Prehled zakladnich socialnepravnich informaci pro nevidome a slabozrake obcany

Stredisko socialnepravniho poradenstvi Sjednocene organizace nevidomych a slabozrakych zpracovalo pro potreby vsech zrakove postizenych obcanu prehled nejdulezitejsich socialnepravnich informaci, ktere s timto zavaznym zdravotnim postizenim uzce souviseji.

Potreba dalsiho aktualizovaneho vydani tohoto materialu je dana skutecnosti, ze v pravnich predpisech, ktere se vztahuji k teto problematice, doslo v prubehu roku 1996 a 1997 k mnoha vyraznym legislativnim upravam, a to zejmena v souvislosti s prijetim novel zakona o duchodovem pojisteni, zakona o statni socialni podpore a dalsi vyznamne novely vyhlasky MPSV c. 182/1991 Sb.

Na zaklade pozadavku klientu je tato prirucka nove rozsirena take o kapitoly tykajici se tvorby bezbarieroveho prostredi, problematiky najemnich vztahu a vybirani mistnich poplatku.

Ucelem predlozeneho informativniho prehledu je poskytnout vsem nevidomym a slabozrakym obcanum zakladni informace o jejich narocich, pravech i povinnostech v oblasti socialnepravni. Hlavnim cilem je posilovat jejich pravni vedomi a predat jim potrebne znalosti k tomu, aby jako suverenni obcane byli schopni spravovat sve zalezitosti kvalifikovane a co nejvice samostatne.

Upozornujeme, ze tento material ma poslouzit jako zakladni prehled. K hlubsimu a podrobnejsimu seznameni s pravni problematikou vztahujici se k obcanum se zdravotnim postizenim je pak nezbytne podrobneji prostudovat vsechny relevantni pravni predpisy, na ktere odkazujeme v nasledujicich kapitolach.

II. VYMEZENI ZAKLADNICH POJMU A DEFINIC VZTAHUJICICH SE K OBCANUM SE ZRAKOVYM POSTIZENIM

V teto kapitole upozornujeme na nejdulezitejsi pojmy a definice z pohledu nevidomych a slabozrakych obcanu. S vetsinou techto pojmu se setkate nebo na ne budeme odkazovat i v nasledujicich kapitolach tohoto materialu.

1. PLNA INVALIDITA

Definice plne invalidity je stanovena v § 39 zakona c. 155/1995 Sb., o duchodovem pojisteni, v platnem zneni:

Pojistenec je plne invalidni, jestlize z duvodu dlouhodobe neprizniveho zdravotniho stavu

a) poklesla jeho schopnost soustavne vydelecne cinnosti nejmene o 66 %, nebo

b) je schopen pro zdravotni postizeni soustavne vydelecne cinnosti jen za zcela mimoradnych podminek.

Pri urcovani poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti pojistence se vychazi z jeho zdravotniho stavu dolozeneho vysledky funkcnich vysetreni a z jeho schopnosti vykonavat prace odpovidajici zachovanym telesnym, smyslovym a dusevnim schopnostem, s prihlednutim k vydelecnym cinnostem, ktere vykonaval predtim, nez k takovemu poklesu doslo, a k dosazenemu vzdelani, zkusenostem a znalostem; pritom se bere v uvahu, zda jde o zdravotni postizeni trvale ovlivnujici schopnost vydelecne cinnosti pojistence, zda a jak je pojistenec na sve zdravotni postizeni adaptovan, a moznost rekvalifikace pojistence na jiny druh vydelecne cinnosti, nez dosud vykonaval.

Zpusob posouzeni a procentni miru poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti a okruh zdravotnich postizeni umoznujicich soustavnou vydelecnou cinnost jen za zcela mimoradnych podminek upravuje provadeci vyhlaska MPSV c. 284/1995 Sb., v platnem zneni.

V priloze c. 2 teto vyhlasky, ktera stanovi pokles miry schopnosti soustavne vydelecne cinnosti, jsou zrakova postizeni klasifikovana nasledujicim zpusobem:

Kapitola VII - SMYSLOVE ORGANY

ODDIL A - ZRAK

Obecne posudkove zasady:

Mira poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti se stanovi podle ostrosti zrakove dosazene s korekci do blizka i do dalky, zorneho pole a pripadnych potizi s prihlednutim k intelektovym schopnostem ci postizeni sluchu.

Druh zdravotniho postizeni Mira poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti v %

1. Stredni slabozrakost 15 - 20

(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 6/18 (0,30) - minimum rovne nebo lepsi nez 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakoveho postizeni 1)Posudkove hledisko: V pripade, ze rozsah a tize zdravotniho postizeni odpovida kriteriim prilohy c. 4, postupuje se podle teto prilohy.

2. Silna slabozrakost 35 - 40

(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 6/60 (0,10) - minimum rovne nebo lepsi nez 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakoveho postizeni 2)Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 4.

3. Tezce slaby zrak 45 - 60

(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 3/60 (0,05) - minimum rovne nebo lepsi nez 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakoveho postizeni 3) Posudkove hledisko: V pripade, ze rozsah a tize zdravotniho postizeni odpovida kriteriim prilohy c. 4, postupuje se podle teto prilohy.

4. Prakticka nevidomost

(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci 1/60 (0,02),1/50 az svetlocit nebo omezeni zorneho pole do 5 stupnu kolem centralni fixace, i kdyz centralni ostrost neni postizena, kategorie zrakoveho postizeni 4) Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 3.

5. Uplna nevidomost

(ztrata zraku zahrnujici stavy od naproste ztraty svetlocitu az po zachovani svetlocitu s chybnou svetelnou projekci, kategorie zrakoveho postizeni 5) Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 3.

6. Vady zorneho pole

a) mensi sektorove defekty zorneho pole 5 - 15

b) uplne polovicni nebo kvadrantove vypady oboustranne 20 - 25

c) koncentricke zuzeni oboustranne 45 - 60

omezeni zorneho pole na 10 - 5 stupnu kolem centralni fixace bez ohledu na zrakovou ostrost odpovida kategorii zrakoveho postizeni 3 - tezce slaby zrak (zrakova ostrost neni postizena)

d) centralni skotomy snizujici podstatne zrakovou ostrost zejmena do blizka (nemoznost cteni tisku bezne velikosti) 15 - 30

7. Ztrata jednoho oka (urazove etiologie) 20 - 30

pri zachovane zrakove funkci na druhem oku

8. Obrna horniho vicka s uplnym uzaverem ocni sterbiny 10 - 15

prip. blepharospasmus, paraspasmus facialis, lagophtalmus

9. Obrny ocnich svalu na jednom oku, 10 - 15

jestlize oko musi byt vylouceno z videni

10. Jine poruchy videni

a) trvala diplopie pri pohledu primo vpred 10 - 30

b) ztrata binokularniho videni 10

11. Jine poruchy a nemoci oka

11.1. Lehke, ustalene formy bez omezeni funkce oka 5 - 15

11.2.Lehke, vlekle nebo ustalene formy castecne poskozujici funkci oka, ktere maji vliv na pracovni zarazeni

a) jednostranne 20 - 30

b) oboustranne 40 - 50

11.3.Tezke, vlekle, leceni vzdorujici formy, trvale poskozujici zrakove funkce

a) jednostranne 40 - 50

b) oboustranne 60 - 80

12. Stavy po nitroocnich operacich, stavy po implantaci cocky

a) ustalene formy bez omezeni zrakovych funkci 10

b) ustalene formy s pooperacnimi funkcnimi nasledky Posudkove hledisko: Mira poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti se posuzuje podle pretrvavajici poruchy ostrosti zrakove dosazene s korekci a prip. potizi

13. Nadory oka

a) enukleace bulbu pri probihajicim onkologickem leceni 80

b) po dosazeni stabilizace zdravotniho stavu 30 - 50

(zpravidla po dvou letech)

c) nelecitelne formy 90

Druh zdravotniho postizeni	Mira poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti v %
1. Stredni slabozrakost	15 - 20
(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 6/18 (0,30) - minimum rovne nebo lepsi nez 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakoveho postizeni 1)Posudkove hledisko: V pripade, ze rozsah a tize zdravotniho postizeni odpovida kriteriim prilohy c. 4, postupuje se podle teto prilohy.
2. Silna slabozrakost	35 - 40
(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 6/60 (0,10) - minimum rovne nebo lepsi nez 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakoveho postizeni 2)Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 4.
3. Tezce slaby zrak	45 - 60
(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci: maximum mensi nez 3/60 (0,05) - minimum rovne nebo lepsi nez 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakoveho postizeni 3) Posudkove hledisko: V pripade, ze rozsah a tize zdravotniho postizeni odpovida kriteriim prilohy c. 4, postupuje se podle teto prilohy.
4. Prakticka nevidomost
(zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci 1/60 (0,02),1/50 az svetlocit nebo omezeni zorneho pole do 5 stupnu kolem centralni fixace, i kdyz centralni ostrost neni postizena, kategorie zrakoveho postizeni 4) Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 3.
5. Uplna nevidomost
(ztrata zraku zahrnujici stavy od naproste ztraty svetlocitu az po zachovani svetlocitu s chybnou svetelnou projekci, kategorie zrakoveho postizeni 5) Posudkove hledisko: Toto zdravotni postizeni se posuzuje podle prilohy c. 3.
6. Vady zorneho pole
a) mensi sektorove defekty zorneho pole	5 - 15
b) uplne polovicni nebo kvadrantove vypady oboustranne	20 - 25
c) koncentricke zuzeni oboustranne	45 - 60
omezeni zorneho pole na 10 - 5 stupnu kolem centralni fixace bez ohledu na zrakovou ostrost odpovida kategorii zrakoveho postizeni 3 - tezce slaby zrak (zrakova ostrost neni postizena)
d) centralni skotomy snizujici podstatne zrakovou ostrost zejmena do blizka (nemoznost cteni tisku bezne velikosti)	15 - 30
7. Ztrata jednoho oka (urazove etiologie)	20 - 30
pri zachovane zrakove funkci na druhem oku
8. Obrna horniho vicka s uplnym uzaverem ocni sterbiny	10 - 15
prip. blepharospasmus, paraspasmus facialis, lagophtalmus
9. Obrny ocnich svalu na jednom oku,	10 - 15
jestlize oko musi byt vylouceno z videni
10. Jine poruchy videni
a) trvala diplopie pri pohledu primo vpred	10 - 30
b) ztrata binokularniho videni	10
11. Jine poruchy a nemoci oka
11.1. Lehke, ustalene formy bez omezeni funkce oka	5 - 15
11.2.Lehke, vlekle nebo ustalene formy castecne poskozujici funkci oka, ktere maji vliv na pracovni zarazeni
a) jednostranne	20 - 30
b) oboustranne	40 - 50
11.3.Tezke, vlekle, leceni vzdorujici formy, trvale poskozujici zrakove funkce
a) jednostranne	40 - 50
b) oboustranne	60 - 80
12. Stavy po nitroocnich operacich, stavy po implantaci cocky
a) ustalene formy bez omezeni zrakovych funkci	10
b) ustalene formy s pooperacnimi funkcnimi nasledky Posudkove hledisko: Mira poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti se posuzuje podle pretrvavajici poruchy ostrosti zrakove dosazene s korekci a prip. potizi
13. Nadory oka
a) enukleace bulbu pri probihajicim onkologickem leceni	80
b) po dosazeni stabilizace zdravotniho stavu	30 - 50
(zpravidla po dvou letech)
c) nelecitelne formy	90

V priloze c. 3 teto vyhlasky jsou vyjmenovana zdravotni postizeni, pri kterych je umozneno vykonavat soustavnou vydelecnou cinnost za zcela mimoradnych podminek.

Jedna se o nasledujici zdravotni postizeni:

1.Uplna nevidomost obou oci (kategorie 5 dle klasifikace Svetove zdravotnicke organizace) - ztrata zraku zahrnujici stavy od naproste ztraty svetlocitu az po zachovani svetlocitu s chybnou svetelnou projekci

2. Prakticka nevidomost obou oci (kategorie 4 dle klasifikace SZO) - zrakova ostrost s nejlepsi moznou korekci 1/60, 1/50 az svetlocit nebo omezeni zorneho pole do 5 stupnu kolem centralni fixace, i kdyz centralni ostrost neni postizena

3. Amputacni ztrata obou dolnich koncetin v berci a vyse

4. Amputacni ztrata obou hornich koncetin v zapesti a vyse

5. Amputacni ztrata jedne horni a jedne dolni koncetiny

6.Ochrnuti dvou koncetin (hemiplegie, paraplegie, tezka hemipareza a tezka parapareza)

7. Zdravotni postizeni zpusobujici imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkazana na vozik pro invalidy

8.Stredni mentalni retardace (IQ 35 - 49)

9.Tezke formy dusevnich onemocneni provazene castymi atakami a opakovanym ustavnim lecenim, se zavaznym postprocesualnim defektem a s tezkym narusenim osobnosti

10.Tezce slaby zrak spolu s tezkou nedoslychavosti, popripade uplnou nebo praktickou hluchotou

Poznamka: Klasifikaci SZO se rozumi Mezinarodni statisticka klasifikace nemoci a pridruzenych zdravotnich problemu ve zneni 10. decenalni revize schvalene Svetovou zdravotnickou organizaci.

Podle zakona o duchodovem pojisteni splni pojistenec podminky naroku na plny invalidni duchod, jestlize se stal

a) plne invalidnim a ziskal potrebnou dobu pojisteni, pokud nesplnil ke dni vzniku plne invalidity podminky naroku na starobni duchod nebo

b) plne invalidnim nasledkem pracovniho urazu.

Podle § 42 tohoto zakona ma na plny invalidni duchod narok tez osoba, ktera dosahla aspon 18 let veku, ma trvaly pobyt na uzemi Ceske republiky a je plne invalidni, jestlize plna invalidita vznikla pred dosazenim 18 let veku a tato osoba z duvodu dlouhodobe neprizniveho zdravotniho stavu nemohla byt ucastna pojisteni.

2. CASTECNA INVALIDITA

Castecna invalidita je definovana v § 44 zakona o duchodovem pojisteni, kde je stanoveno, ze pojistenec je castecne invalidni, jestlize z duvodu dlouhodobe neprizniveho zdravotniho stavu poklesla jeho schopnost soustavne vydelecne cinnosti nejmene o 33 %.

Zpusob posouzeni a procentni miru poklesu schopnosti soustavne vydelecne cinnosti stanovi (obdobne jako u plne invalidity) provadeci vyhlaska c. 284/1995 Sb., v platnem zneni.

Pojistenec je castecne invalidni tez tehdy, jestlize mu dlouhodobe nepriznivy zdravotni stav znacne ztezuje obecne zivotni podminky. Okruh zdravotnich postizeni znacne ztezujicich obecne zivotni podminky je stanoven v priloze c. 4 vyse citovane vyhlasky.

ZDRAVOTNI POSTIZENI ZNACNE ZTEZUJICI OBECNE ZIVOTNI PODMINKY

A. Zdravotni postizeni znacne ztezujici obecne zivotni podminky jsou:

1. Zdravotni postizeni ortopedicka:

a)ztrata uchopove schopnosti na podklade chybeni nebo ztuhlosti vsech prstu jedne ruky nebo nekolika prstu obou rukou, nebo rozsahlejsi amputacni ztraty horni koncetiny

b)podstatne omezeni funkce paze pro ztuhlost nebo kontrakturu loketniho nebo ramenniho kloubu v nepriznivem postaveni

c)omezena schopnost chuze po amputaci nohy v kloubu Chopartove (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsahlejsi amputacni ztrate

d)zkraceni dolni koncetiny o 10 cm a vice, bez ohledu na puvod tohoto zkraceni, nebo pakloub dlouhych kosti koncetin

e)ankyloza (ztuhnuti) kycelniho nebo kolenniho kloubu v nepriznivem postaveni, podstatne ztezujici chuzi

f)soucasne ztuhnuti nekolika useku patere, napr. pri pokrocilych formach Bechterevovy nemoci

g)tezke kyfoskoliozy

h)hypofyzarni nanismus nebo chondrodystrofie, pokud telesna vyska postizeneho nepresahuje 120 cm

2. Zdravotni postizeni chirurgicka:

a) umele vyusteni traviciho nebo mocoveho traktu na povrchu tela

b) stavy po vyneti hrtanu

c) rozsahla, esteticky znacne zavazna postizeni hlavy nebo krku

d) odkazanost na prijem tekute potravy pro defekt celisti znemoznujici zvykani, nebo pro strikturu (zuzeni) jicnu

3. Zdravotni postizeni nervova:

a) uplne ochrnuti (plegie) jedne koncetiny

b) trvala afazie (ztrata reci)

4. Zdravotni postizeni smyslova:

a) oboustranna uplna nebo prakticka hluchota

b) snizeni zrakove ostrosti obou oci nebo lepe vidiciho oka na 6/36 a mene s odpovidajicim snizenim zrakove ostrosti do blizka, bez ohledu na puvod teto vady (hodnocene s brylovou korekci)

c) koncentricke zuzeni zorneho pole obou oci pod 20 stupnu, nebo jedineho funkcne zdatneho oka pod 45 stupnu

B. Zdravotnimi postizenimi znacne ztezujicimi obecne zivotni podminky jsou tez zdravotni postizeni neuvedena v pismenu A, jejichz dusledky jsou obdobne zdravotnim postizenim uvedenym v pismenu A; za takova zdravotni postizeni se vsak nepovazuji zdravotni postizeni, ktera se neprojevuji zjevnymi chorobnymi priznaky (napr. nemoci vnitrni, nemoci dusevni vcetne defektu intelektu, degenerativni zmeny pohyboveho ustroji).

Pojistenec tedy splnuje podminky naroku na castecny invalidni duchod, jestlize se stal castecne invalidnim

a) a ziskal potrebnou dobu pojisteni, nebo

b) castecna invalidita vznikla nasledkem pracovniho urazu.

3. DLOUHODOBE TEZCE ZDRAVOTNE POSTIZENE DITE VYZADUJICI MIMORADNOU PECI

Vymezeni tohoto pojmu upravuje v § 1 vyhlaska MPSV c. 284/1995 Sb., v platnem zneni, kterou se provadi zakon o duchodovem pojisteni. Toto vymezeni je dulezite zejmena pri zapoctu nahradnich a vyloucenych dob pro ucely duchodoveho pojisteni a pri uplatnovani naroku na prispevek pri peci o blizkou a jinou osobu.

Za dlouhodobe tezce zdravotne postizene dite se povazuje dite, jehoz zdravotni postizeni uvedene v priloze c.1, ktera je soucasti teto vyhlasky, ma podle poznatku lekarske vedy trvat dele nez jeden rok.

Mimoradnou peci o dlouhodobe tezce zdravotne postizene dite se rozumi soustavna individualne poskytovana pece, ktera svym rozsahem, narocnosti a nutnosti znacne prevysuje peci o zdrave dite stejneho veku, a to potrebou opakovaneho osetrovani, popripade soustavne rehabilitace nebo cviceni, nutnosti pripravy individualniho dietniho stravovani, potrebou zvyseneho dohledu nebo pomoci jine osoby pri nekterych nezbytnych zivotnich ukonech.

Za dite dlouhodobe tezce zdravotne postizene vyzadujici mimoradnou peci se nepovazuje dite, ktere je umisteno v ustavu (zarizeni) pro takove deti s celorocnim nebo tydennim pobytem.

Zdravotni postizeni, pri kterych se dite povazuje za dlouhodobe tezce zdravotne postizene vyzadujici mimoradnou peci, jsou:

1. Poruchy pohyboveho ustroji:

a) nemoci a vady pohyboveho ustroji s tezkou poruchou funkce po dobu dlouhodobe lecby nebo casove narocne rehabilitace (napr. tezke formy skolioz - uhel dle Cobba nad 70 stupnu, morbus Perthes, tezke luxace kycelnich kloubu)

b) zavazna chronicky probihajici onemocneni pojivove tkane (napr. dermatomyositis, revmatoidni artritis s tezkymi poruchami funkce)

2. Dusevni onemocneni:

a) hluboka mentalni retardace (IQ pod 20)

b) tezka mentalni retardace (IQ 20 - 34)

c) stredni mentalni retardace (IQ 35 - 49)

d) tezsi debilita (IQ 50 - 60)

e) zavazna dusevni onemocneni a stavy s recidivujicim ci chronickym prubehem, vyzadujici zvyseny dohled (napr. psychozy po dobu intenzivni lecby, mentalni anorexie s pretrvavajici kachexii), do funkcne uspokojive klinicke upravy

3. Nervova onemocneni:

a) zavazna postizeni centralniho nervoveho systemu vcetne heredodegenerativnich onemocneni a stavu po perinatalnim postizeni s recidivujicim ci chronickym prubehem, zejmena pak stavy ohrozujici dite svou progresi (napr. vrozene vady centralniho nervoveho systemu, detska mozkova obrna, metabolicka onemocneni postihujici centralni nervovy system)

b) nervosvalova onemocneni se zavaznymi poruchami funkce

c) nekompenzovana zachvatovita onemocneni jakekoliv etiologie s castou frekvenci zachvatu velkeho typu (GM), pri trvale lecbe a se zavaznym neuropsychickym deficitem

d) tezke poruchy hlasu a reci, zavazne omezujici celkovy vyvoj ditete a hrube narusujici socialni prizpusobivost

4. Smyslova onemocneni:

a) uplna nebo prakticka nevidomost (hodnoti se s brylovou korekci)

b) tezce slaby zrak (hodnoti se s brylovou korekci), a to do skonceni povinne skolni dochazky

c) uplna nebo prakticka hluchota, a to do skonceni povinne skolni dochazky

5. Onemocneni obehoveho ustroji:

a) srdecni onemocneni hemodynamicky vyznamna (funkcne dle NYHA III.-IV.)

b) stavy po srdecnich operacich do funkcne uspokojive klinicke upravy

c) tezke poruchy srdecniho rytmu hemodynamicky vyznamne

6. Onemocneni dychaciho ustroji:

a) zavazne respiracni choroby s castymi a zavaznymi zachvaty dusnosti (napr. tezke formy bronchialniho astmatu)

b) zavazna chronicka dechova nedostatecnost jakehokoliv puvodu (napr. v dusledku plicni fibrozy, cysticke degenerace, mukoviscidozy)

7. Onemocneni mocoveho ustroji:

a) onemocneni mocoveho ustroji ve stadiu chronicke ledvinne nedostatecnosti (napr. tezke formy chronicke pyelonefritidy, chronicka glomerulonefritis)

b) stavy po rozsahlych rekonstrukcnich operacnich vykonech na mocovem ustroji do klinicke upravy

8. Onemocneni zazivaciho ustroji:

zavazna, chronicky probihajici onemocneni zazivaciho ustroji (jater, zlucovych cest, slinivky brisni, tenkeho i tlusteho streva), vyzadujici dlouhodobe dodrzovani prisneho

individualniho lecebneho a dietniho rezimu (napr. ulcerozni kolitida, Crohnova choroba, chronicke aktivni hepatitidy), do funkcne uspokojive klinicke upravy

9. Metabolicke poruchy:

a) zavazne metabolicke poruchy, u kterych je nutne dodrzovani specialni diety, zabranujici rozvoji vlastniho, jinak zavazneho postizeni, do funkcne uspokojive klinicke upravy (napr. malabsorbcni syndrom, fenylketonurie, coeliakie, mukoviscidoza)

b) diabetes mellitus I. typu, vyzadujici dodrzovani specialni diety a aplikaci insulinu

10. Endokrinologicka onemocneni:

zavazne poruchy endokrinniho puvodu, ohrozujici vyvoj ditete do dosazeni funkcne uspokojive stabilizace zdravotniho stavu (napr. tezke formy hyperthyreozy, hyperkortikalismus, hypokortikalismus)

11. Hematologicka onemocneni:

a) zavazne poruchy krvetvorby, hemokoagulace a hemostazy,

b) hemoblastozy s manifestnimi priznaky klinicke poruchy,

c) zavazne poruchy imunity provazene infekcnimi komplikacemi a omezujici celkovy vyvoj ditete

12. Nadorova onemocneni:

zavazne formy a druhy nadoru s vyznamnymi funkcnimi poruchami do dosazeni uspokojive stabilizace zdravotniho stavu

13. Vrozene rozstepy obliceje a dutiny ustni:

rozstepy celisti a tvrdeho patra, a to do dosazeni dobreho funkcniho stavu orofacialni soustavy

14. Kozni onemocneni:

zavazna kozni onemocneni, zvlaste jejich generalizovane formy (napr. tezky prubeh atopickeho ekzemu, epidermolysis bulloza)

15. Infekcni a parazitarni onemocneni:

stavy trvale aktivni, lecebne neovlivnitelne nebo stavy chronicke se zavaznou poruchou funkce nekterych organu a systemu, do dosazeni funkcne uspokojive stabilizace zdravotniho stavu

16. Stavy po rozsahlych urazech a operacich:

a) zejmena gastrointestinalniho a uropoetickeho traktu, vyzadujici dlouhodobou peci dietetickou a hygienickou (napr. umela vyusteni jakehokoliv druhu do ukonceni komplexni lecby a adaptace na hygienicke pomucky), do funkcne uspokojive klinicke upravy

b) nasledky tezkych urazu nebo poskozeni centralniho nervoveho systemu ovlivnujici funkcni stav a vyvoj ditete

4. ZIVOTNI MINIMUM

Zakon c. 463/1991 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, stanovi zivotni minimum jako spolecensky uznanou minimalni hranici prijmu obcana, pod niz nastava stav jeho hmotne nouze.

Obcanum, jejichz prijmy nedosahuji stanovenych castek zivotniho minima a kteri si nemohou tyto prijmy zvysit vzhledem ke svemu veku, zdravotnimu stavu nebo z jinych vaznych duvodu vlastnim pricinenim, zejmena vlastni praci, se poskytuje pomoc.

Za zivotni minimum obcana nebo obcanu, jejichz prijmy se posuzuji spolecne, se povazuje uhrn castek stanovenych timto zakonem k zajisteni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb a k zajisteni nezbytnych nakladu na domacnost. Dojde-li ke zvyseni zivotnich nakladu o stanovene procento, jsou tyto castky narizenim vlady valorizovany (posledni uprava byla provedena narizenim vlady c. 123/1997 Sb., a plati od 1. cervence 1997).

Za castku potrebnou k zajisteni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb obcana se povazuje

a) 1480 Kc, jde-li o dite do 6 let veku,

b) 1640 Kc, jde-li o dite od 6 let do 10 let veku,

c) 1940 Kc, jde-li o dite od 10 let do 15 let veku,

d) 2130 Kc, jde-li o nezaopatrene dite od 15 let do 26 let veku,

e) 2020 Kc u ostatnich obcanu.

Za castku potrebnou k zajisteni nezbytnych nakladu na domacnost se povazuje

a) 1020 Kc, jde-li o jednotlivce,

b) 1330 Kc, ziji-li v domacnosti dve osoby,

c) 1650 Kc, ziji-li v domacnosti tri nebo ctyri osoby,

d) 1860 Kc, zije-li v domacnosti pet nebo vice osob.

Spolecne posuzovanymi osobami podle tohoto zakona jsou

a) nezaopatrene deti,

b) rodice nezaopatrenych deti; za rodice se povazuji i osoby, jimz byly nezaopatrene deti svereny do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu, manzel rodice nebo uvedene osoby, vdovec nebo vdova po rodici nebo uvedene osobe a druh (druzka) rodice nebo uvedene osoby,

c) manzele nebo druh a druzka, nevztahuji-li se na ne predchazejici pismena a) a b),

d) nezaopatrene deti nezaopatrenych deti uvedenych v pismenu a), pokud spolu trvale ziji a spolecne uhrazuji naklady na sve potreby.

Spolecne posuzovanymi osobami jsou i osoby, ktere se prechodne z duvodu soustavne pripravy na budouci povolani, zdravotnich nebo pracovnich zdrzuji mimo misto, kde jsou hlaseny k trvalemu pobytu.

Za prijem se pro ucely tohoto zakona povazuji

a) z prijmu, ktere jsou predmetem dane z prijmu fyzickych osob a nejsou pritom od teto dane osvobozeny, tyto prijmy:

1. prijmy ze zavisle cinnosti a funkcni pozitky uvedene v § 6 odst. 1 a 10 zakona o danich z prijmu,

2. prijmy z podnikani a z jine samostatne vydelecne cinnosti uvedene v § 7 odst. 1 a 2 zakona o danich z prijmu,

3. prijmy z kapitaloveho majetku uvedene v § 8 odst. 1 pism. a) az e) a pism. g) zakona o danich z prijmu,

4. prijmy z pronajmu podle § 9 zakona o danich z prijmu,

5. ostatni prijmy uvedene v § 10 odst. 1 pism. a) az g) zakona o danich z prijmu, a to po odpoctu vydaju vynalozenych na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni, po odpoctu dane z prijmu a pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti a pojistneho na vseobecne zdravotni pojisteni, pokud nebyly pojistne a prispevek zahrnuty do techto vydaju,

b) z prijmu, ktere jsou predmetem dane z prijmu fyzickych osob a jsou osvobozeny od teto dane prijmy uvedene v § 4 odst. 1 pism. a), b), e), ch), k) az t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 pism. k), m), o), s) a u) zakona o danich z prijmu, a to ve vysi po odpoctu vydaju vynalozenych na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni, ktere se pro tento ucel stanovi obdobne jako takove vydaje pro urceni zakladu dane podle § 5 zakona o danich z prijmu,

c) penezite davky nemocenskeho pojisteni (pece) a duchodoveho zabezpeceni,

d) hmotne zabezpeceni uchazecu o zamestnani,

e) plneni z pojisteni pro pripad doziti urciteho veku,

f) prijmy ze zahranici, obdobne prijmum uvedenym v pismenecha)azd) v castce, v jake byly vyplaceny, popripade po odpoctu vydaju, dani, pojistneho a prispevku uvedenych v pismenech a) a b),

g) vyzivne a prispevek na vyzivu rozvedeneho manzela a neprovdane matce,

h) davky statni socialni podpory a davky socialni pece, s vyjimkou jednorazovych davek a davek poskytovanych vzhledem ke zdravotnimu stavu bez ohledu na socialni potrebnost,

i) dalsi opakujici se nebo pravidelne prijmy.

Za prijem se nepovazuje cast socialniho priplatku nalezejici ze zdravotnich duvodu a zvyseni duchodu pro bezmocnost.

5. SOCIALNI POTREBNOST

Podle zakona c. 482/1991 Sb., o socialni potrebnosti, ve zneni pozdejsich predpisu, se obcan povazuje za socialne potrebneho, jestlize jeho prijem nedosahuje castek zivotniho minima stanovenych zakonem a nemuze si tento prijem zvysit vzhledem ke svemu veku, zdravotnimu stavu nebo z jinych vaznych duvodu vlastnim pricinenim, zejmena vlastni praci.

Obcane zijici v domacnosti, jejichz prijmy se posuzuji spolecne, se povazuji za socialne potrebne, jen jestlize ostatni podminky socialni potrebnosti stanovene timto zakonem splnuji vsechny tyto osoby.

Moznost zvysit si prijem vlastni praci se nezkouma pri posuzovani socialni potrebnosti

a) pozivatele starobniho duchodu nebo plneho invalidniho duchodu,

b) obcana starsiho 65 let,

c) rodice (osvojitele, obcana, ktery dite prevzal do pece nahrazujici peci rodicu, pestouna) celodenne osobne radne pecujiciho alespon o jedno dite do ctyr let veku nebo o dite starsi, ktere nemuze byt umisteno v predskolnim zarizeni, nebo o tri a vice deti, z nichz alespon jedno je do deseti let veku a ostatni do patnacti let veku, nebo o dite, ktere je podle predpisu o duchodovem pojisteni dlouhodobe tezce zdravotne postizene a vyzaduje mimoradnou peci,

d) nezaopatreneho ditete; nezaopatrenost ditete se posuzuje podle predpisu o duchodovem pojisteni

Prijmem obcana se rozumi prumerny mesicni prijem vyplaceny v poslednich 6 mesicich pred podanim zadosti o davku socialni pece. Prijem obcana se vsak zjistuje ke dni podani zadosti o davku socialni pece, pokud doslo pred podanim zadosti k podstatnemu snizeni prijmu obcana a vyse jeho prijmu za poslednich 6 mesicu nebyla takova, aby s prihlednutim k tomuto prijmu obcan mohl nadale uhrazovat sve zivotni potreby.

Jestlize zdravotni stav obcana vyzaduje podle doporuceni prislusneho organu statni zdravotni spravy zvysene naklady na dietni stravovani, castka potrebna k zajisteni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb obcana stanovena zakonem o zivotnim minimu se pri posuzovani socialni potrebnosti zvysuje o 600 Kc mesicne.

Castka potrebna k zajisteni nezbytnych nakladu na domacnost se pri posuzovani socialni potrebnosti obcanu, jimz byly priznany mimoradne vyhody III. stupne (prukaz ZTP/P), zvysuje o 600 Kc mesicne. U spolecne posuzovanych osob se zvyseni podle predchozi vety zapocte nejvyse dvakrat, i kdyz mimoradne vyhody III. stupne (prukaz ZTP/P) byly priznany vice osobam zijicim v domacnosti.

Obcan, jehoz prijem je vyssi nez castky zivotniho minima, se povazuje se zretelem na jeho celkove socialni a majetkove pomery za socialne potrebneho, jsou-li nezbytne naklady na zajisteni jeho vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb a nezbytne naklady na domacnost oduvodnene vyssi a obcan nemuze tyto naklady uhradit vlastnim pricinenim.

Obcan se nepovazuje za socialne potrebneho, i kdyz jeho prijem nedosahuje castek zivotniho minima, jestlize jeho celkove socialni a majetkove pomery jsou takove, ze mu mohou plne zarucit dostatecne zajisteni jeho vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb i nezbytnych nakladu na domacnost a toto zajisteni vlastnim pricinenim lze na obcanu spravedlive zadat. Na obcanu vsak nelze pozadovat prodej nebo pronajem bytu nebo nemovitosti, ktere uziva k primerenemu trvalemu bydleni.

Obcanu, ktery se povazuje za socialne potrebneho podle tohoto zakona, se poskytuji jednorazove nebo mesicne se opakujici penezite nebo vecne davky k zabezpeceni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb a k zajisteni nezbytnych nakladu na domacnost, popripade prokazatelne zvysenych nakladu. Pritom se prihlizi k tomu, zda obcan pro zabezpeceni svych zivotnich potreb (zivotnich potreb nezaopatrenych deti) uplatnil narok na davky nemocenskeho pojisteni nebo duchodoveho pojisteni nebo na davky statni socialni podpory, s vyjimkou takovych davek poskytovanych jednorazove, popripade na vyzivne a prispevek na vyzivu podle zakona o rodine.

Obcanu, jehoz prijem se posuzuje spolecne s dalsimi obcany, se jednorazove nebo mesicne se opakujici penezite nebo vecne davky poskytuji k doplneni prijmu vsech spolecne posuzovanych osob.

Pri rozhodovani o vysi jednorazove nebo mesicne se opakujici penezite nebo vecne davky se prihlizi k castkam zivotniho minima, ke skutecnym oduvodnenym nakladum na zabezpeceni vyzivy a ostatnich zakladnich potreb a nezbytnych nakladu na domacnost posuzovaneho obcana (spolecne posuzovanych osob) a k majetkovym pomerum, popripade tez k tomu, zda obcan (spolecne posuzovane osoby) uplatnil vsechny zakonne naroky.

O poskytovani davek socialni pece je mozno pozadat u socialniho referatu povereneho obecniho uradu.

III. MIMORADNE VYHODY PRO TEZCE ZDRAVOTNE POSTIZENE OBCANY

§ 31 vyhlasky 182/1991 Sb.

1. UPLATNOVANI NAROKU

Obcanum starsim jednoho roku s tezkym zdravotnim postizenim, uvedenym v priloze c. 2 (ktera je soucasti teto vyhlasky), jez podstatne omezuje jejich pohybovou nebo orientacni schopnost, se podle druhu a stupne postizeni poskytuji mimoradne vyhody I., II. nebo III. stupne podle prilohy c. 3, ktera je soucasti teto vyhlasky.

O priznani mimoradnych vyhod rozhoduje posudkovy lekar okresni spravy socialniho zabezpeceni, popr. posudkova komise MPSV.

Okresni urad vydava prukaz opravnujici obcana k mimoradnym vyhodam s oznacenim, o jaky stupen vyhod jde.

2. PREHLED DIAGNOZ PODMINUJICICH PRIZNANI MIMORADNYCH VYHOD

Priloha c. 2 vyse uvedene vyhlasky vyjmenovava zdravotni postizeni, ktera oduvodnuji poskytovani mimoradnych vyhod:

2.1. Mimoradne vyhody I. stupne (prukaz TP) se priznavaji zejmena v techto pripadech postizeni:

a) anatomicka ztrata jedne dolni koncetiny od kloubu Lisfrankova (art. metatarso´ tarsalni) vyse,

b) podstatne funkcni omezeni jedne dolni koncetiny (napr. na podklade tezke parezy),

c) zkraceni jedne dolni koncetiny presahujici 5 cm,

d) pakloub kosti holenni,

e) ztuhlost kolenniho nebo kycelniho kloubu,

f) stav po implantaci endoprotezy kycelniho nebo kolenniho kloubu s dobrou nebo mirne porusenou funkci operovane koncetiny,

g) postizeni cev dolni koncetiny s tezkymi trofickymi zmenami a se zavaznou poruchou krevniho obehu, prip. varikosni komplex obou dolnich koncetin s obdobnym postizenim,

h) zachvatova onemocneni spojena se ztratou vedomi dostavujici se alespon nekolikrat mesicne.

2.2. Mimoradne vyhody II. stupne (prukaz ZTP) se priznavaji zejmena v techto pripadech postizeni:

a) vrozene nebo ziskane defekty odpovidajici stavum po amputaci v obou bercich nebo (u jednostranneho postizeni) v kloubu kolennim a vyse,

b) funkcni ztrata jedne dolni koncetiny, napr. na podklade uplneho ochrnuti (plegie) teto koncetiny,

c) soucasne amputacni ztraty podstatnych casti jedne dolni a horni koncetiny,

d) tezsi funkcne vyznamne parezy dvou koncetin,

e) pakloub stehenni kosti,

f) stav po implantaci endoprotezy kycelniho nebo kolenniho kloubu s vyrazne porusenou funkci operovane koncetiny,

g) stavy po urazech nebo nemocech patere s naslednymi tezkymi poruchami hybnosti,

h) tezke obliterace cev dolnich koncetin s vyraznym trofickym postizenim a s vyraznym funkcnim postizenim hybnosti,

ch) tezke kyfoskoliozy spojene s kardiopulmonalni nedostatecnosti,

i) vady a nemoci srdce s prokazanou chronickou obehovou nedostatecnosti trvajici i pri zavedene lecbe,

j) objektivne prokazana dechova nedostatecnost tezkeho stupne,

k) pokrocila stadia Bechterevovy nemoci (pocinaje IV. stadiem),

l) uplna nebo prakticka hluchota,

m) chronicke vady a nemoci interniho charakteru trvale znacne ztezujici pohybovou schopnost.

2.3. Mimoradne vyhody III. stupne (prukaz ZTP/P) se priznavaji zejmena v techto pripadech postizeni:

a) anatomicka nebo funkcni ztrata dvou koncetin,

b) soucasne ztuhnuti patere i velkych kloubu v konecnem stadiu Bechterevovy nemoci,

c) zavazne mentalni postizeni stupne imbecility nebo idiocie,

d) uplna nebo prakticka slepota obou oci,

e) uplna nebo prakticka hluchota u deti do skonceni dochazky do zakladni skoly,

f) trvale nebo dlouhodobe tezke multiorganove selhavani, pokud podstatne omezuje pohybove nebo orientacni schopnosti obcana.

U nemoci a vad neuvedenych v teto priloze, pokud podstatne omezuji pohybovou nebo orientacni schopnost, se funkcni postizeni porovnava s indikacemi uvedenymi v bodech 2.1. az 2.3.

3. PREHLED O SLEVACH A PREDNOSTECH PRO DRZITELE PRUKAZU MIMORADNYCH VYHOD

V priloze c. 3, ktera je soucasti teto vyhlasky, jsou pak taxativne vyjmenovany slevy a prednosti podle stupne mimoradnych vyhod.

3.1. Mimoradne vyhody I. stupne (prukaz TP):

a) narok na vyhrazene misto k sedeni ve verejnych dopravnich prostredcich pro pravidelnou hromadnou dopravu osob krome autobusu a vlaku, v nichz je misto k sedeni vazano na zakoupeni mistenky,

b) narok na prednost pri osobnim projednavani jejich zalezitosti, vyzaduje-li toto jednani delsi cekani, zejmena stani; za osobni projednavani zalezitosti se nepovazuje nakup v obchodech ani obstaravani placenych sluzeb ani osetreni a vysetreni ve zdravotnickych zarizenich.

3.2. Mimoradne vyhody II. stupne (prukaz ZTP):

a) vyhody uvedene v bodu 3.1.,

b) narok na bezplatnou dopravu pravidelnymi spoji mistni verejne hromadne dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

c) sleva 75 % jizdneho ve druhe vozove tride osobniho vlaku a rychliku ve vnitrostatni preprave a 62 % sleva v pravidelnych vnitrostatnich spojich autobusove dopravy.

3.3. Mimoradne vyhody III. stupne (prukaz ZTP/P):

a) vyhody uvedene v bodech 3.1. a 3.2.,

b) narok na bezplatnou dopravu pruvodce verejnymi hromadnymi dopravnimi prostredky v pravidelne vnitrostatni osobni hromadne doprave

c) u nevidomych narok na bezplatnou prepravu vodiciho psa, pokud je nedoprovazi pruvodce.

Dale muze byt drzitelum prukazu ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupneho na divadelni a filmova predstaveni, koncerty a jine kulturni a sportovni podniky. Pri poskytovani slevy drzitelum prukazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupneho i jejich pruvodci.

V teto souvislosti je nutno upozornit, ze tyto slevy jsou poskytovany zpravidla jen v zarizenich, ktera jsou provozovana statem.

IV. PREHLED PRISPEVKU A DAVEK
PRO TEZCE ZDRAVOTNE POSTIZENE OBCANY
UPRAVENYCH VYHLASKOU MPSV C. 182/1991 SB., V PLATNEM ZNENI

1. ULOHA OBECNICH A OKRESNICH URADU
PRI POSKYTOVANI DAVEK SOCIALNI PECE

Prostrednictvim socialni pece zabezpecuji obce a okresni urady pomoc obcanum, jejichz zivotni potreby nejsou dostatecne zabezpeceny prijmy z vydelecne cinnosti, davkami nemocenskeho a duchodoveho pojisteni nebo jinymi prijmy a obcanum, kteri potrebuji socialni peci vzhledem k nepriznivemu zdravotnimu stavu ci veku a obcanum, kteri bez pomoci spolecnosti nejsou schopni prekonat obtizne zivotni situace nebo nepriznive zivotni pomery. V ramci socialni pece poskytuji obce a okresni urady jednorazove a opakujici se davky a prispevky. Vetsinu techto davek upravuje vyhlaska MPSV CR c. 182/1991 Sb., v platnem zneni (dale jen vyhlaska). Tato vyhlaska take stanovi, ze obce a okresni urady v soucinnosti zejmena se zdravotnickymi zarizenimi vyhledavaji tezce zdravotne postizene obcany a stare obcany zijici v nepriznivych podminkach, ktere nemohou sami prekonat.

2. JEDNORAZOVE PENEZITE A VECNE DAVKY

§ 32 vyhlasky

Obcanum tezce postizenym na zdravi (dale jen TZPO) a starym obcanum, kteri jsou socialne potrebni, mohou obce poskytovat jednorazove penezite davky na uhradu mimoradnych nutnych nakladu, ktere nemohou tito obcane uhradit ze svych beznych prijmu.

Tyto penezite davky mohou obce poskytovat tez TZPO a starym obcanum, kteri jsou umisteni v ustavu socialni pece, psychiatricke lecebne nebo lecebne pro dlouhodobe nemocne, na uhradu zavazku kratkodobe povahy, ktere nemohou obcane uhradit ze svych prostredku.

Vecne davky mohou poskytovat obce socialne potrebnym TZPO a starym obcanum k uspokojovani jejich beznych zivotnich potreb, ktere si obcane pro svuj zdravotni stav, vek nebo osamelost nemohou zabezpecit sami.

Za vecnou davku se povazuje zabezpeceni namahavejsich pracovnich ukonu nutnych k provozu a udrzbe domacnosti nebo jejich uhrada, popr. poskytnuti predmetu k uspokojovani lidskych potreb, jako napr. uhli, osaceni, potraviny atd.

3. JEDNORAZOVY PRISPEVEK NA OPATRENI ZVLASTNICH POMUCEK

§ 33 vyhlasky

Okresni urady mohou poskytovat TZPO penezity prispevek na opatreni pomucek, ktere potrebuji k odstraneni, zmirneni nebo prekonani nasledku svych postizeni. Podminkou poskytnuti prispevku je, ze potrebnou pomucku nehradi ani nepropujcuje prislusna zdravotni pojistovna. Pokud prislusna zdravotni pojistovna hradi potrebnou pomucku castecne, prihledne se pri stanoveni vyse prispevku k teto skutecnosti.

Zrakove postizenym obcanum mohou poskytovat okresni urady prispevek na pomucky, ktere jim umoznuji ziskavat informace nebo styk s okolim prostrednictvim hmatovych nebo sluchovych vjemu nebo prostrednictvim zbytku zraku, popr. na pomucky na pripravu a realizaci pracovniho uplatneni.

V priloze c. 4, ktera je soucasti teto vyhlasky, je uveden vycet pomucek, na ktere mohou okresni urady poskytnout prispevek. V priloze je uvedena maximalni vyse prispevku vyjadrena procenty z kupni ceny vyjmenovane pomucky.

Priloha c. 4

III. Rehabilitacni a kompenzacni pomucky pro zrakove postizene obcany

Nazev pomucky Nejvyssi castka prispevku (z ceny)

1. Kancelarsky psaci stro j 50 %

2. Slepecky psaci stroj 100 %

3. Magnetofon, diktafon 100 %, nejvyse 4500 Kc

4. Cteci pristroj pro nevidome
s hmatovym vystupem 100 %

5. Digitalni cteci pristroj pro nevidome
s hlasovym vystupem 100 %

6. Kamerova zvetsovaci televizni lupa 100 %

7. Digitalni zvetsovaci televizni lupa 100 %

8. Adapter hlasoveho syntetizatoru pro nevidome 100 %

9. Programove vybaveni
pro digitalni zpracovani obrazu 100 %

10. Tiskarna reliefnich znaku pronevidome 100 %

11. Jehlickova jednobarevna tiskarna 50 %

12. Zarizeni pro prenos digitalnich dat 100 %

13. Elektronicky zapisnik pro nevidome
s hlasovym nebo hmatovym vystupem 100 %

14. Elektronicka komunikacni pomucka pro hluchoslepe 100 %

15. Kapesni kalkulator s hlasovym vystupem 100 %

16. Slepecke hodinky a budiky
s hlasovym nebo hmatovym vystupem 50 %

17. Merici pristroje pro domacnost
s hlasovym nebo hmatovym vystupem 50 %

18. Indikator barev pro nevidome 100 %

19. Elektronicka orientacni pomucka
pro nevidome a hluchoslepe 100 %

20. Dvoukolo 50 %

Na uhradu nakladu spojenych se zacvikem pro pouzivani techto zvlastnich pomucek mohou okresni urady poskytovat prispevek v plne vysi prokazanych nakladu.

Potrebuje-li obcan k prekonani nasledku sveho tezkeho zdravotniho postizeni rehabilitacni nebo kompenzacni pomucku, ktera neni uvedena v priloze c. 4, muze mu okresni urad poskytnout prispevek na opatreni takove pomucky ve stejne vysi jako je prispevek stanoveny v priloze c. 4 na srovnatelnou pomucku. Prispevek na opatreni zvlastnich pomucek se poskytuje ve vysi, ktera umoznuje opatreni pomucky v zakladnim provedeni, cimz se rozumi takove provedeni, ktere obcanu plne vyhovuje a splnuje podminky nejmensi ekonomicke narocnosti.

Prispevek na opatreni zvlastni pomucky mohou poskytnout okresni urady jen tehdy, zavaze-li se zadatel pisemne predem, ze vrati prispevek nebo jeho pomernou cast v pripade, ze se pomucka stane vlastnictvim jineho obcana pred uplynutim peti let od poskytnuti prispevku. Prispevek se nevymaha, pokud obcan, kteremu byl poskytnut, zemre.

Okresni urady mohou tez uhradit naklady spojene s vycvikem a odevzdanim vodiciho psa uplne nebo prakticky nevidomym obcanum az do vyse obvyklych nakladu.

4. PRISPEVEK NA UPRAVU BYTU

§ 34 vyhlasky

Obcanum s tezkymi vadami pohyboveho nebo nosneho ustroji omezujicimi ve znacnem rozsahu jejich pohyblivost a obcanum uplne nebo prakticky nevidomym poskytuji okresni urady prispevek na upravu bytu, ktery uzivaji k trvalemu bydleni.

Za upravu bytu se povazuje zejmena:

a) uprava pristupu do domu, garaze, k vytahu vcetne schodu, k oknum a na balkon,

b) uprava povrchu podlahy, ovladacich prvku domovni a bytove elektroinstalace, kuchynske linky, popripade dalsiho nabytku,

c) rozsireni a uprava dveri,

d) odstraneni prahu,

e) prizpusobeni koupelny a zachodu vcetne vybaveni vhodnym sanitarnim zarizenim a lehce ovladatelnymi bateriemi,

f) instalace potrebne zvukove nebo svetelne signalizace,

g) zavedeni vhodneho vytapeni,

h) vybudovani telefonniho vedeni,

i) stavebni upravy spojene s instalaci vytahu.

Rozsah uprav se posoudi se zretelem na zavaznost a druh zdravotniho postizeni obcana.

Vyse prispevku na upravu bytu se urci se zretelem na prijmy a majetkove pomery obcana a jeho rodiny, a to az do vyse 70 % prokazanych nakladu uctovanych fyzickymi nebo pravnickymi osobami za material a prace spojene s nezbytnymi vydaji, vcetne projektovych praci, nejvyse vsak

a) 50 000 Kc nebo

b) 100 000 Kc u prispevku na stavebni upravy spojene s instalaci vytahu, ktery je poskytovan z toho duvodu, ze nelze pouzit sikmou schodistovou plosinu.

Prispevek na upravu bytu je mozno poskytnout tez formou zalohy, nejvyse vsak v castce 50 % predpokladane vyse prispevku.

Prispevek na upravu bytu poskytne okresni urad jen tehdy, zavaze-li se zadatel pisemne predem, ze prispevek nebo zalohu vyuctuje do tri let od zahajeni rizeni a ze prispevek nebo jeho pomernou cast vrati v pripade, ze byt vymeni ci proda nebo dojde-li k jine zmene uzivaciho nebo vlastnickeho prava k bytu pred uplynutim 10 let od jeho poskytnuti nebo ze vrati pomernou cast prispevku v pripade, ze planovane upravy se neuskutecni v rozsahu podle schvalene dokumentace a vyplaceny prispevek presahne 70 % skutecne vynalozenych nakladu. Vraceni prispevku nebo jeho pomerne casti se nevyzaduje, jestlize jeho vyse nepresahne 5 000 Kc nebo jestlize obcan zemre. Od vymahani prispevku lze ve zretelehodnych pripadech upustit.

Za stejnych podminek lze tento prispevek poskytnout tez rodicum ditete nebo osobam, kterym bylo dite svereno do pece rozhodnutim prislusneho organu, jde-li o dite starsi 3 let, ktere je postizeno tezkou vadou nosneho nebo pohyboveho ustroji nebo je uplne nebo prakticky nevidome.

5. PRISPEVKY NA ZAKOUPENI, CELKOVOU OPRAVU A ZVLASTNI UPRAVU MOTOROVEHO VOZIDLA

§ 35 vyhlasky

Prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla nebo prispevek na celkovou opravu motoroveho vozidla se poskytne obcanu s tezkou vadou nosneho nebo pohyboveho ustroji, ktera je uvedena v priloze c. 5 pismenech a) az g), ktery motorove vozidlo bude pouzivat pro svou dopravu a ktery

a)neni umisten k celorocnimu pobytu v ustavu socialni pece, popripade ve zdravotnickem nebo obdobnem zarizeni,

b)je odkazan na individualni dopravu a

c)nedosahl ke dni podani zadosti o prispevek veku 62 let.

Zije-li v domacnosti vice obcanu, kteri splnuji podminky uvedene ve vete prvni, poskytne se prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla nebo prispevek na celkovou opravu motoroveho vozidla kazdemu z nich.

Prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla nebo prispevek na celkovou opravu motoroveho vozidla se poskytne tez rodici nezaopatreneho ditete, jde-li o dite starsi tri let

a) s tezkou vadou nosneho nebo pohyboveho ustroji, ktera je uvedena v priloze c. 5 pismenech a) az g),

b) uplne nebo prakticky nevidome nebo

c) mentalne postizene, kteremu byly priznany mimoradne vyhody III. stupne z duvodu mentalniho postizeni, a rodic bude motorove vozidlo pouzivat pro dopravu tohoto ditete.

Za rodice se povazuje pro ucely techto prispevku tez osoba, ktere bylo dite svereno do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu. Pokud je dite umisteno k celorocnimu pobytu v ustavu socialni pece, popripade ve zdravotnickem nebo obdobnem zarizeni, je tez podminkou pro poskytnuti prispevku, ze rodic dite pravidelne navstevuje.

Vyse prispevku na zakoupeni motoroveho vozidla cini nejvyse 100 000 Kc, vyse prispevku na celkovou opravu motoroveho vozidla cini nejvyse 60 000 Kc. Vyse prispevku se urci zejmena s ohledem na majetkove pomery zadatele a osob povazovanych podle zakona o duchodovem pojisteni za osoby jemu blizke, ktere s nim ziji v domacnosti.

Tento prispevek lze poskytnout opetovne nejdrive po uplynuti peti let ode dne vyplaceni predchoziho prispevku. Pokud zadatel vratil prispevek nebo jeho pomernou cast , lze prispevek poskytnout i pred uplynutim teto doby.

Jednou v obdobi deseti let po sobe jdoucich lze vyjimecne poskytnout vyse uvedeny prispevek pred uplynutim peti let ode dne jeho vyplaceni, dojde-li k poskozeni, zniceni nebo odcizeni vozidla, na ktere byl prispevek poskytnut, a je-li prokazano, ze zadatel toto poskozeni, zniceni nebo odcizeni vozidla nezavinil. V pripade zadosti o prispevek na celkovou opravu motoroveho vozidla musi byt tez prokazano, ze je takova oprava nevyhnutelna. Znicenim se rozumi takovy stav, kdy motorove vozidlo nelze opravit za cenu nizsi, nez je obvykla porizovaci cena motoroveho vozidla stejneho typu a stari v dobe podani zadosti o prispevek. Podminkou pro poskytnuti prispevku na zakoupeni motoroveho vozidla v pripade odcizeni dale je, ze odcizene motorove vozidlo bylo pro pripad odcizeni pojisteno.

Prispevek na zvlastni upravu motoroveho vozidla se poskytne obcanu s tezkou vadou nosneho nebo pohyboveho ustroji, ktera je uvedena v priloze c. 5. Podminkou pro poskytnuti tohoto prispevku je, ze zadatel sam ridi motorove vozidlo a pro sve trvale zdravotni postizeni zvlastni upravu motoroveho vozidla nezbytne potrebuje. Prispevek se poskytne v plne vysi ceny takoveto upravy.

Vsechny tyto prispevky se poskytnou tehdy, zavaze-li se zadatel pisemne predem, ze vrati vyplaceny prispevek nebo jeho pomernou cast v pripade, ze

a) motorove vozidlo, na jehoz zakoupeni, opravu nebo zvlastni upravu prispevek pouzije, prestane byt pred uplynutim peti let ode dne vyplaceni prispevku jeho vlastnictvim,

b) motorove vozidlo prestane byt pred uplynutim peti let ode dne vyplaceni prispevku pouzivano pro jeho dopravu nebo pro dopravu opravneneho ditete,

c) do dvou mesicu ode dne vyplaceni prispevku neprestane byt vlastnikem puvodniho motoroveho vozidla, s vyjimkou jednostopeho motoroveho vozidla; za puvodni motorove vozidlo se nepovazuje motorove vozidlo, na jehoz zakoupeni nebo celkovou opravu je podana zadost o prispevek, nebo

d) do sesti mesicu ode dne vyplaceni nepouzije prispevek na zakoupeni, opravu nebo upravu motoroveho vozidla.

Prispevek nebo jeho pomerna cast se nevymaha v pripade, ze obcan, kteremu byl vyplacen, zemre do peti let ode dne jeho vyplaceni, nebo, jde-li o pripad, kdyz opravnene dite prestalo splnovat podminku nezaopatrenosti, avsak motorove vozidlo

je nadale pouzivano pro jeho dopravu. V pripade, ze pri poskozeni nebo zniceni motoroveho vozidla, na nez byl poskytnut prispevek, ktere tento obcan nezavinil, je castka, kterou lze ziskat pri zmene vlastnictvi tohoto motoroveho vozidla, prokazatelne nizsi nez castka, kterou je obcan povinen vratit, lze od vymahani prispevku nebo jeho casti upustit.

Soucet prispevku, ktere je mozno v ramci tohoto paragrafu poskytnout, nesmi v obdobi deseti let po sobe jdoucich presahnout castku 200 000 Kc. Od vyplacenych castek se pri urcovani souctu odecitaji castky, ktere zadatel vratil v uvedenem obdobi.

6. PRISPEVEK NA PROVOZ MOTOROVEHO VOZIDLA
A PRISPEVEK NA UHRADU POJISTNEHO

§ 36 vyhlasky

Prispevek na provoz motoroveho vozidla se poskytne na obdobi kalendarniho pololeti obcanu, ktery je drzitelem motoroveho vozidla,

a) jehoz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany II. nebo III. stupne, s vyjimkou postizenych uplnou nebo praktickou hluchotou, a ktery bude pouzivat toto motorove vozidlo pro svou pravidelnou dopravu,

b) ktery toto motorove vozidlo bude pouzivat pro pravidelnou dopravu manzela (manzelky) ditete nebo jine blizke osoby, jejichz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany II. stupne, s vyjimkou postizenych uplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupne, nebo

c) ktery je rodicem nezaopatreneho ditete, ktere je leceno na klinice fakultni nemocnice pro onemocneni zhoubnym nadorem nebo hemoblastosou, a to v dobe nezbytneho leceni akutni faze onemocneni v tomto zdravotnickem zarizeni; za rodice se povazuje pro ucely tohoto prispevku tez obcan, kteremu bylo dite svereno do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu, pokud se pisemne predem zavaze, ze vrati pomernou cast vyplaceneho prispevku v pripade, ze prestane plnit podminky pro priznani prispevku.

Vyse uvedenym obcanum se poskytne jednou v obdobi kalendarniho roku prispevek na uhradu pojistneho zakonneho pojisteni odpovednosti za skody zpusobene provozem motorovych vozidel.

Vyse prispevku na provoz motoroveho vozidla cini 3500 Kc pro obcany, jejichz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany III. stupne, a pro rodice ditete uvedeneho pod pismenem c) a 1750 Kc pro obcany, jejichz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany II. stupne. Jsou-li splneny podminky pro priznani tohoto prispevku az v prubehu kalendarniho pololeti, vyse tohoto prispevku cini pomernou cast stanovene castky.

Opravnenemu obcanu, ktery ze zavaznych duvodu ujede vice nez 4500 km za kalendarni pololeti, se vyse prispevku vyplaceneho v tomto kalendarnim pololeti zvysi

a) o 400 Kc, jde-li o obcany, jejichz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany III. stupne, a pro rodice ditete uvedeneho pod pismenem c) nebo

b) o 200 Kc, jde-li o obcany, jejichz zdravotni postizeni oduvodnuje priznani mimoradnych vyhod pro tezce zdravotne postizene obcany II. stupne, za kazdych dalsich zapocatych 500 km. Za zavazne duvody se povazuje zejmena doprava do zamestnani nebo zdravotnickeho zarizeni a doprava ditete do internatni skoly nebo do ustavu socialni pece pro zdravotne postizenou mladez.

Prispevek na provoz motoroveho vozidla se vyplati do konce kalendarniho mesice nasledujiciho po mesici, v nemz byl prispevek priznan. Zvyseny prispevek za dalsi oduvodnene najete kilometry se vyplati nejdrive po uplynuti kalendarniho pololeti, na nez byl prispevek priznan, nejpozdeji vsak do konce kalendarniho mesice nasledujiciho po mesici, v nemz byl prispevek priznan.

Prispevek na uhradu pojistneho zakonneho pojisteni odpovednosti za skody zpusobene provozem motorovych vozidel se poskytuje ve vysi, kterou je obcan povinen platit podle zvlastniho predpisu, maximalne vsak ve vysi, ktera odpovida castce pojistneho za osobni automobil do celkove hmotnosti 3500 kg se zdvihovym objemem valcu 1350 cm3.

7. PRISPEVEK NA INDIVIDUALNI DOPRAVU

§ 37 vyhlasky

Prispevek na individualni dopravu se poskytne na kalendarni pololeti

a) obcanu s tezkou vadou nosneho nebo pohyboveho ustroji, ktera je uvedena v priloze c. 5 pismenech a) az g),

b) obcanu uplne nebo prakticky nevidomemu nebo

c) rodici uvedenemu v § 36 pod pismenem c), ktery neni drzitelem motoroveho vozidla nebo obcanem uvedenym v § 36 pod pismenem b), ktery je dopravovan motorovym vozidlem, na jehoz provoz je priznan prispevek podle § 36, zavaze-li se pisemne predem, ze vrati pomernou cast vyplaceneho prispevku v pripade, ze prestane plnit podminky pro priznani prispevku na individualni dopravu.

Vyse prispevku na individualni dopravu cini 3000 Kc; prispevek se vyplati do konce kalendarniho mesice nasledujiciho po mesici, v nemz byl prispevek priznan.

8. PRISPEVEK NA REKREACI A LAZENSKOU PECI

§ 38 vyhlasky

Prispevek na uhradu na rekreaci a na lazenskou peci muze poskytnout povereny obecni urad nepracujicim duchodcum, kteri hradi poukazy na rekreaci a na lazenskou peci z vlastnich prostredku. Prispevek muze byt poskytnut duchodcum, jejichz duchod

nepresahl castku 2 720 Kc u jednotlivce nebo 4 880 Kc u manzelske dvojice az do vyse plne ceny poukazu. Ostatnim duchodcum, pokud vyse jejich duchodu nepresahla castku 4 000 Kc u jednotlivce nebo 6 000 Kc u manzelske dvojice, az do vyse 60 % ceny poukazu.

Socialne potrebnym ucastnikum rekreace a lazenske pece muze byt priznan prispevek na vydaje na dopravu hromadnymi dopravnimi prostredky az do vyse skutecnych nakladu.

9. PRISPEVEK NA TOPNOU NAFTU A ZAKOUPENI TOPNYCH TELES A DALSICH SPOTREBICU

§ 39 vyhlasky

TZPO a starym obcanum, kteri jsou socialne potrebni, muze obec poskytnout prispevek na nakup topne nafty do vyse 3 000 Kc rocne v pripade, ze maji zavedeno vytapeni bytu topnou naftou a vzhledem k vyssimu veku nebo zdravotnimu stavu nelze na nich pozadovat, aby presli na jiny zpusob vytapeni bytu.

Obcanum, jimz vek nebo zdravotni stav umoznuje, aby si obstarali jiny zpusob vytapeni bytu muze obec poskytnout jednorazovy penezity prispevek na zakoupeni topnych teles do vyse 2 500 Kc.

10. PRISPEVEK NA ZRIZENI A ZMENU PRIPOJENI TELEFONNI STANICE

§ 40 vyhlasky

Socialne potrebnym TZPO, kterym byly priznany mimoradne vyhody III.stupne nebo obcanum, kteri jsou pozivateli zvyseni duchodu pro bezmocnost, muze obec poskytnout:

a) prispevek na zrizeni ucastnicke telefonni stanice az do vyse 1 000 Kc,

b) prispevek pri premene jejich ucastnicke stanice se skupinovym pripojenim na stanici se samostatnym nebo podvojnym pripojenim az do vyse 1 000 Kc.

OPAKUJICI SE PENEZITE DAVKY

11. PRISPEVEK NA ZVYSENE ZIVOTNI NAKLADY

§ 42 vyhlasky

Obcanum pouzivajicim trvale ortopedicke, kompenzacni nebo jine pomucky mohou poverene obecni urady poskytovat prispevek na zvysene vydaje souvisejici s pouzivanim techto pomucek, a to az do vyse 200 Kc mesicne.

Uplne nebo prakticky nevidomym obcanum, kteri jsou soustavne pracovne cinni nebo se pripravuji na pracovni uplatneni soustavnym vycvikem nebo studiem nebo kteri jsou pozivateli sirotciho duchodu, mohou poverene obecni urady poskytnout prispevek na zvysene zivotni naklady ve vysi 200 Kcs mesicne. Prispevek na zvysene zivotni naklady se neposkytne uplne nebo prakticky nevidomemu obcanu, ktery je pozivatelem invalidniho duchodu.

12. PRISPEVEK NA PROVOZ TELEFONNI UCASTNICKE STANICE

§ 43 vyhlasky

Socialne potrebnym TZPO nebo obcanum starsim 70 let, kteri ziji osamele, mohou poverene obecni urady poskytnout prispevek do vyse plne uhrady zakladni mesicni sazby za pouzivani telefonni stanice.

13. PRISPEVEK NA UHRADU ZA UZIVANI
BEZBARIEROVEHO BYTU A GARAZE

§ 45 vyhlasky

Nekterym obcanum s tezkymi vadami nosneho nebo pohyboveho ustroji a obcanum uplne nebo prakticky nevidomym, kteri uzivaji bezbarierovy byt, poskytuji poverene obecni urady opakujici se penezity prispevek ve vysi 400 Kc mesicne.

Tomuto okruhu obcanu muze povereny obecni urad poskytovat prispevek na uhradu za uzivani garaze az do vyse 200 Kc mesicne.

14. PRISPEVEK UPLNE NEBO PRAKTICKY NEVIDOMYM OBCANUM

§ 46 vyhlasky

Uplne nebo prakticky nevidomemu vlastniku vodiciho psa muze povereny obecni urad poskytnout prispevek na krmivo pro tohoto psa, a to ve vysi 800 Kc mesicne.

15. PRISPEVEK NA SPOLECNE STRAVOVANI

§ 48 vyhlasky

Socialne potrebnym TZPO a socialne potrebnym starym obcanum mohou obce poskytovat prispevek na spolecne stravovani az do vyse 12 Kc na jeden obed. V mimoradnych pripadech muze byt tento prispevek zvysen az o 15 %.

V. DALSI STATNI DAVKY POSKYTOVANE Z DUVODU TEZKEHO ZDRAVOTNIHO POSTIZENI

1. ZVYSENI DUCHODU PRO BEZMOCNOST

Zakon c. 100/1988 Sb., o socialnim zabezpeceni, ve zneni pozdejsich predpisu, v § 70 stanovi, ze je-li duchodce trvale tak bezmocny, ze potrebuje osetreni a obsluhu jinou osobou, zvysuje se mu duchod z duchodoveho pojisteni, popripade uhrn techto duchodu

a) pri castecne bezmocnosti o 20 %,

b) pri prevazne bezmocnosti o 40 %,

c) pri uplne bezmocnosti o 75 %

castky, ktera se podle zakona o zivotnim minimu povazuje za potrebnou k zajisteni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb osoby, ktera neni nezaopatrenym ditetem.

Bylo-li zvyseni duchodu pro bezmocnost jiz priznano, nalezi pri zmene castek na osobni potreby v nove vysi od nejblizsi splatky duchodu splatne po dni, ke kteremu se tyto castky zvysuji.

Je nutno upozornit, ze pro bezmocnost lze zvysit tez sirotci duchod, nejdrive vsak od sedmeho roku veku ditete.

Bezmocnost a jeji stupne se posuzuji podle predpisu duchodoveho pojisteni.

Blizsi podminky jsou pak upraveny v § 2 vyhlasky c. 284/1995 Sb., v platnem zneni, kterou se provadi zakon o duchodovem pojisteni.

Castecne bezmocna je fyzicka osoba, ktera potrebuje dlouhodobe pomoc jine osoby pri nekterych nezbytnych zivotnich ukonech, napriklad pri myti, cesani a oblekani. Za castecne bezmocnou se vzdy povazuje osoba prakticky nevidoma.

Prevazne bezmocna je osoba, ktera potrebuje krome pomoci uvedene v predchozich vetach pravidelnou pomoc, popripade soustavny dohled jine osoby pri hlavnich zivotnich ukonech, napriklad pri chuzi a pri vykonu fyziologicke potreby. Za prevazne bezmocnou se vzdy povazuje osoba uplne nevidoma.

Uplne bezmocna je osoba, ktera zcela pozbyla schopnost sebeobsluhy, potrebuje soustavne osetrovani a je odkazana trvale na pomoc jine osoby pri vsech zivotnich ukonech.

2. PRISPEVEK PRI PECI O BLIZKOU NEBO JINOU OSOBU

Podminky naroku a vyse prispevku pri peci o blizkou nebo jinou osobu jsou upraveny v § 80 a nasledujicich zakona c. 100/1988 Sb., o socialnim zabezpeceni, ve zneni pozdejsich predpisu.

Prispevek pri peci o blizkou nebo jinou osobu (dale jen "prispevek") nalezi obcanovi pecujicimu osobne, celodenne a radne o blizkou osobu, ktera je

a) prevazne nebo uplne bezmocna,

b) starsi 80 let a je castecne bezmocna, nebo

c) starsi 80 let a podle vyjadreni osetrujiciho lekare potrebuje peci jine osoby,

jestlize jeho prijem vyplaceny v kalendarnim mesici nedosahuje 1,6 nasobku castky na osobni potreby, pecuje-li o jednu takovou osobu, nebo 2,75 nasobku castky na osobni potreby, pecuje-li o dve nebo vice takovych osob. Prispevek nalezi tez obcanovi, ktery pecuje o jinou nez blizkou osobu, pokud spolu ziji v domacnosti.

Tento prispevek nalezi tez rodici nebo prarodici, popripade jinemu obcanovi, ktery prevzal dite do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu, pecujicimu osobne, celodenne a radne o nezletile dite starsi jednoho roku, ktere je podle zvlastniho predpisu dlouhodobe tezce zdravotne postizene vyzadujici mimoradnou peci.

Podminka celodenni pece se povazuje za splnenou,

a) je-li dite predskolniho veku umisteno v jeslich nebo materske skole, popripade v obdobnem zarizeni, a to po dobu, ktera neprevysuje ctyri hodiny denne,

b) jde-li o dite plnici povinnou skolni dochazku, a to po dobu skolni vyuky. Za povinnou skolni dochazku se pro ucely tohoto zakona povazuje tez dochazka do 10. rocniku specialni zakladni skoly, zvlastni skoly nebo pomocne skoly,

c) jde-li o dite do 18 let veku, ktere se pripravuje na budouci povolani studiem na stredni skole nebo pripravou v ucilisti nebo ve specialni skole podle zvlastniho zakona, a to po dobu skolni vyuky,

d) jde-li o dite do 18 let veku, ktere je umisteno v zarizeni pro deti, ktere byly osvobozeny od povinne skolni dochazky, a to po dobu, ktera neprevysuje sest hodin denne.

Prijmem se rozumi prijem stanoveny v zakone o zivotnim minimu. Do prijmu se vsak nezapocitava

a) socialni priplatek a prispevek na bydleni poskytovane podle zvlastniho zakona,

b) socialni prispevek k vyrovnani zvyseni cen tepelne energie poskytovany podle zvlastniho zakona,

c) socialni prispevek k vyrovnani zvyseni najemneho poskytovany podle zvlastniho zakona.

Obcanovi, ktery splnuje podminky podle predchozich ustanoveni, nalezi mesicne penezity prispevek ve vysi rozdilu mezi jeho prijmem v kalendarnim mesici a 1,6 nasobkem castky na osobni potreby, jestlize pecuje o jednu osobu, nebo 2,75 nasobkem teto castky, jestlize pecuje o dve nebo vice osob. Nedosahuje-li vyse prispevku stanovena podle predchozi vety castky 50 Kc za kalendarni mesic, zvysuje se na tuto castku.

Blizke osoby a bezmocnost se posuzuji podle zakona o duchodovem pojisteni.

VI. SLUZBY SOCIALNI PECE

Z hlediska obcanu s tezkym zdravotnim postizenim je treba upozornit na dve nejdulezitejsi formy sluzeb socialni pece. Legislativni uprava obou techto forem je provedena ve vyhl. MPSV c. 182/1991 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu.

1. PECOVATELSKA SLUZBA

2. USTAVNI PECE

1. PECOVATELSKA SLUZBA

Pecovatelskou sluzbu poskytuji obce a okresni urady TZPO a starym obcanum, kteri nejsou schopni si sami obstarat nutne prace v domacnosti a dalsi zivotni potreby, nebo kteri pro nepriznivy zdravotni stav potrebuji osetreni jinou osobou nebo dalsi osobni peci, pokud jim potrebnou peci nemohou poskytovat rodinni prislusnici.

Pecovatelska sluzba se poskytuje za plnou nebo castecnou uhradu, podle prilohy c. 1, ktera je soucasti teto vyhlasky, s prihlednutim k veku, zdravotnimu stavu, prijmu a majetkovym pomerum obcana a jeho rodinnych prislusniku.

Ukony pecovatelske sluzby, kterymi jsou zabezpecovany nezbytne zivotni potreby, se poskytuji bezplatne. Pecovatelska sluzba se tez poskytuje bezplatne socialne potrebnym obcanum.

Vyhlaska MPSV c. 206/1995 Sb., kterou se novelizuje vyhlaska c. 182/1991 Sb., rozsirila prilohu c. 1 o nektere ukony pecovatelske sluzby, ktere se svym zamerenim vyrazne priblizuji ukonum osobni asistence. Jedna se zejmena o nasledujici ukony:

Polozka c. 5 donaska nebo dovoz obeda, popripade jineho teplehojidla, pomoc pri podavani jidla a piti,

Polozka c. 11 doprovod na vysetreni, doprovod deti do materske skoly, zakladni skoly, vzdelavaciho zarizeni nebo do zamestnani, doprovod pri kratkodobem pobytu mimo domov, pomoc pri dennich rehabilitacnich, rekreacnich, kulturnich, zajmovych vzdelavacich nebo pracovnich aktivitach.

Polozka c. 13 vychovna prace s detmi.

2. USTAVNI PECE

Je treba upozornit na dva zakladni typy zarizeni socialni pece:

1. USTAVY SOCIALNI PECE PRO MLADEZ

2. USTAVY SOCIALNI PECE PRO DOSPELE

2.1. USTAVY PRO MLADEZ

Do ustavu pro mladez jsou zarazovany deti od tri let veku az do ukonceni povinne skolni dochazky, popripade az do ukonceni pripravy na povolani, nejdele do 26-ti let veku.

V praxi se muzeme setkat s temito typy zarizeni:

- ustavy pro telesne postizenou mladez,

- ustavy pro telesne postizenou mladez s pridruzenym mentalnim postizenim,

- ustavy pro telesne postizenou mladez s vice vadami,

- ustavy pro mentalne postizenou mladez.

2.2. USTAVY PRO DOSPELE

V ramci ustavu socialni pece pro dospele upozornujeme na existenci nasledujicich typu:

- ustavy pro dospele obcany s telesnym postizenim,

- ustavy pro telesne postizene dospele obcany s pridruzenym mentalnim postizenim,

- ustavy pro telesne postizene dospele obcany s vice vadami,

- ustavy pro dospele obcany mentalne postizene,

- ustavy pro dospele obcany se smyslovymi vadami,

- ustavy pro chronicke psychotiky a psychopaty,

- ustavy pro chronicke alkoholiky a toxikomany.

2.3. UHRADA ZA POBYT A STRAVOVANI V ZARIZENICH SOCIALNI PECE

Uhrada za pobyt obcanu a jejich stravovani v ustavech socialni pece je stanovena vyhlaskami MPSV c. 82/1993 Sb., o uhradach za pobyt v zarizenich socialni pece a c. 83/1993 Sb., o stravovani v zarizenich socialni pece.

Jestlize obcan, ktery je umisten v zarizeni socialni pece pobira zvyseni duchodu pro bezmocnost, hradi z techto prostredku take naklady na pomoc, ktera je mu poskytovana pri zajistovani zakladnich a nezbytnych zivotnich ukonu. Vyse uhrady za tuto pomoc cini:

a) pri celorocnim pobytu v tomto zarizeni celou castku priznaneho zvyseni duchodu pro bezmocnost,

b) pri tydennim pobytu 75 % z castky zvyseni pro bezmocnost,

c) pri dennim pobytu v zarizeni socialni pece 50 %.

Po uhrazeni vsech nakladu musi tomuto obcanu zustat zachovano minimalne:

a) 30 % castky potrebne k zajisteni zakladnich osobnich potreb obcana stanovene zakonem o zivotnim minimu v pripade, ze se jedna o celorocni pobyt,

b) 60 % z vyse uvedene castky, jedna-li se o tydenni pobyt,

c) 75 % teto castky pri dennim pobytu.

VII. PREHLED DAVEK STATNI SOCIALNI PODPORY

1. SYSTEM STATNI SOCIALNI PODPORY

System statni socialni podpory je jednim ze tri zakladnich piliru realizace socialni reformy v Ceske republice. Tento system upravuje zakon c. 117/95 Sb., o statni socialni podpore (dale jen zakon), ktery nabyl ucinnosti 1. rijna 1995.

Prijetim tohoto zakona doslo ke sjednoceni statnich socialnich davek vyjadrujicich podporu statu obcanum a rodinam s detmi do jednoho uceleneho komplexu.

Prostrednictvim statni socialni podpory se stat podili na kryti nakladu na vyzivu a ostatni zakladni osobni potreby deti a rodin a poskytuje ji i pri nekterych dalsich socialnich situacich. Statni socialni podpora se ve stanovenych pripadech poskytuje v zavislosti na vysi prijmu.

System statni socialni podpory tvori:

a) davky poskytovane v zavislosti na vysi prijmu

1. pridavek na dite,

2. socialni priplatek,

3. prispevek na bydleni,

4. prispevek na dopravu,

b) ostatni davky

1. rodicovsky prispevek,

2. zaopatrovaci prispevek,

3. davky pestounske pece,

4. porodne,

5. pohrebne.

Davky statni socialni podpory nalezi za zakonem stanovenych podminek pouze fyzickym osobam, ktere maji na uzemi Ceske republiky trvaly pobyt.

2. VYMEZENI ZAKLADNICH POJMU

2.1. PRIJEM ROZHODNY PRO PRIZNANI DAVKY

Za prijem se pro ucely stanoveni rozhodneho prijmu povazuji

a) z prijmu, ktere jsou predmetem dane z prijmu fyzickych osob podle zakona o danich z prijmu a nejsou od teto dane osvobozeny, tyto prijmy:

1. prijmy ze zavisle cinnosti a funkcni pozitky uvedene v § 6 odst. 1 a 10 zakona o danich z prijmu,

2. prijmy z podnikani a z jine samostatne vydelecne cinnosti uvedene v § 7 odst. 1 a 2 zakona o danich z prijmu,

3. prijmy z kapitaloveho majetku uvedene v § 8 odst. 1 pism. a) az g) zakona o danich z prijmu,

4. prijmy z pronajmu uvedene v § 9 zakona o danich z prijmu,

5. ostatni prijmy uvedene v § 10 odst. 1 pism. a) az g) zakona o danich z prijmu, a to po odpoctu vydaju vynalozenych na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni a dalsich vydaju, odpocitavanych z takovych prijmu podle zakona o danich z prijmu, po odpoctu pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti a pojistneho na verejne zdravotni pojisteni, pokud nebyly pojistne a prispevek zahrnuty do techto vydaju, a po odpoctu dane z prijmu pripadajici na tyto prijmy,

b) z prijmu, ktere jsou predmetem dane z prijmu fyzickych osob a jsou osvobozeny od teto dane, prijmy uvedene v § 4 odst. 1 pism. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze statniho rozpoctu, m) az r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 pism. k), m), o), s) a u) zakona o danich z prijmu, a to po odpoctu vydaju vynalozenych na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni a dalsich vydaju, odpocitavanych z takovych prijmu podle zakona o danich z prijmu, ktere se pro tento ucel stanovi obdobne jako takove vydaje pro urceni zakladu dane podle zakona o danich z prijmu,

c) davky nemocenskeho pojisteni (pece) a duchodoveho pojisteni,

d) hmotne zabezpeceni uchazecu o zamestnani,

e) prijmy ze zahranici obdobne prijmum uvedenym v pismenech a) az d) v castce, v jake byly vyplaceny, popripade po odpoctu vydaju, dani, pojistneho a prispevku uvedenych v pismenech a) a b), nebyly-li tyto prijmy uz zapocteny podle pismen a) az d),

f) rodicovsky prispevek a zaopatrovaci prispevek pro narok na pridavek na dite, socialni priplatek, prispevek na dopravu a prispevek na bydleni,

g) pridavek na dite pro narok na socialni priplatek a prispevek na bydleni.

Do rozhodneho prijmu se zapocitava kazdy z vyse uvedenych prijmu samostatne, a zadny z takovych prijmu nelze snizit o ztratu z jineho druhu prijmu ani o ztratu ze stejneho druhu prijmu, k niz doslo za jine obdobi nez za obdobi, za nez se rozhodny prijem zjistuje.

2.2. ROZHODNE OBDOBI

Rozhodnym obdobim, za ktere se zjistuje rozhodny prijem, je

a) u pridavku na dite a prispevku na dopravu kalendarni rok predchazejici kalendarnimu roku, do nehoz spada pocatek obdobi od 1. rijna do 30. zari nasledujiciho kalendarniho roku, v nemz pred pocatkem uvedeneho obdobi je treba podle § 51 prokazat rozhodny prijem,

b) u socialniho priplatku a prispevku na bydleni obdobi kalendarniho ctvrtleti predchazejiciho kalendarnimu ctvrtleti, na ktere se narok na davky uplatnuje.

2.3. RODINA

Za rodinu se pro ucely tohoto zakona povazuje opravnena osoba a spolecne s ni posuzovane osoby, a neni-li techto osob, povazuje se za rodinu sama opravnena osoba.

Spolecne posuzovanymi osobami jsou

a) nezaopatrene deti,

b) nezaopatrene deti a rodice techto deti; za rodice se povazuji i osoby, jimz byly nezaopatrene deti svereny do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu, manzel rodice nebo uvedene osoby, vdovec nebo vdova po rodici nebo uvedene osobe a druh (druzka) rodice nebo uvedene osoby,

c) manzele nebo druh a druzka, nejde-li o rodice posuzovane podle pismene b),

d) nezaopatrene deti, jejich rodice, pokud jsou nezaopatrenymi detmi a jsou osameli, rodice [pismeno b)] techto rodicu, pokud s opravnenou osobou spolu trvale ziji a spolecne uhrazuji naklady na sve potreby.

Podminka, ze osoby spolu trvale ziji a spolecne uhrazuji naklady na sve potreby, se povazuje vzdy za splnenou, jde-li o

a) nezletile nezaopatrene dite a jeho rodice. Pokud rodice dite jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba spolecne posuzovana s nezaopatrenym nezletilym ditetem rodic, s nimz dite spolecne zije,

b) zletile nezaopatrene dite a jeho rodice, jestlize rodice a dite jsou v temze byte hlaseni k trvalemu pobytu,

c) manzele.

Je-li nezaopatrene dite v plnem primem zaopatreni ustavu (zarizeni) pro peci o deti nebo mladez, povazuje se za rodinu samo toto dite. Za plne prime zaopatreni se povazuje zaopatreni v ustavu (zarizeni) pro peci o deti nebo mladez, poskytuje-li tento ustav (zarizeni) detem stravovani, ubytovani a osaceni.

Jde-li o prispevek na bydleni, povazuji se za rodinu vsechny osoby, ktere jsou v temze byte hlaseny k trvalemu pobytu; podminka, aby spolu trvale zily a spolecne uhrazovaly naklady na sve potreby, se vsak nevyzaduje.

Okresni urad muze pri rozhodovani o davkach v pripadech, kdy osoby spolu nejmene po dobu tri mesicu prokazatelne neziji, rozhodnout, ze se neposuzuji jako osoby spolecne posuzovane, nebo jde-li o prispevek na bydleni v pripadech, kdy nektera ze spolecne posuzovanych osob nejmene po dobu tri mesicu prokazatelne byt neuziva, rozhodnout, ze se k ni pri posouzeni naroku na prispevek na bydleni a jeho vysi neprihlizi, i kdyz je v byte hlasena k trvalemu pobytu.

Za osameleho rodice se pro ucely tohoto zakona povazuje rodic, ktery je svobodny, ovdovely nebo rozvedeny, pokud nezije s druhem. K druhovi (druzce) se jako ke spolecne posuzovane osobe prihlizi, jen zije-li s opravnenou osobou alespon tri mesice.

Spolecne posuzovanymi osobami jsou i osoby, ktere se prechodne z duvodu soustavne pripravy na budouci povolani, zdravotnich nebo pracovnich zdrzuji mimo misto, kde jsou hlaseny k trvalemu pobytu.

2.4. STANOVENI CASTEK ROZHODNYCH PRO NAROK
NA DAVKY A JEJICH VYSI

Pro narok na davky nebo jejich vysi se castkou

a) zivotniho minima,

b) potrebnou k zajisteni vyzivy a ostatnich zakladnich osobnich potreb (dale jen "castka na osobni potreby"),

c) potrebnou k zajisteni nezbytnych nakladu na domacnost (dale jen "castka nakladu na domacnost") rozumi castka stanovena zakonem o zivotnim minimu. Zavisi-li stanoveni teto castky na poctu osob, berou se v uvahu osoby spolecne posuzovane.

Vek ditete rozhodny podle zakona o zivotnim minimu pro stanoveni castek je vek, ktereho dite dosahne v kalendarnim mesici, za ktery davka nalezi.

2.5. NEPRIZNIVY ZDRAVOTNI STAV KLASIFIKACE POSTIZENI ZRAKU

Podle § 9 odst.1 zakona se pro ucely statni socialni podpory za dlouhodobe nepriznivy zdravotni stav povazuje nepriznivy zdravotni stav, ktery podle poznatku lekarske vedy ma trvat dele nez jeden rok.

Jestlize z duvodu dlouhodobe neprizniveho zdravotniho stavu cini stupen zdravotniho postizeni

a) od 20 % do 49 %, povazuje se nezaopatrene dite za dlouhodobe nemocne,

b) od 50 % do 79 %, povazuje se osoba za dlouhodobe zdravotne postizenou,

c) od 80 % do 100 %, povazuje se osoba za dlouhodobe tezce zdravotne postizenou.

Klasifikaci zdravotniho postizeni podle stupnu a zpusob jejich posuzovani stanovi Vyhlaska MPSV c. 207/95 Sb., v platnem zneni.

Ustanoveni § 1 odst. 1 citovane vyhl. charakterizuje pojem stupne zdravotniho postizeni a stanovi, ze stupen zdravotniho postizeni vyjadruje miru funkcni poruchy zpusobujici omezeni nebo znemozneni uspokojovani beznych zivotnich potreb fyzicke osoby v zavislosti na veku, pohlavi a socialnich a kulturnich potrebach. Funkcni poruchou je nedostatek telesnych, smyslovych nebo dusevnich schopnosti.

Stupne zdravotniho postizeni vyjadrene v procentech se stanovi podle druhu zdravotniho postizeni uvedenych v priloze, ktera je soucasti teto vyhlasky. Stupen zdravotniho postizeni v priloze neuvedeneho se stanovi podle zdravotniho postizeni uvedeneho v priloze, ktere je mirou funkcni poruchy a dusledku zpusobujicich omezeni nebo znemozneni uspokojovani beznych zivotnich potreb nejvice srovnatelne.

V kapitole IV. - SMYSLOVE ORGANY, Oddil A - ZRAK stanovi priloha k cit. vyhl. pravidla pro hodnoceni zraku pro ucely klasifikace stupne zdravotniho postizeni takto:

Obecne posudkove zasady:

Stupen postizeni se stanovi podle zrakove ostrosti dosazene s korekci, ktere muze byt trvale uzivano, rozsahu zorneho pole a jejich vlivu na schopnost orientace v beznem zivote. Vedle funkci zrakoveho organu je nutno prihlednout k prokazatelnym drazdivym jevum, slzeni, citlivosti na zevni ucinky (svetlo, prach, chemikalie atd.) stejne jako na onemocneni ocnich adnex.

Druh zdravotniho postizeni Stupen zdravotniho postizeni v %

1. Slabozrakost lehkeho az stredniho stupne 10 - 20

- visus 6/18 (0,3), 3/10 - 6/60,(0,1), 1/10, kategorie zrakoveho postizeni 1

2. Slabozrakost tezkeho stupne

- visus 6/60 (0,1) - 3/60 (0,05),1/10 - 1/20, kategorie zrakoveho postizeni 2

a) u deti do ukonceni povinne skolni dochazky 50 - 55

b) v ostatnich pripadech 20

3. Tezce slaby zrak

- visus 3/60 (0,05) - 1/60 (0,02), 1/20 - 1/50, kategorie zrakoveho postizeni 3

a) u deti do ukonceni povinne skolni dochazky 60 - 70

b) v ostatnich pripadech 40

4. Prakticka nevidomost obou oci 80

- visus 1/60 (0,02), 1/50 az svetlocit s jistou projekci svetla nebo omezeni zorneho pole do 5 stupnu kolem centralni fixace, i kdyz centralni ostrost neni postizena - kategorie zrakoveho postizeni 4

5. Uplna nevidomost obou oci 90

(zahrnuje stavy od naproste ztraty svetlocitu az po zachovani svetlocitu s chybnou projekci svetla), kategorie zrakoveho postizeni 5

6. Ztrata jednoho oka 30

7. Enukleace oka pro maligni tumor

a) behem onkologickeho leceni 80

b) po dosazeni stabilizace zdravotniho stavu (zpravidla po dvou letech) 40

c) nelecitelne formy tumoru 90

8.Ztrata cocky bez postizeni visu, pri artefakii

a) jednoho oka 10

b) obou oci 20

9. Ztrata cocky jednoho oka pri slepote 30

nebo ztrate druheho oka

10. Ptoza horniho vicka s uzaverem ocni sterbiny 20

11. Obrny ocnich svalu na jednom oku, 20

jestlize oko musi byt vylouceno z videni

12. Vypady zorneho pole uplne polovicni nebo kvadrantove vypady:

Posudkove hledisko: Pri neuplnych polovicnich nebo kvadrantovych vypadech je nutno sazby stupne postizeni primerene snizit.

a) homonymni hemianopsie 30

b) bitemporalni hemianopsie 30

c) homonymni dolni kvadrant 20

d) vypad poloviny zorneho pole 60 - 70

(lateralni) pri ztrate nebo slepote druheho oka

13. Koncentricka zuzeni

Posudkove hledisko: Oboustranne omezeni zorneho pole na 10 - 5 stupnu centralne lze povazovat za tezce slaby zrak, omezeni zorneho pole do 5 stupnu centralne lze povazovat za praktickou slepotu i kdyz zrakova ostrost neni porusena

13.1. koncentricke zuzeni na 5 stupnu 20

vzdalenosti od centra pri normalnim zornem poli druheho oka

13.2. koncentricke zuzeni oboustranne 20

na 30 stupnu vzdalenosti od centra

13.3. koncentricke zuzeni pri chybeni druheho oka

a) na 50 stupnu vzdalenost od centra 40

b) na 30 stupnu vzdalenost od centra 60

c) na 10 stupnu vzdalenost od centra 80

d) na 5 stupnu vzdalenost od centra 90

14. Nepravidelne vypady zorneho pole, 30

velke skotomy v 50 stupnich zorneho pole binokularne

15. Glaukom (zeleny zakal)

stanovi se podle rozsahu zrakoveho postizeni (ostrost zrakova, zorne pole)

16. Strabismus u deti 10 - 20

17. Ostatni ocni choroby a poruchy videni,

zanety, zakaly, degenerativni zmeny, cevni uzavery, odchlipeni a trhliny sitnice apod. Posudkove hledisko: Stupen zdravotniho postizeni se stanovi s ohledem na omezeni vizu, zorneho pole, schopnosti orientace

a) lehke poruchy 10 - 20

b) stredne tezke poruchy 30 - 40

c) tezke poruchy 50

Druh zdravotniho postizeni	Stupen zdravotniho postizeni v %
1. Slabozrakost lehkeho az stredniho stupne	10 - 20
- visus 6/18 (0,3), 3/10 - 6/60,(0,1), 1/10, kategorie zrakoveho postizeni 1
2. Slabozrakost tezkeho stupne
- visus 6/60 (0,1) - 3/60 (0,05),1/10 - 1/20, kategorie zrakoveho postizeni 2
a) u deti do ukonceni povinne skolni dochazky	50 - 55
b) v ostatnich pripadech	20
3. Tezce slaby zrak
- visus 3/60 (0,05) - 1/60 (0,02), 1/20 - 1/50, kategorie zrakoveho postizeni 3
a) u deti do ukonceni povinne skolni dochazky	60 - 70
b) v ostatnich pripadech	40
4. Prakticka nevidomost obou oci	80
- visus 1/60 (0,02), 1/50 az svetlocit s jistou projekci svetla nebo omezeni zorneho pole do 5 stupnu kolem centralni fixace, i kdyz centralni ostrost neni postizena - kategorie zrakoveho postizeni 4
5. Uplna nevidomost obou oci	90
(zahrnuje stavy od naproste ztraty svetlocitu az po zachovani svetlocitu s chybnou projekci svetla), kategorie zrakoveho postizeni 5
6. Ztrata jednoho oka	30
7. Enukleace oka pro maligni tumor
a) behem onkologickeho leceni	80
b) po dosazeni stabilizace zdravotniho stavu (zpravidla po dvou letech)	40
c) nelecitelne formy tumoru	90
8.Ztrata cocky bez postizeni visu, pri artefakii
a) jednoho oka	10
b) obou oci	20
9. Ztrata cocky jednoho oka pri slepote	30
nebo ztrate druheho oka
10. Ptoza horniho vicka s uzaverem ocni sterbiny	20
11. Obrny ocnich svalu na jednom oku,	20
jestlize oko musi byt vylouceno z videni
12. Vypady zorneho pole uplne polovicni nebo kvadrantove vypady:
Posudkove hledisko: Pri neuplnych polovicnich nebo kvadrantovych vypadech je nutno sazby stupne postizeni primerene snizit.
a) homonymni hemianopsie	30
b) bitemporalni hemianopsie	30
c) homonymni dolni kvadrant	20
d) vypad poloviny zorneho pole	60 - 70
(lateralni) pri ztrate nebo slepote druheho oka
13. Koncentricka zuzeni
Posudkove hledisko: Oboustranne omezeni zorneho pole na 10 - 5 stupnu centralne lze povazovat za tezce slaby zrak, omezeni zorneho pole do 5 stupnu centralne lze povazovat za praktickou slepotu i kdyz zrakova ostrost neni porusena
13.1. koncentricke zuzeni na 5 stupnu	20
vzdalenosti od centra pri normalnim zornem poli druheho oka
13.2. koncentricke zuzeni oboustranne	20
na 30 stupnu vzdalenosti od centra
13.3. koncentricke zuzeni pri chybeni druheho oka
a) na 50 stupnu vzdalenost od centra	40
b) na 30 stupnu vzdalenost od centra	60
c) na 10 stupnu vzdalenost od centra	80
d) na 5 stupnu vzdalenost od centra	90
14. Nepravidelne vypady zorneho pole,	30
velke skotomy v 50 stupnich zorneho pole binokularne
15. Glaukom (zeleny zakal)
stanovi se podle rozsahu zrakoveho postizeni (ostrost zrakova, zorne pole)
16. Strabismus u deti	10 - 20
17. Ostatni ocni choroby a poruchy videni,
zanety, zakaly, degenerativni zmeny, cevni uzavery, odchlipeni a trhliny sitnice apod. Posudkove hledisko: Stupen zdravotniho postizeni se stanovi s ohledem na omezeni vizu, zorneho pole, schopnosti orientace
a) lehke poruchy	10 - 20
b) stredne tezke poruchy	30 - 40
c) tezke poruchy	50

2.6. VYDELECNA CINNOST

Vydelecnou cinnosti se rozumi cinnost

a) v Ceske republice, ktera zaklada ucast na nemocenskem pojisteni (peci),

b) osoby samostatne vydelecne cinne; za osobu samostatne vydelecne cinnou se pro ucely tohoto zakona povazuje osoba, ktera se za takovou povazuje pro ucely duchodoveho pojisteni, nebo

c) vykonavana v zahranici za ucelem dosazeni prijmu.

2.7. NEZAOPATRENE DITE

Za nezaopatrene dite se pro ucely tohoto zakona povazuje dite do skonceni povinne skolni dochazky, a pote, nejdele vsak do 26. roku veku, jestlize

a) se soustavne pripravuje na budouci povolani, nebo

b) se nemuze soustavne pripravovat na budouci povolani nebo vykonavat vydelecnou cinnost pro nemoc nebo uraz, anebo

c) z duvodu dlouhodobe neprizniveho zdravotniho stavu je neschopno vykonavat soustavnou vydelecnou cinnost.

Po skonceni povinne skolni dochazky se do 18. roku veku povazuje za nezaopatrene dite take dite, ktere je vedeno v evidenci uradu prace jako uchazec o zamestnani a nema narok na hmotne zabezpeceni uchazecu o zamestnani.

Za nezaopatrene dite nelze vsak povazovat dite, ktere je pozivatelem plneho invalidniho duchodu z duchodoveho pojisteni.

3. DAVKY STATNI SOCIALNI PODPORY POSKYTOVANE
V ZAVISLOSTI NA VYSI PRIJMU

3.1. PRIDAVEK NA DITE

§ 17 - 19 zakona

Narok na pridavek na dite do 31. prosince 1998 ma nezaopatrene dite

a) ve zvysene vymere, jestlize rozhodny prijem v rodine neprevysuje soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,80,

b) v zakladni vymere, jestlize rozhodny prijem v rodine prevysuje soucin zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,80, avsak neni vyssi nez soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 2,20.

Narok na pridavek na dite po 31. prosinci 1998 ma nezaopatrene dite

a) ve zvysene vymere, jestlize rozhodny prijem v rodine neprevysuje soucin zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,10,

b) v zakladni vymere, jestlize rozhodny prijem v rodine prevysuje soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,10, avsak neni vyssi nez soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,80,

c) ve snizene vymere, jestlize rozhodny prijem v rodine prevysuje soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,80, avsak neni vyssi nez soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 3,00.

Vyse pridavku na dite do 31. prosince 1998 cini za kalendarni mesic

a) ve zvysene vymere soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 0,27,

b) v zakladni vymere soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 0,14.

Vyse pridavku na dite po tomto terminu cini za kalendarni mesic

a) ve zvysene vymere soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 0,32,

b) v zakladni vymere soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 0,28,

c) ve snizene vymere soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 0,14.

Pridavek na dite nalezejici zletilemu nezaopatrenemu diteti se vyplaci tomuto diteti.

Pridavek na dite nalezejici nezletilemu nezaopatrenemu diteti se vyplaci osobe, ktera ma dite v primem zaopatreni, a to do konce kalendarniho mesice, v nemz nezaopatrene dite dovrsilo zletilosti. Pridavek na dite se zletilemu nezaopatrenemu diteti vyplaci od splatky pridavku na dite nalezejici za kalendarni mesic nasledujici po mesici, v nemz dovrsilo zletilosti. Pridavek na dite se zletilemu nezaopatrenemu diteti vyplaci v hotovosti, pokud toto dite nesdeli jiny zpusob vyplaty. Ma-li nezletile nezaopatrene dite v primem zaopatreni vice osob, vyplaci se pridavek na dite osobe urcene na zaklade dohody techto osob.

Nedohodnou-li se tyto osoby, urci okresni urad, ktery o pridavku na dite rozhoduje, ktere z techto osob se bude pridavek na dite vyplacet.

Je-li nezletile nezaopatrene dite v plnem primem zaopatreni ustavu (zarizeni) pro peci o deti nebo mladez, vyplaci se pridavek na dite tomuto ustavu (zarizeni).

Pokud doba pobytu nezletileho nezaopatreneho ditete v ustavu (zarizeni) pro peci o deti nebo mladez, v nemz je dite v plnem primem zaopatreni, byla prerusena na dobu zahrnujici cely kalendarni mesic, vyplati ustav (zarizeni) pridavek na dite osobe, ktera ma dite, jemuz tento pridavek nalezi, po tuto dobu v primem zaopatreni.

3.2. SOCIALNI PRIPLATEK

§ 20 - 23 zakona

Narok na socialni priplatek ma rodic pecujici alespon o jedno nezaopatrene dite, s vyjimkou ditete svereneho do pestounske pece nebo nezaopatreneho ditete, ktere je v plnem primem zaopatreni ustavu (zarizeni) pro peci o deti nebo mladez, jestlize rozhodny prijem v rodine je nizsi nez soucin castky zivotniho minima rodiny (popripade dale zvyseneho) a koeficientu 1,60.

Je-li soucasne splneno vice podminek umoznujicich dalsi zvyseni, stanovi se, jde-li o narok na socialni priplatek, zivotni minimum s prihlednutim k te skutecnosti, ktera umoznuje pouziti nejvyssiho koeficientu.

Splnuje-li v rodine podminky naroku na socialni priplatek vice osob, nalezi socialni priplatek jen jednou, a to osobe urcene na zaklade dohody techto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, urci okresni urad, ktery o priplatku rozhoduje, komu se socialni priplatek prizna.

Vyse socialniho priplatku cini za kalendarni mesic rozdil mezi castkou na osobni potreby nezaopatreneho ditete (souctem castek na osobni potreby nezaopatrenych deti) a castkou urcenou jako podil, v jehoz citateli je soucin castky na osobni potreby uvedeneho ditete (uvedenych deti) a rozhodneho prijmu rodiny a ve jmenovateli soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,60.

Pokud rozhodny prijem rodiny nedosahuje castky zivotniho minima rodiny, zapocitava se pro stanoveni vyse socialniho priplatku jako rozhodny prijem rodiny castka odpovidajici zivotnimu minimu teto rodiny. V tomto pripade se vsak pri stanoveni zivotniho minima ke zvyseni castek zohlednujicimu stupen zdravotniho postizeni neprihlizi.

Pri stanoveni vyse socialniho priplatku se castka na osobni potreby nezaopatreneho ditete nasobi, jde-li o

a) dite dlouhodobe tezce zdravotne postizene, koeficientem 2,70,

b) dite dlouhodobe zdravotne postizene, koeficientem 2,40,

c) dite dlouhodobe nemocne, koeficientem 1,20,

d) deti, ktere se narodily soucasne, a to v dobe do tri let jejich veku, koeficientem 1,10,

Pri stanoveni vyse socialniho priplatku se castka na osobni potreby nezaopatreneho ditete a soucet castek na osobni potreby rozhodny pro stanoveni zivotniho minima rodiny nasobi, jestlize

a) oba rodice jsou dlouhodobe tezce zdravotne postizeni, koeficientem 1,40,

b) osamely rodic je dlouhodobe tezce zdravotne postizeny, koeficientem 1,40,

c) jeden z rodicu je dlouhodobe tezce zdravotne postizeny, koeficientem 1,10,

d) jde o osameleho rodice a nejde o pripad dle pismene b), koeficientem 1,05.

Jestlize nezaopatrene dite je pozivatelem castecneho invalidniho duchodu z duchodoveho pojisteni, nepouziji se pro stanoveni vyse socialniho priplatku koeficienty uvedene pod pism. a) az c).

3.3. PRISPEVEK NA BYDLENI

§ 24 - 26 zakona

Narok na prispevek na bydleni ma vlastnik nebo najemce bytu (obytne mistnosti), ktery je v byte hlasen k trvalemu pobytu, jestlize rozhodny prijem v rodine je nizsi nez castka soucinu zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,40.

Za vlastnika bytu se povazuje i vlastnik nemovitosti, ve ktere je byt, ktery vlastnik uziva, pokud je v nem hlasen k trvalemu pobytu.

Splnuje-li podminky naroku na prispevek na bydleni vice osob, nalezi prispevek jen jednou, a to osobe urcene na zaklade dohody techto osob. Nedohodnou-li se, urci okresni urad, ktery o prispevku rozhoduje, ktere z techto osob se prispevek na bydleni prizna.

Vyse prispevku na bydleni cini za kalendarni mesic rozdil mezi castkou nakladu na domacnost rodiny a podilem, v jehoz citateli je soucin castky nakladu na domacnost rodiny a rozhodneho prijmu rodiny a ve jmenovateli soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 1,40.

Pokud rozhodny prijem rodiny nedosahuje castky zivotniho minima rodiny, zapocitava se pro stanoveni vyse tohoto prispevku jako rozhodny prijem rodiny castka odpovidajici zivotnimu minimu teto rodiny.

3.4. PRISPEVEK NA DOPRAVU

§ 27 - 29 zakona

Narok na prispevek na dopravu ma nezaopatrene dite, ktere mimo misto obce, kde je hlaseno k trvalemu pobytu,

a) plni povinnou skolni dochazku, nebo

b) se soustavne pripravuje na budouci povolani na stredni nebo vysoke skole a rozhodny prijem rodiny neprevysuje soucin castky zivotniho minima rodiny a koeficientu 2,00.

Za dojizdeni ditete z mista obce, kde je hlaseno k trvalemu pobytu, do mista sidla skoly se povazuje take dojizdeni z jedne casti obce do druhe casti teto obce, neni-li mezi temito castmi obce provozovana mestska linkova osobni doprava.

Pokud dite plni povinnou skolni dochazku studiem na stredni skole, povazuje se pro ucely prispevku na dopravu za dite plnici povinnou skolni dochazku.

Prispevek na dopravu se za cervenec a srpen nevyplaci.

Dojizdi-li dite do mista sidla skoly nebo jeji soucasti denne, cini vyse prispevku za kalendarni mesic z castky stanovene ministerstvem financi opatrenim vyhlasenym ve Sbirce zakonu vzdy k 1. zari (pokud se castka platna od 1. zari zvysi alespon v jednom tarifnim pasmu nejmene o 10 %, stanovi se tato castka i k 1. unoru)

a) 30 %, jde-li o dite mladsi 15 let, ktere plni povinnou skolni dochazku, nebo

b) 50 %, jde-li o dite, ktere plni povinnou skolni dochazku a dosahlo 15 let nebo ktere se pripravuje na budouci povolani na stredni nebo vysoke skole nebo se pripravuje pro pracovni uplatneni.

Nedojizdi-li dite do mista sidla skoly nebo jeji soucasti denne, cini vyse prispevku na dopravu na kalendarni mesic z castky stanovene ministerstvem financi

a) 6 %, jde-li o dite mladsi 15 let, ktere plni povinnou skolni dochazku,

b) 10 %, jde-li o dite, ktere plni povinnou skolni dochazku a dosahlo 15 let nebo ktere se pripravuje na budouci povolani na stredni skole nebo se pripravuje pro pracovni uplatneni, nebo

c) 5 %, jde-li o dite, ktere se pripravuje na budouci povolani na vysoke skole.

4. DAVKY STATNI SOCIALNI PODPORY POSKYTOVANE
BEZ OHLEDU NA VYSI PRIJMU

4.1. RODICOVSKY PRISPEVEK

§ 30 - 32 zakona

Narok na rodicovsky prispevek ma rodic, ktery osobne celodenne a radne pecuje alespon o jedno dite

a) do ctyr let veku nebo

b) do sedmi let veku, jde-li o dite, ktere je dlouhodobe zdravotne postizene nebo dlouhodobe tezce zdravotne postizene.

Na vyplatu rodicovskeho prispevku nema v kalendarnim mesici rodic narok, jestlize v kalendarnim mesici

a) pri vydelecne cinnosti dosahuje prijem vyssi, nez stanovi tento zakon,

b) ma rodic narok na davky nemocenskeho pojisteni (pece), na hmotne zabezpeceni uchazecu o zamestnani nebo na prispevky nalezejici obcanum se zmenenou pracovni schopnosti v dobe jejich pracovni rehabilitace,

c) dite zakladajici narok na rodicovsky prispevek navstevuje jesle, materskou skolu nebo jine obdobne zarizeni pro deti predskolniho veku v rozsahu vetsim, nez povoluje tento zakon, nebo zakladni skolu.

Vykonava-li rodic vydelecnou cinnost, ma narok na vyplatu rodicovskeho prispevku, jen jestlize prijem z teto vydelecne cinnosti nepresahne v kalendarnim mesici po odpoctu dane z prijmu fyzickych osob, pojistneho na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti a pojistneho na verejne zdravotni pojisteni castku na osobni potreby u tohoto rodice. Do prijmu se zapocitavaji davky nemocenskeho pojisteni (pece) z teto cinnosti, a to v kalendarnim mesici, v nemz byly platcem zauctovany, a do prijmu se nezapocitava nahrada mzdy za nevycerpanou dovolenou.

Je-li rodic vydelecne cinny jako osoba samostatne vydelecne cinna, vyplaci se mu rodicovsky prispevek zalohove v tech kalendarnich mesicich, v nichz podle sdeleni rodice byl jeho prijem nizsi nez povoleny prijem. Po uplynuti kalendarniho roku, v nemz byl rodicovsky prispevek zalohove vyplacen, se provede zuctovani rodicovskeho prispevku, a to tak, ze se znovu posoudi narok na vyplatu prispevku za jednotlive kalendarni mesice podle vyse prumerneho mesicniho prijmu dosahovaneho pri vykonu samostatne vydelecne cinnosti za kalendarni rok, v nemz byl rodicovsky prispevek zalohove vyplacen.

Pobiral-li rodic davky nemocenskeho pojisteni z teto cinnosti, zapocitavaji se do prijmu pro zalohove poskytovani rodicovskeho prispevku i do prumerneho mesicniho prijmu rozhodneho pro zuctovani zaloh, a to v tom kalendarnim mesici, v nemz byly tyto davky platcem zauctovany. Je-li prumerny mesicni prijem vyssi nez povoluje zakon, je rodic povinen castky vyplacene zalohove na rodicovskem prispevku vratit jako preplatek.

Rodicovsky prispevek nalezi, jestlize

a) dite navstevuje jesle, materskou skolu nebo jine obdobne zarizeni pro deti predskolniho veku nejvyse tri kalendarni dny v kalendarnim mesici; za navstevu ditete v jeslich, materske skole nebo jinem obdobnem zarizeni pro deti predskolniho veku v kalendarnim dnu se rozumi kazdy den, kdy dite jesle, materskou skolu nebo uvedene zarizeni navstivi, bez ohledu na delku doby trvani navstevy,

b) dite pravidelne navstevuje lecebne rehabilitacni zarizeni v rozsahu neprevysujicim ctyri hodiny denne,

c) dite dlouhodobe zdravotne postizene nebo dlouhodobe tezce zdravotne postizene pravidelne navstevuje jesle, materskou skolu nebo jine obdobne zarizeni pro deti predskolniho veku v rozsahu neprevysujicim ctyri hodiny denne,

d) dite navstevuje jesle, materskou skolu nebo jine obdobne zarizeni pro deti predskolniho veku v rozsahu neprevysujicim ctyri hodiny denne a jestlize stupen zdravotniho postizeni zraku nebo sluchu obou rodicu (osameleho rodice) je v rozsahu 50 % a vice.

Jestlize byl rodici vyplacen rodicovsky prispevek a nebyly pritom splneny podminky pro vyplatu tohoto prispevku, je rodic povinen vratit okresnimu uradu vyplacene castky tohoto prispevku, ktere nenalezely.

Je-li rodic pobirajici rodicovsky prispevek nebo dite, ktere zaklada narok na rodicovsky prispevek, ze zdravotnich duvodu v ustavni peci zdravotnickeho zarizeni dele nez tri kalendarni mesice, rodicovsky prispevek nenalezi od ctvrteho kalendarniho mesice trvani teto skutecnosti.

Pri peci o totez dite nalezi rodicovsky prispevek jen jednou, a to rodici urcenemu na zaklade dohody rodicu, a je-li v rodine vice deti zakladajicich narok na rodicovsky prispevek, nalezi pri peci o tyto deti rodicovsky prispevek jen jednomu z rodicu, a to rodici urcenemu na zaklade dohody rodicu.

Nedohodnou-li se rodice, urci okresni urad, ktery o rodicovskem prispevku rozhoduje, kteremu z rodicu se rodicovsky prispevek prizna.

Rodicem se pro ucely rodicovskeho prispevku rozumi tez osoba, ktera prevzala dite do trvale pece nahrazujici peci rodicu. Za dite prevzate do trvale pece nahrazujici peci rodicu se povazuje dite osvojene, dite, jez bylo prevzato do teto pece na zaklade rozhodnuti prislusneho organu, dite, jehoz rodic zemrel, a dite manzela.

Podminka osobni celodenni pece se tez povazuje za splnenou, jestlize rodic zajistil peci o dite jinou zletilou osobou, jde-li o pripady, kdy je

a) pri zachovani naroku na prispevek vydelecne cinny,

b) zakem nebo studentem soustavne se pripravujicim na budouci povolani.

Vyse rodicovskeho prispevku cini za kalendarni mesic soucin castky na osobni potreby rodice, ktery ma na rodicovsky prispevek narok, a koeficientu 1,10.

Jestlize rodic v dobe, kdy pecuje o dite zakladajici narok na rodicovsky prispevek, ma narok na penezitou pomoc v materstvi z nemocenskeho pojisteni (pece), jejichz vyse je nizsi nez vyse rodicovskeho prispevku, nalezi rodicovsky prispevek ve vysi rozdilu mezi timto prispevkem a uvedenymi davkami.

4.2. ZAOPATROVACI PRISPEVEK

§ 33 - 35

Narok na zaopatrovaci prispevek ma, kona-li muz vojenskou zakladni (nahradni) sluzbu nebo vojenske cviceni v Armade Ceske republiky nebo civilni sluzbu (dale jen "sluzba" a "vojak") a vojak nema po dobu sluzby narok na nahradu mzdy, platu nebo jineho prijmu podle zvlastnich predpisu,

a) nezaopatrene dite vojaka; za dite vojaka se povazuje dite vlastni (osvojene) a dite prevzate vojakem do pece nahrazujici peci rodicu na zaklade rozhodnuti prislusneho organu,

b) manzelka vojaka, ktera pecuje o dite ve veku do ctyr let, popr. o dite ve veku do sedmi let, jde-li o dite dlouhodobe zdravotne postizene nebo dlouhodobe tezce zdravotne postizene, nebo ktera je plne invalidni anebo z jineho vazneho duvodu neni vydelecne cinna; za vazny duvod, pro ktery manzelka vojaka nemuze byt vydelecne cinna, se povazuje zejmena soustavna priprava na budouci povolani a pece o dite predskolniho veku starsi ctyr let, pokud ji nelze zajistit jinak,

c) osoba s vyjimkou osob uvedenych pod pismeny a) a b), ktere soud priznal vuci vojakovi vyzivne nebo prispevek na vyzivu nebo ktera uzavrela s vojakem dohodu o placeni vyzivneho nebo prispevku na vyzivu, pokud vojak pro vykon uvedene sluzby nemuze plnit svou vyzivovaci povinnost.

Vyse zaopatrovaciho prispevku nalezejiciho osobam shora uvedenym pod pism. a) a b) cini za kalendarni mesic soucin castky na osobni potreby opravnene osoby a koeficientu 0,67. Vyse zaopatrovaciho prispevku nalezejiciho osobe uvedene pod pism. c) cini za kalendarni mesic castku vyzivneho nebo prispevku na vyzivu, na kterou ma tato osoba vuci vojakovi narok, nejvyse vsak soucin castky na osobni potreby opravnene osoby a koeficientu 0,67.

4.3. DAVKY PESTOUNSKE PECE

§ 36 - 43 zakona

Davkami pestounske pece v systemu statni socialni podpory jsou:

1. prispevek na uhradu potreb ditete,

2. odmena pestouna,

3. prispevek pri prevzeti ditete,

4. prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla.

4.3.1. PRISPEVEK NA UHRADU POTREB DITETE

Narok na prispevek na uhradu potreb ditete ma nezaopatrene nezletile dite sverene do pestounske pece.

Vyse prispevku na uhradu potreb ditete cini za kalendarni mesic soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 1,20. Pri stanoveni vyse tohoto prispevku se castka na osobni potreby nezaopatreneho ditete nasobi, jde-li o dite

a) dlouhodobe nemocne, koeficientem 1,10,

b) dlouhodobe zdravotne postizene, koeficientem 1,60,

c) dlouhodobe tezce zdravotne postizene, koeficientem 1,80,

4.3.2. ODMENA PESTOUNA

Narok na odmenu za vykon pestounske pece ma pestoun, kteremu bylo svereno dite do pestounske pece, a to az do zletilosti ditete a pote po dobu, po kterou ma dite sverene do pestounske pece narok na prispevek na uhradu potreb ditete. Narok na odmenu za vykon pestounske pece ma i pestoun, jestlize dite, ktere mu bylo svereno

do pestounske pece, nema narok na prispevek na uhradu potreb ditete jen proto, ze poziva duchod z duchodoveho pojisteni, jehoz vyse je stejna nebo vyssi nez uvedeny prispevek.

Vyse odmeny pestouna cini za kalendarni mesic za kazde dite sverene do pestounske pece soucin castky na osobni potreby pestouna a koeficientu 0,50.

Odmena pestouna nenalezi, je-li pestounem prarodic ditete.

Vyjimku tvori pripady, kdy je do pestounske pece svereno dite dlouhodobe tezce zdravotne postizene nebo jine zretelehodne pripady, ve kterych muze byt odmena pestouna priznana i tomuto prarodici.

4.3.3. PRISPEVEK PRI PREVZETI DITETE

Narok na prispevek pri prevzeti ditete ma pestoun, ktery prevzal dite do pestounske pece, nebo osoba, ktere bylo dite pred rozhodnutim soudu o svereni ditete do pestounske pece svereno do pece nahrazujici peci rodicu; prispevek pri prevzeti ditete, jde-li o totez dite, nalezi jen jednou.

Vyse prispevku pri prevzeti ditete cini soucin castky na osobni potreby ditete a koeficientu 4,00. Prispevek pri prevzeti ditete se vyplati jednorazove.

4.3.4. PRISPEVEK NA ZAKOUPENI MOTOROVEHO VOZIDLA

Narok na prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla ma pestoun, ktery ma v pestounske peci nejmene ctyri deti, pokud zakoupil osobni motorove vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobniho motoroveho vozidla a toto vozidlo nepouziva pro vydelecnou cinnost.

Vyse prispevku na zakoupeni motoroveho vozidla cini 70 % porizovaci ceny osobniho motoroveho vozidla nebo prokazanych vydaju na opravy, nejvyse vsak 100 000 Kc. Soucet techto prispevku poskytnutych pestounovi v obdobi poslednich deseti kalendarnich let prede dnem podani zadosti nesmi presahnout 200 000 Kc.

Prispevek na zakoupeni motoroveho vozidla muze byt poskytnut v bezhotovostni forme i pred zakoupenim osobniho motoroveho vozidla.

4.4. PORODNE

§ 44 - 46 zakona

Narok na porodne ma zena, ktera porodila dite.

Narok na porodne ma ode dne prevzeti ditete rovnez otec ditete, jestlize zena, ktera dite porodila, zemrela, a porodne nebylo vyplaceno ji ani jine osobe. Narok na porodne vznika dnem porodu.

Narok na porodne ma rovnez osoba, ktera prevzala dite do jednoho roku jeho veku do trvale pece nahrazujici peci rodicu, a to i v pripade, ze pred prevzetim ditete do trvale pece nahrazujici peci rodicu vznikl narok na porodne matce nebo otci ditete.

Za dite prevzate do trvale pece nahrazujici peci rodicu se povazuje dite osvojene a dite, jez bylo prevzato do teto pece na zaklade rozhodnuti prislusneho organu.

V pripade svereni ditete do trvale pece nahrazujici peci rodicu manzelum nalezi porodne jen jednomu z manzelu urcenemu na zaklade dohody manzelu. Nedohodnou-li se manzele, urci organ, ktery o porodnem rozhoduje, kteremu z manzelu se porodne prizna.

Vyse porodneho cini,

a) narodilo-li se jedno dite, soucin castky na osobni potreby tohoto ditete a koeficientu 4,00,

b) narodily-li se zaroven dve deti, soucin uhrnu castek na osobni potreby techto deti a koeficientu 5,00,

c) narodily-li se zaroven tri nebo vice deti, soucin uhrnu castek na osobni potreby techto deti a koeficientu 9,00.

Porodne se vyplati jednorazove.

4.5. POHREBNE

§ 47 - 48 zakona

Narok na pohrebne ma osoba, ktera vypravila pohreb osobe, ktera mela ke dni smrti trvaly pobyt na uzemi Ceske republiky nebo byl-li pohreb vypraven v Ceske republice. Splnuje-li podminky naroku na pohrebne vice osob, nalezi tato davka jen jednou, a to

osobe, ktera uplatni narok na davku jako prvni.

Vyse pohrebneho cini 5 000 Kc. Pohrebne se vyplati jednorazove.

Vlada narizenim zvysi castku pohrebneho, jestlize uhrnny index spotrebitelskych cen zjistenych Ceskym statistickym uradem vzroste o 20 % od posledniho stanoveni vyse pohrebneho.

5. NAROKY NA DAVKY A JEJICH VYPLATU

5.1. NALEZITOSTI ZADOSTI A RIZENI O DAVKU

O davkach statni socialni podpory rozhoduji okresni urady prislusne podle mista trvaleho pobytu opravnene osoby.

Rizeni o priznani davky se zahajuje na zaklade pisemne zadosti opravnene osoby podane prislusnemu okresnimu uradu na predepsanem tiskopisu. Rizeni o zmene vyse jiz priznane davky nebo o jejim odneti nebo o zastaveni jeji vyplaty se zahajuje na navrh opravnene osoby nebo z podnetu okresniho uradu.

Pokud neni opravnena osoba zpusobila k pravnim ukonum, jednaji za ni jeji zakonni zastupci.

Zadost o davku musi obsahovat

a) jmeno, prijmeni, misto trvaleho pobytu, k nemuz jsou hlaseny opravnena osoba a osoby s ni spolecne posuzovane a rodna cisla techto osob,

b) souhlas opravnene osoby a spolecne s ni posuzovanych osob podle § 50,

c) urceni, jakym zpusobem ma byt davka vyplacena, popr. vyplacena,

d) doklad o vysi prijmu opravnene osoby a spolecne s ni posuzovanych osob v rozhodnem obdobi v pripadech, kdy je priznani davky podmineno prijmem,

e) potvrzeni o prijmech a dalsich rozhodnych skutecnostech, jde-li o narok na rodicovsky prispevek,

f) skutecnosti prokazujici nezaopatrenost ditete, je-li to pro narok na davku nebo jeji vysi potrebne,

g) potvrzeni o miste sidla skoly nebo jeji soucasti, jde-li o narok na socialni priplatek, prispevek na dopravu nebo prispevek na uhradu potreb ditete, je-li to pro narok na davku nebo jeji vysi potrebne,

h) doklad o tom, ze byt (obytna mistnost) je uzivan na zaklade najemni smlouvy nebo na zaklade vlastnictvi k nemovitosti, jde-li o zadost o prispevek na bydleni,

i) potvrzeni o dobe trvani sluzby, jde-li o narok na zaopatrovaci prispevek,

j) rozhodnuti o svereni ditete do pestounske pece, jde-li o naroky na davky pestounske pece. nebo rozhodnuti o ustanoveni opatrovnikem, popripade rozhodnuti prislusneho organu o docasnem svereni ditete do pece osoby, ktera ma zajem stat se pestounem.

Lze-li skutecnosti uvedene vyse overit z rozhodnuti prislusnych organu nebo z jinych dokladu, nevyzaduje se prilozeni potvrzeni.

Pisemne rozhodnuti se vydava jen v pripade, ze

a) davka nebyla priznana vubec nebo v pozadovanem rozsahu,

b) davka byla odejmuta,

c) vyplata davky byla zastavena,

d) jde o preplatek na davce,

e) prichazi v uvahu vice opravnenych a okresni urad rozhoduje o tom, komu se bude davka vyplacet.

Rozhoduje-li okresni urad o davce v pripadech, kdy se nevydava rozhodnuti, je povinen zadateli dorucit pisemne oznameni o davce a jeji vysi. Proti tomuto postupu lze uplatnit do 30 dnu ode dne vyplaty prvni splatky davky po jejim priznani nebo ode dne vyplaty davky po jejim priznani namitky.

Namitky se podavaji pisemne u prislusneho okresniho uradu, ktery davku priznal. Okresni urad vyda do 30 dnu ode dne, kdy mu namitky dosly, rozhodnuti o davce.

O odvolani proti rozhodnuti okresniho uradu rozhoduje MPSV. Odvolani vsak nema odkladny ucinek.

5.2. PRIZNAVANI A VYPLATA DAVEK

Podminkou naroku na davku je pisemny souhlas opravnene osoby a spolecne s ni posuzovanych osob s tim, aby statni organy a dalsi pravnicke osoby a fyzicke osoby sdelily okresnimu uradu, ktery o davce rozhoduje nebo ji vyplaci, vysi prijmu techto osob, skutecnosti prokazujici nezaopatrenost ditete, nepriznivy zdravotni stav, udaj o tom, zda a po jakou dobu dite navstevuje jesle, materskou skolu nebo jine obdobne zarizeni pro deti predskolniho veku, udaje o prihlaseni se k trvalemu pobytu a dalsi udaje, ktere tvori nalezitosti zadosti.

Pro narok na vyplatu pridavku na dite a prispevku na dopravu se prokazuje vyse rozhodnych prijmu. Nalezi-li vyplata pridavku na dite a prispevku na dopravu za zari, nalezi vyplata techto davek za dobu po 30. zari, jen jestlize do uvedeneho data je prokazana vyse rozhodnych prijmu pro narok na tuto davku po 30. zari.

Nejsou-li prokazany rozhodne prijmy, vyplata pridavku na dite a prispevku na dopravu se zastavi od splatky nasledujici po splatce techto davek nalezejicich za kalendarni mesic, do jehoz konce je treba prokazat vysi prijmu pro jejich vyplatu na obdobi po 30. zari. Neprokaze-li se rozhodny prijem ani do 31. rijna bezprostredne nasledujiciho po dni 30. zari, do nehoz mela byt vyse rozhodnych prijmu prokazana, narok na pridavek na dite a prispevek na dopravu dnem 1. listopadu tehoz roku zanika.

Prokaze-li se narok na vyplatu pridavku na dite a prispevku na dopravu za dobu, za kterou vyplata techto davek nenalezela, pridavek na dite a prispevek na dopravu se doplati zpetne za dobu, kdy se tyto davky nevyplacely. Prokaze-li se narok na pridavek na dite nebo prispevek na dopravu za dobu po zaniku naroku na tyto davky, narok na pridavek na dite a prispevek na dopravu opetovne vznikne zpetne za celou dobu, za niz byly podminky pro narok splneny.

Zpetne lze davky priznat nejdele tri roky.

Socialni priplatek a prispevek na bydleni se priznavaji na obdobi od 1. dubna do 31. brezna nasledujiciho kalendarniho roku nebo v ramci tohoto obdobi na dobu kratsi, jsou-li splneny podminky naroku na tyto davky jen po tuto kratsi dobu.

Nedosahuji-li davky za kalendarni mesic castky 50 Kc, nalezeji v teto castce.

Zmeni-li se v obdobi, na nez byla davka priznana, okruh spolecne posuzovanych osob nebo jine skutecnosti rozhodne pro narok na davku nebo jeji vysi, posoudi se nove narok na davku a jeji vysi ke dni, ke kteremu k takove zmene doslo.

Zjisti-li se, ze

a) davka byla priznana nebo je vyplacena v nizsi castce, nez v jake nalezi, nebo byla nepravem odeprena, anebo byla priznana od pozdejsiho data, nez od jakeho nalezi, davka se zvysi nebo prizna, a to ode dne, od nehoz davka nebo jeji zvyseni nalezi, nejvyse vsak tri roky nazpet ode dne zjisteni nebo uplatneni naroku na davku,

b) davka byla priznana nebo je vyplacena ve vyssi castce, nez v jake nalezi, nebo byla priznana nebo se vyplaci nepravem, davka se snizi nebo odejme, anebo se jeji vyplata zastavi, a to ode dne nasledujiciho po dni, jimz uplynulo obdobi, za ktere jiz byla vyplacena,

c) se zmenily skutecnosti rozhodne pro vysi davky nebo pro narok na davku nebo na jeji vyplatu, postupuje se obdobne podle pismene a) nebo b).

Dojde-li ke zmene castky nebo castek zivotniho minima, upravi se vyse davky ode dne teto zmeny.

Narok na davku nezanika uplynutim casu a narok na vyplatu davky nebo jeji casti zanika, jde-li o socialni priplatek a prispevek na bydleni uplynutim jednoho roku a jde-li o pridavek na dite, prispevek na dopravu, rodicovsky prispevek, zaopatrovaci prispevek, prispevek na uhradu potreb ditete a odmenu pestouna uplynutim tri let ode dne, od nehoz davka nebo jeji cast nalezi.Tato lhuta neplyne po dobu rizeni o davku a po dobu, po kterou osobe, ktera musela mit opatrovnika, nebyl opatrovnik stanoven.

5.3. POVINNOSTI PRIJEMCU DAVEK

Prijemce davky je povinen pisemne ohlasit prislusnemu okresnimu uradu do osmi dnu zmeny ve skutecnostech rozhodnych pro trvani naroku na davku, jeji vysi nebo vyplatu.

Byl-li prijemce davky vyzvan prislusnym okresnim uradem, aby osvedcil skutecnosti rozhodne pro narok na davku, jeji vysi nebo vyplatu, je povinen teto vyzve vyhovet, a to ve lhute do osmi dnu ode dne doruceni vyzvy, neurcil-li okresni urad delsi lhutu. Neucini-li tak, muze byt vyplata davky zastavena, jestlize prijemce byl ve vyzve na tento nasledek upozornen.

Je-li davka nebo jeji vyse podminena nepriznivym zdravotnim stavem opravnene osoby nebo spolecne posuzovane osoby, jsou tyto osoby povinny podrobit se vysetreni zdravotniho stavu nebo jinemu odbornemu vysetreni, jsou-li prislusnym okresnim uradem k tomu vyzvany, a to ve lhute stanovene timto organem. Neucini-li tak, muze byt vyplata davky zastavena.

Prijemce davky, ktery nesplnil nekterou jemu ulozenou povinnost nebo zavinil, ze davka byla priznana nepravem nebo v nespravne vysi, je povinen castky nepravem prijate vratit. Narok na vraceni davky poskytnute nepravem nebo v nespravne vysi zanika uplynutim tri let ode dne, za ktery byla davka vyplacena.

O povinnosti vratit davku nebo jeji cast rozhoduje okresni urad, ktery davku priznava. Castky nepravem prijate mohou byt srazeny tez z bezne vyplacene nebo pozdeji priznane davky, a to i v pripade, ze jde o jinou davku podle tohoto zakona, nez na jake vznikl preplatek; pritom plati obdobne predpisy o vykonu soudnich rozhodnuti srazkou ze mzdy.

VIII. ZAMESTNAVANI OBCANU SE ZDRAVOTNIM POSTIZENIM

Problematiku zamestnavani obcanu se ZPS lze rozdelit do nekolika zakladnich oblasti:

1. PREHLED NEJDULEZITEJSICH PRAVNICH PREDPISU VZTAHUJICICH SE K OBCANUM SE ZPS

2. VYMEZENI POJMU OBCAN SE ZMENENOU PRACOVNI SCHOPNOSTI

3. PRACOVNI REHABILITACE

4. HMOTNE ZABEZPECENI

5. OPATRENI K ZAJISTENI PRACOVNIHO UPLATNENI

6. POVINNOSTI ZAMESTNAVATELU

7. PRACOVNEPRAVNI OCHRANA OBCANU SE ZPS

1. PREHLED NEJDULEZITEJSICH PRAVNICH PREDPISU VZTAHUJICICH SE K OBCANUM SE ZPS

Zakon c. 1/1991 Sb., o zamestnanosti, ve zneni pozdejsich predpisu

Zakonik prace c. 65/1965 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu

Vyhlaska Ministerstva prace a socialnich veci Ceske republiky c. 115/1992 Sb., o provadeni pracovni rehabilitace obcanu se zmenenou pracovni schopnosti

Vyhlaska Ministerstva prace a socialnich veci Ceske republiky c. 20/1991 Sb., kterou se stanovi blizsi podminky poskytovani hmotneho zabezpeceni uchazecum o zamestnani

Zakon c. 586/1992 Sb., o danich z prijmu, ve zneni pozdejsich predpisu

Narizeni vlady Ceske republiky c. 384/1991 Sb., o stanoveni povinneho podilu obcanu se zmenenou pracovni schopnosti na celkovem poctu zamestnancu zamestnavatele

2. VYMEZENI POJMU OBCAN SE ZMENENOU PRACOVNI SCHOPNOSTI

Problematiku obcanu se zmenenou pracovni schopnosti a zmenenou pracovni schopnosti s tezsim zdravotnim postizenim (dale jen ZPS a ZPS s TZP) upravuje zakon c. 1/1991 Sb., o zamestnanosti, ve zneni pozdejsich predpisu.

Tento pravni predpis v § 21 a nasledujicich stanovi, ze obcanem se ZPS je obcan, ktery ma pro dlouhodobe nepriznivy zdravotni stav podstatne omezenou moznost pracovniho uplatneni, popr. pripravy k pracovnimu uplatneni. Obcany se ZPS jsou tez

pozivatele duchodu podminenych dlouhodobe nepriznivym zdravotnim stavem, pokud jim zachovana pracovni schopnost dovoluje pracovni uplatneni nebo pripravu pro pracovni uplatneni.

Obcanem se ZPS je vzdy obcan, ktery

a) je pozivatelem castecneho invalidniho duchodu, nebo

b) byl uznan castecne invalidnim, i kdyz mu nevznikl narok na castecny invalidni duchod, nebo mu vznikl narok na castecny invalidni duchod, avsak tento duchod se pro soubeh s prijmem z vydelecne cinnosti nevyplaci.

Obcanem se zmenenou pracovni schopnosti s tezsim zdravotnim postizenim je obcan, ktery ma mimoradne omezenou moznost pracovniho uplatneni vcetne pripravy k nemu a muze se uplatnit jen ve zcela uzkem okruhu zamestnani, popr. v zamestnani za mimoradne upravenych pracovnich podminek.

Obcanem se ZPS s TZP je vzdy obcan invalidni, ktery je schopen vykonavat soustavne zamestnani jen za zcela mimoradnych podminek a obcan, ktery se muze pro svuj dlouhodobe nepriznivy zdravotni stav pripravovat na budouci povolani jen za zcela mimoradnych podminek.

Obcane, na ktere se nevztahuji vyse uvedena ustanoveni, jsou obcany se zmenenou pracovni schopnosti, popripade obcany se zmenenou pracovni schopnosti s tezsim zdravotnim postizenim, jen na zaklade rozhodnuti prislusneho statniho organu.

Vyse uvedena ustanoveni se nevztahuji na obcany starsi 65 let.

3. PRACOVNI REHABILITACE

Zakon o zamestnanosti v § 23 stanovi, ze obcanum se ZPS se poskytuje pracovni rehabilitace jako souvisla pece smerujici k tomu, aby mohli vykonavat dosavadni nebo jine vhodne zamestnani. Zahrnuje poradenskou sluzbu pri volbe povolani nebo jineho pracovniho uplatneni, pripravu pro pracovni uplatneni, umistovani do zamestnani a vytvareni vhodnych podminek pro vykon zamestnani.

Provadeni pracovni rehabilitace obcanu se ZPS je upraveno vyhlaskou c. 115/1992 Sb., (dale jen vyhlaska) ktera stanovi, ze pracovni rehabilitace muze na doporuceni prislusneho zdravotnickeho zarizeni probihat jiz v dobe, kdy obcan je prace neschopny. Tato vyhlaska obsahuje upravu poradenske sluzby, pripravy pro pracovni uplatneni, chranenych dilen a chranenych pracovist, prispevku na zrizeni chranenych dilen a chranenych pracovist a prispevku na provoz chranenych dilen a chranenych pracovist.

3.1. PORADENSKA SLUZBA

Poradenska sluzba se sklada z pracovne profesniho poradenstvi a poradenstvi pro volbu povolani. Poradenskou sluzbu poskytuje urad prace s cilem najit pro obcany se ZPS vhodne pracovni uplatneni, ktere je primerene druhu a stupni jejich zdravotniho postizeni.

Pri poskytovani poradenske sluzby urad prace:

a) informuje obcana se ZPS o jeho pravech a povinnostech pri provadeni pracovni rehabilitace,

b) podava informace obcanum, mladistvym a jejich rodicum o moznostech pripravy pro pracovni uplatneni pro obcany se ZPS podle druhu a stupne jejich zdravotniho postizeni,

c) ve spolupraci se zdravotnickymi odborniky a v navaznosti na vysledky lecebne rehabilitace se podili na zamereni pripravy k praci podle vyvoje na trhu prace,

d) napomaha pri vyberu vhodneho pracovniho uplatneni,

e) zabezpecuje v pripade potreby poradenske sluzby zamerene na reseni psychickych a socialnich problemu obcanu se ZPS,

f) na zaklade vyhodnoceni situace na trhu prace se zretelem na vyvoj pracovniho uplatneni mladistvych se ZPS navrhuje vytvareni vhodnych ucebnich a studijnich oboru,

g) v pripadech zmeny zdravotniho stavu uchazece o zamestnani, ktery je obcanem se ZPS, dava podnet okresni sprave socialniho zabezpeceni k novemu posouzeni jeho zdravotniho stavu.

3.2. PRIPRAVA PRO PRACOVNI UPLATNENI

Vyhlaska dale upravuje pripravu pro pracovni uplatneni obcanu se ZPS. Tato priprava se provadi se zretelem ke zdravotnimu stavu obcanu se ZPS a jeji delka je zavisla na narocnosti zamestnani, pro ktere se obcan se ZPS pripravuje. Priprava pro pracovni uplatneni zahrnuje pripravu pro povolani podle skolskych predpisu a pripravu k praci.

Priprava k praci obcanu se ZPS umoznuje postupne prizpusobovani se pracovnimu vykonu a provadi se zejmena:

-na pracovistich individualne prizpusobenych zdravotnimu stavu obcana se ZPS,

-v chranenych dilnach a na chranenych pracovistich,

-ve vzdelavacich zarizenich zamestnavatelu, charitativnich sdruzenich, cirkvich a obcanskych sdruzenich a vycvikovych strediscich pro obcany se ZPS.

O provedeni pripravy k praci uzavira urad prace pisemnou dohodu:

- se zamestnavatelem, u nehoz je obcan se ZPS v pracovnim pomeru,

- s uchazecem o zamestnani, ktery je obcanem se ZPS (tato dohoda obsahuje zejmena obsah pripravy k praci, dobu a zpusob jejiho zabezpeceni, podminky hmotneho zabezpeceni po dobu pripravy k praci, misto konani, zpusob overeni ziskanych znalosti

a dovednosti, pracovni cinnost, popripade dalsi podminky),

- se zarizenim, ve kterem se priprava k praci provadi.

4. HMOTNE ZABEZPECENI OBCANU SE ZMENENOU PRACOVNI SCHOPNOSTI

4.1. HMOTNE ZABEZPECENI OBCANU SE ZPS,KTERI ZTRATILI ZAMESTNANI NEBO SE REKVALIFIKUJI
NA NOVE VHODNE ZAMESTNANI

Obecne plati stejne podminky jako u ostatnich obcanu, kteri jsou uchazeci o zamestnani nebo kteri se rekvalifikuji.

Zakon o zamestnanosti stanovi, ze hmotne zabezpeceni nalezi uchazeci o zamestnani, kteremu neni do sedmi kalendarnich dnu ode dne podani zadosti prislusnym uradem prace zprostredkovano vhodne zamestnani nebo zabezpecena moznost rekvalifikace na nove, pro neho vhodne zamestnani.

Hmotne zabezpeceni se poskytuje uchazeci o zamestnani, ktery splnuje podminku celkove doby predchoziho zamestnani v delce alespon 12 mesicu v poslednich 3 letech pred podanim zadosti o zprostredkovani zamestnani.

Jako doba zamestnani se pro tyto ucely zapocitava doba:

a) studia (pripravy pro povolani),

b) pripravy obcana se zmenenou pracovni schopnosti pro pracovni uplatneni,

c) vykonu vojenske zakladni (nahradni) sluzby v Armade Ceske republiky,

d) vykonu civilni sluzby,

e) osobni pece o dite ve veku do tri let nebo o dite ve veku do 18 let, je-li dlouhodobe tezce zdravotne postizene vyzadujici mimoradnou peci,

f) osobni pece o blizkou prevazne nebo uplne bezmocnou osobu nebo blizkou castecne bezmocnou osobu starsi 80 let,

g) pobirani plneho invalidniho duchodu.

Tyto doby se vsak nezapocitavaji, pokud spadaji do doby zamestnani; kryji-li se navzajem, zapocitavaji se jen jednou.

Hmotne zabezpeceni se neposkytuje, jestlize uchazec o zamestnani

a) splnuje podminky pro narok na starobni duchod nebo invalidni duchod s vyjimkou invalidniho duchodu invalidniho obcana, ktery je schopen vykonavat soustavne zamestnani jen za zcela mimoradnych podminek,

b) je hmotne zabezpecen penezitymi davkami nemocenskeho pojisteni (zabezpeceni) nahrazujicimi uslou mzdu (vydelek),

c) nastoupil vojenskou zakladni (nahradni) sluzbu, civilni sluzbu, vazbu nebo vykon trestu odneti svobody,

d) bez vaznych osobnich nebo rodinnych duvodu odmitne nastoupit do vhodneho zamestnani nebo na rekvalifikaci a nebo neplni po delsi dobu podstatne povinnosti pri rekvalifikaci,

e) umyslne mari soucinnost s uzemnim organem prace pri zprostredkovani zamestnani,

f) v poslednich 6 mesicich opetovne ukoncil zamestnani sam bez vaznych duvodu, nebo s nim v teto dobe bylo zamestnani ukonceno pro neuspokojive pracovni vysledky nebo pro porusovani povinnosti vyplyvajicich ze zamestnani.

Za vazne osobni nebo rodinne duvody se v techto pripadech povazuje duvod spocivajici

a) v nezbytne osobni peci

- o jedno dite do veku tri let,

- dlouhodobe tezce zdravotne postizene dite, ktere vyzaduje mimoradnou peci, pokud nebylo umisteno v ustavu pro takove deti,

- blizkou osobu, ktera je prevazne nebo uplne bezmocna a nebyla umistena v ustavu socialni pece nebo v obdobnem zdravotnickem zarizeni.

b) v dochazce deti do predskolniho zarizeni a v povinne skolni dochazce deti,

c) v miste vykonu a povaze zamestnani druheho manzela.

Davky hmotneho zabezpeceni se nevyplaceji do ciziny.

Hmotne zabezpeceni se poskytuje uchazeci o zamestnani nejdele po dobu 6 mesicu. Uchazeci o zamestnani, kteremu uzemni organ prace zabezpecuje rekvalifikaci, se hmotne zabezpeceni poskytuje az do ukonceni rekvalifikace.

Vyse hmotneho zabezpeceni se stanovi na zaklade prumerneho mesicniho cisteho vydelku, ktereho uchazec o zamestnani dosahl ve svem zamestnani, a to ve vysi 50 % tohoto vydelku po dobu prvnich tri mesicu a po zbyvajici dobu ve vysi 40 % tohoto vydelku.

Uchazeci o zamestnani, ktery nastoupil rekvalifikaci, se stanovi po dobu rekvalifikace hmotne zabezpeceni ve vysi 60 % prumerneho mesicniho cisteho vydelku, ktereho dosahl ve svem poslednim zamestnani.

Uchazeci o zamestnani, ktery je obcanem se ZPS se poskytuje k hmotnemu zabezpeceni zvyseni na manzelku, jestlize s nim zije ve spolecne domacnosti a nemuze byt z vaznych duvodu vydelecne cinna nebo nema vlastni hruby prijem vyssi nez 800 Kc mesicne, a na jeho deti nebo deti jeho manzelky, na ktere nenalezeji pridavky na deti (vychovne) nebo jimz nenalezi invalidni duchod.

Zvyseni na manzelku se poskytuje v castce 400 Kc mesicne a zvyseni na deti v castce odpovidajici vysi pridavku na deti.

Oduvodnuji-li to socialni pomery tohoto uchazece o zamestnani, muze se poskytnout k hmotnemu zabezpeceni zvyseni az do castky 300 Kc mesicne na kazdeho rodinneho prislusnika zijiciho s nim ve spolecne domacnosti.

4.2. HMOTNE ZABEZPECENI OBCANU SE ZPS PO DOBU JEJICH PRACOVNI REHABILITACE

Podle § 120 vyhlasky 149/1988 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, nalezi obcanu se ZPS, ktery se v ramci rehabilitace pripravuje pro pracovni uplatneni na zaklade doporuceni prislusneho organu a nepobira po dobu pripravy mzdu (pracovni odmenu, nahradu mzdy, podnikove stipendium) nebo davky nemocenskeho pojisteni nahrazujici pracovni prijem, prispevek po dobu pripravy pro pracovni uplatneni.

Vyhlaska 115/1992 Sb. pak podrobneji stanovi, ze uchazecum o zamestnani se ZPS pripravujicim se k praci v ramci pracovni rehabilitace, jsou uradem prace bezplatne poskytovany nutne skolni potreby a ucebnice, pracovni pomucky a ochranne pracovni

prostredky. Urad prace dale muze poskytovat stravne a noclezne (podle zakona o cestovnich nahradach), nahradu jizdnich vydaju za cestu z bydliste do mista pripravy k praci a zpet pri prijimacim rizeni, zahajeni a ukonceni pripravy k praci, popr. i nahradu jizdneho za cesty k navsteve rodiny, nahradu ve vysi pojisteni pro pripad urazu jim sjednaneho na dobu pripravy k praci apod.

5. OPATRENI K ZAJISTENI PRACOVNIHO ZACLENENI ZDRAVOTNE POSTIZENYCH

Pracovni zacleneni zdravotne postizenych muze byt zajistovano:

1. stanovenim povinnosti zamestnavat zdravotne postizene

2. pozitivni stimulaci zamestnavatelu k zamestnavani zdravotne postizenych.

5.1. POVINNOST ZAMESTNAVAT ZDRAVOTNE POSTIZENE

V Ceske republice je narizenim vlady c. 384/1991 Sb. stanoven povinny podil obcanu se ZPS na celkovem poctu zamestnancu.

Toto narizeni uklada kazdemu zamestnavateli zamestnavajicimu vice nez 20 pracovniku, s vyjimkou civilnich zamestnancu armady, vnitra a sboru napravne vychovy, zamestnavat alespon 4,5 % zamestnancu se ZPS a 0,5 % zamestnancu ZPS s TZP. Uvedenou povinnost muze zamestnavatel plnit i tim, ze dle predchozi dohody

odebira vyrobky nebo prijima jina plneni od druzstev invalidu, podniku a hospodarskych sdruzeni obcanu se ZPS a jinych zamestnavatelu zamestnavajicich vice nez 60 % zamestnancu se ZPS.

Do plneni stanoveneho podilu se pritom zahrne pocet zamestnancu vyse uvedenych zarizeni zabezpecujicich tyto zakazky.

Pokud zamestnavatel zamestnava obcany se ZPS s TZP nad povinny podil, zapocitava se zamestnanec, ktery je obcanem se ZPS s TZP, petkrat.

Neplneni povinneho podilu muze byt postihovano sankcemi, ktere ukladaji urady prace. Sankce, stanovene Instrukci ministerstva prace a socialnich veci c. 7/1991, jsou vsak velmi nizke.

5.2. POZITIVNI STIMULACE ZAMESTNAVATELU K ZAMESTNAVANI ZDRAVOTNE POSTIZENYCH OBCANU

Tuto stimulaci lze provadet v podstate dvema zpusoby:

- poskytovanim prispevku na prizpusobeni pracovist, stroju, nastroju a dalsiho vybaveni a pomucek pro zdravotne postizene,

- poskytovanim prispevku (slev), jejichz cilem je prevzit cast financniho bremene zamestnavatele plynouciho ze zamestnavani zdravotne postizenych obcanu (naklady na mzdy, prispevky na uhradu pojistneho na socialni zabezpeceni apod.).

V Ceske republice jsou vytvoreny podminky pro oba druhy podpory zamestnavatelu k zamestnavani zdravotne postizenych.

Podle vyhlasky c. 115/1992 Sb., muze poskytnout urad prace zamestnavatelum na zrizeni jednoho pracovniho mista v chranene dilne nebo na chranenem pracovisti pro obcana se ZPS, ktery je registrovanym uchazecem o zamestnani, prispevek az do vyse 100 000 kc na naklady prokazatelne vynalozene na jeho zrizeni.

Chranene dilny a chranena pracoviste jsou pracoviste provozovana pravnickymi a fyzickymi osobami, pracuje-li v nich alespon 60 % obcanu se ZPS (vcetne pracoviste zrizeneho v domacnosti obcana se ZPS).

Nezbytnou podminkou pro poskytnuti prispevku je pisemna dohoda, v niz se zamestnavatel zavaze provozovat pracovni mista, na nez ma byt poskytnut prispevek nejmene po dobu dvou let od poskytnuti prispevku.

Urad prace muze poskytnout stejny prispevek tez uchazeci o zamestnani (obcanu se ZPS s TZP), ktery bude samostatne vydelecne cinny, na vybaveni pracovnimi prostredky.

Podle teto vyhlasky je poskytovan take prispevek na provoz chranenych dilen a chranenych pracovist. Tento prispevek je poskytovan zamestnavatelum jako prispevek k castecne uhrade provoznich nakladu chranene dilny nebo chraneneho pracoviste az do vyse 40 000 Kc rocne na jednoho obcana se ZPS.

Zakon o danich z prijmu c. 586/1992 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, v § 35 upravuje slevu na dani pro zamestnavatele bez ohledu na to, zda se jedna o fyzicke nebo pravnicke osoby. Dan se snizuje o castku 9 000 Kc za kazdeho zamestnance se ZPS, castku 32 000 Kc za kazdeho zamestnance se ZPS s TZP.

U dane z prijmu pravnickych osob pak u poplatniku zamestnavajicich nejmene 20 zamestnancu, u nichz podil pracovniku se ZPS cini vice nez 50 % prumerneho poctu pracovniku, se sazba dane snizuje na polovinu.

6. POVINNOSTI ZAMESTNAVATELU PRI ZAMESTNAVANI OBCANU SE ZPS

Podle § 148 Zakoniku prace jsou organizace povinny zamestnavat pracovniky na vhodnych pracovnich mistech a umoznovat jim vycvikem nebo studiem ziskani potrebne kvalifikace, jakoz i pecovat o jeji zvysovani. Jsou dale povinny vytvaret podminky, aby tito pracovnici meli moznost co nejsirsiho a trvaleho pracovniho uplatneni, a zlepsovat vybaveni pracovist, aby mohli dosahovat pokud mozno stejnych pracovnich vysledku jako ostatni pracovnici a aby jim byla prace co nejvice usnadnena.

Toto obecne ustanoveni je potom blize upraveno mimo jiz uvedene narizeni c. 384/1991 Sb., a vyhlasku c. 115/1992 Sb., take v zakone o zamestnanosti.

V § 24 tohoto zakona jsou pro zamestnavatele stanoveny nasledujici povinnosti ve vztahu k obcanum se ZPS:

a) hlasit uzemnimu organu prace vhodna pracovni mista a jejich obsazovani,

b) vytvaret vhodna pracovni mista a zajistovat vhodne podminky pro vykon prace,

c) z pracovnich mist vyhrazovat v soucinnosti s uzemnim organem prace, organy statni zdravotni spravy, s prislusnym odborovym organem odborove organizace a s prislusnymi druzstevnimi organy mista zvlaste vhodna pro obcany se ZPS a predkladatseznamy techto mistspopisempracovni cinnosti a pracovnich podminek uzemnimu organu prace,

d) prednostne obsazovat mista uvedena v seznamu volnych pracovnich mist vyhrazenych pro obcany se ZPS temito obcany, a to predevsim svymi zamestnanci, u nichz nastala zmena pracovni schopnosti a obcany se ZPS doporucenymi k prijeti uzemnim organem prace,

e) individualnim prizpusobovanim pracovnich mist a pracovnich podminek, rozsirovat moznost zamestnavani obcanu se ZPS i na pracovnich mistech pro ne vyhrazenych a prednostne jim zadavat prilezitostnou praci a praci, kterou mohou vykonavat doma,

f) provadet pripravu pro pracovni uplatneni obcanu se ZPS a venovat zvlastni peci zvysovani jejich kvalifikace v dobe jejich zamestnavani,

g) vest jejich evidenci.

Zamestnavatel je povinen prijmout do zamestnani obcany se ZPS, ktere mu doporuci k prijeti uzemni organ prace na volna pracovni mista pro tyto obcany vyhrazena az do vyse povinneho podilu na celkovem poctu svych zamestnancu. Zamestnavatel je take

povinen prijimat na volna pracovni mista vyhrazena pro obcany se ZPS pouze tyto obcany, jestlize mu to stanovi uzemni organ prace.

7. PRACOVNEPRAVNI OCHRANA OBCANU SE ZPS

Zakonik prace obsahuje nekolik ustanoveni, ktera obsahuji zvlastni upravu pro pracovniky se ZPS nebo se ZPS s TZP. Obecne povinnosti organizaci ve vztahu k pracovnikum s TZP jsou stanoveny v § 148.

V § 18 je stanoveno, ze organizace projedna s prislusnym odborovym organem mj. i opatreni k vytvareni podminek pro zamestnavani osob se ZPS.

V § 30 odst. 2 je zakotveno, ze pracovni pomer na dobu urcitou nelze sjednat s fyzickymi osobami se ZPS a ZPS s TZP. Tento zakaz neplati v pripade, ze fyzicka osoba pisemne pozada zamestnavatele o sjednani pracovniho pomeru na dobu urcitou.

Podle § 31 odst. 4 nelze sjednat zkusebni dobu v pripadech, kdy nelze uzavrit pracovni pomer na dobu urcitou. Samozrejme i zde plati ustanoveni, ktere umoznuje zkusebni dobu sjednat za podminky, ze o to zamestnanec zamestnavatele pisemne pozada.

Dalsim specialnim ustanovenim je pak § 50 Zakoniku prace, ktery stanovi, ze pracovniku se ZPS muze dat organizace vypoved jen s predchozim souhlasem uradu prace, jinak je vypoved neplatna. Tento souhlas se nevyzaduje, jde-li o vypoved davanou pracovniku starsimu nez 65 let nebo z duvodu uvedenych v § 46 odst. 1 pism. a), b) nebo f).

Ustanoveni § 133 vyhlasky c. 128/1975 Sb. stanovi hlediska, ke kterym urad prace prihlizi pri rozhodovani o navrhu organizace na udeleni predchoziho souhlasu k rozvazani pracovniho pomeru vypovedi s obcanem se ZPS. Podle tohoto ustanoveni prihlizi urad prace zejmena:

a) zda lze prevest pracujiciho na jine vhodne misto v organizaci, a to popr. po predchozi priprave pro pracovni uplatneni,

b) zda lze opatrit pracujicimu vhodne zamestnani v jine organizaci,

c) k socialnim pomerum pracujiciho.

IX. PREHLED NEJDULEZITEJSICH DANOVYCH ULEV A OSVOBOZENI OD POPLATKU PRO OBCANY S TEZKYM ZDRAVOTNIM POSTIZENIM

V teto kapitole upozornujeme na nejvyznamnejsi danove ulevy a osvobozeni od spravnich i jinych poplatku, ktere je mozno uplatnit z titulu tezkeho zdravotniho postizeni nebo nizkeho prijmu.

1. DAN Z NEMOVITOSTI

(Zakon c. 338/1992 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu)

Tento zakon upravuje dan z nemovitosti, kterou tvori

1) DAN Z POZEMKU

2) DAN ZE STAVEB

1.1. DAN Z POZEMKU

Predmetem dane z pozemku jsou pozemky na uzemi Ceske republiky vedene v katastru nemovitosti.

Poplatnikem teto dane je vlastnik pozemku. U pozemkoveho vlastnictvi CR je poplatnikem dane pravnicka osoba, ktera k nemu ma pravo hospodareni, nebo ktere bylo zrizeno pravo trvaleho uzivani. Uzivatel je poplatnikem dane v pripade, ze vlastnik pozemku neni znam.

Ma-li k pozemku vlastnicke pravo nebo pravo hospodareni vice subjektu nebo je-li k nemu zrizeno pravo trvaleho uzivani vice subjektum, jsou tyto povinny platit dan spolecne a nerozdilne.

Od dane z pozemku jsou osvobozeny mj. take

- pozemky tvorici jeden funkcni celek se stavbou ve vlastnictvi sdruzeni obcanu a obecne prospesnych spolecnosti,

- pozemky tvorici jeden funkcni celek se stavbou slouzici skolam a skolskym zarizenim, muzeim a galeriim, knihovnam, statnim archivum, zdravotnickym zarizenim, zarizenim socialni pece a nadacim.

Toto osvobozeni lze uplatnit, jestlize tyto pozemky nejsou vyuzivany k podnikatelske cinnosti nebo pronajimany. Poplatnik dane uplatni narok na osvobozeni od teto dane z pozemku v danovem priznani.

1.2. DAN ZE STAVEB

Predmetem dane ze staveb jsou stavby na uzemi CR, na ktere bylo vydano kolaudacni rozhodnuti nebo kolaudacnimu rozhodnuti podlehajici a uzivane nebo podle drive vydanych obecne zavaznych pravnich predpisu dokoncene.

Poplatnikem teto dane je vlastnik stavby. Jde-li o stavbu ve sprave Pozemkoveho fondu CR nebo stavbu prevedenou na Fond narodniho majetku, ktera je pronajata, je jim najemce. Ma-li pravnicka osoba ke stavbe pravo hospodareni nebo trvaleho uzivani, je poplatnikem dane nositel tohoto prava.

Ma-li ke stavbe vlastnicke pravo, pravo hospodareni nebo trvaleho uzivani vice subjektu, jsou tyto povinny platit dan spolecne a nerozdilne.

Od dane jsou osvobozeny mj. take

- stavby ve vlastnictvi sdruzeni obcanu a obecne prospesnych spolecnosti,

- stavby slouzici skolam a skolskym zarizenim, muzeim a galeriim, statnim archivum, knihovnam, zdravotnickym zarizenim, zarizenim socialni pece, nadacim, obcanskym sdruzenim zdravotne postizenych obcanu,

- obytne domy ve vlastnictvi fyzickych osob, ktere pobiraji davky socialni pece na zaklade zakona o socialni potrebnosti a jsou drziteli prukazu ZTP a ZTP-P, a to v rozsahu, v jakem slouzi k jejich trvalemu bydleni,

- stavby pro individualni rekreaci ve vlastnictvi fyzickych osob, ktere pobiraji davky socialni pece na zaklade zakona o socialni potrebnosti a jsou drziteli prukazu ZTP a stavby pro individualni rekreaci ve vlastnictvi drzitelu prukazu ZTP-P.

Poplatnik uplatni narok na osvobozeni od dane ze stavby v danovem priznani. I zde vsak musi byt splnena podminka, ze stavba neni vyuzivana k podnikatelske cinnosti nebo pronajimana.

2. DAN Z PRIJMU

(Zakon c. 586/1992 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu)

Tento pravni predpis upravuje dan z prijmu

1) FYZICKYCH OSOB

2) PRAVNICKYCH OSOB

2.1. DAN Z PRIJMU FYZICKYCH OSOB

Poplatniky dane z prijmu fyzickych osob jsou jednotlivi obcane.

Predmetem dane z prijmu fyzickych osob podle tohoto zakona jsou:

a) prijmy ze zavisle cinnosti a funkcni pozitky,

b) prijmy z podnikani a jine samostatne vydelecne cinnosti,

c) prijmy z kapitaloveho majetku,

d) prijmy z pronajmu,

e) ostatni prijmy.

Prijmem se rozumi prijem penezni i nepenezni, dosazeny i smenou.

Je nutno upozornit, ze predmetem dane mj. nejsou:

-prijmy ziskane nabytim daru u fyzickych osob, ktere provozuji skolska a zdravotnicka zarizeni,

-uvery a pujcky.

Od dane jsou osvobozeny mj. take:

-prijmy ziskane ve forme davek a sluzeb z nemocenskeho pojisteni, duchodoveho pojisteni, statni socialni podpory, socialniho zabezpeceni, plneni z uplatneni nastroju statni politiky zamestnanosti a vseobecneho zdravotniho pojisteni,

-prijem prijaty v ramci plneni vyzivovaci povinnosti podle zakona o rodine,

-davky (prispevky) a sluzby socialni pece, davky statni socialni podpory a statni davky upravene zvlastnimi predpisy,

-stipendia ze statniho rozpoctu, podpory a prispevky z prostredku nadaci a obcanskych sdruzeni vcetne nepenezniho plneni, krome plateb prijatych nahradou za ztratu prijmu a plateb majicich charakter prijmu,

Zakladem dane je castka, o kterou prijmy plynouci poplatnikovi v kalendarnim roce presahuji vydaje prokazatelne vynalozene na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni. Zaklad dane se snizi o castky:

a) 32 040 Kc rocne na poplatnika,

b) 18 000 Kc rocne na vyzivovane dite zijici v domacnosti s poplatnikem. Prechodny pobyt ditete mimo domacnost nema vliv na uplatneni snizeni. Jde-li o dite, ktere je drzitelem prukazu ZTP-P (zvlast tezce postizeny s pruvodcem), zvysuje se tato castka na dvojnasobek,

c) 18 240 Kc rocne na manzelku (manzela) zijici s poplatnikem v domacnosti, pokud nema vlastni prijmy presahujici za zdanovaci obdobi 32 040 Kc; je-li manzelka (manzel) drzitelkou prukazu ZTP-P (zvlast tezce postizeny s pruvodcem) , zvysuje se castka 18 240 Kc na dvojnasobek. Do vlastniho prijmu manzelky (manzela) se nezahrnuje zvyseni duchodu pro bezmocnost, davky statni socialni podpory, davky socialni pece a stipendium poskytovane studujicim soustavne se pripravujicim na budouci povolani,

d) 6 000 Kc rocne, pobira-li poplatnik castecny invalidni duchod nebo doslo-li k soubehu naroku na starobni a castecny invalidni duchod,

e) 12 000 Kc rocne, pobira-li poplatnik plny invalidni duchod nebo jiny duchod, u nehoz jednou z podminek priznani je, ze je plne invalidni, doslo-li k soubehu naroku na starobni a plny invalidni duchod nebo je poplatnik podle zvlastnich predpisu plne invalidni, avsak jeho zadost o plny invalidni duchod byla zamitnuta z jinych duvodu nez proto, ze neni plne invalidni,

f) 42 000 Kc rocne, je-li poplatnik drzitelem prukazu ZTP-P (zvlast tezce poskozeny s pruvodcem),

g) 9 600 Kc rocne u poplatnika, ktery se soustavne pripravuje na budouci povolani studiem nebo predepsanym vycvikem.

Od zakladu dane lze odecist hodnotu daru poskytnutych obcim a pravnickym osobam se sidlem na uzemi Ceske republiky na financovani vedy a vzdelani, vyzkumnych a vyvojovych ucelu, kultury, skolstvi, na policii, na pozarni ochranu, na podporu a ochranu mladeze, na ochranu zvirat, na ucely socialni, zdravotnicke a ekologicke, humanitarni, charitativni, nabozenske pro registrovane cirkve a nabozenske spolecnosti, telovychovne a sportovni, a fyzickym osobam s bydlistem na uzemi Ceske

republiky provozujicim skolska a zdravotnicka zarizeni a zarizeni na ochranu opustenych zvirat nebo ohrozenych druhu zvirat, na financovani techto zarizeni, pokud uhrnna hodnota daru ve zdanovacim obdobi presahne 2 % ze zakladu dane anebo cini alespon 1 000 Kc. V uhrnu lze odecist nejvyse 10 % ze zakladu dane.

Sazba dane z prijmu fyzickych osob se stanovi nasledujicim zpusobem:

Dan ze zakladu dane snizeneho o nezdanitelnou cast zakladu dane a o odpocitatelne polozky od zakladu dane zaokrouhleneho na cela sta Kc dolu cini:

Ze zakladu dane Dan Ze zakladu presahujiciho

od Kc do Kc

0 91 440 15 %

91 440 183 000 13 716 Kc + 20 % --"-- 91 440 Kc

183 000 274 200 32 028 Kc + 25 % --"-- 183 000 Kc

274 200 822 600 54 828 Kc + 32 % --"-- 274 200 Kc

822 600 a vice 230 316 Kc + 40 % --"-- 822 600 Kc

2.2 DAN Z PRIJMU PRAVNICKYCH OSOB

Poplatniky dane z prijmu pravnickych osob jsou osoby, ktere nejsou fyzickymi osobami.

Predmetem dane jsou prijmy (vynosy) z veskere cinnosti a z nakladani s veskerym majetkem.

Predmetem dane nejsou prijmy ziskane nabytim akcii podle zvlastniho zakona, zdedenim nebo darovanim nemovitosti, nebo movite veci anebo majetkoveho prava s vyjimkou z nich plynoucich prijmu.

U poplatniku, kteri nejsou zalozeni nebo zrizeni za ucelem podnikani, jsou predmetem dane vzdy prijmy z reklam, clenskych prispevku a prijmy z najemneho.

U techto poplatniku nejsou predmetem dane prijmy :

a) z cinnosti vyplyvajicich z jejich poslani za podminky, ze naklady (vydaje) vynalozene v souvislosti s provadenim techto cinnosti jsou vyssi; cinnosti, ktere jsou poslanim techto poplatniku, jsou stanoveny zvlastnimi predpisy, statutem, stanovami, zrizovacimi a zakladacimi listinami,

b) z dotaci a jinych forem statni podpory a podpory z rozpoctu obci,

c) z uroku z vkladu na beznem uctu.

Splneni podminky ve vyse uvedenem pismenu a) se u takovychto poplatniku posuzuje za cele zdanovaci obdobi podle jednotlivych druhu cinnosti. Pokud jednotliva cinnost v ramci tehoz druhu cinnosti je provadena jak za ceny, kdy dosazene prijmy jsou nizsi nebo rovny nez souvisejici naklady (vydaje) vynalozene na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni, tak za ceny, kdy dosazene prijmy jsou vyssi nez souvisejici naklady (vydaje) vynalozene na jejich dosazeni, zajisteni a udrzeni, jsou predmetem dane pouze prijmy z tech jednotlivych cinnosti, ktere jsou vykonavany za ceny, kdy prijmy prevysuji souvisejici vydaje.

Poplatnici, kteri nejsou zrizeni nebo zalozeni za ucelem podnikani jsou povinni vest ucetnictvi tak, aby nejpozdeji ke dni ucetni zaverky byly vedeny oddelene prijmy, ktere jsou predmetem dane, od prijmu, ktere predmetem dane nejsou, nebo predmetem dane jsou, ale jsou od dane osvobozeny. Obdobne to plati i pro vykazovani nakladu (vydaju).

Za tyto poplatniky se povazuji zejmena zajmova sdruzeni pravnickych osob, pokud maji tato sdruzeni pravni subjektivitu, obcanska sdruzeni vcetne odborovych sdruzeni, politicke strany a politicka hnuti, registrovane cirkve a nabozenske spolecnosti, nadace, obecne prospesne spolecnosti, obce, okresni urady, rozpoctove a prispevkove organizace a statni fondy. Temito poplatniky nejsou bytova druzstva.

Od dane jsou osvobozeny mj. take

- clenske prispevky podle stanov, statutu, zrizovacich nebo zakladatelskych listin, prijate zajmovymi sdruzenimi pravnickych osob, profesnimi komorami s nepovinnym clenstvim, obcanskymi sdruzenimi vcetne odborovych organizaci, politickymi stranami a politickymi hnutimi,

- vynosy kostelnich sbirek, prijmy za cirkevni ukony a prispevky clenu u registrovanych cirkvi a nabozenskych spolecnosti,

- vytezek provozovatelu loterii a jinych podobnych her, ktery je urcen ve vysi alespon 90 % na verejne prospesne ucely.

Poplatnici, kteri nejsou zalozeni nebo zrizeni za ucelem podnikani, mohou zaklad dane snizit az o 30%, maximalne vsak o 3 000 000 Kc, pouziji-li takto ziskane prostredky ke kryti nakladu (vydaju) souvisejicich s cinnostmi, z nichz ziskane prijmy nejsou predmetem dane. V pripade, ze 30% snizeni cini mene nez 100 000 Kc, lze odecist castku 100 000 Kc, maximalne vsak do vyse zakladu dane.

Od zakladu dane snizeneho podle § 34 lze odecist hodnotu daru poskytnutych obcim a pravnickym osobam se sidlem na uzemi Ceske republiky na financovani vedy a vzdelani, vyzkumnych a vyvojovych ucelu, kultury, skolstvi, na policii, na pozarni ochranu, na podporu a ochranu mladeze, na ochranu zvirat, na ucely socialni, zdravotnicke, ekologicke, humanitarni, charitativni, nabozenske pro registrovane cirkve a nabozenske spolecnosti, telovychovne a sportovni, a fyzickym osobam s bydlistem na uzemi Ceske republiky provozujicim skolska a zdravotnicka zarizeni a zarizeni na ochranu opustenych zvirat nebo ohrozenych druhu zvirat, na financovani techto zarizeni, pokud hodnota daru cini alespon 2 000 Kc. V uhrnu lze odecist nejvyse 2 % ze zakladu dane snizeneho podle § 34. Tento odpocet nemohou uplatnit poplatnici, kteri nejsou zalozeni nebo zrizeni za ucelem podnikani.

Sazba dane z prijmu pravnickych osob cini (krome stanovenych vyjimek) 35 %.

3. SPRAVNI POPLATKY

(uplne zneni zakon c. 20/1996 Sb.)

Tento zakon upravuje spravni poplatky vymerovane a vybirane organy statni spravy CR, obcemi pri vykonu prenesene pusobnosti, popr. pravnickymi osobami, pokud vykonavaji statni spravu na zaklade prenesene pusobnosti, Rejstrikem trestu a statnimi archivy.

Predmetem poplatku jsou ukony spojene s cinnosti spravnich organu, ktere jsou vymezeny v sazebniku spravnich poplatku. Sazebnik je uveden v priloze k tomuto zakonu.

Poplatnikem je fyzicka nebo pravnicka osoba, ktera dala podnet k ukonum spravnimu organu nebo osoba, v jejimz zajmu nebo veci byl ukon proveden.

Sazby poplatku jsou stanoveny pevnou castkou nebo procentem ze zakladu poplatku, jednotlive sazby poplatku jsou uvedeny v sazebniku.

Poplatky stanovene v sazebniku pevnou castkou se plati bez vymereni a jsou splatne pred provedenim ukonu uvedeneho v jednotlivych polozkach sazebniku, Procentni poplatky se vymeruji a jsou splatne do 15 dnu od doruceni vymeru.

Od poplatku jsou osvobozeny mj. take ukony

- souvisejici s provadenim pravnich predpisu o socialnim zabezpeceni, o duchodovem pojisteni, o statni socialni podpore, o nemocenskem pojisteni, o pojistnem na vseobecne zdravotni pojisteni, o pojistnem na socialni zabezpeceni a prispevku na statni politiku zamestnanosti a ve vecech socialni pece,

- pro ucely dedickeho rizeni provadeneho notarem - soudnim komisarem,

Od poplatku jsou osvobozeny i dalsi fyzicke nebo pravnicke osoby, popripade ukony v rozsahu stanovenem v sazebniku. V sazebniku spravnich poplatku jsou stanovena nektera osvobozeni pro obcany s tezkym zdravotnim postizenim (drzitele prukazu ZTP a ZTP-P). Jedna se o tyto polozky:

Polozka 18

Vydani stavebniho povoleni - (od poplatku za vydani stavebniho povoleni ke zmene stavby obytneho domu jsou osvobozeny osoby tezce zdravotne postizene, drzitele prukazu ZTP nebo ZTP-P anebo osoby, kterym byl poskytnut prispevek na upravu bytu) - 300 Kc.

Polozka 25 a

Vydani osvedceni o zapisu samostatne hospodariciho rolnika do evidence - 150 Kc.

Polozka 26 a

Vydani osvedceni nebo overeni o zpusobilosti k provozovani odborne cinnosti anebo udeleni uredniho opravneni podle zvlastnich predpisu - 200 Kc.

Polozka 27

a) Vydani zivnostenskeho listu - 1 000 Kc,

- pro provozovani zivnosti prumyslovym zpusobem - 10 000 Kc,

b) Vydani koncesni listiny - 2 000 Kc,

- pro provozovani zivnosti prumyslovym zpusobem - 20 000 Kc,

c)Vydani rozhodnuti o registraci k provozovani nestatniho zdravotnickeho zarizeni - 1 000 Kc,

d) Za zmenu zivnostenskeho listu nebo koncesni listiny anebo rozhodnuti o registraci podle pismene c) - 500 Kc,

e)Za zmenu osobnich udaju (jmeno, prijmeni, bydliste) podnikatele, jeho odpovedneho zastupce nebo osoby jednajici jmenem podnikatele v zivnostenskem liste nebo koncesni listine vcetne promitnuti techto zmen do dalsich udaju v zivnostenskem liste nebo koncesni listine - 100 Kc,

f) Za zruseni ukonu podle pismen a) az c) - 150 Kc,

g) Vydani osvedceni o prukazu zivnostenskeho opravneni - 100 Kc,

h)Vydani rozhodnuti o schvaleni vykonu koncesovane zivnosti ve vedlejsi provozovne - 500 Kc,

Polozka 28

Zapis prvniho a dalsiho drzitele motoroveho nebo pripojneho vozidla, ktere je povinne opatreno statni poznavaci znackou

a) u motocyklu do 50 cm3 - 100 Kc,

b) u motocyklu nad 50 cm3 vcetne motocyklu s privesnym nebo postrannim vozikem nebo motorove trikolky - riksi - 200 Kc,

c) u jineho motoroveho vozidla - 300 Kc,

d) u pripojneho vozidla - 100 Kc,

Polozka 29

Schvaleni technicke zpusobilosti motoroveho nebo pripojneho vozidla, ktere se neshoduje se schvalenym typem vozidla, jde-li o

a) motocykl, vcetne motorove trikolky - riksi - 1 000 Kc,

b) jine motorove vozidlo - 2 000 Kc,

c) pripojne vozidlo - 1 000 Kc,

Polozka 30 b

Vydani ridicskeho prukazu nebo vydani osvedceni pro ucitele ridicu motorovych vozidel - 50 Kc

Polozka 31

Povoleni individualniho vycviku zadatele o ridicske opravneni skupiny A, B nebo M vcetne rozsirujiciho vycviku k ziskani techto skupin ridicskeho opravneni - 700 Kc

Polozka 38 a

Vydani povoleni ke zvlastnimu uzivani pozemnich komunikaci (povoleni ke zrizeni parkovaciho mista) - 1 000 Kc.

Vyhlaska ministerstva financi upravuje osvobozeni od nekterych spravnich poplatku pro nadace a obcanska sdruzeni, ktere jsou zalozeny k poskytovani obecne prospesnych cinnosti v oblastech ochrany zivotniho prostredi, ochrany mladeze, ochrany zvirat, socialni pece, zdravotnictvi, ochrany zivota a zdravi osob, kultury, telovychovy a sportu, vedy a vyzkumu, vzdelavani a vychovy, pozarni ochrany a ochrany pamatek. Toto osvobozeni se tyka ukonu uvedenych v polozkach 3, 4, 5 a 10 sazebniku spravnich poplatku. Jedna se o nasledujici polozky:

Polozka 3

Vydani stejnopisu, opisu, fotokopie, vypisu nebo pisemne informace z urednich spisu (soukromych spisu v uredni uschove), rejstriku, knih, zaznamu, evidenci nebo listin - 50 Kc za kazdou i zapocatou stranku,

Polozka 4

Overeni stejnopisu, opisu, vypisu nebo pisemne informace z urednich spisu (soukromych spisu v uredni uschove), rejstriku, knih, zaznamu, evidenci nebo listin za kazdou i zapocatou stranku

a) v ceskem jazyce - 20 Kc,

b) v cizim jazyce - 50 Kc,

Polozka 5

Overeni podpisu nebo otisku razitka na listine nebo na jejim stejnopisu, za kazdy podpis nebo otisk razitka - 30 Kc,

Polozka 10

Vydani potvrzeni nebo pisemneho sdeleni o pobytu osob nebo vydani pisemneho sdeleni o vozidle nebo jeho drziteli - 20 Kc.

Vyse uvedena osvobozeni je nutno uplatnit formou zadosti u prislusneho organu.

4. POPLATEK ZA UZIVANI DALNIC

Zakon c. 13/1997 Sb., o pozemnich komunikacich, stanovi, ze dalnice a silnice dalnicniho typu oznacene prislusnou dopravni znackou lze uzit motorovym vozidlem po zaplaceni poplatku za uzivani dalnic a silnic dalnicniho typu.

Motorova vozidla musi byt na dalnici a silnici dalnicniho typu oznacena nalepkou prokazujici zaplaceni dalnicniho poplatku.

Nalepka je platna od 1. prosince roku predchazejiciho vyznaceny kalendarni rok a do 31. ledna roku nasledujiciho po vyznacenem kalendarnim roce. Neplatna nalepka musi byt z motoroveho vozidla odstranena.

Poplatek cini za kalendarni rok pro motorova vozidla

a) do celkove hmotnosti 3,5 t 800 Kc,

b) od 3,5 t do 12 t 2000

c) nad 12 t 4 000 Kc

Vlada muze upravit narizenim vysi poplatku, popripade stanovit primerenou vysi poplatku za kratsi casove obdobi, nez je kalendarni rok.

Policie CR je opravnena v ramci dohledu nad bezpecnosti a plynulosti silnicniho provozu kontrolovat dodrzovani povinnosti oznacit motorove vozidlo pri uziti dalnice nebo silnice dalnicniho typu nalepkou.

Penezni prostredky ziskane z placeni poplatku jsou prijmem statniho rozpoctu a jsou urceny k urychleni rozvoje vystavby dalnicni site.

Od tohoto poplatku jsou osvobozena motorova vozidla pouzivana k doprave tezce zdravotne postizenych obcanu, kteri pobiraji prispevek na provoz motoroveho vozidla. Tito obcane po predlozeni potrebnych dokladu obdrzi na prislusnem socialnim referatu okresniho uradu nalepku, kterou jsou povinni motorove vozidlo oznacit pri uziti dalnice nebo silnice dalnicniho typu.

5. ROZHLASOVE A TELEVIZNI POPLATKY

(zakon c. 252/1994 Sb., v platnem zneni)

Rozhlasovy poplatek se plati ze zarizeni technicky zpusobileho k prijmu a nasledne reprodukci vysilani Ceskeho rozhlasu. Rozhlasovemu poplatku nepodlehaji ucastnicke stanice rozhlasu po drate.

Televizni poplatek se plati ze zarizeni technicky zpusobileho k prijmu a nasledne reprodukci vysilani Ceske televize. Poplatnikem je fyzicka nebo pravnicka osoba, ktera je drzitelem rozhlasoveho nebo televizniho prijimace.

Od rozhlasoveho poplatku a televizniho poplatku jsou osvobozeny osoby s uplnou nebo praktickou slepotou obou oci a osoby s oboustrannou uplnou nebo praktickou hluchotou.

Od rozhlasoveho a televizniho poplatku je dale osvobozena fyzicka osoba,

a) jde-li o jednotlivce, jehoz cisty prijem za uplynule kalendarni ctvrtleti je nizsi nez 1,4 nasobek zivotniho minima,

b) zije-li v teze domacnosti s dalsimi osobami a soucet jejiho cisteho prijmu a cistych prijmu techto osob za uplynule kalendarni ctvrtleti je nizsi nez 1,4 nasobek zivotniho minima osob zijicich v teto domacnosti.

Pri zjistovani prijmu se postupuje podle zakona o zivotnim minimu.

Poplatnik je povinen mistne prislusne provozovne posty pisemne dolozit okolnosti prokazuji osvobozeni od povinnosti platit za prijimac poplatek.

Ucinky nove vznikleho naroku na osvobozeni teto fyzicke osobe nastavaji prvnim dnem kalendarniho mesice nasledujiciho po mesici, v nemz poplatnik oznami mistne prislusne provozovne posty okolnosti oduvodnujici osvobozeni; ucinky tohoto osvobozeni konci poslednim dnem mesice, v nemz je poplatnik povinen oznamit mistne prislusne provozovne posty zanik okolnosti oduvodnujicich toto osvobozeni.

Poplatnik, ktery ma oznamovaci povinnost, je povinen mistne prislusne provozovne posty oznamit

a) zanik okolnosti oduvodnujicich osvobozeni od poplatku,

b) zmenu trvaleho pobytu nebo sidla poplatnika,

c) dalsi zmeny souvisejici s evidenci prijimacu.

Vyse uvedene skutecnosti je poplatnik povinen oznamit do 15 dnu ode dne jejich vzniku.

Fyzicka osoba plati rozhlasovy poplatek z jednoho rozhlasoveho prijimace a televizni poplatek z jednoho televizniho prijimace. Z druheho a kazdeho dalsiho rozhlasoveho nebo televizniho prijimace se rozhlasovy nebo televizni poplatek neplati, a to ani v pripade, ze tento prijimac je soucasti dopravniho prostredku; poplatek se neplati rovnez z rozhlasoveho nebo televizniho prijimace, ktery je v drzeni fyzickych osob zijicich s poplatnikem v teze domacnosti.

Mesicni vyse rozhlasoveho poplatku cini 37 Kc, mesicni vyse televizniho poplatku cini 75 Kc.

Poplatnik plati rozhlasovy poplatek Ceskemu rozhlasu a televizni poplatek Ceske televizi prostrednictvim posty.

Poplatnik, ktery

a)neprihlasil prijimac do evidence,

b)uvedenim nepravdivych udaju dosahl neopravneneho osvobozeni od povinnosti platit za prijimac poplatek,

c)uvedenim nepravdivych udaju dosahl neopravneneho odhlaseni prijimace z evidence,

je povinen zaplatit provozovateli ze zakona krome dluznych poplatku i prirazku ve vysi 5000 Kc za kazdy takovy rozhlasovy prijimac, nebo prirazku ve vysi 10 000 Kc za kazdy takovy televizni prijimac.

6. MISTNI POPLATKY

Zakon c. 565/1990 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu

6.1. ULOHA OBCI PRI VYBIRANI MISTNICH POPLATKU

Spravu mistnich poplatku vykonava obec, ktera je ve svem uzemnim obvodu zavedla. Zavedeni poplatku stanovi obec obecne zavaznou vyhlaskou, ve ktere upravi podrobnosti jejich vybirani, zejmena stanovi konkretni sazbu poplatku, ohlasovaci povinnost ke vzniku poplatkove povinnosti, splatnost, ulevy a pripadne osvobozeni od poplatku.

Obec, ktera poplatky spravuje, muze ke zmirneni nebo odstraneni tvrdosti v jednotlivych pripadech poplatky snizit nebo prominout.

Zakon dava obcim moznost vybirat tyto mistni poplatky:

a) poplatek ze psu

b) poplatek za lazensky nebo rekreacni pobyt

c) poplatek za uzivani verejneho prostranstvi

d) poplatek ze vstupneho

e) poplatek z ubytovaci kapacity

f) poplatek za povoleni k vjezdu s motorovym vozidlem do vybranych mist a casti mest

6.2. POPLATEK ZE PSU

se plati ze psu starsich 6 mesicu, vyjma psu uzivanych k doprovazeni nebo ochrane osob nevidomych, bezmocnych a drzitelu prukazu ZTP/P.

Sazba poplatku ze psa cini az 1.000 Kc rocne za jednoho psa.

Sazba poplatku ze psa, jehoz vlastnikem je pozivatel invalidniho, starobniho a vdovskeho duchodu, ktery je jeho jedinym zdrojem prijmu, cini az 200 Kc rocne. U druheho a kazdeho dalsiho psa muze obec horni hranici zvysit az o 50 %.

6.3. POPLATEK ZA LAZENSKY NEBO REKREACNI POBYT

plati fyzicke osoby, ktere prechodne a za uplatu pobyvaji v lazenskych mistech a v mistech soustredeneho turistickeho ruchu za ucelem leceni nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokazi jiny duvod sveho pobytu.

Poplatku nepodlehaji

- osoby nevidome, bezmocne a drzitele prukazu ZTP/P a jejich pruvodci,

- osoby, kterym byl poskytnut rekondicni pobyt podle zvlastnich predpisu,

- osoby mladsi 18 let a starsi 70 let nebo osoby, na ktere nalezeji pridavky na deti (vychovne) anebo vojaci v zakladni sluzbe a osoby, ktere vykonavaji civilni sluzbu.

6.4. POPLATEK ZA UZIVANI VEREJNEHO PROSTRANSTVI

se neplati z akci poradanych na verejnem prostranstvi bez vstupneho, nebo jejichz vytezek je urcen na charitativni a verejne prospesne ucely.

Poplatku za uzivani verejneho prostranstvi spocivajiciho ve vyhrazeni trvaleho parkovaciho mista nepodlehaji osoby invalidni.

6.5. POPLATEK ZE VSTUPNEHO

se vybira ze vstupneho na kulturni, sportovni a prodejni akce a akce obdobneho charakteru. Z akci, jejichz cely vytezek je urcen na charitativni a verejne prospesne ucely, se poplatek neplati.

6.6. POPLATEK Z UBYTOVACI KAPACITY

nepodleha

- ubytovaci kapacita v zarizenich slouzicich pro prechodne ubytovani zaku a studentu,

-ubytovaci kapacita v zarizenich slouzicich pro ubytovani pracovniku fyzickych a pravnickych osob, ktere tato zarizeni vlastni nebo k nim maji pravo hospodareni,

-ubytovaci kapacita ve zdravotnickych nebo lazenskych zarizenich, pokud nejsou uzivana jako hotelova zarizeni,

- ubytovaci kapacita v zarizenich slouzicich socialnim a charitativnim ucelum.

6.7. POPLATEK ZA POVOLENI K VJEZDU MOTOROVYM VOZIDLEM DO VYBRANYCH MIST A CASTI MEST

neplati fyzicke osoby, majici trvaly pobyt nebo vlastnici nemovitosti ve vybranem miste, osoby jim blizke, manzele techto osob a jejich deti. Dale osoby, ktere ve vybranem miste uzivaji nemovitost ke sve hospodarske cinnosti nebo osoby, ktere jsou drziteli prukazu ZTP/P a jejich pruvodci.

X. SLEVY A VYHODY NEVIDOMYCH A SLABOZRAKYCH OBCANU VE SPOJICH

1. VYHODY PRI POSKYTOVANI POSTOVNICH SLUZEB

Prava a povinnosti post a jejich uzivatelu upravuje vyhlaska FMDS c. 78/1989 Sb. (postovni rad) ve zneni vyhlasky FMDS c. 59/1991 Sb. (dale jen vyhlaska), ktera vymezuje krome jineho tez prava a povinnosti obcanu pri postovnim styku. Podle § 6 odst. 8 vyhlasky jsou osvobozeny od postovnich sazeb s vyjimkou sazeb za leteckou prepravu slepecke zasilky. Jako slepecke zasilky lze podle § 18 odst. 1 vyhlasky zasilat:

a) pisemnosti porizene hmatovym pismem,

b) stocky se slepeckymi znackami,

c) zvukove zaznamy a zvlastni papiry pro potrebu nevidomych.

Slepecke zasilky lze zdarma zasilat i do jinych zemi, u nichz je to v postovnim sazebniku uvedeno, avsak jen tehdy, jsou-li odesilany ustavem pro nevidome nebo jsou takovemu ustavu urceny.

Odesilatel musi oznacit zasilku v prave horni ctvrtine adresni strany poznamkou "slepecka zasilka" a pokud jde o zasilku do ciziny "cecogrammes".

Na obalu zasilky je dovoleno vyznacit obycejnym pismem poznamky, ktere se k nemu vztahuji a nemaji povahu osobni korespondence. K zasilce nelze pripojovat faktury.

Adresa odesilatele a adresata slepecke zasilky v mezinarodnim styku musi byt napsana obycejnym pismem. Ve vnitrnim styku muze byt napsana vypichovanym reliefem latinky. O obalu slepeckych zasilek plati, ze zasilky se k doprave postou podavaji uzavrene. Posta je vsak opravnena zasilku kdykoliv otevrit a prezkouset, zda odesilatel dodrzel stanovene zasilaci podminky. Pevna uzavera zasilek, zejmena peceti nebo plombou, neni dovolena.

Zjisti-li posta dodatecne, ze slepecka zasilka nevyhovuje zasilacim podminkam, vrati zasilku nebo jeji cast odesilateli v doporucene zasilce. Neni-li odesilatel znam, zachazi s ni jako s neodbytnou.

2. SLEVY PRI PROVOZOVANI TELEFONNICH STANIC

O prideleni IS telefonni stanice je opravnen pozadat obcan nebo jeho zakonny zastupce, ktery dosahl veku alespon 15 let.

Nezbytnou podminkou pro prideleni teto stanice je, ze zadatel je drzitelem prukazu ZTP-P nebo ma priznany nektery ze tri stupnu bezmocnosti.

Doporuceni i formulare pro zrizeni telefonni IS stanice je mozno ziskat na okresnich strediscich pro poradenstvi a socialni rehabilitaci Sdruzeni zdravotne postizenych v CR. Je nutno upozornit, ze z titulu zrakoveho postizeni neni na prednostni zrizeni telefonni stanice narok. Telecom poskytuje vyse uvedenemu okruhu opravnenych obcanu slevu pri zrizeni, prekladce a pri prevedeni ze skupinove na podvojnou nebo samostatnou telefonni stanici slevy. Dale pak jsou tito obcane take osvobozeni od uhrady zakladni mesicni sazby za pouzivani telefonni stanice.

XI. ZVLASTNI OZNACENI VOZIDEL PRO ZDRAVOTNE POSTIZENE

Vyhlaska FMV c. 99/1989 Sb. o pravidlech provozu na pozemnich komunikacich upravuje oznaceni vozidel, ktera ridi nebo kterymi je prepravovana zdravotne postizena osoba.

Oznaceni vozidla prepravujiciho osobu tezce postizenou na zdravi:

c. 01 (cerne oramovany zluty kruh vyplneny cernym rovnostrannym trojuhelnikem postavenym na vrchol), prepravujiciho osobu tezce pohybove postizenou,

c. 02 (ctverec modre barvy, na nemz je vyobrazena bilou carou stylizovana postava sedici na voziku pro invalidy hledici vpravo), prepravujiciho osobu zvlast tezce telesne postizenou.

c. 03 (ctverec modre barvy, na nemz je vyobrazen bilou carou stylizovany boltec ucha, ktery prerusuje diagonalu vedenou z praveho horniho rohu do leveho dolniho rohu), oznaceni vozidla rizeneho osobou sluchove postizenou.

Podle § 68, odst. 5 vyhlasky smeji oznaceni vozidel c. 01, c. 02 a c. 03 pouzivat jen osoby, ktere je obdrzi od prislusneho obcanskeho sdruzeni zdravotne postizenych nebo od obdobne organizace v zahranici.

Osoby opravnene uzivat oznaceni c. 01 a c. 02 nemusi byt provozovateli ani ridici oznaceneho vozidla, mohou vsak vozidlo oznacit vyhradne v tom pripade a po tu dobu, pokud vozidlo slouzi k jejich preprave.

Oznaceni vydavaji oblastni odbocky SONS nebo okresni strediska pro poradenstvi a socialni rehabilitaci Sdruzeni zdravotne postizenych v CR, a to oznaceni c. 01 telesne

postizenym drzitelum prukazu ZTP, zrakove postizenym drzitelum prukazu ZTP-P, mentalne postizenym drzitelum prukazu ZTP-P, pokud jejich zastupci prohlasi, ze nejsou tito obcane umisteni v ustavu socialni pece a rodicum sluchove postizenych deti, kterym byl priznan prukaz ZTP-P. Oznaceni c. 02 tezce telesne postizenym drzitelum prukazu ZTP-P, oznaceni c. 03 sluchove postizenym.

XII. VYHRAZENE PARKOVISTE PRO ZDRAVOTNE POSTIZENE

O povoleni vyhrazeneho parkoviste rozhoduje silnicni spravni organ se souhlasem prislusneho oddeleni dopravni policie. Pro mistni a ucelove komunikace je prislusnym statnim organem obecni urad a pro ostatni pozemni komunikace okresni (obvodni) urad.

Upozornujeme, ze podle zakona o spravnich poplatcich (kapitola IX. - 3.) jsou tito obcane osvobozeni od poplatku za zrizeni parkovaciho mista. Na zrizeni parkoviste neni pravni narok.

XIII. LEGISLATIVNI PODMINKY PRO TVORBU BEZBARIEROVEHO PROSTREDI

V souvislosti s tvorbou bezbarieroveho prostredi je nutno upozornit na dva nejdulezitejsi pravni predpisy:

- zakon c. 43/1994 Sb., kterym se meni a doplnuje zakon c. 50/1976 Sb., o uzemnim planovani a stavebnim radu (stavebni zakon),

- vyhlaska ministerstva hospodarstvi c. 174/1994 Sb., kterou se stanovi obecne technicke pozadavky zabezpecujici uzivani staveb osobami s omezenou schopnosti pohybu a orientace.

1. USTANOVENI O BEZBARIEROVOSTI UPRAVENA VE STAVEBNIM ZAKONE

V § 37 odst. 2 je stanoveno, ze stavebni urad v uzemnim rizeni posoudi navrh uzemniho planu m.j. take z hlediska obecnych technickych pozadavku zabezpecujicich uzivani staveb osobami s omezenou schopnosti pohybu.

Podle § 60 odst. 3 stavebni urad zastavi u staveb obcanskeho vybaveni v castech urcenych pro uzivani verejnosti stavebni rizeni, nebude-li dokumentace stavby zajistovat podminky pro jeji uzivani osobami s omezenou schopnosti pohybu a nebude-li dokumentace ve stanovene lhute doplnena.

§ 63 m.j. stanovi, ze dokumentace jednoduchych a drobnych staveb obcanskeho vybaveni musi byt prezkoumana i z hlediska uzivani staveb osobami s omezenou schopnosti pohybu.

V § 68 odst. 3 je uvedeno, ze pri vydavani povoleni a rozhodnuti o zmene stavby je zavaznou podminkou u staveb obcanskeho vybaveni v castech urcenych pro uzivani verejnosti zajisteni pristupu a uzivani osobam s omezenou schopnosti pohybu.

Dle § 82 odst. 3 stavebni urad nevyda kolaudacni rozhodnuti stavby obcanskeho vybaveni, ktera v castech urcenych pro uzivani verejnosti nezajistuje pristup a uzivani osobam s omezenou schopnosti pohybu v rozsahu stanovenem v uzemnim rozhodnuti a stavebnim povoleni.

Stavebni urad rovnez nevyda kolaudacni rozhodnuti jednoduche nebo drobne stavby, ktera nesplni podminky stanovene v uzemnim rozhodnuti nebo stavebnim povoleni ve smyslu § 63 tohoto zakona.

2. NEJDULEZITEJSI USTANOVENI O BEZBARIEROVOSTI UPRAVENA VE VYHLASCE MH C. 174/1994 Sb.

Podle teto vyhlasky se postupuje pri porizovani a schvalovani uzemne planovaci dokumentace a pri navrhovani, umistovani a povolovani staveb

a) bytovych domu obsahujicich vice nez tri bytove jednotky,

b) domu s byty zvlastniho urceni a staveb zarizeni ustavniho charakteru, urcenych pro uzivani osobami s omezenou schopnosti pohybu a orientace (dale jen "stavby pro socialni peci"),

c) obcanskeho vybaveni,

d) v nichz se predpoklada zamestnavani vice jak 20 osob,

e) pro vyrobu, urcenych pro zamestnavani osob s tezkym zdravotnim postizenim,

f) skol.

Ustanoveni teto vyhlasky, pokud to neni ze zavaznych duvodu vylouceno, se pouziji pro navrhovani, pripravu a povolovani zmen staveb uvedenych vsech vyse citovanych objektu.

Pro ucely teto vyhlasky se povazuji

a) za stavby obcanskeho vybaveni v castech urcenych pro uzivani verejnosti stavby pro

1. spravu a rizeni,

2. sluzby, obchod a verejne stravovani,

3. telesnou vychovu a rekreaci,

4. predskolni zarizeni a uciliste,

5. kulturu,

6. zdravotnictvi a socialni peci,

7. verejnou dopravu vcetne mistnich komunikaci,

8. motorismus - zejmena autoservisy, cerpaci stanice, stanice technicke kontroly,
dalnicni odpocivadla, autodromy apod.,

9. docasne ubytovani, jako internaty, koleje, ubytovny, hotely, penziony, motely,

b) za osoby s omezenou schopnosti pohybu a orientace se povazuji osoby postizene pohybove, zrakove a sluchove, osoby pokrocileho veku, tehotne zeny a rodic s detmi do veku tri let.

Vyhlaska upravuje m.j. reseni pristupu, mistnich komunikaci a verejnych ploch.

Pristup do vyse uvedenych staveb musi byt umoznen alespon jednim vstupem v urovni komunikace pro pesi bez vyrovnavacich stupnu; vyjimecne, z vaznych technickych duvodu, muze byt vyrovnani reseno rampou.

V souladu s prilohou, ktera je soucasti tohoto pravniho predpisu, musi byt reseny chodniky, cesty a lavky pro pesi a podchody.

Vyznacene odstavne a parkovaci plochy pro osobni motorova vozidla (pozemni, nadzemni i podzemni) musi mit vyhrazena 2 % stani, nejmene vsak dve stani, pro vozidla zdravotne postizenych osob. Vyhrazena stani musi byt resena zpusobem stanovenym v bode 3.1 prilohy a musi byt oznacena mezinarodnim symbolem pristupnosti. K temto vyhrazenym stanim musi byt zajisten bezbarierovy pristup z komunikace pro pesi.

Uzivatelne pro osoby s omezenou schopnosti pohybu a orientace musi byt rovnez prostory pro umisteni verejnych automatu a zarizeni a to tak, aby umoznovaly pristup zejmena na voziku pro invalidy.

Obdobne musi byt resen pristup k postovnim schrankam, verejnym automatum a zarizenim.

S ohledem na potreby techto osob musi byt zajisten pristup na verejne pristupne plochy, sady a parky.

Dale je zde upraveno reseni staveb bytovych domu, staveb skol, staveb pro vyrobu urcenych pro zamestnavani osob s tezkym zdravotnim postizenim a staveb pro socialni peci.

Pristup do vsech prostoru bytovych domu obsahujicich vice nez tri bytove jednotky (krome domu bez vytahu, u kterych musi byt bezbarierovymi vnitrnimi komunikacemi zpristupneno vstupni podlazi), domu s byty zvlastniho urceni a domu urcenych pro vice nez 20 zamestnancu, musi byt bezbarierovy pristup zajisten vodorovnymi domovnimi komunikacemi, schodisti a vytahy resenymi zpusobem stanovenym v bode 1 prilohy.

Reseni bytu zvlastniho urceni pro pohybove postizene a obytnych casti staveb pro socialni peci musi zajistovat moznost uzivani osobami na voziku ve vsech prostorach.

Pradelna, susarna, zehlirna, sklep, popr. jine spolecne prostory, pokud jsou v bytovem dome, ktery neni vicepodlaznim objektem bez vytahu, musi byt pristupne osobam s omezenou schopnosti pohybu a orientace a musi umoznovat uzivani temito osobami.

Garaze umistene v bytovych domech nebo stavbach pro socialni peci nebo v prime navaznosti na ne musi byt pristupne zpusobem stanovenym touto vyhlaskou.

Vyhlaska dale resi zasady bezbarierovosti u staveb obcanskeho vybaveni.

Pristup do casti staveb urcenych pro uzivani verejnosti musi byt zajisten v souladu s touto vyhlaskou.

U staveb s dvema nadzemnimi podlazimi, ktere nejsou vybaveny vytahy nebo rampami, musi byt uzivani verejnosti zabezpeceno v odpovidajicim rozsahu ve vstupnim podlazi. U staveb se tremi a vice podlazimi musi byt zabezpecen pristup do podlazi urcenych pro uzivani verejnosti nejmene jednim osobnim nebo upravenym nakladnim vytahem. U staveb s vytahem musi byt uvedenym zpusobem zabezpecen pristup do vsech podlazi.

Ve stavbach, v nichz se zrizuje hygienicke zarizeni pro uzivani verejnosti, musi byt nejmene jedna kabina resena pro uzivani osobami pouzivajicimi vozik. Obdobne musi byt reseno alespon jedno WC na dve podlazi u vicepodlaznich staveb s administrativnim provozem.

V hledistich musi byt nejmene dve mista pro umisteni voziku.

Stavby musi byt reseny v castech urcenych pro uzivani verejnosti s parametry umoznujicimi pristup osobam na voziku.

Ve stavbach pro docasne ubytovani musi byt alespon 1 % pokoju, nejmene vsak jeden pokoj, reseno bezbarierovym zpusobem.

Vsechny tyto prostory a zarizeni musi byt oznaceny mezinarodnimi symboly pristupnosti a na vhodnem miste musi byt umisteny orientacni tabule s oznacenim pristupu k nim.

Shromazdovaci prostory staveb obcanskeho vybaveni musi byt vybaveny indukcni smyckou pro osoby s vadami sluchu.

3. VYMEZENI NEKTERYCH POJMU VZTAHUJICICH SE K BEZBARIEROVOSTI Z HLEDISKA ZRAKOVEHO POSTIZENI

Upozornujeme na nekolik nejdulezitejsich terminu a definic z oblasti uprav prostredi pro samostatny a bezpecny pohyb nevidomych a slabozrakych osob.

- orientacni body

jsou zakladnimi prvky trasy nevidomeho. Jsou to mista, ktera jsou na trase snadno vnimatelna a rozlisitelna (pomoci bile hole, sluchem, cichem, naslapem aj.). Jako priklad lze uvest narozi, vchod do domu, zmenu struktury dlazby, osamely strom nebo sloup v pruchozim profilu trasy apod.

- orientacni znaky

poskytuji doplnujici informace pro zvyseni subjektivni jistoty pri pohybu nevidomeho na trase a vytvoreni spravne predstavy o prostredi. Podle zpusobu vnimani je mozno orientacni znaky delit na sluchove, hmatove, cichove, tepelne, vertikalni a horizontalni.

- vodici linie

spojuje jednotlive orientacni body trasy. Podle zpusobu vzniku se odlisuje vodici linie prirozena nebo umela.

Prirozena vznikla stavebni nebo jinou cinnosti za jinym ucelem nez pro potreby nevidomych - napr. zed domu, rozhrani mezi chodnikem a travnikem.

Umela vodici linie je zrizovana specialne pro potreby nevidomych osob tam, kde spojnice mezi orientacnimi body trasy chybi a vzdalenost techto orientacnich bodu je velka.

- signalni pas pro nevidome

upozornuje na komunikaci pro pesi na dulezite orientacni misto (prechod pro chodce, zastavka MHD, vchod do budovy apod.).

Signalni pas je situovan napric pres celou sirku teto komunikace. Je tvoren pruhem dlazby snadno zjistitelne slepeckou holi i naslapem.

- varovny pas

vyznacuje prostor, v nemz hrozi nevidomemu nejake nebezpeci. Zrizuje se pouze tam, kde nelze nebezpecnou prekazku nebo prostor zajistit jinak (zabradlim, zarazkou pro slepeckou hul aj.).

V praxi se jedna napr. o bezpecnostni pas na nastupistich stanic metra a bezbarierovy sjezd na prechodu pro chodce.

- akusticky orientacni majak

zvukove lokalizuje orientacni bod. Muze byt dalkove ovladan a spousten jen v pripade potreby. Orientacni informace muze byt sdelovana zvukovym signalem nebo i doplnena o dalsi informacni hlasovou frazi. Pouziti akustickeho orientacniho majaku je mozne i na vozidlech verejne hromadne dopravy.

- elektronicky informacni system

Jde o standardni informacni system, ktery ma byt doplnen hlasovym vystupem. Je vhodny zejmena pro vyuziti v doprave a cestovnim ruchu (jizdni rady, ubytovani apod.).

XIV. NAJEMNI VZTAHY UPRAVENE OBCANSKYM ZAKONIKEM

§ 685 az 716 o.z.

V teto kapitole upozornujeme na nejdulezitejsi ustanoveni, ktera se tykaji vzniku a zaniku najmu bytu, prav a povinnosti najemcu a pronajimatelu, prechodu uzivaciho prava najmu bytu apod.

1. VZNIK NAJMU BYTU

Najem bytu vznika najemni smlouvou, kterou pronajimatel prenechava najemci za najemne byt do uzivani, a to na dobu urcitou nebo bez urceni doby uzivani. Najem bytu je chranen; pronajimatel jej muze vypovedet jen z duvodu stanovenych v zakone.

Najemni smlouvu o najmu druzstevniho bytu lze uzavrit za podminek upravenych ve stanovach bytoveho druzstva.

Zvlastni zakony stanovi, co se rozumi sluzebnim bytem, bytem zvlastniho urceni a bytem v domech zvlastniho urceni a za jakych podminek lze uzavrit najemni smlouvu o najmu sluzebniho bytu, o najmu bytu zvlastniho urceni a o najmu bytu v domech zvlastniho urceni.

Najemni smlouva musi obsahovat oznaceni bytu, jeho prislusenstvi, rozsah jejich uzivani a zpusob vypoctu najemneho a uhrady za plneni spojena s uzivanim bytu nebo jejich vysi.

Najemni smlouva musi mit pisemnou formu.

Neni-li doba najmu dohodnuta, ma se za to, ze smlouva o najmu byla uzavrena na dobu neurcitou.

2. PRAVA A POVINNOSTI Z NAJMU BYTU

Pronajimatel je povinen predat najemci byt ve stavu zpusobilem k radnemu uzivani a zajistit najemci plny a neruseny vykon prav spojenych s uzivanim bytu.

Nestanovi-li najemni smlouva jinak, drobne opravy v byte souvisejici s jeho uzivanim a naklady spojene s beznou udrzbou hradi najemce. Pojem drobnych oprav a nakladu spojenych s beznou udrzbou bytu upravuje zvlastni predpis.

Prava a povinnosti najemce - clena druzstva - pokud jde o provadeni drobnych oprav v byte a pokud jde o uhradu nakladu spojenych s beznou udrzbou bytu, upravuji stanovy druzstva.

Najemce bytu a osoby, ktere ziji s najemcem ve spolecne domacnosti, maji vedle prava uzivat byt i pravo uzivat spolecne prostory a zarizeni domu, jakoz i pozivat plneni, jejichz poskytovani je s uzivanim bytu spojeno.

Najemce je povinen uzivat byt, spolecne prostory a zarizeni domu radne a radne pozivat plneni, jejichz poskytovani je spojeno s uzivanim bytu.

Najemci jsou povinni pri vykonu svych prav dbat, aby v dome bylo vytvoreno prostredi zajistujici ostatnim najemcum vykon jejich prav.

Najemce je povinen oznamit bez zbytecneho odkladu pronajimateli potrebu tech oprav v byte, ktere ma nest pronajimatel, a umoznit jejich provedeni; jinak odpovida za skodu, ktera nesplnenim teto povinnosti vznikla.

Najemce je povinen po predchozi pisemne vyzve umoznit pronajimateli nebo jim poverene osobe, aby provedl instalaci a udrzbu zarizeni pro mereni a regulaci tepla, teple a studene vody, jakoz i odpocet namerenych hodnot. Stejne je povinen umoznit

pristup k dalsim technickym zarizenim, pokud jsou soucasti bytu a patri pronajimateli.

Najemce je povinen odstranit zavady a poskozeni, ktere zpusobil v dome sam nebo ti, kdo s nim bydli. Nestane-li se tak, ma pronajimatel pravo po predchozim upozorneni najemce zavady a poskozeni odstranit a pozadovat od najemce nahradu.

3. NAJEMNE A UHRADA ZA PLNENI POSKYTOVANA S UZIVANIM BYTU

Zpusob vypoctu najemneho, uhrady za plneni poskytovana s uzivanim bytu, zpusob jejich placeni, jakoz i pripady, ve kterych je pronajimatel opravnen jednostranne zvysit najemne, uhradu za plneni poskytovana s uzivanim bytu, a zmenit dalsi podminky najemni smlouvy, stanovi zvlastni pravni predpis.

Uhrada za plneni poskytovana s uzivanim bytu nebo zaloha na ne se plati spolu s najemnym, nebude-li ucastniky dohodnuto nebo pravnim predpisem stanoveno jinak.

Nezaplati-li najemce najemne nebo uhradu za plneni, poskytovana s uzivanim bytu do peti dnu po jeji splatnosti, je povinen zaplatit pronajimateli poplatek z prodleni.

Najemce ma pravo na primerenou slevu z najemneho, dokud pronajimatel pres jeho upozorneni neodstrani v byte nebo v dome zavadu, ktera podstatne nebo po delsi dobu zhorsuje jejich uzivani. Pravo na primerenou slevu z najemneho ma najemce i tehdy, jestlize nebyla poskytovana plneni spojena s uzivanim bytu, nebo byla poskytovana vadne, a jestlize se v dusledku toho uzivani bytu zhorsilo.

Najemce ma pravo na primerenou slevu z uhrady za plneni, poskytovana s uzivanim bytu, pokud je pronajimatel radne a vcas neposkytuje.

Pravo na slevu z najemneho nebo z uhrady za plneni poskytovana s uzivanim bytu je treba uplatnit u pronajimatele bez zbytecneho odkladu. Pravo zanikne, nebylo-li uplatneno do sesti mesicu od odstraneni zavad.

4. PRECHOD NAJMU BYTU

Jestlize najemce zemre a nejde-li o byt ve spolecnem najmu manzelu, stavaji se najemci (spolecnymi najemci) jeho deti, vnuci, rodice, sourozenci, zet a snacha, kteri prokazi, ze s nim zili v den jeho smrti ve spolecne domacnosti a nemaji vlastni byt.

Najemci (spolecnymi najemci) se stavaji take ti, kteri pecovali o spolecnou domacnost zemreleho najemce nebo na neho byli odkazani vyzivou, jestlize prokazi, ze s nim zili ve spolecne domacnosti aspon po dobu tri let pred jeho smrti a nemaji vlastni byt.

Jestlize zemre najemce druzstevniho bytu a nejde-li o byt ve spolecnem najmu manzelu, prechazi smrti najemce jeho clenstvi v druzstvu a najem bytu na toho dedice, kteremu pripadl clensky podil.

Zemre-li jeden z manzelu, kteri byli spolecnymi najemci bytu, stane se jedinym najemcem pozustaly manzel.

Jde-li o byt druzstevni, zanikne smrti jednoho z manzelu spolecny najem bytu manzely. Bylo-li pravo na druzstevni byt nabyto za trvani manzelstvi, zustava clenem druzstva pozustaly manzel a jemu nalezi clensky podil; k tomu prihledne soud v rizeni

o dedictvi. Jestlize zemrel manzel, ktery nabyl pravo na druzstevni byt pred uzavrenim manzelstvi, prechazi jeho smrti clenstvi v druzstvu a najem druzstevniho bytu na toho dedice, jemuz pripadl clensky podil. Jde-li o vice predmetu najmu, muze clenstvi zustavitele prejit na vice dedicu.

5. ZANIK NAJMU BYTU

Najem bytu zanikne pisemnou dohodou mezi pronajimatelem a najemcem nebo pisemnou vypovedi.

V pripade, ze najem bytu byl sjednan na urcitou dobu, skonci take uplynutim teto doby.

V pisemne vypovedi musi byt uvedena lhuta, kdy ma najem skoncit, a to nejmene tri mesice tak, aby skoncila ke konci kalendarniho mesice.

Pronajimatel podle § 711 muze vypovedet najem bytu jen s privolenim soudu z techto duvodu:

a) potrebuje-li pronajimatel byt pro sebe, manzela, pro sve deti, vnuky, zete nebo snachu, sve rodice nebo sourozence;

b) jestlize najemce prestal vykonavat praci pro pronajimatele a pronajimatel potrebuje sluzebni byt pro jineho najemce, ktery pro neho bude pracovat;

c) jestlize najemce nebo ti, kdo s nim bydli, pres pisemnou vystrahu hrube porusuji dobre mravy v dome;

d) jestlize najemce hrube porusuje sve povinnosti vyplyvajici z najmu bytu, zejmena tim, ze nezaplatil najemne nebo uhradu za plneni spojena s uzivanim bytu za dobu delsi nez tri mesice;

e) je-li potrebne z duvodu verejneho zajmu s bytem nebo s domem nalozit tak, ze byt nelze uzivat nebo vyzaduje-li byt nebo dum opravy, pri jejichz provadeni nelze byt nebo dum delsi dobu dale uzivat;

f) jde-li o byt, ktery souvisi stavebne s prostory, urcenymi

k provozovani obchodu nebo jine podnikatelske cinnosti a najemce nebo vlastnik techto nebytovych prostor chce tento byt uzivat;

g) ma-li najemce dva nebo vice bytu, vyjma pripadu, ze na nem nelze spravedlive pozadovat, aby uzival pouze jeden byt;

h) neuziva-li najemce byt bez vaznych duvodu anebo ho bez zavaznych duvodu uziva jen obcas;

i) jde-li o byt zvlastniho urceni nebo o byt v dome zvlastniho urceni a najemce neni zdravotne postizena osoba.

Jestlize soud privoli k vypovedi z najmu bytu, urci soucasne, ke kteremu datu najemni pomer skonci; pritom prihledne k vypovedni lhute (§ 710). Vypovedni lhuta pocne bezet az prvnim dnem kalendarniho mesice nasledujiciho po pravni moci rozsudku.

Soud soucasne tez rozhodne, ze najemce je povinen byt vyklidit nejpozdeji do 15 dnu po uplynuti vypovedni lhuty. Ma-li najemce pravo na nahradni byt (nahradni ubytovani), rozhodne soud, ze najemce je povinen vyklidit byt do 15 dnu po zajisteni nahradniho bytu, a staci-li poskytnuti nahradniho ubytovani, do 15 dnu po zajisteni nahradniho ubytovani. Dojde-li k privoleni k vypovedi z duvodu uvedenych pod pismeny a), b), e) a f), muze soud v oduvodnenych pripadech ulozit pronajimateli povinnost nahradit najemci stehovaci naklady, jez urci.

Jde-li o byt zvlastniho urceni nebo o byt v dome zvlastniho urceni, lze vypovedet najem podle odstavce 1 jen po predchozim souhlasu toho, kdo svym nakladem takovy byt zridil, nebo jeho pravniho nastupce nebo souhlasu prislusneho organu republiky, ktery podle zakonu narodnich rad uzavreni smlouvy o jeho najmu doporucil.

Ze zakladu dane	Dan	Ze zakladu presahujiciho
od Kc	do Kc
0	91 440	15 %
91 440	183 000	13 716 Kc + 20 % --"-- 91 440 Kc
183 000	274 200	32 028 Kc + 25 % --"-- 183 000 Kc
274 200	822 600	54 828 Kc + 32 % --"-- 274 200 Kc
822 600	a vice	230 316 Kc + 40 % --"-- 822 600 Kc

Prehled zakladnich socialnepravnich informaci pro nevidome a slabozrake obcany

Vydava Centrum socialne pravniho poradenstvi SONS

Zpracoval JUDr. Pavel Ptacnik 4. vydani aktualizovane k 1. prosinci 1997

Zpracoval JUDr. Pavel Ptacnik
4. vydani aktualizovane k 1. prosinci 1997