Slepecke muzeum

Z historie slepeckeho hnuti u nas

V 19. stol. vznika mnoho obcanskych sdruzeni - spolku. Podobne i spolky pro peci o nevidome. Mimo vychovne-vzdelavacich ustavu pro nevidome to v ceskych zemich byly: Spolek Utulna cisare Frantiska Josefa, Praha - 1888, ktery v Praze r. 1893 zalozil azyl pro nevidome nazvany Francisco Josephinum - palatu; Spolek pro podporu slepych na Morave a ve Slezsku, Brno - 1898. K jeho zalozeni dal podnet reditel brnenskeho ustavu pro nevidome Frantisek Pavlik. Spolek podnitil cinnost brnenskych zen, ktere se pricinily o zalozeni utulny pro divky nemecke narodnosti. Nejdrive v najemnich prostorach, pozdeji v ucelove postavene budove.

20. stol.: Spolek ve Slezsku - 1903. S jeho zalozenim je rovnez spojeno jmeno Fr. Pavlika; Spolek Seylivalterovy utulny - 1905, ktery otevrel v Praze utulnu pro nevidome zeny; Spolek pro podporu nemeckych slepcu v Cechach - 1908;

V ceskych zemich v r. 1902 byly tri vychovne vzdelavaci ustavy. V Praze, Hradcansky a Klaruv, (oba soukrome) a v Brne, (zemsky). V techto ustavech se vsak nevidomi pripravovali velmi nedostatecne. Chovanci ustavu vetsinou odchazeli bud do svych rodnych obci nebo do zaopatrovacich ustavu. Zeny pak do utulny v Brne-Cernych polich a pozdeji do utulny slepych divek na Kampe v Praze a take do utulny v Brandyse nad Labem. Ti nevidomi, na nez nezbylo misto v zaopatrovacich ustavech, se zivili zebranim na poutich a pod. Mnozi prodavali sve vyrobky, hrali pri ruznych prilezitostech atd. Jen velmi malo nevidomych se osamostatnilo a vydelavalo si vlastni praci. Byli to predevsim zrucni remeslnici, ladici klaviru, ucitele hudby a reci a jini.

Tento neudrzitelny stav tezce nesl nevidomy lidovy hudebnik a ladic pian Antonin Ruzicka. S nekolika nevidomymi se radil zda, by nebylo dobre zalozit organizaci, ktera by pracovala pro nevidome v ceskych zemich. Pozdeji utvorili pripravny vybor a vypracovali navrh stanov, ktery dali ke schvaleni uradum. Po jeho schvaleni byla svolana prvni radna ustavujici valna hromada Podpurneho spolku samostatnych slepcu pro ceske zeme se sidlem v Praze. Predsedou spolku byl zvolen Antonin Ruzicka.

Podpurny spolek si mimo jine vytkl za ukol zarazovani nevidomych do pracovniho procesu, obstaravani surovin a pomucek a take ziskavani financnich prostredku. Spolek vsak nebyl oblibeny u tehdejsich ustavu. Ty v nem videli konkurenta a proto nevidomi, kteri byli chovanci ustavu, starsi 18 let, nesmeli byt jeho cleny.

Clenove Podpurneho spolku usilovali o zalozeni ceskeho vychovavaciho ustavu slepcu. Spisovatel L. Celakovsky, s nimz se stykali, mel velky vliv na zemskem urade v Praze prislibil, ze vec s prislusnymi lidmi, Janem Deylem a Dr. Antoninem Tumou projedna.

V r. 1909 byl tedy zalozen Zemsky spolek pro vychovu a zaopatrovani slepcu v Praze, ktery pak o rok pozdeji otevrel Deyluv ustav pro slepe v dome u Sedmi certu na Male strane (Maltezske nam). Ale i tento ustav byl soukromy.

V r. 1908 byl zalozen spolek Seywalterova utulna slepych divek v Praze, ktery otevrel o dva roky pozdeji ustav na Kampe. V r. 1927 byl otevren pobocny ustav v Brandyse nad Labem.

Do roku 1915 nemeli nevidomi zadny casopis, ktery by je informoval nejen o deni v jejich hnuti u nas i v zahranici, ale take o jinych zajimavostech. Proto ve zminenem roce byl ustaven spolek Cesky slepecky tisk, ktery v r. 1916 vydal svou prvni ceskou knihu nazvanou Jitrenka a v r. 1917 zacal vydavat prvni cesky psany casopis, tisteny v Braillove pismu, Zora (vychazi dodnes). V r. 1926 byla slepecka knihovna pojmenovana po K. M. Macanovi.

Ke konci prvni svetove valky zridil Podpurny spolek prvni nakupnu surovin a jineho zbozi a byli v r. 1919 prestehovany do byvaleho zajateckeho tabora v Moravske Trebove. Vedli je samotni nevidomi. V temze roce byl ustaven spolek Sdruzeni samostatnych nevidomych v Brne, ktery se pak v r. 1928 stal pobocnym spolkem Podpurneho spolku samostatnych slepcu.

V r. 1919 byl existujici Podpurny spolek samostatnych slepcu prejmenovan na Podpurny spolek samostatnych slepcu pro Ceskoslovenskou republiku se sidlem v Praze. V nove Ceskoslovenske republice se ziskavali pracovni prilezitosti pro nevidome bohuzel jen velmi zridka. O dva roky pozdeji doslo k utvoreni Svazu slepeckych spolku, jehoz prvnim starostou se stal nadporucik Machaty, pozdeji K. M. Macan. Pro nezajem spolku sdruzenych ve svazu po kratkem case jeho cinnost zanikla. Znovu obnovena byla v r. 1937. Starostou byl tehdy zvolen Karel Jelinek, jednatelem Karel Hajek. V tehdejsi CSR se stali cleny take ustavy slepcu, takze svaz byl prejmenovan na Svaz slepeckych spolku a ustavu.

V r. 1922 byl V Brne zalozen Spolek pece o slepe na Morave a ve Slezsku. Vydrzoval slepecke dilny v Chrlicich u Brna a v r. 1924 starobinec slepcu v Novych Hvezdlicich na Morave. V r. 1926 otevrel v Brne Opatrovnu a materskou skolu pro nevidome. Mela odd. pro nevzdelavatelne nevidome deti a odd. pro pripravu na skolni dochazku. Pomery zde vsak byly vice nez neutesene.

V r. 1925 byla postavena slepecka domovina v Novych Vysocanech, kam prestehovali dilny a sklady z Moravske Trebove a pro zamestnance a nekolik samostatnych rodin nevidomych byty. V r. 1945 pri naletu na Prahu byla domovina bombardovanim znicena. Jako nahradu obdrzeli nevidomi po valce budovu Krakovske ul. v Praze.

V letech 1946-47 vytvorili tehdejsi funkcionari stanovy Svazu ceskoslovenske pece o slepe, v nemz mela byt soustredena veskera pece o nevidome u nas. Po unoru r. 1948 byla utvorena celostatni vseinvalidni organizace. V r. 1949 byla vytvorena Ustredni jednota invalidu(UJI), ktera prevzala vsechny stavajici organizace nevidomych i jinych vad.

V te dobe vzniklo vyrobni druzstvo invalidu Druteva, ktere prevzalo vsechny dilny v Praze, Brne a Usti nad Labem. Ustavy a skoly pro nevidome a jina zarizeni prevzal stat do sve pece. V r. 1952 UJI presla do noveho Svazu Ceskoslovenskych invalidu, ktery pusobil az do r. 1990.

Po roce 1990 vznika mnoho obcanskych sdruzeni, ktere se bud specifikuji na sluzby pro urcity typ zdravotne postizenych nebo pusobi se svymi sluzbami v urcitem regionu. Jejich vznik byl ve vetsine pripadu motivovan nespokojenosti s cinnosti a sluzbami, ktere nabizel tehdejsi Svaz invalidu, v letech 1949 - 1989 jedina organizace sdruzujici a hajici zajmy zdravotne postizenych obcanu. Samotny Svaz invalidu se na jare 1990 transformoval na Sdruzeni zdravotne postizenych. Jednim ze ctyr clenu tohoto sdruzeni se stava Spolecnost nevidomych a slabozrakych v CR.

Avsak o nekolik mesicu drive, dne 3.12.1989 vznikla nova nezavisla organizace sdruzujici tezce zrakove postizene obcany, Ceska unie nevidomych a slabozrakych CR. Do jejich rad vstupovali predevsim mladi a ambiciozni lide, kteri zacali jako prioritni ukol budovat sit odbornych stredisek, poskytujici nevidomym a slabozrakym obcanum sirokou skalu sluzeb. Jedna se predevsim o sit ambulantnich stredisek Tyfloservis, ktera se dnes sklada z 11 regionalnich pracovist, predevsim v byvalych krajskych a v nekterych okresnich mestech. Soucasti Tyfloservisu je i Multihandicap Centrum, ktery se v Praze a ve vybranych strediscich Tyfloservisu stara o obcany s vice vadami, z nichz jedna je zrakova. Ceska unie nevidomych a slabozrakych vybudovala Rehabilitacni a rekvalifikacni stredisko Dedina v Praze, Stredisko pro odstranovani archtiktonickych barier, Strediska pomucek, Stredisko informatiky, Stredisko pro vycvik vodicich psu v Praze Jinonicich a pod jeji zastitou take vzniklo Slepecke muzeum v Brne.

Spolecnost nevidomych a slabozrakych v CR jako soucast Sdruzeni zdravotne postizenych ve zdrave konkurenci zaklada sit stredisek Tyflokabinet, ktere provozovaly take sluzby pro zrakove postizene v oblasti pomucek a zakladni socialni rehabilitace.

Obe organizace provozovaly spolkovou cinnost a mely po cele republice sve zakladni a okresni organizace, ktere svou cinnosti doplnovaly praci odbornych stredisek. V roce 1996 obe organizace jednaji o slouceni, ke kteremu doslo dne 16.6.1996 na slucovacim sjezdu v Hradci Kralove (viz Informace o SONS). Sjednocena organizace nevidomych a slabozrakych CR zahajila svuj provoz dne 1.1.1997. V prvnich mesicich cinnosti SONS dochazi ke koordinaci jednotlivych sluzeb byvalych organizaci, ktere se prekryvaly (viz. odborna strediska SONS). Soucasti nove organizace se stava i redakce casopisu Zora, ktery vychazi od roku 1917. Zcela novymi odbornymi pracovisti v nove organizaci se stavaji Stredisko socialne pravniho poradenstvi a asistentske sluzby, ktere navazalo na zkusenosti v teto oblasti v minulem obdobi a sjednotilo metody prace, Stredisko integracnich aktivit a podpory pracovniho uplatneni, ktere pusobi predevsim jako sit odbornych koordinacnich pracovist mezi spolkovou cinnosti a praci odbornych stredisek. K uplnemu fungovani celorepublikove pusobici organizace, ktera nema ve sve podobe v Evrope a mozna ani ve svete obdobu, prispivaji i dalsi pracoviste: Oddeleni mezinarodnich vztahu a kultury, Oddeleni zdroju a propagace, Pravni oddeleni, Ekonomicke oddeleni a Sekretariat prezidenta SONS. Vsechna odborna strediska a oddeleni SONS svou cinnosti tvori komplex ucelene rehabilitace tezce zrakove postizenych obcanu v Ceske republice.

Eliska Hlusi
reditelka Slepeckeho muzea v Brne
tel./zazn.: 05 / 412 40 419