P°edevÜφm je t°eba objasnit, co vlastn∞ d∞tskß mozkovß obrna
je. I ve sd∞lovacφch prost°edcφch se toti₧ stßle zam∞≥uje d∞tskß
mozkovß obrna s d∞tskou obrnou, setkßme se s tvrzenφm, ₧e
n∞kdo je "po d∞tskΘ mozkovΘ obrn∞" stejn∞ jako s tvrzenφm,
₧e "d∞tskß mozkovß obrna u nßs ji₧ vymizela".
Velmi struΦn∞ lze °φci, ₧e diagn≤za "d∞tskß mozkovß obrna"
(DMO) znamenß jak²koli stupe≥ pohybovΘho posti₧enφ (od mßlo
patrnΘho a₧ po ·plnou bezmocnost), kter² vznikne poÜkozenφm
°φzenφ pohybu v d∙sledku poÜkozenφ nezralΘho mozku. PohybovΘ
posti₧enφ - d∞tskou mozkovou obrnu - tedy Φlov∞k mß, ne ₧e by
byl "po DMO" jak n∞kdy tvrdφ i nep°φliÜ osvφcenφ odbornφci.
D∞tskß obrna (DO), znßmß tΘ₧ pod nßzvem poliomyelitida, je
poÜkozenφ hybnosti, vzniklΘ nßkazou virovΘho p∙vodu. S d∙sledky
tohoto virovΘho onemocn∞nφ, kterΘ bylo u nßs ji₧ p°ed lety
vyko°en∞no soustavn²m oΦkovßnφm, se jeÜt∞ setkßvßme u dosp∞l²ch,
kte°φ v d∞tstvφ poliomyelitidu - d∞tskou obrnu - prod∞lali.
U nich je oznaΦenφ, ₧e jsou po d∞tskΘ obrn∞, zcela sprßvnΘ
a odpovφdß skuteΦnosti.
D∞tskß mozkovß obrna je naproti tomu ze svΘ podstaty porucha
°φzenφ pohybu vzniklß poÜkozenφm mozku. Jejφ vznik
je podmφn∞n poÜkozenφm nezralΘho mozku b∞hem jeho v²voje -
v pr∙b∞hu t∞hotenstvφ, p°i porodu i b∞hem prvnφch m∞sφc∙
₧ivota. Bez ohledu na to, ve kterΘ z t∞chto fßzφ k poÜkozenφ
mozku dojde, zaΦnou se jeho d∙sledky projevovat a₧ pozd∞ji,
p°i vzniku lidsk²ch pohyb∙. V tom spoΦφvß zßludnost d∞tskΘ
mozkovΘ obrny. P°i narozenφ Φlov∞k nenφ jeÜt∞ lidskou
motorikou vybaven, tu se musφ teprve uΦit. Nemß proto ani
d∞tskou mozkovou obrnu - tu nenφ mo₧nΘ v tΘ dob∞
diagnostikovat. Novorozen∞ ale m∙₧e b²t rozvojem d∞tskΘ mozkovΘ
obrny ohro₧eno. Ohro₧enφ motorickΘho v²voje dφt∞te rozvojem
DMO je dobr² d∞tsk² neurolog schopen ji₧ dnes u novorozence
diagnostikovat - jinß otßzka ale je, zda se ka₧dΘ rozvojem
DMO ohro₧enΘ novorozenΘ dφt∞ vΦas k takovΘmu neurologovi
dostane.
Ohro₧enφ motorickΘho v²voje dφt∞te d∞tskou mozkovou obrnou se
pak b∞hem v²voje dφt∞te v mnoha p°φpadech m∞nφ v n∞kterou
z forem tohoto posti₧enφ.
Termφn DMO znamenß pouze posti₧enφ hybnosti - to se vÜak
m∙₧e Φasto kombinovat s dalÜφmi problΘmy. B²vajφ to nejen
v²vojovΘ poruchy uΦenφ a chovßnφ, kter²mi se vyznaΦujφ lehkΘ
mozkovΘ dysfunkce, ale i dalÜφ druhy zdravotnφho posti₧enφ.
V tomto p°φpad∞ hovo°φme o dφt∞ti s vφce vadami. Je to
pojmenovßnφ sice struΦnΘ, ale skryjφ se v n∞m specifika
jednotliv²ch vad. Dφt∞ s vφce vadami bychom mohli pova₧ovat
automaticky za dφt∞ s d∞tskou mozkovou obrnou. V∞tÜinou tak
tomu skuteΦn∞ je, n∞kdy vÜak m∙₧e jφt o spojenφ i s jin²m
ne₧ pohybov²m posti₧enφm.
SouΦasnφ odbornφci se shodujφ na t°ech formßch DMO.
Z nich se nejΦast∞ji vyskytuje forma spastickß (spasmus -
zv²ÜenΘ svalovΘ nap∞tφ), dßle forma dystonicko-dyskinetickß
a forma mozeΦkovß. Pokud se n∞kde rodiΦe setkajφ s diagnozou
hypotonickΘ formy DMO (hypotonie - snφ₧enΘ svalovΘ nap∞tφ -
tonus), je dob°e v∞d∞t, ₧e tato forma je p°echodnß a po
prvnφm Φtvrtletφ ₧ivota vykrystalizuje do n∞kterΘ
z uveden²ch t°φ forem. Jestli₧e k tomu v termφnu prvnφch t°φ
m∞sφc∙ - prvnφho trimenonu - nedojde a hypotonickß forma
p°etrvßvß, pak se patrn∞ nejednß o d∞tskou mozkovou obrnu,
ale o n∞kterΘ jinΘ onemocn∞nφ, postihujφcφ takΘ hybn² aparßt
- onemocn∞nφ genetickΘ, metabolickΘ Φi jinΘ. V ka₧dΘm
p°φpad∞ vy₧aduje takovß situace podrobnΘ neurologickΘ
vyÜet°enφ a n∞kdy tΘ₧ n∞kterou z nßroΦn²ch zobrazovacφch Φi
jin²ch technik. P°esto₧e je situace v ΦasnΘm diagnostikovßnφ DMO
u nßs ji₧ lepÜφ, ne₧ tomu bylo p°ed 10 Φi 20 lety - takΘ
zßsluhou diagnostickΘho postupu, vypracovanΘho prof. Vojtou
- p°iznßvajφ odbornφci, ₧e °adu nemocφ s podobn²mi projevy
jeÜt∞ neumφme diagnostikovat.
SpastickΘ formy d∞tskΘ mozkovΘ obrny, kterΘ se vyznaΦujφ
zv²Üen²m svalov²m nap∞tφm, majφ n∞kolik variant. OznaΦujφ se
jako hemiparΘza, diparΘza nebo kvadruparΘza. Jestli₧e
zv²ÜenΘ svalovΘ nap∞tφ postihne jednu polovinu t∞la - pravou
nebo levou a Φasto v²razn∞ji na dolnφ konΦetin∞ - oznaΦujeme
tuto formu jako hemiparetickou. Je zp∙sobena poÜkozenφm
jednΘ mozkovΘ hemisfΘry. Kdy₧ je spastickou formou posti₧ena
dolnφ polovina t∞la - p°evß₧n∞ dolnφ konΦetiny - jednß se
o diparΘzu. Je zp∙sobena poÜkozenφm centrßlnφho nervovΘho
systΘmu (CNS) v kmenovΘ oblasti. M∙₧e b²t provßzena i lehΦφ
formou posti₧enφ hornφch konΦetin. P°i kvadruparetickΘ
spastickΘ form∞ postihuje zv²ÜenΘ svalovΘ nap∞tφ vÜechny
konΦetiny. N∞kdy mß podobn² projev tΘ₧ t∞₧Üφ stupe≥
diparetickΘ formy, kter² se m∙₧e jevit jako kvadruparΘza.
Dyskinetickß forma DMO - d°φve se jφ °φkalo atetotickß - je
zp∙sobena poÜkozenφm podkorov²ch center. Projevuje se Üpatn∞
ovlßdanou hybnostφ v charakteristick²ch pohybov²ch vzorcφch, je₧
postihujφ konΦetiny, trup, hlavu i mluvidla. Rozhodujφcφ je
u tΘto formy prßv∞ obtφ₧nß volnφ koordinace pohybu - svalovΘ
nap∞tφ se zvyÜuje tΘ₧, avÜak p°edevÜφm jako d∙sledek ·silφ,
kterΘ Φlov∞k s DMO vyvφjφ ve snaze pohyb ovlßdnout. U parΘz
p°i d∞tskΘ mozkovΘ obrn∞ jsou v d∙sledku poÜkozenΘho °φzenφ
pohybu zm∞n∞ny obvyklΘ pohybovΘ vzorce, a tφm se m∞nφ i
pohyb konΦetin.
To vÜechno se vyvφjφ postupn∞: funkce sval∙, kterß je u
novorozence pln∞ zachovanß, se ponenßhlu m∞nφ, hlava a trup
zaujφmajφ jinΘ postavenφ a jako nßsledek se druhotn∞ m∞nφ i
funkce a postavenφ vaz∙, Ülach a kloub∙. Kvadruplegie po ·raze
tedy nenφ totΘ₧ co kvadruparΘza p°i d∞tskΘ mozkovΘ obrn∞, i
kdy₧ zevnφ obraz m∙₧e b²t n∞kdy podobn².
Srovnßnφ statistik z r∙zn²ch zemφ ukazuje, ₧e na tisφc ₧iv∞
narozen²ch d∞tφ se d∞tskß mozkovß obrna vyvine u dvou a₧ t°φ
z nich. Jestli₧e p°edpoklßdßme, ₧e u nßs se vyvinula u dvou
z jednoho tisφce narozen²ch d∞tφ, pak podle ·daj∙ ╚eskΘho ·°adu
statistickΘho p°ibylo v ╚R od r. 1990 do r.1997 celkem 1772
p°φpad∙ DMO. V r. 1990 to bylo nejvφce - 261, v r. 1997 nejmΘn∞
- 181 d∞tφ.
Poznatky, jak stav lidφ s tφmto posti₧enφm zlepÜit, se stßle
obohacujφ a rychleji nebo pomaleji pronikajφ do odbornΘ
ve°ejnosti. Je vÜak jistΘ, ₧e se v²skyt DMO ani v budoucnosti
p°φliÜ nezm∞nφ.
Adresa:
Sdru₧enφ pro komplexnφ pΘΦi p°i d∞tskΘ mozkovΘ obrn∞ (SDMO)
VÜehrdova 14
118 00, Praha 1
