalÜφ rozvoj progresivnφch obor∙ a v²rob za°azen²ch do stßtnφch cφlov²ch program∙. Nap°φklad podφl elekt°iny vyrobenΘ v jadern²ch elektrßrnßch na celkovΘ produkci elektrickΘ energie by m∞l dosßhnout 26 procent, hlubÜφ zpracovßnφ ropy zajistφ novß krakovacφ jednotka Chemick²ch zßvod∙ v Litvφnov∞, rozvφjet se budou kvalifikovanß chemie, farmaceutickß v²roba, celul≤zopapφrensk² pr∙mysl ...
    O rok d°φve ne₧ ostatnφ odv∞tvφ p°echßzφ od dneÜnφho dne na nov² mechanismus hospoda°enφ cel² zem∞d∞lsko-potravinß°sk² komplex. Bude pracovat s nov²mi ekonomick²mi nßstroji, p°i zm∞n∞n²ch organizaΦnφch a °φdφcφch strukturßch. P°itom majφ zem∞d∞lci zv²Üit hrubou zem∞d∞lskou produkci o 1,3 procenta, potravinß°i pak dodßvky zbo₧φ do tr₧nφch fond∙ o 1,7 procenta. I nadßle trvß po₧adavek rychlejÜφho rozvoje rostlinnΘ v²roby p°ed ₧ivoΦiÜnou, i na snφ₧enφ nßkladovosti p°i produkci potravin.
    Spolu s resortem zem∞d∞lstvφ a v²₧ivy platφ od 1.ledna l989 nov² hospodß°sk² mechanismus takΘ pro odv∞tvφ vnitrnφho obchodu a ve°ejnΘho stravovßnφ, u nich₧ by m∞l p°inΘst i podstatnΘ zkvalitn∞nφ prßce. Dodßvky pro vnit°nφ trh majφ v tomto roce vzr∙st o 2,3 procenta, maloobchodnφ obrat o 2,6 procenta. Cφlem je ovÜem i dopln∞nφ a zv²Üenφ zßsob zbo₧φ, u nich₧ doÜlo k ne₧ßdoucφmu poklesu.
    V²znamnΘ zm∞ny Φekajφ takΘ oblast investiΦnφ v²stavby, jejφ₧ v²voj byl dlouhodob∞ nep°φzniv². K hlavnφm problΘm∙m, kterΘ ji doprovßzejφ, pat°φ ne·m∞rn∞ vysokΘ zahajovßnφ nov²ch staveb, prodlu₧ovßnφ samotnΘ doby v²stavby, zaostßvßnφ za plßnovan²mi parametry u dokonΦen²ch d∞l. Proto se mß v porovnßnφ s p∙vodn∞ stanoven²m p∞tilet²m plßnem snφ₧it celkov² objem investic o 8 miliard korun a rozsah zahajovßnφ staveb v p°φÜtφm roce o l6 miliard KΦs. Investice budou uvol≥ovßny p°edevÜφm na novΘ technologie, modernizace a ekologickΘ stavby. Prßv∞ ochrana ₧ivotnφho prost°edφ je dalÜφ sfΘrou, v nφ₧ nßs Φekajφ (a to nejen v tomto roce) rozsßhlΘ ·koly, a to vΦetn∞ rozvoje mezinßrodnφ spoluprßce.
   I z tohoto zdaleka ne ·plnΘho v²Φtu nejd∙le₧it∞jÜφch hospodß°sk²ch ·kol∙ je z°ejmΘ, ₧e v nßsledujφcφch dvanßcti m∞sφcφch Φekß ka₧dΘho z nßs nemalß prßce. Slo₧it∞jÜφ o to, ₧e v mnoha p°φpadech p∙jde o Φinnost novou, dosud dostateΦn∞ neprov∞°enou praxφ, o experimenty, kterΘ mohou p°inΘst i p°echodnΘ nezdary. Ale i ty mohou b²t - p°i jejich objektivnφm a d∙kladnΘm zhodnocenφ - zdrojem cenn²ch poznßnφ. Bez nov²ch p°φstup∙ v duchu dokumentu schvßlen²ch poslednφmi zasedßnφmi ┌V KSC vÜak nenφ cesta k dalÜφmu rozvoji naÜeho hospodß°stvφ i celΘ spoleΦnosti myslitelnß. D∙le₧itost roku, do n∞ho₧ prßv∞ vstupujeme, byla z hlediska p°φpravy novΘho hospodß°skΘho mechanismu ji₧ mnohokrßt vzpomenuta. Zb²vß jen dodat, ₧e jeho ·sp∞Ünost bude p°edevÜφm zßle₧et na lidech, na jejich p°φstupu k povinnostem a prßci.