Petr Bro₧: Modrovous, M²tickß bytost (tempera)
T°ikrßt o jednom
Je lΘpe se opot°ebovat ne₧ zreziv∞t.
Jakmile Φlov∞k p°estane pracovat, zaΦne umφrat.
(Sheily Haileyovß)
Kdy₧ nem∙₧eÜ, tak p°idej.
(krΘdo kanoisty Martina Doktora)
B┴SN═K MEZI N┴MI
Ukamenovali proroka
ne kamenem,
ale hovnem.
Nehodili po n∞m
on do n∞j Ülßpl
(a mo₧nß, ₧e ani nebyl)
prorok.
V dubnovΘm Φφsle "M∙₧eÜ" jsem napsal n∞co o souΦasnΘ Φinnosti socioterapeutickΘho klubu "Klubko". Dnes bych se cht∞l vrßtit do minulosti, kterß sahß a₧ do roku 1984. Proto₧e zakladatelΘ naÜeho spoleΦenstvφ z °ad odbornφk∙ skromn∞ poukazujφ na to, ₧e zßsluha o vznik "Klubka" nßle₧φ celΘmu jejich t²mu, zmφnil bych se jmenovit∞ o zaklßdajφcφm Φlenu z °ad pacient∙, Jaroslavu Kocverovi (1943-1995). Byl to prßv∞ on, kdo jako prvnφ p°ijal nabφdku vstoupit do dialogu odbornφk-pacient jako rovnoprßvn² partner.
Jarda pracoval jako d∞lnφk v r∙zn²ch profesφch, p°ed odchodem do plnΘho invalidnφho d∙chodu naposled jako rytec v textilce Tiba. Ka₧d² kdo ho poznal, byl vÜak p°ekvapen Üφ°φ jeho intelektußlnφch zßjm∙, z nich₧ nejv∞tÜφm byla prßv∞ poezie. Sice neb²vß zvykem, aby vzpomφnka na zesnulΘho byla uvedena verÜovan²m Üpr²mem, navφc zcela zjevn∞ ne Φφtankov∞ uhlazen²m. P°esto vÜak jsem se rozhodl p°ipomenout Jardu prßv∞ jeho bßsniΦkou z roku 1965 nebo dokonce 1964, kterß je v jeho sebeironicky nazvanΘ sbφrce "Slßtaniny" uvedena hned jako prvnφ a pravd∞podobn∞ je nejstarÜφ dochovanou Jardovou bßsniΦkou v∙bec. AΦ ne zcela vß₧nß, leccos napovφ o nevÜednφ duÜi naÜeho starΘho p°φtele... Byl up°φmn∞ v∞°φcφm k°es¥anem. Byl bßsnφkem. Bßsnφkem p°es veÜkerou undergroundovou p°φsluÜnost nav²sost cudn²m, nepodbφziv²m a neprovokujφcφm. Hybnou myÜlenkou jeho bßsnφ nenφ hluΦn² protest, ale tichß obava - a prßv∞ proto nejsou ani urΦeny mase Φtenß°∙. Skepse a nejistota prostupujφ jeho mysl i tvorbu. Kam se ubφrß cel² tento sv∞t kalu₧emi prolitΘ krve? A nejsem i jß sßm za n∞j spoluvinen? Pom∙₧e n∞Φemu, budu-li se proti tΘ spoust∞ zla stav∞t anebo je mi souzeno vÜe jen trp∞liv∞ snßÜet?
Byl starostliv²m otecem, demokratem, vlastenecem a p°itom st∞toobΦanem. Narozeniny slavil 7.b°ezna a dbal, aby tato shoda s T.G.Masarykem nebyla jen pouhou nßhodou.
P°es vÜechnu v²jimeΦnost a komplikovanost byl jednφm z nßs. Dalo se s nφm mluvit o vÜem, i o t∞ch nejb∞₧n∞jÜφch ka₧dodennφch starostech. Um∞l trp∞liv∞ poslouchat, poradit, dodat klidu a bod°e rozpt²lit chmury. Dalo se s nφm i jen tak posed∞t u kafe. B²val dobr²m spoleΦnφkem a zb²vß mi jen litovat, ₧e jsem v jeho p°φtomnosti nepobyl Φast∞ji... Jardo, nezapomeneme.
Jan Bßzler
NEBEZPE╚N▌ PACIENT
V Φφsle 44/98 t²denφku T²den vyÜel Φlßnek NebezpeΦn² pacient o nedobrovoln²ch hospitalizacφch duÜevn∞ nemocn²ch. D∞kujeme autorce, panφ Ivan∞ DubnovΘ, za svolenφ ke zve°ejn∞nφ nßsledujφcφch pasß₧φ z jejφch p∙vodnφch materißl∙ k Φlßnku (T²den otiskl zkrßcenou verzi).
JakΘ jsou v souΦasnosti reßlnΘ d∙vody pro nedobrovolnou hospitalizaci? Jak²m zp∙sobem a za jak dlouho soud rozhoduje? Na tyto otßzky jsem se zeptala MUDr.Ji°φho Krombholze, soudnφho znalce, v jeho soukromΘ psychiatrickΘ ambulanci SANIMA. "Pro nßÜ prßvnφ °ßd platφ dv∞ podmφnky, za nich₧ m∙₧e b²t Φlov∞k nedobrovoln∞ dopraven do lΘΦebny a nßsledn∞ hospitalizovßn: nebezpeΦnost sob∞ nebo nebezpeΦnost svΘmu okolφ. Navφc toto nebezpeΦφ musφ b²t aktußlnφ a zjevnΘ, nikoli pouze potencißlnφ", °φkß MUDr. Krombholz. "VÜechny ostatnφ d∙vody jsou podru₧nΘ a prßvn∞ irelevantnφ. Mezi n∞ pat°φ neschopnost pΘΦe o sebe, nebezpeΦφ majetkovΘ ·jmy, pot°eba lΘΦenφ, riziko vß₧nΘho zhorÜenφ stavu a neschopnost Φinit rozhodnutφ o lΘΦb∞." Jakmile p°ijme lΘΦebna pacienta k hospitalizaci, je povinna do Φty°iadvaceti hodin nahlßsit tuto skuteΦnost soudu v mφst∞ p∙sobnosti lΘΦebny. Soud pak musφ vynΘst rozsudek do sedmi dn∙. Pokud uznß hospitalizaci za oprßvn∞nou, urΦφ zßrove≥ dΘlku pacientova pobytu v lΘΦebn∞. Jestli₧e po uplynutφ tΘto doby stßle nenφ mo₧nΘ pacienta propustit, soudnφ °φzenφ pokraΦuje a v tΘto fßzi je p°ibφrßn soudnφ znalec. V den, kdy je pacient p°ijat, posuzujφ jeho stav minimßln∞ dva lΘka°i. Odesφlajφcφ lΘka° a ten, kter² m∞l slu₧bu na p°φjmu v lΘΦebn∞. Pacienta takΘ kontroluje psychiatr, kter² provßdφ vizitu na odd∞lenφ. M∙₧e se stßt, ₧e p°ijφmajφcφ lΘka° neuznß hospitalizaci za nutnou a m∙₧e pacienta odmφtnout.
Jakmile soud obdr₧φ oznßmenφ o pacientov∞ hospitalizaci, zahßjφ se zßstupcem lΘΦebny, pacientem a jeho opatrovnφkem tzv. ╪φzenφ o vyslovenφ p°φpustnosti p°evzetφ nebo dr₧enφ v ·stavu zdravotnickΘ pΘΦe. Toto probφhß ve zn∞nφ ObΦanskΘho soudnφho °ßdu podle zßkona Φ. 99/63 Sb. º 191 a) - g) v platnΘm zn∞nφ.
U nßs zatφm stßle nenφ medicφna chßpßna v prvnφ °ad∞ jako slu₧ba. Psychiatrie stßle nemß vytvo°eny mechanizmy, kterΘ by zajiÜ¥ovaly zp∞tnou vazbu a kontrolu, jak dalece opravdu slou₧φ pot°ebßm sv²ch klient∙. Mnoho lΘka°∙ stßle nechßpe, ₧e mφt tyto mechanizmy nenφ ₧ßdnß ostuda. "P°eva₧ujφcφ paternalistick² systΘm naÜφ psychiatrie nedßvß pacient∙m dostateΦn² prostor, aby mohli zrßt do role dosp∞l²ch lidφ a nutφ je z∙stßvat v pod°φzenΘ, zßvislΘ pozici. Samoz°ejm∞ toto se net²kß vÜech lΘka°∙, nem∙₧eme je hßzet do jednoho pytle", °φkß MUDr. Pfeiffer. Pokud se lΘka°i a ostatnφ personßl budou k Φlov∞ku chovat dosp∞le, pacient bude reagovat stejn∞. Kdy₧ ho ale postavφ do role dφt∞te, budou mφt proti sob∞ malΘ dφt∞. TrucovitΘ, zlobivΘ, leckdy agresφvnφ. LidΘ, kte°φ se dostanou na psychiatrii, jsou Φasto nuceni p°istoupit na hru o pacientech a doktorech. Tato hra mß r∙znΘ varianty, ale v₧dy je doktor ten, kter² vφ vÜechno lΘpe ne₧ pacient. Nap°φklad v Holandsku se pacienti podφlejφ na plßnovßnφ lΘka°sk²ch slu₧eb, na chodu nemocnic, dokonce schvalujφ novΘ °editele psychiatrick²ch za°φzenφ. Za tuto spoluprßci jsou i placeni. Prßv∞ oni fungujφ jako kontrolnφ zp∞tnß vazba a psychiat°i v∞dφ, ₧e je dobrΘ dßt na jejich nßzor. V naÜφ republice vÜak stßle p°evlßdß mφn∞nφ, ₧e reformovat psychiatrii m∙₧e jedin∞ blßzen.
DEKLARACE LIDSK▌CH PR┴V A PSYCHIATRIE
Ji°φ Sotona z Liberce se ve dnech 7.-8.prosince z·Φastnil setkßnφ k padesßtΘmu v²roΦφ p°ijetφ Deklarace lidsk²ch prßv v OSN, a to za oblast psychiatrie. Setkßnφ v polskΘm Krakov∞ bylo sponzorovßno nadacφ pro rozvoj lidsk²ch prßv v psychiatrii z Washingtonu. Z jeho zprßvy vyjφmßme.
"P°ipomn∞li jsme si, ₧e lidskß prßva v psychiatrii, deklarovanß v Listin∞ prßv a svobod a v jin²ch nßrodnφch dokumentech, prost∞ mßme, a to bez ohledu na to, zda jsme si je schopni jφt do knihovny p°eΦφst, Φi zda se na Φtenφ nesoust°edφme nebo Φφst nem∙₧eme anebo jsme t°eba momentßln∞ v kleci. Zda jsme mu₧i, ₧eny, bφlφ, Φernφ, r∙znΘho stßtnφho obΦanstvφ Φi mΘn∞ se vyskytujφcφ sexußlnφ orientace. Prßvo mßme i tehdy, kdy₧ momentßln∞ nemßme t°eba propisovaΦku Φi 4,60 KΦ na znßmku, abychom si (u soudu) post∞₧ovali...
Dßle jsme hovo°ili o tom, ₧e velkΘ koncentraΦnφ blßzince jsou ji₧ v Zßpadnφ Evrop∞ p°e₧itkem. ╚lov∞k nemusφ mφt souΦasn² polovojensk² re₧im, kdy₧ mu nenφ dob°e. Mo₧nß vÜak, ₧e na n∞kterΘ typy pacient∙, kte°φ pak do armßdy stejn∞ v d∙sledku nemoci nejdou, m∙₧e mφt trochu re₧imu v n∞jakΘ okresnφ nemocnici jist² vliv, kdy₧ u₧ nem∙₧eme veÜkerß psychiatrickß odd∞lenφ, kde je tradiΦnφ star² re₧im, mßvnutφm ruky ze systΘmu pΘΦe zcela vyko°enit. Mßvnutφm ruky ne, ale b∞hem n∞kolika m∞sφc∙ musφme s t∞mito obrovsk²mi lΘΦebnami v ╚eskΘ republice n∞co, Pane Bo₧e, ud∞lat!
SYN aneb CO M┘ÄE SV╔POMOC
Mßm dv∞ d∞ti, dvojΦata a za₧ila jsem s nimi ·sm∞vnΘ historky i vypjatΘ situace. Dcera se vdala a mß dvouletΘho chlapeΦka. èestadvacetilet² syn ₧ije s nßmi, rodiΦi.
ProblΘmy s nφm zaΦaly v pubert∞. Potφ₧e s ledvinami, s pßte°φ, potom zm∞na uΦebnφho oboru. Tenkrßt jsme to nezvlßdli. V necel²ch sedmnßcti konstatovala dorostovß lΘka°ka, ₧e jeho projevy nejsou vrtochy puberty, ale t∞₧kß duÜevnφ deprese.
P°e₧ili jsme prvnφ, druhou i t°etφ lΘΦbu, ale nechceme to vzdßt. P°esto₧e je syn invalidnφ, hledßme mo₧nosti zm∞ny i °eÜenφ. Nejsme na to ·pln∞ sami - jsme v kontaktu s Domem duÜevnφho zdravφ v Ostrav∞-Porub∞ (Skautskß 1081). V dennφm stacionß°i si zde vÜimli, ₧e m∙j syn neustßle hledß odpov∞∩ na jedinou otßzku: "Mohu se jeÜt∞ vyuΦit?" Ano, pochopiteln∞ - n∞kde tam se zasekl. Ale co s tφm, kdy₧ je mu Üestadvacet let?
Sprßvn²m zp∙sobem se zeptala naÜe panφ doktorka: "ProΦ mu nevyhov∞t? Zkuste to, zajd∞te, ptejte se. Uvidφme, co se dß d∞lat."
Vydala jsem se do Ükoly za v²chovnou poradkynφ, sd∞lila jsme jφ diagn≤zu i podrobnosti synova aktußlnφho zdravotnφho stavu. Panφ poradkyn∞ mi doporuΦila rekvalifikaci, bylo to samΘ bohu₧el, hledala d∙vody, proΦ mi nevyhov∞t. Se vÜφm vÜudy mi dala vychutnat to, Φemu se °φkß diskriminace. Netrßpila jsem se tφm ale dlouho, jednu cennou informaci jsem p°ece jen zφskala. Pr² jsou p°φpady, kdy je mo₧no ₧ßdat o v²jimku.
Na ÜkolskΘm ·°ad∞ se mi divili, v Φem ₧e spoΦφvß problΘm. Existuje p°ece Ükola pro ₧ßky typu mΘho syna. Jak velkß ·leva to pro mne byla!
Syn se p°ihlßsil na St°ednφ odbornΘ uΦiliÜt∞ pro t∞lesn∞ posti₧enou mlßde₧ v Ostrav∞-Porub∞ (t°.17.listopadu 1123). Zatφm zdßrn∞ zvlßdl prvnφ Φtvrtletφ prvnφho roΦnφku uΦebnφho oboru zpracovatel p°φrodnφch pletiv. UrΦitΘ problΘmy z∙staly, ale takov² je ₧ivot. ProblΘmy mßme na to, abychom je °eÜili. Nevyhneme se jim, ani nenajdeme n∞koho, kdo je vy°eÜφ za nßs.
Moje dcera vylΘtla z hnφzda ve dvaadvaceti, synovi k osamostatn∞nφ nestaΦilo dvacet Üest let. Ale zßle₧φ na tom? Nenφ d∙le₧itΘ, ₧e se v∞ci pohnuly sprßvn²m sm∞rem? Takovß je tedy naÜe svΘpomoc....
EliÜka KuΦajovß
JAK L╔╚═ KAV┴RNA
Mßm-li popsat souΦasnou situaci v kavßrn∞, hrozn∞ se zm∞nilo. Jsou kladeny v∞tÜφ po₧adavky na klienty, celkovΘ vztahy mezi klienty a zßkaznφky se blφ₧φ hodn∞ do b∞₧nΘho provozu, °ekn∞me menÜφ restaurace. Jß jsem zde nap°φklad odboural strach ze zßkaznφk∙, zachßzenφ s pen∞zi, Φekß mne vylad∞nφ kontakt∙ s nad°φzen²mi. Zde se skuteΦn∞ zapotφm, nebo¥ je-li mi spφlßno, odmlouvßm a vztekßm se - a p°ipravuji se o p°φze≥.
D°φve to byla v∞tÜφ "idylka", te∩ se, jak °φkßm, hodn∞ blφ₧φme pom∞r∙m v b∞₧nΘm zam∞stnßnφ. Bude to bolet, ale je to tak dob°e. Nebo¥ navφc zφskanΘ schopnosti, a¥ se jednß o cokoliv, pou₧ijeme i jinde, vÜe sm∞°uje k nßstupu do b∞₧nΘ prßce, kde si nemusφme nic nalhßvat o tvrd²ch pom∞rech. Mohu uvΘst sebe jako p°φklad. Mßm lehkou mozkovou dysfunkci, tedy zßle₧itost d∞tstvφ, kterß se odbourßvß, jak jsem se dozv∞d∞l, prßv∞ soustavn²m uΦenφm dovednostφ.
Zkuste si p°edstavit pro nßzornost Φlov∞ka, kter² dejme tomu nenφ schopen zametat. Nastoupφ jako uklφzeΦ do zam∞stnßnφ, je peskovßn pro neschopnost a nßsledn∞ po m∞sφci vyhozen, ale za tu dobu se stihl s koÜt∞tem nauΦit zachßzet a pro p°φÜt∞ vφ, ₧e dokß₧e kdekoliv zametat.
I kdy₧ je problΘmem zmφn∞nΘ p°φÜtφ pracovnφ uplatn∞nφ, jsem jinak spokojen, jen platy by se mohly pro ty nejlepÜφ trochu zvednout. P°eji vÜem zdar do novΘho roku, hodn∞ sil (budeme je pot°ebovat) a kavßrn∞ dlouhß lΘta.
Pavel Szßnt≤
P.S. P°edstφrat se nemß... Pavlova vzpomφnka byla napsßna p°ed rokem a novoroΦnφ p°ßnφ se t²kalo roku devadesßtΘho osmΘho. V kv∞tnu lo≥skΘho roku p°estal b²t Pavel klientem Kavßrny na p∙l cesty, ovÜem trvalΘ zam∞stnßnφ nezφskal. MarnΘ sna₧enφ? B∞hem obdobφ prßce v kavßrn∞ zφskat Pavel osv∞dΦenφ jako masΘr a alespo≥ neformßln∞ zam∞stnan² je. Po dohod∞ s ╚erven²m k°φ₧em a jin²mi organizacemi obchßzφ socißlnφ za°φzenφ a za drobnΘ odm∞ny poskytuje svΘ slu₧by star²m nebo duÜevn∞ nemocn²m lidem. Moc nebo mßlo? Pro mne je to p°φb∞h s happy-endem.
(mp)
PODZIM
(Ivanu Wernischovi)
A umφrati s podzimem
OdlΘtat jako ta₧nφ ptßci
Ten pocit
Co se ka₧d²m rokem vracφ
Pomalu umφrat
Jak post°elenß zv∞°
Co na spadlΘm listφ vykrvßcφ
Z∙stat jak
Opadan² strom
Co Φas a prostor ztrßcφ
A Φekat
NekoneΦn∞ Φekat
A₧ proces zrozenφ
Se vracφ...
Jaroslav Kocvera
DOPIS
Mil² dopis p°iÜel koncem zß°φ z MladoΦova, uve°ej≥ujeme jej jen s mal²mi ·pravami.
Vß₧enß redakce, odebφrßm VaÜe noviny n∞kolik let. Dnes jsem dostal devßtΘ Φφslo. Velmi rßd jsem v n∞m uvφtal rubriku o duÜevnφm zdravφ. TakΘ jsem duÜevn∞ nemocn² Φlov∞k, a proto invalidnφ d∙chodce. Rßd se v∞nuji duchovnφm Φinnostem, co₧ mi takΘ pomßhß najφt smysl ₧ivota a neztrßcet nad∞ji v hodnotn² ₧ivot, i kdy₧ mnozφ mne opustili a posmφvali se mi, ale p°es vÜechny problΘmy jsem dokßzal, ₧e ₧ivot mß smysl, kdy₧ je urΦen k jednomu cφli.
Abych se s Vßmi pod∞lil o moji tvorbu, posφlßm Vßm jednu bßsniΦku. (Tu mo₧nß otiskneme p°φÜt∞. Pozn. red.)
P°eji vÜem nemocn²m jednu radu. Kdy₧ chceÜ lΘΦit t∞lo, zaΦni duÜφ (pravidlo star²ch Φφnsk²ch lΘka°∙).
VßÜ Φtenß° Pavel Jßna, MladoΦov
TELEGRAFICKY
- Zakladatelce a p°edsedkyni libereckΘho Fokusu MYklub MUDr.Michaele PetiÜkovΘ se koncem °φjna narodil syn TomßÜ. Blahop°ejeme.
- 15.°φjna 1998 se v ┌stφ uskuteΦnila ji₧ Φvtrtß konference zßstupc∙ svΘpomocn²ch skupin zab²vajφcφ se Φinnostφ a perspektivami svΘpomoci v ╚eskΘ republice. P°φÜtφ, jarnφ, setkßnφ se plßnuje do HavlφΦkova Brodu.
- Den, kter² vejde do historie? P∞t pacientsk²ch aktivist∙ mß 6.ledna 1999 vystoupit na p∙d∞ PsychiatrickΘ spoleΦnosti, aby (poprvΘ!) p°ednesli svΘ nßzory p°φtomn²m lΘka°∙m - psychiatr∙m.
prosinec 1998, (mp)
M═STO TIR┴ÄE
Milφ Φtenß°i "Klubu pro duÜevnφ zdravφ",
nad strßnkou s problematikou duÜevnφho zdravφ a duÜevnφ nemoci se schßzφme dnes u₧ po ÜestΘ. D∞kuji Φtenß°∙m za p°φze≥ a autor∙m za p°φsp∞vky.
Myslφm, ₧e nejd∙le₧it∞jÜφ na tΘto klubovΘ strßnce je prßv∞ to, ₧e lidΘ s nejr∙zn∞jÜφmi psychick²mi potφ₧emi a problΘmy pφÜφ sami o sob∞ a pro sebe a moc si p°eju, aby to tak bylo i nadßle. P°φsp∞vky p°ichßzejφ, ale Φasto je t°eba je upravovat, p°edevÜφm zkracovat, je t°eba brßt ohled na nevelk² rozsah "Klubu".
Dovolte, abych shrnula n∞kterΘ zßsady a "pravidla dobrΘ spoluprßce":
- P°φsp∞vky do "Klubu" (nebo p°φpadn∞ ohlasy) adresujte do Centra pro rozvoj pΘΦe o duÜevnφ zdravφ (ing.P°ibylovß), 170 00 Praha 7, Kamenickß 25.
- Sna₧te se, aby VaÜe p°φsp∞vky nebyly delÜφ ne₧ 25 - 30 °ßdek, pokuste se psßt ·sporn∞.
- Vφtßme: p°φsp∞vky profesionßl∙, verÜe dobrΘ ·rovn∞ a technicky kvalitnφ snφmky (bez nßroku na vrßcenφ).
- M∞jte na pam∞ti, ₧e korektnφ autor zasφlß sv∙j p°φsp∞vek v₧dy pouze jednΘ redakci (nikoliv n∞kolika redakcφm zßrove≥).
- P°edpoklßdßme, ₧e dalÜφ "Klub" by mohl vyjφt v dubnu, NAPIèTE!
è¥astn² nov² rok vÜem !
Martina P°ibylovß