Jednφm z vd∞Φn²ch tΘmat hovor∙ na ulici nebo u piva je st²skat, ne°ku-li p°φmo nadßvat na pom∞ry. Taky na mizernou morßlku lidφ vÜeobecn∞. Proto ve mn∞ p°φjemn∞ zatrnulo, kdy₧ Miroslav Pelikßn °ekl, ₧e vozφk, ze kterΘho p°esedß do auta, nechßvß potom stßt p°ed domem. U₧ Üestnßct let - a nikdo mu ho neukradl, nikdo ho po¥ouchle neodstrΦil n∞kam o kus dßl...
Domnφval jsem se, ₧e jezevΦφk poÜt∞kßvajφcφ u vchodu sφdliÜtnφho Φin₧ßku na pravΘm b°ehu Vltavy v ╚esk²ch Bud∞jovicφch pat°φ k rodin∞, proto₧e po odemknutφ dve°φ bytu ¥apkal samoz°ejm∞ dovnit°, ale ukßzalo se, ₧e je sousedovic. OvÜem u Pelikßn∙ to nebrali, ₧e se k nim vet°el - zaÜel na hrßtky, jak se na jihu ╚ech p°ßtelΘ obΦas zastavφ.
S prost°edφm bytu obeznßmen² pes koukß po mφstech, odkud by mohlo upadnout n∞co na zub. NßvÜt∞vu Φekß cosi onaΦejÜφ: jako na zjevenφ hledφ na n∞kolik desφtek r∙zn∞ velik²ch kousk∙ d°eva, ze kter²ch °ezbß° odstranil to navφc, to zbyteΦnΘ, a z∙staly pohlednΘ i dramatickΘ tvary: Egyp¥anka, africkΘ fetiÜe, masky, madona... Jsou zav∞ÜenΘ na st∞nßch, stojφ na nßbytku.
"To vÜechno jste d∞lal vy?"
Miroslav Pelikßn p°ik²vnul.
"JeÜt∞ °ekn∞te, ₧e jste b²val pravßk!"
Pohyb hlavou je jednoznaΦn², ·sm∞v pod knφrkem prozrazuje, ₧e takovou a podobnou otßzku neslyÜφ poprvΘ.
Asi trochu neomalen∞ hledφm na to, co zbylo z prst∙ pravΘ ruky mu₧e p°ede mnou: dva kratiΦkΘ pah²lky po palci a ukazovßku.
Dvaadvacet tisφc volt∙
Tolik "Ü¥ßvy" proteΦe drßty, z nich₧ si bere energii elektrickß lokomotiva. Pod tφmhle vedenφm zastavily na plze≥skΘm nßdra₧φ v kv∞tnu r. 1971 vagony s tanky. Jednφm z vojßk∙, kte°φ transport doprovßzeli, byl dvacetilet² Mirek. Zapamatoval si, co slyÜeli ostatnφ: nep°ibli₧ovat se na vzdßlenost kratÜφ ne₧ jeden metr od zav∞ÜenΘ troleje! Myslel na to, kdy₧ cht∞l ulo₧it pßr v∞cφ do kabiny tanku. Vystoupil na pancφ° a: "Od tΘ chvφle si nic nepamatuju..."
V²sledek pozd∞jÜφho vyÜet°ovßnφ by se dal shrnout do jednΘ v∞ty: BezpeΦnostnφ p°edpis byl dodr₧en, ale proto₧e nedaleko od kritickΘho mφsta se nachßzel transformßtor, vzniklo v blφzkosti vodiΦ∙ magnetickΘ pole a v n∞m v²boj p°eskoΦil i na vzdßlenost delÜφ.
Bezv∞domφ je n∞kdy zßchrann²m pßsem: Üaty jako by zaΦφnaly ho°et na n∞kom jinΘm. A dost mo₧nß, ₧e bolest prvnφho okam₧iku by jinak se₧ehla i mozek. Probral se v plze≥skΘ nemocnici s popßleninami 2. a 3. stupn∞ na vφce ne₧ osmdesßti procentech t∞la, co₧ je pr² "normßln∞" smrtelnΘ.
"T°i ned∞le se nic ned∞lo. Vedle postele sed∞la sestra, dßvala mi pφt a Φetla mi z knφ₧ky."
Po t°ech t²dnech podivn² klid neunesli rodiΦe. Po°ßd nalΘhav∞ji a vφc nahlas se zaΦali ptßt. Na zp∙sob lΘΦenφ, na okolnosti neÜt∞stφ. Dosßhli toho, ₧e vojenÜtφ nßΦelnφci m∞li narßz pozoruhodn∞ napilno s vyÜet°ovßnφm a vojφna Pelikßna nechali p°evΘzt na pra₧skou kliniku v Legerov∞ ulici k profesorce K÷nigovΘ.
Mßlem pozd∞: tkßn∞mi pravΘ nohy u₧ p°iΦinliv∞ postupovala gangrΘna, oho°elΘ prsty pravΘ ruky na tom nebyly o moc lφp.
P°e₧il. Po Üestnßcti plastick²ch operacφch, bez pravΘ nohy amputovanΘ pod kyΦelnφm kloubem, s levou nefunkΦnφ; proÜlehnutφ elektrickΘho proudu pßlilo jen zdßnliv∞ zevn∞, stejn∞ t∞₧ce poÜkodilo n∞kterΘ nervovΘ drßhy uvnit° t∞la.
Takov² mal² lφsteΦek
Je mo₧nΘ najφt ho tu a tam pod obalem leckterΘho potravinß°skΘho v²robku. Jsou na n∞m uvedeny d∙le₧itΘ ·daje: datum v²roby, slo₧enφ, trvanlivost... Jen₧e ten lφsteΦek nemß pod obalem b²t, informace pro spot°ebitele se nesmφ v²robku dot²kat! Miroslav Pelikßn tohle vφ, znß zßkon o oznaΦovßnφ potravinß°sk²ch v²robk∙; vydß se proto obΦas na nßkup, nehledφ po cenßch - a kdy₧ zbo₧φ zh°eÜivÜφho v²robce objevφ, zvedne doma telefon, upozornφ na riziko finanΦnφho postihu, kdyby ten kousek papφru objevila kontrola d°φv ne₧ on, a nabφdne svΘ slu₧by.
I ve vßlkßch o zßkaznφka nejednou rozhoduje moment p°ekvapenφ a sprßvn∞ zvolenß strategie! Mirek se toti₧ zavedl v oboru, kterΘmu se odborn∞ °φkß technick² potisk.
Jen₧e ne₧ k tomu doÜlo, bylo zapot°ebφ s mnoh²m se vyrovnat, tak°φkajφc uklidit si v hlav∞ a mφt jasno o hodnotßch, na nich₧ se dß stav∞t znovu, i kdy₧ v tomto p°φpad∞ doslova na spßleniÜti. Taky on si odbyl Φas zlumpaΦenφ...
Na obdobφ, kdy se Φlov∞k po ·razu s nevratn²mi nßsledky nebo po t∞₧kΘ nemoci tak trochu potßcφ mezi nad∞jφ a otup∞lou lhostejnostφ, slabÜφ povahy hledφ radÜi honem zapomenout. Ml₧φ za nφm takzvan²m cudn²m mlΦenφm. Mu₧sk² se sebev∞domφm toho, kdo ten zrßdn² moΦßl p°ebrodil, chlap tvrd² jako suk, na sebe spφÜ posm∞Ün∞ ne₧ provinile povφ, ₧e tenkrßt se dal na tßΦky s kumpßnem alkoholem: rozmßchle odhazovanΘ korunky od lahvφ, hospody, bohat²rskΘ tahy od pφpy k pφp∞.
ObΦas se dopouÜtφme tΘ poÜetilosti, ₧e o nßvrat do ztracenΘho rßje se pokouÜφme prost°ednictvφm novΘho poklesku. A ne ka₧d² se p°esv∞dΦφ o marnosti takovΘho poΦφnßnφ d°φv, ne₧ si z n∞j ud∞lß zvyk i neschopenku vystavenou pro vÜechno: Pot°ebuju tu skleniΦku, abych dokßzal zapomenout!
"Najednou jsem si uv∞domil, ₧e tenhle ₧ivot je nic moc, ₧e m∞ neuspokojuje," °φkß Mirek Pelikßn.
K ·klidu v jeho hlav∞ p°isp∞la velk²m, mo₧nß rozhodujφcφm dφlem jistß Anna. To se v p∞tasedmdesßtΘm vydal na spoleΦenskou akci Φeskobud∞jovickΘ a ΦeskokrumlovskΘ organizace Svazu invalid∙, a jak tehdy kßzal zaveden² nemrav, vÜichni ·Φastnφci seÜlosti museli jako p°edkrm p°ed zßbavou vyslechnout projev o mezinßrodnφ situaci. Moc dob°e se tφm tlachßnφm bavil - a kdy₧ °eΦnφk skonΦil, m∞l akorßt nßladu na oslovenφ dφvky s posti₧enφm po obrn∞. O p∞t let pozd∞ji se vzali a dnes majφ starosti rodiΦ∙ osmnßctiletΘ dcery.
Dva roky po svatb∞ zφskali domßcφ prßci. JihoΦeskΘ pekßrny nabφdly b²valΘmu zam∞stnanci, vyuΦenΘmu nßstroja°i, ₧e mu sv∞°φ z Rakouska dovezenou maÜinku na potisk obal∙ sv²ch v²robk∙. P°i privatizaci zßvodu v r. 1992 ji na splßtky odkoupil - i kdy₧ po jistΘm vßhßnφ: aby ne, dluh n∞kolika desφtek tisφc korun je po°ßdnß pijavka nasazenß do rozpoΦtu mladΘ domßcnosti, navφc u₧ n∞co v∞d∞l o konkurenci. A co nev∞d∞l, to slyÜel od bratra zam∞stnanΘho v polygrafii. DesetiletΘ zkuÜenosti n∞co vydaly, ale do rizika vstupoval.
U nejednΘ firmy se u₧ zavedli. T°eba tφm, ₧e od samΘho zaΦßtku v∞d∞li, ₧e pevnß pracovnφ doba neplatφ, neexistuje. P°edevÜφm potravinß°i jsou svΘrßznß chßska. Rozhodnou se uvΘst na trh nov² v²robek, p°ijdou a znajφ pouze dva termφny: Zφtra! Nejpozd∞ji pozφt°φ! A tak Mirek - man₧elka si naÜla zam∞stnßnφ - tiskne na samolepky ·daje o makov²ch buchtßch nebo ΦajovΘm peΦivu t°eba celou noc. Je schopn² dodßvat etikety na obaly v sΘriφch od n∞kolika stovek do desφtek tisφc. Proto je zajφmav² pro menÜφ firmy; nevelkß sΘrie by v tiskßrnßch vyÜla draho, tam se vyplatφ objednat a₧ statisφcovΘ.
Ka₧d² ·sp∞ch podmi≥uje schopnost odevzdat Φi nabφdnout vφc ne₧ druzφ. SvΘho Φasu p°ijel z v²robnφho zßvodu mechanik, aby opravil jakousi poruchu potiskovacφho stroje ... a mßlem upadl po opakovanΘm ujiÜt∞nφ, ₧e Pelikßnova maÜinka opravdu zvlßdne a₧ sedm milion∙ etiket za rok. A kdy₧ mu Mirek prozradil, ₧e ta hraΦka dokß₧e i to, s Φφm v²robce v∙bec nepoΦφtal a co ji "nauΦil" on sßm, toti₧ tisknout taky Φßrov² k≤d, zaΦal RakuÜan mßlem j≤dlovat.
ZlatΘ ΦeskΘ ruΦiΦky svedou hodn∞.
Hodn∞, dokonce moc svede i jedna!
╚arovßnφ v letokruzφch
Po ·razu se Mirek Pelikßn musel p°eÜkolit na levßka. Levß ruka z n∞j znovu ud∞lala °idiΦe auta - a levaΦkou se nauΦil pracovat s °ezbß°sk²mi dlßty.
P°i pohledu na krßsnou plastiku to leckoho napadne: je to vlastn∞ jednoduchΘ, staΦφ u°φznout, odsekat a odloupat vÜechny nadbyteΦnΘ letokruhy p°φr∙stk∙ d°eva a zbude dokonal² tvar. Jen v∞d∞t, kde, jak a kolik ubφrat.
Zkusil to poprvΘ v dob∞, kdy se po rehabilitaci v ChuchelnΘ a Kladrubech vrßtil dom∙ k rodiΦ∙m. Tehdy si polo₧il do klφna nevelk² d°ev∞n² Üpalφk, s p°edsevzetφm vyloupnout z n∞j madonu. Pokus to byl tßpav², prsty levΘ ruky teprve zkouÜely ·chop nßstroje, do zbytku dlan∞ pravaΦky se uklßdalo pov∞domφ o sφle, kterou je t°eba vynalo₧it v zastoupenφ paliΦky - a p°esto nad zßrodkem dφla dostali s otcem stejn² nßpad: Ud∞lßme spolu betlΘm!
Od Pelikßna seniora, vyuΦenΘho cukrß°e a °ezbß°e amatΘra, to nijakß troufalost nebyla, spφÜ bßjeΦn² psychologick² tah - ale co junior?! Nez°φzenß troufalost?
A ten cßpek si troufl jeÜt∞ vφc! Sotva zaΦali a u₧ remcal, ₧e otec d∞lß figury moc velkΘ, on ₧e se na v²rob∞ nadlidφ podφlet nebude - a vrßtil se k nedokonΦenΘmu symbolu mate°stvφ.
Kladn² prvek ale tahle akce p°ece jen vydala: otec a syn se kumÜt²°sky i lidsky "potkali", nav₧dycky si majφ o Φem povφdat.
T°eba o skvostech gotiky.
"Myslφm si, ₧e gotick² sochy jsou nep°ekonateln². Obdivuju prßce Pavla z LevoΦe. Dodnes vlastn∞ nikdo nevφ, jak °ezal svat²m vousy. To je °ezbß°skej hlavolam," p°ipomφnß Mirek historickou zßhadu a prozrazuje, ₧e nejrad∞ji sßhne po d°evu hruÜn∞. "P°ipomφnß mi kov, tak je tvrd². Je to sice prevφt, kdy₧ se do n∞j dostane vlhko, pracuje, zaΦne se trhat, ale je s nφm krßsnß prßce. èpalky se musφ vyva°it, n∞kolik let nechat schnout, ale nenφ potom t°eba hotov² kusy mo°it, staΦφ nat°φt olejem nebo vΦelφm voskem."
╪ezbß° musφ po°ßd koukat ze sluÜnΘ zßsoby vhodnΘho d°eva. èpalky lipovΘho pochßzejφ z n∞kdejÜφch alejφ, jablo≥ovΘ ze zahrady man₧elΦiny matky od ÜumavskΘho Frymburku, kde se kßcely starΘ stromy.
SvΘ prßce vystavoval jedinkrßt, v Olomouci p°i akci zdravotn∞ posti₧en²ch. A neprodßvß. Odradilo jej, co vid∞l na trhu: starΘ ₧eny nabφzejφ nßdhern∞ vyÜφvanΘ ubrusy doslova za pßr stovek - a kupci zkouÜejφ jeÜt∞ n∞co usmlouvat...
Na zakßzku d∞lal jedinkrßt; p°i oprav∞ chrßmu znßmΘho poutnφho mφsta v ╪φmov∞ kdosi ukradl z portßlu nad vchodem madonu. èΘf stavebnφ firmy dal panu farß°i tip: mlad² Pelikßn. Osmdesßt centimetr∙ vysokou sochu d∞lal dev∞t m∞sφc∙. "Kdy₧ jedu kolem, poka₧dΘ se na ni podφvßm. A mßm p°i tom docela p°φjemnej pocit," °φkß bez nßznaku p²chy Mirek.
K jednomu dφlu po°ßd jeÜt∞ sbφrß mo₧nß odvahu, mo₧nß sφly, mo₧nß k n∞mu jen dozrßvß. Chce ud∞lat Kalvßrii. Po svΘm, jako lidskou tragΘdii: matce zabili syna...
Rozd∞lan²ch a "kousk∙" dosud jen v hlav∞ mß vφc. I proto, ₧e p°i °ezba°in∞ musφ do vyhnanstvφ do komory, man₧elka je p°φsnΘ velenφ p°es po°ßdek. A v∞tÜina ₧en, jak znßmo, rozeznßvß pouze dv∞ krajnosti: Φist² - Üpinav². Chlapi onu chudiΦkou Ükßlu z praktick²ch d∙vod∙ podstatn∞ rozÜφ°ili, aby aspo≥ n∞kdy obstßli, ale moc platnΘ jim to nenφ.
Od Vltavy na tresky
Na burzßch sb∞ratel∙ se pr² vyprßvφ vtip: KonφΦky si mu₧i vymysleli a p∞stujφ proto, aby m∞li Φφm pocukrovat si ₧ivot.
Nevφm, jestli to platφ i v p°φpad∞, kdy₧ se konφΦek zm∞nφ v zßvodnφ sport. Pokud ano, dß se o Mirkovi Pelikßnovi pov∞d∞t, ₧e si cukruje nßramn∞ Üt∞d°e. S pruty a splßvky si zaΦal u₧ jako kluk; v ji₧nφch ╚echßch si to musφ odb²t ka₧d², asi jako spalniΦky - a na tuhle infekci u n∞j ani v dosp∞lΘm v∞ku ₧ßdnß antibiotika nezabrala. Rybß°skΘ embryo nosilo dom∙ mamince kdejakou Φudlu, vydra, jak se p°ezdφvß chlap∙m se zkuÜenostmi na rozdßvßnφ o t°pytkßch, navijßcφch a t∞ch sprßvn²ch mφstech a hodinßch pro nahozenφ muÜky, rousnice Φi va°en²ch kolφnek, u₧ si vybφrß podle chuti i trofejnφ velikosti.
N∞kdy ani to ne. "Pro m∞ nenφ d∙le₧it² n∞co chytit. Sna₧φm se ulovit, to ano, ale Φasto vyta₧enou rybu pustφm. Jß si k vod∞ jezdφm hlavn∞ odpoΦinout."
UrΦit∞ proto se jmΘno Miroslav Pelikßn zaΦalo objevovat na startovnφch listinßch zßvod∙ v rybolovnΘ technice. Tam kde je zapot°ebφ silnΘ i lehkΘ ruky, aby rybß°skΘ nßdobφΦko lΘtalo, kam mß. A Mirkova levaΦka, kterß se umφ mazlit s tvary d°eva, tohle dokß₧e. Vyznß se v nßvnadßch na kapra i Ütiku a taky je s to trefit ol∙vkem sout∞₧nφ terΦ. Vyhrßl toho u₧ po₧ehnan∞, dvakrßt Memorißl Pavla HorkΘho v rybolovu, celou °adu domßcφch zßvod∙ v rybolovnΘ technice, byl Φlenem dru₧stva, kterΘ si z b²valΘ Jugoslßvie p°ivezlo v r 1997 pohßr za t°etφ mφsto v sout∞₧i dru₧stev, dalÜφ pohßr mß z Rakouska - a vloni v srpnu si vyzkouÜel rybolov na mo°i v N∞mecku. Zemsk² rybß°sk² svaz v Brandenburku pozval Φty°i vozφΦkß°e s doprovodem, brali to jako v²let s mo₧nostφ namoΦit cajk do slanΘ vody, ale na mφst∞, nedaleko Kielu, se ukßzalo, ₧e na programu jsou regulΘrnφ zßvody...
A vΦil mudruj, jak °φkajφ bod°φ chacha°i z Ostravska.
HostitelΘ je dopravili na lo∩, p°ipoutali vozφky k zßbradlφ a naznaΦili: Uka₧te, co s t∞mi vaÜimi "praky" svedete!
Ukßzali. U₧ to, ₧e suchozemec nemusφ v₧dycky trp∞t mo°skou nemocφ, kazil jim to jen doprovod, trp∞l, chudßk, nejspφÜ za veÜkerΘ h°φchy ostatnφch - a Mirek dostal na palubu Üestnßct tresek! "Ne moc velk²ch, tak asi padesßt a₧ Üedesßt centimetr∙," odmφtß uznßnφ.
Bylo z toho za osm hodin na mo°i druhΘ mφsto a povinnost za rok je obhajovat.
UrΦit∞ usp∞je. A nejen u slanΘ lou₧e a p°i lovu n∞jak²ch nanicovat²ch p∙lmetrov²ch tresek.
Jan Nouza
Popisek k fotografii:
1. P°φprava rybß°skΘho nßdobφΦka...