UNICEF
Supermarkety majφ na sklad∞ ΦerstvΘ ovoce a zeleninu i uprost°ed zimy. Maso a zbo₧φ v konzervßch i zpracovanΘ potraviny vÜech druh∙ lemujφ uliΦky v obchodech. Ve v∞tÜin∞ industrializovan²ch zemφ je jφdla dostatek a je snadno dostupnΘ. V²sledkem je obecn∞ rozÜφ°en² nßzor, ₧e a¥ u₧ majφ vysp∞lΘ zem∞ jakΘkoliv problΘmy, podv²₧iva mezi n∞ rozhodn∞ nepat°φ.
NicmΘn∞ dostatek snadno dostupn²ch potravin automaticky neznamenß sprßvnou v²₧ivu. Maopak, ve Spojen²ch stßtech americk²ch je obezita jednφm z hlavnφch problΘm∙ v oblasti v²₧ivy. Podle nejnov∞jÜφch oficißlnφch statistik je obΘznφ vφce ne₧ polovina americkΘ populace a z d∞tφ ve v∞ku 6 - 17 let je to tΘm∞° jedna Φtvrtina.
Obezita s sebou p°inßÜφ zv²ÜenΘ zdravotnφ riziko obecn∞, vyÜÜφ v²skyt kardiovaskulßrnφch onemocn∞nφ, hypertenzi, diabetes II. typu, urΦitΘ druhy rakoviny, nemoci ₧luΦnφku, poruchy menstruaΦnφho cyklu a komplikace artritidy a dny.
ObΘznφ d∞ti jsou vystaveny traumatizujφcφm socißlnφm a psychosocißlnφm obtφ₧φm, existuje u nich zv²ÜenΘ riziko vysokΘho krevnφho tlaku, vysokΘ hladiny cholesterolu v krvi a abnormßlnφ tolerance gluk≤zy, p°φpadn∞ i ortopedickΘ problΘmy, jako jsou nap°φklad potφ₧e p°i ch∙zi. Z obΘznφch d∞tφ se Φasto stßvajφ obΘznφ adolescenti a z nich potΘ obΘznφ dosp∞lφ lidΘ.
Tuto poruchu zp∙sobuje °ada faktor∙, kterΘ se mohou navφc vzßjemn∞ ovliv≥ovat. Vedle v²₧ivy zde mohou p∙sobit jak genetickΘ faktory, tak urΦitΘ typy chovßnφ. Pat°φ sem i endokrinologickΘ a metabolickΘ faktory.
Dr. William H. Dietz, kter² se v²zkumem v tΘto oblasti dlouhodob∞ zab²vß, naznaΦil, ₧e jednou z p°φΦin obezity m∙₧e b²t docela dob°e hlad. V chudÜφ populaci Spojen²ch stßt∙ toti₧ paradoxn∞ zaregistroval zv²Üen² v²skyt jak hladu, tak p°φpad∙ obezity.
Chudφ lidΘ ve Spojen²ch stßtech bezpochyby skuteΦn∞ trpφ "obΦasn²m nedostatkem potravy". Jedna z nedßvn²ch studiφ dosp∞la k zßv∞ru, ₧e ve Spojen²ch stßtech je vφce ne₧ 13 milion∙ chud²ch d∞tφ ve v∞ku do 12 let, kterΘ trpφ hladem nebo u nich existuje riziko, ₧e budou po urΦitou dobu v pr∙b∞hu jednoho nebo i vφce m∞sφc∙ b∞hem roku hladov∞t.
JasnΘ znßmky nedostatku ₧ivin se podle jednoho nedßvno provedenΘho Üet°enφ projevujφ i u d∞tφ ve v∞ku 1 a₧ 5 let, a to jak z chd²ch, tak dob°e situovan²ch rodin. Za deficit byl v tΘto studii pova₧ovßn p°φjem mΘn∞ ne₧ 70 procent doporuΦenΘ dennφ dßvky u sledovan²ch 16 zßkladnφch slo₧ek v²₧ivy. Bylo zjiÜt∞no, ₧e 6 procent 1 a₧ 5 let star²ch d∞tφ z rodin, kterΘ nelze pova₧ovat za chudΘ, nep°φjφmß dostateΦnΘ mno₧stvφ energeticky hodnotnΘ potravy, folßt∙ nebo vitamφnu C. Vφce ne₧ 15 procent nemß dostateΦn² p°φjem vßpnφku a tΘm∞° 20 procent dostateΦnΘ mno₧stvφ vitaminu E. Plnß jedna Φtvrtina t∞chto d∞tφ nedostßvala dostatek ₧eleza a vφce ne₧ jedna t°etina nem∞la dostatek zinku.
U chud²ch d∞tφ byly v²sledky jeÜt∞ vφce deprimujφcφ: u podstatn∞ vyÜÜφho procenta z nich byl prokßzßn nedostateΦn² p°φjem 14 ze 16 sledovan²ch v²₧ivn²ch lßtek. Nap°φklad u 40 procent chud²ch d∞tφ byl neadekvßtnφ p°φjem ₧eleza a 18 procent dostßvalo v nedostateΦnΘm mno₧stvφ vitamφn C.
Samotn² nadbytek a snadnß dostupnost nevhodn²ch druh∙ potravin konzumovan²ch s malou st°φdmostφ nebo vyvß₧enostφ je dalÜφm vinφkem tohoto stavu. Potraviny s nφzk²m obsahem v²₧ivn²ch lßtek jako jsou nealkoholickΘ nßpoje, chipsy, sladkosti a rychle p°ipravenß jφdla vytlaΦujφ potraviny z hlediska v²₧ivy hodnotn∞jÜφ.
DalÜφm podez°el²m je stßle vφce sedav² zp∙sob ₧ivota v modernφm industrializovanΘm sv∞t∞. V rßmci studie publikovanΘ v minulΘm roce bylo zjiÜt∞no, ₧e u d∞tφ ve v∞ku 10 a₧ 15 let, kterΘ sledovaly televizi vφce ne₧ 5 hodin denn∞, byla 4,6x vyÜÜφ pravd∞podobnost, ₧e budou mφt nadvßhu, ne₧ u d∞tφ, kterΘ televizi sledovaly dv∞ hodiny denn∞ a mΘn∞.
I v ostatnφch vysp∞l²ch zemφch jsou zjiÜ¥ovßny obdobnΘ v²sledky, zvlßÜt∞ u skupin obyvatel s ni₧Üφ ekonomickou ·rovnφ. Jedna z britsk²ch studiφ popisuje stravu ni₧Üφch socio-ekonomick²ch skupin, kterß poskytuje pouze "levnou energii" a je tvo°ena hlavn∞ potravinami jako je plnotuΦnΘ mlΘko, tuk, cukry, d₧emy, brambory, obilniny a masovΘ v²robky. Strava obsahuje mßlo zeleniny, ovoce nebo celozrnnΘho chleba a poskytuje jen mßlo nezbytn²ch slo₧ek v²₧ivy: kalcia, ₧eleza, ho°Φφku, vitamφnu C a folßt∙. Tato studie takΘ prokßzala vztah mezi stravou a Üpatn²m zdravotnφm stavem.
Nedßvno zve°ejn∞nΘ zprßvy z Francie uvßd∞jφ, ₧e nejchudÜφ lidΘ utrßcejφ za potraviny vφce ne₧ Φtvrtinu svΘho p°φjmu, nicmΘn∞ jejich strava se podobß neadekvßtnφ strav∞ chud²ch lidφ v Britßnii: chlΘb a dalÜφ potraviny s vysok²m obsahem Ükrobu, kßva, mlΘko, cukr, zpracovanΘ maso a z°φdka n∞jakΘ ovoce nebo zelenina. Nebylo p°ekvapenφm, kdy₧ v rßmci studie na jednom z chudÜφch p°edm∞stφ Pa°φ₧e bylo zjiÜt∞no, ₧e v²₧iva d∞tφ, kterΘ zde ₧ijφ, je rizikovß. Mnoho naznaΦuje i fakt, ₧e Üet°enφ mezi novorozenci ve Francii ukßzalo, ₧e pln²ch 63 procent z nich mß nedostatek ₧eleza a 55 procent novorozenc∙ trpφ anΘmiφ.
(The State of the World's Children 1998, UNICEF)