Zakladni pracovne pravni informace pro nevidome a slabozrake obcany

Podle Cl. 26 odst. 1 Listiny zakladnich prav a svobod maji obcane pravo na svobodnou volbu povolani, pravo na pripravu k povolani, pravo podnikat a provozovat jinou hospodarskou cinnost. Obcane tedy maji pravo na zabezpeceni vhodneho zamestnani a pravo svobodne si zvolit sve zamestnani.

Vztahy, ktere pri realizaci takovych zakladnich prav typicky vznikaji a existuji se oznacuji jako vztahy pracovnepravni. Jde o vztahy, ktere vznikaji mezi zamestnavateli a zamestnanci. Zakladni zasadou pracovnepravnich vztahu pritom je, ze nikdo nesmi vykonu prav a povinnosti z nich vyplyvajicich zneuzivat na ujmu jineho.

Zakladni druh pracovnepravnich vztahu tvori vztah, ktery se oznacuje jako pracovni pomer.

Zakladni pravni normou upravujici (vymezujici) obsah pracovnepravnich vztahu, tj. napr.:

- vznik, zmenu a zanik pracovniho pomeru,

- prava a povinnosti zamestnavatele,

- prava a povinnosti zamestnance,

- pracovni doba a jeji rozvrzeni,

- mzda a nahrada mzdy,

- dovolenoa na zotavenou,

- bezpecnost a ochrana zdravi pri praci,

- nahrada skody aj.,

je zak. c. 65/65 Sb. - zakonik prace. Uplne zneni zakoniku prace bylo ve Sb. z. vydane v roce 1994 pod c. 126 (dale jen "ZP").

I. VYMEZENI ZAKLADNICH POJMU

1. Zamestnavatel

Zamestnavatelem mohou byt jak pravnicke tak fyzicke osoby, ktere zamestnavaji fyzicke osoby v pracovnepravnich vztazich.

Zamestnavatel je povinen pecovat o vytvareni a rozvijeni pracovnich podminek v souladu se ZP, pravidly slusnosti a obcanskeho souziti.

Fyzicka osoba muze jako zamestnavatel (soukromy podnikatel) nabyt prav a brat na sebe povinnosti v pracovnepravnich vztazich teprve po dosazeni 18 let.

Pravni ukony v pracovnepravnich vztazich cini u

zamestnavatele, ktery je pravnickou osobou statutarni zastupce, a u zamestnavatele, ktery je fyzickou osobou, zamestnavatel. Misto nich je mohou cinit tez osoby jimi poverene.

2. Zamestnanec

Zpusobilost (schopnost) fyzicke osoby mit v pracovnepravnich vztazich prava a povinnosti a zpusobilost vlastnimi pravnimi ukony nabyvat prav a brat na sebe povinnosti vznika dnem, kdy fyzicka osoba dosahne 15 let. Jako den nastupu do prace vsak nelze sjednat den, ktery by pripadl do obdobi pred ukoncenim povinne skolni dochazky fyzicke osoby. Zpusobilost fyzicke osoby, ktera ukonci povinnou skolni dochazku v pomocne skole pred dosazenim 15 let, mit v pracovnepravnich vztazich prava a povinnosti a zpusobilost vlastnimi pravnimi ukony nabyvat prav a brat na sebe povinnosti vznika dnem ukonceni povinne skolni dochazky, nejdrive vsak dnem dosazeni 14 let.

Zpusobilost k pravnim ukonum muze zamestnanec pozbyt jen na zaklade rozhodnuti soudu. Pravni ukony, ktere nemuze cinit zamestnanec, cini jeho zastupce. Takovy zastupce vsak nemuze za zamestnance uzavrit dohodu o hmotne odpovednosti.

Dohodu o hmotne odpovednosti muze zamestnanec uzavrit nejdrive v den, kdy dosahne 18 let.

3. Zastupovani

Zamestnanec i zamestnavatel se mohou dat zastoupit jinou fyzickou ci pravnickou osobou. Zastoupeni vznika na zaklade pisemne dohody o plne moci. V plne moci musi byt uveden rozsah opravneni k zastoupeni, jinak je neplatna.

Zastupce jedna jmenem zastoupeneho, tj., prava a povinnosti ze zastoupeni vznikaji rovnou zastoupenemu. Je pritom podminkou, ze zastupce musi jednat osobne.

Dojde-li k prekroceni rozsahu opravneni zastupcem, je zastoupeny vazan takovym ukonem zastupce jen v pripade, ze ukon schvali nebo na jeho zaklade jedna.

Plna moc zanikne, jestlize ji zastoupeny odvola nebo jestlize ji zastupce vypovi. Odvolani ci vypovezeni plne moci musi byt ucineno pisemne, jinak je neplatne. Plna moc zanikne tez smrti nektereho z nich, popr. zanikem zamestnavatele.

Pro jineho nez zastupce a zastoupeneho je zanik plne moci ucinny teprve tehdy, az se o takovem zaniku dovi.

Zemre-li zastoupeny ci vypovi-li zastupce plnou moc, je zastupce povinen jeste ucinit vse, co nesnese odkladu, aby zastoupeny neutrpel na svych pravech ujmu. Ukony takto ucinene maji stejne pravni nasledky, jako kdyby zastoupeni jeste trvalo, pokud neodporuji tomu, co zaridil jeste zastoupeny, popr. dedici.

II. VZNIK PRACOVNIHO POMERU

Pracovni pomer je pracovnepravni vztah, ktery vznika mezi zamestnavatelem a zamestnancem. Pracovni pomer jako vztah pracovnepravni ma smluvni charakter, a proto muze vzniknout jen se souhlasem fyzicke osoby a zamestnavatele.

Zamestnanec se v pracovnim pomeru podili svou praci za mzdu na plneni ukolu zamestnavatele, a to podle pokynu.

Pracovni pomer vznika nejdrive ode dne uzavreni pracovni smlouvy, dohody apod.

Ode dne, kdy vznikl pracovni pomer,

a) je zamestnavatel povinen pridelovat zamestnanci praci podle pracovni smlouvy, platit mu za vykonanou praci mzdu, vytvaret podminky pro uspesne plneni pracovnich ukolu a dodrzovat pracovni podminky stanovene pravnimi predpisy ci pracovni smlouvou,

b) je zamestnanec povinen podle pokynu zamestnavatele konat osobne prace podle pracovni smlouvy ve stanovene pracovni dobe a dodrzovat pracovni kazen.

Pri nastupu do prace musi byt zamestnanec radne seznamen s pracovnim radem platnym u zamestnavatele a s predpisy k zajisteni bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci, jez musi pri sve praci dodrzovat. Zamestnanec musi byt tez radne seznamen s vnitrnimi predpisy zamestnavatele.

1. Pracovni smlouva

Pred uzavrenim pracovni smlouvy je zamestnavatel povinen seznamit zamestnance s pravy a povinnostmi, ktere by pro neho z pracovni smlouvy vyplynuly, a s pracovnimi a mzdovymi podminkami, za nichz ma praci konat. V pripadech stanovenych statni zdravotni spravou je zamestnavatel povinen zajistit, aby se zamestnanec pred uzavrenim pracovni smlouvy podrobil vstupni lekarske prohlidce.

V pracovni smlouve je zamestnavatel povinen se zamestnancem dohodnout zejmena tyto podstatne nalezitosti, bez nichz je pracovni smlouva neplatna:

a) druh prace, na ktery je zamestnanec prijiman, druh prace urcuje prava a povinnosti a druhove zarazeni zamestnance v pracovnim pomeru,

b) misto vykonu prace (obec a organizacni jednotku ci jinak urcene misto), lze dojednat nekolik mist vykonu prace,

c) den nastupu do prace, sjednava se urcenim dne, mesice a roku, casovym obdobim apod.

V pracovni smlouve lze dale dohodnout jine podminky a ujednani podle zajmu zamestnavatele a zamestnance (mzdove podminky, zkusebni dobu, dobu urcitou ci neurcitou, kratsi pracovni dobu atd.).

Zamestnavatel je povinen se zamestnancem uzavrit pracovni smlouvu pisemne. Jedno pisemne vyhotoveni pracovni smlouvy je zamestnavatel povinen vydat zamestnanci.

Je-li sjednan pracovni pomer na dobu kratsi nez jeden mesic, je zamestnavatel povinen ucinit pracovni smlouvu pisemne, jen pokud o to zamestnanec pozada.

Pracovni pomer zalozeny pracovni smlouvou vznika dnem, ktery byl sjednan jako den nastupu do prace. Jestlize zamestnanec ve sjednany den bez duvodu nenastoupi do prace, nebo do tydne o takovem duvodu zamestnavatele nezpravi, muze zamestnavatel od pracovni smlouvy odstoupit.

2. Pracovni pomer na dobu urcitou

Pracovni pomer je sjednan na dobu neurcitou, pokud nebyla v pracovni smlouve vyslovne urcena doba jeho trvani.

Pracovni pomer na dobu urcitou nelze sjednat s

a) absolventy strednich a vysokych skol, odbornych ucilist a ucilist vstupujicimi do pracovniho pomeru na praci odpovidajici jejich kvalifikaci,

b) mladistvymi,

c) fyzickymi osobami se ZPS a ZPS s TZP.

Za absolventa se povazuje ten zamestnanec, jehoz celkova doba zamestnani v pracovnim pomeru nedosahla po uspesnem ukonceni studia (pripravy) dvou let.

Shora uvedeny zakaz sjednani pracovniho pomeru na dobu urcitou se nevztahuje na pripady, kdy fyzicka osoba pisemne pozada zamestnavatele o sjednani pracovniho pomeru na dobu urcitou.

3. Zkusebni doba

Pracovni smlouvou mohou zamestnavatel a zamestnanec sjednat zkusebni dobu, ktera cini nejvice 3 mesice, avsak lze dohodnout zkusebni dobu kratsi. Jednou sjednanou zkusebni dobu nelze dodatecne prodlouzit.

Zkusebni doba musi byt sjednana pisemne, jinak je jeji sjednani neplatne.

Doba, po kterou nemuze zamestnanec behem zkusebni doby konat praci, se zapocte do zkusebni doby v rozsahu nejvyse 10 pracovnich dnu.

Zkusebni dobu nelze sjednat v pripadech, kdy nelze sjednat pracovni pomer na dobu urcitou.

III. ZMENY PRACOVNIHO POMERU

Sjednany obsah pracovni smlouvy lze zmenit jen tehdy, dohodnou-li se na tom zamestnavatel a zamestnanec. Pokud pracovni smlouvu uzavreli pisemne, musi zamestnavatel provest pisemne tez jeji zmenu.

Dohoda o zmene sjednaneho obsahu pracovni smlouvy muze byt uzavrena na dobu urcitou (presne casove vymezeni), po jejimz uplynuti dojde k obnoveni puvodne sjednanych podminek.

Konat prace jineho druhu ci v jinem miste, nez bylo ujednano pracovni smlouvou, je zamestnanec povinen jen v pripadech vymezenych v § 37 a 38 ZP.

Odpadnou-li duvody, pro ktere byl zamestnanec preveden na jinou praci nebo prelozen do jineho mista, nez byly sjednany v pracovni smlouve, popr. uplynula-li doba, na kterou byla tato zmena sjednana, je zamestnavatel dle ust. § 39 ZP povinen zaradit zamestnance zpet na jeho puvodni praci a pracoviste, pokud se zamestnavatel a zamestnanec nedohodnou jinak. Neni-li takove zarazeni mozne z vaznych provoznich duvodu, musi byt zamestnanec preveden na jinou praci odpovidajici pracovni smlouve, a to pokud mozno na temz pracovisti, kde pracoval drive.

1. Prevedeni na jinou praci

Zamestnavatel je podle ust. § 37 odst. 1 ZP povinen prevest zamestnance na jinou praci, pokud

a) pozbyl vzhledem ke svemu zdravotnimu stavu podle lekarskeho posudku dlouhodobe zpusobilost konat dale dosavadni praci nebo ji nesmi konat pro onemocneni nemoci z povolani nebo pro ohrozeni touto nemoci,

b) kona tehotna zena nebo matka ditete mladsiho nez 9 mesicu praci, kterou nesmeji tyto zeny vykonavat, popr. praci, ktera podle lekarskeho posudku ohrozuje jeji tehotenstvi nebo materske poslani,

c) je to nutne podle lekarskeho posudku v zajmu ochrany zdravi jinych osob pred prenosnymi nemocemi,

d) je to treba podle pravomocneho rozhodnuti soudu,

e) je zamestnanec pracujici v noci na zaklade lekarskeho posudku uznan nezpusobilym pro nocni praci,

f) pozada o to tehotna zena nebo matka ditete mladsiho nez 9 mesicu, ktera pracuje v noci.

Zamestnavatel muze prevest zamestnance na jinou praci,

a) dal-li zamestnanci vypoved z duvodu uvedenych v § 46 odst. 1 pism. e) a f),

b) bylo-li proti zamestnanci zahajeno trestni rizeni pro podezreni z umyslne trestne cinnosti spachane pri plneni pracovnich ukolu ke skode na majetku zamestnavatele, a to na dobu do pravomocneho skonceni trestniho rizeni,

c) pozbyl-li zamestnanec docasne predpoklady potrebne pro vykon sjednane prace, avsak v tomto pripade nejdele celkem na 30 pracovnich dnu v kalendarnim roce.

Nelze-li dosahnout ucelu prevedeni zamestnance na jinou praci v souladu s pracovni smlouvou, muze zamestnance

zamestnavatel prevest na praci jineho druhu, nez byl sjednan, a to i bez souhlasu zamestnance. Takto muze zamestnavatel prevest zamestnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytne potreby,

a) nemuze-li zamestnanec konat praci pro prostoj ci pro preruseni prace zpusobene nepriznivymi povetrnostnimi vlivy,

b) je-li to treba k odvraceni zivelni udalosti nebo jine hrozici nehody nebo k zmirneni jejich bezprostrednich nasledku.

Pri prevedeni zamestnance na jinou praci je zamestnavatel povinen prihlizet k tomu, aby tato prace byla pro zamestnance vhodna vzhledem k jeho zdravotnimu stavu a schopnostem a pokud mozno i k jeho kvalifikaci. Zamestnavatel je povinen predem projednat se zamestnancem duvod prevedeni na jinou praci a dobu, po kterou ma prevedeni trvat. Byla-li pracovni smlouva uzavrena pisemne a dochazi-li prevedenim zamestnance k jeji zmene, je zamestnavatel povinen vydat mu pisemne potvrzeni o duvodu prevedeni na jinou praci a dobe jeho trvani.

2. Pracovni cesta a prelozeni

Zamestnavatel muze vyslat zamestnance na pracovni cestu, a to na dobu nezbytne potreby (§ 38 ZP). Zamestnanec na pracovni ceste kona praci podle pokynu zamestnavatele, ktery ho na pracovni cestu vyslal. Pokud vysle zamestnavatel zamestnance na pracovni cestu k plneni svych ukolu k jinemu zamestnavateli, muze poverit tohoto jineho zamestnavatele, aby zamestnanci daval pokyny k praci, popr. jeho praci organizoval, ridil a kontroloval. V povereni je treba vymezit jeho rozsah a musi s nim byt zamestnanec seznamen.

Prelozit zamestnance k vykonu prace do jineho mista, nez bylo sjednano v pracovni smlouve, lze pouze s jeho souhlasem a v ramci zamestnavatele, pokud to nezbytne vyzaduje jeho provozni potreba. Pracovni ukoly prelozenemu zamestnanci uklada, jeho praci organizuje, ridi a kontroluje a pokyny mu k tomu ucelu dava prislusny zamestnanec utvaru, na jehoz pracoviste byl zamestnanec prelozen.

Zamestnavatel a zamestnanec mohou dle § 38 odst. 4 ZP sjednat v pisemne dohode docasne prideleni zamestnance k vykonu prace k jine pravnicke (fyzicke) osobe. V dohode musi byt uveden nazev teto pravnicke osoby nebo jmeno a prijmeni fyzicke osoby, den, kdy docasne prideleni vznikne, druh a misto vykonu prace a doba, na kterou se docasne prideleni sjednava.

3. Prevedeni a prelozeni na zadost zamestnance

Pozada-li zamestnanec o prevedeni na jinou praci nebo na jine pracoviste, popr. o prelozeni do jineho mista, protoze podle lekarskeho posudku neni vhodne, aby dale konal dosavadni praci nebo pracoval na dosavadnim pracovisti, nebo z jinych vaznych duvodu, je zamestnavatel povinen mu vyhovet, jakmile to dovoli jeho provozni moznosti. Pritom musi dbat, aby tato prace a pracoviste byly pro zamestnance vhodne.

IV. SKONCENI PRACOVNIHO POMERU

V ust. § 42 odst. 1 stanovi ZP podminky, za nichz lze skoncit (rozvazat) pracovni pomer. Pracovni pomer muze byt skoncen pouze dohodou, vypovedi, okamzitym zrusenim a zrusenim ve zkusebni dobe.

Pracovni pomer sjednany na dobu urcitou konci take uplynutim sjednane doby. Dale pak pracovni pomer zanika smrti zamestnance.

1. Dohoda

Dohodnou-li se zamestnavatel a zamestnanec na rozvazani pracovniho pomeru, konci pracovni pomer sjednanym dnem. Dohoda je souhlasny projev vule jak zamestnavatele tak zamestnance. Dohodu o rozvazani pracovniho pomeru uzaviraji zamestnavatel a zamestnanec pisemne, avsak nedodrzeni pisemne formy nezpusobuje neplatnost uzavrene dohody.

V dohode musi byt uvedeny duvody rozvazani pracovniho pomeru jen tehdy, jestlize to zamestnanec pozaduje. V pripade odstupneho a hmotneho zabezpeceni uchazece o zamestnani je napr. dulezite do dohody uvest tu skutecnost, ze k rozvazani pracovniho pomeru dojde z tzv. organizacni duvodu (§ 46 odst. 1 pism. a) az c)). Jedno vyhotoveni dohody o rozvazani pracovniho pomeru vyda zamestnavatel zamestnanci.

2. Vypoved

Vypovedi muze rozvazat pracovni pomer jak zamestnavatel, tak zamestnanec. Vypoved je jejich jednostrannym projevem vule, a to i proti vuli druhe strany. Vypoved musi byt dana pisemne a musi byt dorucena druhe strane, jinak je neplatna.

Pokud jde o doruceni vypovedi, ktere je podminkou jeji platnosti, musi byt zamestnanci dorucena do vlastnich rukou, a to na pracovisti, v byte nebo tam, kde bude zastizen a Neni-li to mozne, lze ji tez dorucit postou.

Vypoved dorucovanlu postou zasila zamestnavatel na posledni znamou adresu zamestnance jako doporucenou zasilku s dorucenkou a poznamkou "do vlastnich rukou".

Povinnost zamestnavatele dorucit vypoved je splnena, jakmile zamestnanec vypoved prevezme nebo jakmile byla postou vracena odesilajicimu zamestnavateli jako nedorucitelna a zamestnanec svym jednanim nebo opomenutim doruceni vypovedi zmaril. Ucinky doruceni nastanou i tehdy, jestlize zamestnanec prijeti vypovedi odmitne.

Vypoved, ktera byla dorucena druhe strane, muze byt odvolana (vzata zpet) pouze se souhlasem teto druhe strany. Odvolani vypovedi i souhlas s jejim odvolanim je treba provest pisemne.

Byla-li dana vypoved, skonci pracovni pomer uplynutim vypovedni doby. Vypovedni doba je stejna pro zamestnavatele i zamestnance a cini 2 mesice. Pri vypovedi z tzv. organizacnich duvodu (§ 46 odst. 1 pism. a) az c) ZP) cini vypovedni doba 3 mesice. Vypovedni doba pocina bezet prvnim dnem kalendarniho mesice nasledujiciho po doruceni vypovedi a konci uplynutim posledniho dne prislusneho kalendarniho mesice.

A. Vypoved dana zamestnavatelem

Pokud jde o zamestnavatele, ten muze dat zamestnanci vypoved jen z duvodu vyslovne (taxativne) stanovenych v ZP, a to v § 46 odst. 1 pism. a) az f).

Vypovedni duvod musi ve vypovedi zamestnavatel skutkove presne a jasne vymezit tak, aby jej nebylo mozno zamenit s jinym duvodem, jinak je vypoved neplatna. Duvod vypovedi nelze dodatecne menit.

Na strane zamestnavatele se jedna pouze o tyto duvody:

a) rusi-li se nebo premistuje-li se zamestnavatel (jeho cast),

b) zanika-li zamestnavatel nebo prevadi-li se cast

zamestnavatele k jinemu zamestnavateli a prejimajici zamestnavatel nema moznost zamestnance nadale zamestnavat podle pracovni smlouvy,

c) stane-li se zamestnanec nadbytecnym vzhledem k rozhodnuti zamestnavatele o zmene jeho ukolu, technickeho vybaveni, o snizeni stavu zamestnancu za ucelem zvyseni efektivnosti prace nebo o jinych organizacnich zmenach,

d) pozbyl-li zamestnanec vzhledem ke svemu zdravotnimu stavu podle lekarskeho posudku dlouhodobe zpusobilosti konat dale dosavadni praci nebo ji nesmi konat pro onemocneni nemoci z povolani nebo pro ohrozeni touto nemoci,

e) nesplnuje-li zamestnanec predpokla dy stanovene pravnimi predpisy pro vykon sjednane prace nebo nesplnuje-li bez zavineni zamestnavatele pozadavky pro radny vykon teto prace. Spociva-li nesplnovani techto pozadavku v neuspokojivych pracovnich vysledcich, lze zamestnanci z tohoto duvodu dat vypoved, jen pokud byl zamestnavatelem v dobe poslednich 12 mesicu pisemne vyzvan k jejich odstraneni a zamestnanec je v primerene dobe neodstranil,

f) jsou-li u zamestnance dany duvody pro okamzite zruseni pracovniho pomeru zamestnavatelem, nebo pro zavazne poruseni pracovni kazne. Pro soustavne mene zavazne porusovani pracovni kazne lze dat zamestnanci vypoved, jestlize byl v dobe poslednich 6 mesicu v souvislosti s porusenim pracovni kazne pisemne upozornen na moznost vypovedi.

Zamestnavatel muze dat zamestnanci vypoved, pokud nejde o vypoved pro poruseni pracovni kazne nebo z duvodu, pro ktery lze okamzite zrusit pracovni pomer, jen tehdy, jestlize

a) nema moznost ho dale zamestnavat v miste, ktere bylo sjednano jako misto vykonu prace, ani v miste jeho bydliste, a to ani po predchozi pruprave,

b) zamestnanec neni ochoten prejit na jinou pro neho vhodnou praci, kterou mu zamestnavatel nabidl v miste, ktere bylo sjednano jako misto vykonu prace, nebo v jeho bydlisti, nebo podrobit se predchozi pruprave pro tuto jinou praci.

Pro poruseni pracovni kazne nebo z duvodu, pro ktery lze okamzite zrusit pracovni pomer, muze dat zamestnavatel zamestnanci vypoved pouze ve lhute 2 mesicu ode dne, kdy se o duvodu k vypovedi dovedel, nejpozdeji vsak vzdy do jednoho roku ode dne, kdy duvod k vypovedi vznikl.

Dal-li zamestnavatel zamestnanci vypoved z duvodu uvedenych shora pod body a) az d), je povinen ucinne zamestnanci pomahat pri ziskani noveho vhodneho zamestnani, popr. mu je zajistit. Pri vypovedi dane osamele zamestnankyni (osamelemu zamestnanci) trvale pecujici o dite mladsi nez 15 let nebo zamestnanci se zmenenou pracovni schopnosti, ktery neni zabezpecen duchodem, z duvodu uvedenych shora v bode c), pri vypovedi dane zamestnanci proto, ze nesmi dale konat dosavadni praci pro ohrozeni nemoci z povolani,, je zamestnavatel povinen zajistit takovym zamestnancum nove vhodne zamestnani. V techto pripadech vypovedni doba skonci teprve tehdy, az zamestnavatel tuto povinnost splni, pokud se se zamestnancem nedohodne jinak.

Tuto povinnost zamestnavatel nema, jestlize zamestnanec nebyl ochoten prejit na jinou vhodnou praci, kterou mu zamestnavatel pred vypovedi nabidl. Uvedene povinnosti zamestnavatele zanikaji, jestlize zamestnanec odmitne bez vazneho duvodu nove vhodne zamestnani, do ktereho mohl nastoupit.

B. Zakaz vypovedi

ZP stanovi pripady, kdy zamestnavatel nemuze dat zamestnanci vypoved. Jde o zakaz vypovedi v tzv. ochranne dobe, t. j.:

a) v dobe, kdy je zamestnanec uznan docasne neschopnym prace pro nemoc nebo uraz, pokud si tuto neschopnost umyslne nevyvolal nebo nezpusobil v opilosti, a v dobe od podani navrhu na ustavni osetrovani nebo od povoleni lazenskeho leceni az do dne jejich ukonceni. Pri onemocneni tuberkulozou se tato ochranna doba prodluzuje o 6 mesicu po propusteni z ustavniho osetrovani,

b) v dobe, kdy je zamestnanec dlouhodobe plne uvolnen pro vykon verejne funkce,

c) v dobe, kdy je zamestnankyne tehotna, nebo kdy zamestnankyne (osamely zamestnanec) trvale pecuje alespon o jedno dite mladsi nez 3 roky,

d) v dobe, kdy je zamestnanec pracujici v noci uznan na zaklade lekarskeho posudku docasne nezpusobilym pro nocni praci.

Pokud byla zamestnanci dana vypoved pred pocatkem ochranne doby tak, ze by vypovedni doba mela uplynout v teto dobe, ochranna doba se do vypovedni doby nezapocitava a pracovni pomer skonci teprve uplynutim zbyvajici casti vypovedni doby po skonceni ochranne doby, ledaze zamestnanec prohlasi, ze na prodlouzeni pracovniho pomeru netrva.

Zakaz vypovedi se nevztahuje na vypoved danou zamestnanci

a) pro organizacni zmeny uvedene pod bodem a) a b),

b) z duvodu, pro ktery muze zamestnavatel okamzite zrusit pracovni pomer, pokud nejde o zamestnankyni na materske dovolene. Byla-li dana zamestnankyni z tohoto duvodu vypoved pred nastupem materske dovolene tak, ze by vypovedni doba uplynula v dobe teto materske dovolene, skonci vypovedni doba soucasne s materskou dovolenou,

c) pro jine poruseni pracovni kazne, pokud nejde o tehotnou zamestnankyni nebo o zamestnankyni ci osameleho zamestnance, kteri trvale pecuji o dite mladsi nez 3 roky.

Zamestnanci se zmenenou pracovni schopnosti muze dat zamestnavatel vypoved jen s predchozim souhlasem uradu prace, jinak je vypoved neplatna. Tento souhlas se nevyzaduje, jde-li o vypoved davanou zamestnanci starsimu nez 65 let nebo z duvodu uvedenych v bodu a), b) nebo f).

C. Vypoved dana zamestnancem

Zamestnanec muze dat zamestnavateli vypoved z jakehokoli duvodu nebo bez uvedeni duvodu. Vypvedni doba cini stejne jako u zamestnavatele 2 mesice.

Je vsak na zamestnanci, ktery se zamestnavatelem uzavrel napr. kvalifikacni dohodu, aby uvedl duvody rozvazani pracovniho pometu, protoze mohou ovlivnit posuzovani takovych dohod a zavazku z nich vyplyvajicich.

3. Okamzite zruseni

Okamzite zruseni pracovniho pomeru je mimoradnym zpusobem skonceni pracovniho pomeru. Okamzite zrusit pracovni pomer muze jak zamestnanec, tak zamestnavatel.

Zamestnavatel muze okamzite zrusit pracovni pomer jen vyjimecne, a to pouze tehdy,

a) byl-li zamestnanec pravomocne odsouzen pro umyslny trestny cin k nepodminenemu trestu odneti svobody na dobu delsi nez jeden rok, nebo byl-li pravomocne odsouzen pro umyslny trestny cin spachany pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim k nepodminenemu trestu odneti svobody na dobu nejmene 6 mesicu,

b) porusil-li zamestnanec pracovni kazen zvlast hrubym zpusobem.

Zamestnavatel nemuze okamzite zrusit pracovni pomer s tehotnou zamestnankyni ani se zamestnankyni nebo osamelym zamestnancem, pokud trvale pecuji o dite mladsi nez 3 roky.

Zamestnanec muze pracovni pomer okamzite zrusit, jestlize

a) podle lekarskeho posudku nemuze dale konat praci bez vazneho ohrozeni sveho zdravi a zamestnavatel jej neprevedl v dobe 15 dnu ode dne predlozeni tohoto posudku na jinou pro neho vhodnou praci,

b) zamestnavatel mu nevyplatil mzdu nebo nahradu mzdy do 15 dnu po uplynuti jeji splatnosti.

Zamestnanec, ktery okamzite zrusil pracovni pomer, ma narok na nahradu mzdy ve vysi prumerneho vydelku za vypovedni dobu.

Zamestnanec i zamestnavatel mohou okamzite zrusit pracovni pomer pouze ve lhute jednoho mesice ode dne, kdy se o duvodu k okamzitemu zruseni dovedeli, avsak nejpozdeji do jednoho roku ode dne, kdy tento duvod vznikl.

Okamzite zruseni pracovniho pomeru musi zamestnavatel i zamestnanec provest pisemne, musi v nem skutkove (presne a jasne) vymezit jeho duvod tak, aby jej nebylo mozno zamenit s jinym, a musi je ve stanovene lhute dorucit druhe strane, jinak je neplatne. Uvedeny duvod nelze dodatecne menit.

4. Skonceni pracovniho pomeru na dobu urcitou

Pracovni pomer sjednany na dobu urcitou konci uplynutim teto doby. Byla-li doba trvani pracovniho pomeru urcena na dobu konani urcitych praci, ma zamestnavatel upozornit zamestnance na skonceni techto praci vcas, zpravidla alespon 3 dny predem. Pokud pokracuje zamestnanec po uplynuti sjednane doby s vedomim zamestnavatele dale v konani praci, plati, ze se tento pracovni pomer zmenil v pracovni pomer uzavreny na dobu neurcitou, pokud se zamestnavatel nedohodne se zamestnancem jinak.

Pred uplynutim sjednane doby muze skoncit pracovni pomer na dobu urcitou take jinymi zpusoby, ktere stanovi ZP.

5. Zruseni pracovniho pomeru ve zkusebni dobe

ZP umoznuje, aby jak zamestnavatel tak zamestnanec zrusili pisemne ve zkusebni dobe pracovni pomer z jakehokoli duvodu, popr. bez uvedeni duvodu.

Pisemne oznameni o zruseni pracovniho pomeru ma byt doruceno druhe strane zpravidla alespon 3 dny prede dnem, kdy ma pracovni pomer skoncit. Nedodrzeni teto lhuty vsak nezpusobuje neplatnost zruseni pracovniho pomeru.

6. Pracovni posudky a potvrzeni o zamestnani

Pozada-li zamestnanec zamestnavatele o vydani posudku o pracovni cinnosti (pracovni posudek), je zamestnavatel povinen do 15 dnu zamestnanci tento posudek vydat. Zamestnavatel vsak neni povinen vydat mu jej drive, nez v dobe dvou mesicu pred skoncenim jeho pracovniho pomeru. Pracovnim posudkem jsou veskere pisemnosti tykajici se hodnoceni prace zamestnance, jeho kvalifikace, schopnosti a dalsich skutecnosti, ktere maji vztah k vykonu prace.

Pri skonceni pracovniho pomeru je zamestnavatel povinen vydat zamestnanci, popr. jinemu zamestnavateli na jeho zadost potvrzeni o zamestnani a uvest v nem zejmena dobu jeho trvani, skutecnosti rozhodne pro posouzeni jeho naroku na dovolenou na zotavenou a zavazky zamestnance vuci zamestnavateli a skutecnosti stanovene pravnimi predpisy. Jine informace je zamestnavatel opravnen o zamestnanci podavat pouze s jeho souhlasem.

Nesouhlasi-li zamestnanec s obsahem pracovniho posudku nebo potvrzeni o zamestnani, muze se domahat ve lhute tri mesicu ode dne, kdy se o jejich obsahu dovedel, u soudu, aby zamestnavateli bylo ulozeno primerene je upravit.

7. Odstupne

Zamestnanci, u nehoz dochazi k rozvazani pracovniho pomeru vypovedi danou zamestnavatelem z tyv. organizacnich duvodu (body a) az c) nebo dohodou z tychz duvodu, nalezi pri skonceni pracovniho pomeru odstupne ve vysi dvojnasobku prumerneho vydelku.

Prumernym vydelkem se v tomto pripade rozumi prumerny mesicni vydelek.

Odstupne vyplaci zamestnavatel po skonceni pracovniho pomeru v nejblizsim vyplatnim terminu urcenem pro vyplatu mzdy, pokud se se zamestnancem nedohodne na vyplate odstupneho v den skonceni pracovniho pomeru.

Pokud zamestnanec po skonceni pracovniho pomeru nastoupi opet do zamestnani u dosavadniho zamestnavatele pred uplynutim doby dvou mesicu, je povinen tomuto zamestnavateli vratit odstupne nebo jeho pomernou cast. Pomerna cast odstupneho se stanovi podle poctu kalendarnich dnu od noveho nastupu do zamestnani.

Odstupne nenalezi zamestnanci,

a) u nehoz pri organizacnich zmenach dochazi k prechodu prav a povinnosti z pracovnepravnich vztahu na jineho zamestnavatele,

b) ktery kona u zamestnavatele praci ve vedlejsim pracovnim pomeru.

8. Naroky z neplatneho rozvazani pracovniho pomeru

V ust. § 60 az 64 upravuje ZP naroky z neplatneho rozvazani pracovniho pomeru na zaklade dohody, vypovedi, okazziteho zruseni nebo zruseni ve zkusebni dobe. Pravni ukony smerujici ke skonceni pracovniho pomeru nekterou z uvedenych forem jsou neplatne, pokud neobsahuji nalezitost, ktera je podminkou jejich platnosti. Naroky vyplyvajici z neplatneho rozvazani pracovniho pomeru stanovi ZP podle toho, zda neplatne rozvazal pracovni pomer zamestnavatel nebo zamestnanec a zda postizeny zamestnanec nebo zamestnavatel trva na pokracovani pracovniho pomeru ci nikoli. Neplatnost rozvazani pracovniho pomeru muze jak zamestnavatel, tak zamestnanec uplatnit u soudu nejpozdeji ve lhute 2 mesicu ode dne, kdy mel pracovni pomer skoncit.

Rozvazal-li zamestnavatel pracovni pomer neplatne a oznamil-li zamestnanec zamestnavateli, ze trva na tom, aby ho dale zamestnaval, pracovni pomer nadale trva a zamestnavatel je povinen poskytnout mu nahradu mzdy. Tato nahrada prislusi zamestnanci ve vysi prumerneho vydelku ode dne, kdy oznamil zamestnavateli, ze trva na dalsim zamestnavani, az do doby, kdy mu zamestnavatel umozni pokracovat v praci nebo kdy dojde k platnemu skonceni pracovniho pomeru.

Presahuje-li celkova doba, za kterou by mela byt zamestnanci poskytnuta nahrada mzdy, 6 mesicu, muze soud na zadost zamestnavatele povinnost k nahrade mzdy za dalsi dobu primerene snizit, popr. nahradu mzdy zamestnanci vubec nepriznat. Soud prihledne zejmena k tomu, zda byl zamestnanec jinde zamestnan, jakou praci tam konal a jakeho vydelku dosahl nebo z jakeho duvodu se do prace nezapojil.

V pripade, ze rozvazal zamestnavatel pracovni pomer neplatne, a zamestnanec netrva na tom, aby ho zamestnavatel dale zamestnaval, skoncil pracovni pomer dohodou, a to

a) byla-li dana neplatna vypoved, uplynutim vypovedni doby,

b) byl-li pracovni pomer neplatne zru sen okamzite nebo ve zkusebni dobe, dnem, kdy mel pracovni pomer takovym zrusenim skoncit a zamestnanec ma narok na nahradu mzdy ve vysi prumerneho vydelku za dobu vypovedni doby.

Rozvazal-li zamestnanec neplatne pracovni pomer a zamestnavatel mu oznamil, ze trva na tom, aby dal konal svou praci, pracovni pomer nadale trva. Nevyhovi-li zamestnanec teto vyzve, muze zamestnavatel na nem pozadovat nahradu skody, ktera mu vznikla ode dne, kdy mu oznamil, ze trva na dalsim konani prace. Za dobu pred uplatnenim neplatnosti rozvazani pracovniho pomeru u soudu mu vsak tato nahrada prislusi nejdele za jeden mesic.

Rozvazal-li zamestnanec pracovni pomer neplatne, avsak zamestnavatel netrva na tom, aby zamestnanec dale pracoval, skoncil pracovni pomer dohodou,

a) byla-li dana neplatna vypoved, uplynutim vypovedni doby,

b) byl-li pracovni pomer neplatne zru sen okamzite nebo ve zkusebni dobe, dnem, kdy mel pracovni pomer takovym zrusenim skoncit.

Zamestnavatel vsak nemuze vuci zamestnanci uplatnovat nahradu skody.

Pri neplatne dohode o rozvazani pracovniho pomeru se postupuje pri posuzovani naroku zamestnance na nahradu usle mzdy obdobne jako pri neplatne vypovedi dane zamestnanci zamestnavatelem. Zamestnavatel narok na nahradu skody pro neplatnost dohody uplatnovat nemuze.

V. VOLBA A JMENOVANI

ZP v § 65 odst. 1 upravuje pripady, kdy pracovni pomer vznika jinak nez pracovni smlouvou. Pravnim zakladem vzniku pracovniho pomeru muze byt tedy tez:

a) volba zamestnance do funkce, nebo

b) jmenovani zamestnance do funkce.

V obou pripadech nevznika pracovni pomer samotnym aktem volby ci jmenovani, ale dnem stanovenym jako den nastupu do funkce. Je treba upozornit, ze prava a povinnosti zamestnance a zamestnavatele, u ktereho je zvoleny ci jmenovany zamestnanec dosud v pracovnim pomeru nejsou touto skutecnosti dotcena, pokud se nedohodnou jinak.

Je-li vsak pracovni pomer zalozen volbou do verejne funkce, je zamestnavatel, u nehoz je zamestnanec v dobe zvoleni do funkce v pracovnim pomeru, povinen mu umoznit vykon funkce a poskytnout mu pracovni volno bez nahrady mzdy nebo na zadost zamestnance rozvazat pracovni pomer.

Zamestnance, ktery byl do funkce zvolen nebo jmenovan, lze z teto funkce odvolat. Odvolat zamestnance z funkce muze ten, kdo jej do funkce jmenoval z jakehokoli duvodu nebo bez oznaceni duvodu. Zamestnanec se muze teto funkce tez vzdat.

Odvolani a vzdani se funkce musi byt pisemne a musi byt doruceno druhe strane, jinak je neplatne. Vykon funkce je ukoncen dnem nasledujicim po doruceni odvolani nebo vzdani se funkce, nebyl-li v odvolani nebo vzdani se funkce uveden den pozdejsi.

Uplynutim volebniho obdobi, odvolanim z funkce ani vzdanim se funkce puvodni pracovni pomer nekonci. Zamestnavatel se zamestnancem dohodne jeho dalsi pracovni zarazeni u puvodniho zamestnavatele na jinou praci odpovidajici jeho kvalifikaci, popr. na jinou vhodnou praci. Jestlize zamestnavatel nema pro zamestnance takovou praci nebo zamestnanec ji odmitne, je dan vypovedni duvod podle bodu c).

Odstupne poskytovane zamestnancum pri organizacnich zmenach nalezi jen v pripade rozvazani pracovniho pomeru po odvolani z funkce v navaznosti na jeji zruseni v dusledku tzv. organizacni zmeny.

Pokud jde o skonceni pracovniho pomeru vznikleho volbou nebo jmenovanim plati jinak to, co o skonceni pracovniho pomeru sjednaneho pracovni smlouvou.

VI. SOUBEZNY PRACOVNI POMER A VEDLEJSI CINNOST

Zamestnanec si muze sjednat vice pracovnich pomeru. Pokud zamestnanec uzavrel 2 nebo vice pracovnich pomeru, ktere trvaji vedle sebe, jde o soubezne pracovni pomery. Zamestnanec plni pracovni povinnosti ze vsech pracovnich pomeru zaroven.

Prava a povinnosti zamestnance vyplyvajici ze soubeznych pracovnich pomeru se posuzuji samostatne.

1. Vedlejsi pracovni pomer

Jednim z druhu soubeznych pracovnich pomeru je pracovni pomer vedlejsi. Jako vedlejsi pracovni pomer lze oznacit takovy pracovni pomer, ktery zamestnanec uzavrel vedle sveho dosavadniho, tzv. hlavniho, pracovniho pomeru, v nemz je zamestnan po stanovenou tydenni pracovni dobu.

Vedlejsi pracovni pomer lze sjednat pouze na kratsi nez stanovenou tydenni pracovni dobu. Nejvyssi rozsah pracovni doby, na ktery lze vedlejsi pracovni pomer sjednat, ZP neupravuje. Stejne tak neni stanoven celkovy nejvyssi rozsah sjednane pracovni doby ve 2 nebo vice vedlejsich pracovnich pomerech. Zamestnavatel muze zamestnanci ve vedlejsim pracovnim pomeru rozvrhnout pracovni dobu rovnomerne nebo nerovnomerne, a to na delsi obdobi nez tyden, nejdele vsak na obdobi 12 mesicu, za podminek stanovenych pro rozvrzeni jinak vhodne upravene pracovni doby, jen se souhlasem zamestnance.

Pri nerovnomernem rozvrzeni pracovni doby se posuzuje dodrzeni sjednaneho rozsahu pracovni doby za celou dobu, na kterou byl vedlejsi pracovni pomer sjednan, nejdele vsak za obdobi 12 mesicu.

Zamestnavatel nemuze ve vedlejsim pracovnim pomeru zamestnavat mladistve zamestnance.

Jako pracovni pomer vedlejsi se neposuzuje pracovni pomer sjednany se zamestnancem na dobu, kdy cerpa dovolenou na zotavenou.

Rozvazat vedlejsi pracovni pomer vypovedi muze zamestnavatel i zamestnanec z jakehokoli duvodu nebo bez uvedeni duvodu. Vypovedni doba cini 15 dnu a zacina dnem, kdy byla vypoved dorucena druhe strane.

Pokud vypoved z vedlejsiho pracovniho pomeru dal zamestnavatel, neni podminkou platneho rozvazani, aby zamestnavatel drive vycerpal vsechny moznosti dale zamestnavat zamestnance jako v pripade hlavniho pracovniho pomeru.

2. Vedlejsi cinnost

Podle ust. § 71 ZP ma zamestnanec dana moznost, aby pro sveho zamestnavatele konal jeste jinou pracovni cinnost. Aby tato jina cinnost byla vedlejsi cinnosti a nebyla hodnocena napr. jako prace prescas, je zapotrebi splnit 2 zakladni podminky. Predevsim doba vykonu teto cinnosti musi byt zasadne mimo pracovni dobu stanovenou pro pracovni pomer zamestnance u zamestnavetele. Dalepak tato cinnost musi spocivat v pracich jineho druhu, nez ktere zamestnanec pro tohoto zamestnavatele kona na zaklade sjednane pracovni smlouvy.

Vedlejsi cinnost muze byt konana jen v dalsim pracovnim pomeru (soubeznem ci vedlejsim) nebo na zaklade dohod o pracich konanych mimo pracovni pomer.

VII. PRACOVNI KAZEN A PRACOVNI RAD

Novelizovany ZP zrusil mechanismus karnych opatreni a jejich ukladani. Soucasny ZP tedy obsahuje zejmena vymezeni zakladnich povinnosti zamestnancu, vedoucich zamestnancu a pracovni rad.

1. Zakladni povinnosti zamestnancu

Povinnosti zamestnancu tvori obsah pracovniho pomeru se zamestnavatelem. Porusovani takovych povinnosti je porusenim pracovni kazne a zamestnavatel muze uplatnit sve opravneni vyvodit z porusovani povinnosti opatreni, a to az po jednostranne rozvazani pracovniho pomeru.

K zakladnim povinnostem zamestnance ust. § 73 ZP patri: - pracovat svedomite a radne podle svych sil, znalosti a schopnosti,

- plnit pokyny nadrizenych vydane v souladu s pravnimi predpisy, - dodrzovat zasady spoluprace s ostatnimi zamestnanci,

- plne vyuzivat pracovni doby a vyrobnich prostredku k vykonavani sverenych praci,

- plnit kvalitne, hospodarne a vcas pracovni ukoly,

- dodrzovat pravni predpisy vztahujici se k praci jimi vykonavane,

- radne hospodarit s prostredky sverenymi jim zamestnavatelem,

- strezit a ochranovat majetek zamestnavatele pred poskozenim, ztratou, znicenim a zneuzitim,

- nejednat v rozporu s opravnenymi zajmy zamestnavatele aj.

2. Zakladni povinnosti vedoucich zamestnancu

Podle ust. § 73 ZP mezi zakladni povinnosti vedoucich zamestnancu patri zejmena:

- ridit a kontrolovat praci,

- pravidelne hodnotit pomer zamestnancu k praci a k pracovnimu kolektivu a jejich pracovni vysledky,

- v zajmu zvysovani produktivity prace co nejlepe organizovat praci,

- dbat, aby vyroba odpovidala podle hospodarskych a technickych moznosti pozadavkum technickoekonomickeho rozvoje,

- vytvaret priznive pracovni podminky a zajistovat bezpecnost a ochranu zdravi pri praci,

- zabezpecovat odmenovani zamestnancu podle mzdovych predpisu, popr. vnitrnich mzdovych predpisu nebo pracovnich smluv, - diferencovat mzdu zamestnancu podle jejich vykonnosti a zasluh o konecne vysledky prace,

- vytvaret priznive podminky pro zvysovani odborne urovne zamestnancu a pro uspokojovani jejich kulturnich a socialnich potreb,

- zabezpecovat dodrzovani pravnich a jinych predpisu, zejmena vest zamestnance k pracovni kazni, ocenovat jejich iniciativu a pracovni usili.

Pravni vymezeni povinnosti vedoucich zamestnancu vyplyva tez z urceni povinnosti zamestnavatele. Vedouci zamestnanci odpovidaji za tyto povinnosti v rozsahu sve funkce.

3. Vykon jine vydelecne cinnosti

V ust. § 75 upravuje ZP tzv. konkurenci zajmu. O konkurenci zajmu se jedna v pripadech, kdy zamestnanec vedle sveho zamestnani u zamestnavatele provozuje jeste vydelecnou cinnost, ktera je shodna s predmetem cinnosti zamestnavatele.

ZP stanovi jednoznacne pravidlo, ze takovou vydelecnou cinnost muze zamestnanec vykovavat jen s predchozim pisemnym souhlasem zamestnavatele.

Zamestnavatel muze takto udeleny souhlas pisemne odvolat. V pisemnem odvolani souhlasu je zamestnavatel povinen uvest duvody zmeny sveho rozhodnuti. Zamestnanec je pak povinen bez zbytecneho odkladu vydelecnou cinnost skoncit.

4. Pracovni rad

Pracovni rad je zakladnim predpisem zamestnavatele v oblasti urceni povinnosti zamestnancu. Pracovni rad blize vymezuje jednotliva pravidla ZP, a to na zaklade konkretnich a zvlastnich podminek zamestnavatele. Poruseni pracovniho radu se posuzuje jako poruseni pracovni kazne.

Pracovni rad je zavazny jak pro zamestnavatele, tak pro vsechny jeho zamestnance.

Pracovni rad nabyva ucinnosti stanovenym dnem, nejdrive vsak dnem, kdy byl u zamestnavatele vyhlasen.

Vsichni zamestnanci musi byt s pracovnim radem seznameni. Pracovni rad musi byt vsem zamestnancum zamestnavatele verejne pristupny.

VIII. PRACOVNI DOBA A DOBA ODPOCINKU

1. Pracovni doba

ZP stanovi v § 83 nejvyssi vymeru pracovni doby, ktera cini 43 hodin tydne. Zamestnanci mladsi 16 let maji stanovenou pracovni dobu nejvyse 33 hodin tydne.

A. Rozvrzeni pracovni doby

O rozvrzeni tydenni pracovni doby rozhoduje zamestnavatel po projednani s odbory. Tydenni pracovni doba se rozvrhuje tak, aby pri rovnomernem rozvrzeni na jednotlive tydny rozdil delky pracovni doby pripadajici na jednotlive tydny nepresahl 3 hodin a aby pracovni doba v jednotlivych dnech nepresahla 9 a 1/2 hodin.

Pri rozvrzeni pracovni doby prihlizi zamestnavatel k moznostem zabezpeceni plynule dopravy pracujicich do zamestnani, zasobovani elektrinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby rozdeleni pracovni doby nebylo v rozporu se zasadou bezpecne a zdrave prace a se zajmy obyvatel a aby nebyla narusena cinnost navazujicich zamestnavatelu.

Nedovoluje-li charakter prace nebo podminky provozu, aby pracovni doba byla rozvrzena rovnomerne na jednotlive tydny, muze zamestnavatel po projednani s odbory rozvrhnout pracovni dobu nerovnomerne.

B. Kratsi pracovni doba

Institut kratsi pracovni doby a jine upravy pracovni doby vymezuje ust. § 86 ZP. Zamestnavatel muze se zamestnancem z provoznich duvodu sjednat na zaklade pracovni smlouvy kratsi nez stanovenou tydenni pracovni dobu. Muze ji take se zamestnancem sjednat, popr. mu ji povolit z duvodu zdravotnich nebo z jinych vaznych duvodu na strane zamestnance, pokud to dovoluje provoz zamestnavatele. Zamestnavatele maji povinnost vytvaret podminky, aby takovym zadostem mohlo byt vyhoveno.

Kratsi pracovni doba nemusi byt rozvrzena na vsechny pracovni dny.

Zamestnanci s kratsi pracovni dobou nalezi mzda odpovidajici teto kratsi pracovni dobe.

Dovoluje-li to provoz zamestnavatele, muze zamestnavatel povolit zamestnanci na jeho zadost ze zdravotnich nebo jinych vaznych duvodu jinou vhodnou upravu stanovene tydenni nebo kratsi pracovni doby.

Se souhlasem zamestnance muze pracovni doba v jednotlivych dnech vyjimecne presahnout 9 a 1/2 hodiny.

C. Zacatek a konec pracovni doby

Pri stanoveni zacatku a konce pracovni doby a rozvrhu pracovnich smen je urcena zamestnavateli povinnost projednat tyto skutecnosti s odbory. Pracovni dobu teze smeny muze zamestnavatel po projednani s odbory rozdelit na 2 casti.

Zamestnanec je povinen byt na zacatku pracovni doby jiz na svem pracovisti a odchazet z pracoviste az po skonceni pracovni doby.

2. Prestavky v praci

Zamestnavatel je povinen poskytnout zamestnanci, a to nejdele po 5 hodinach nepretrzite prace, pracovni prestavku na jidlo a oddech v trvani nejmene 30 minut. Jde-li o prace, ktere nemohou byt preruseny, musi byt zamestnanci i bez preruseni provozu nebo prace zajistena primerena doba pro oddech a jidlo. Zamestnavatel muze stanovit primerene dlouhou prestavku na jidlo. Zacatek a konec teto prestavky stanovi zamestnavatel po projednani s odbory.

Prestavky na jidlo a oddech se neposkytuji na zacatku a konci smeny. Poskytnute prestavky na jidlo a oddech se zapocitavaji do pracovni doby pouze v rozsahu 30 minut za smenu.

A. Nepretrzity odpocinek mezi smenami

Zamestnavatel je povinen rozvrhnout pracovni dobu tak, aby zamestnanec mel mezi koncem jedne smeny a zacatkem nasledujici smeny nepretrzity odpocinek po dobu alespon 12 hodin.

Podle ust. § 90 odst. 2 ZP muze byt tento odpocinek zkracen az na 5 hodin zamestnanci starsimu nez 18 let:

a) v nepretrzitych provozech a pri turnusove praci,

b) v zemedelstvi,

c) ve verejnem stravovani, v kulturnich zarizenich a pri poskytovani jinych sluzeb obyvatelstvu,

d) u nalehavych opravnych praci, jde-li o odvraceni nebezpeci pro zivot nebo zdravi zamestnancu,

e) pri zivelnich udalostech a v jinych obdobnych mimoradnych pripadech.

Zenam pracujicim v nepretrzitych provozech muze vsak byt tento odpocinek zkracen pouze na 11 hodin.

B. Dny pracovniho klidu

Dny pracovniho klidu jsou dny, na ktere pripada nepretrzity odpocinek zamestnance v tydnu, a svatky.

Praci ve dnech pracovniho klidu lze naridit jen vyjimecne. V den nepretrziteho odpocinku v tydnu lze zamestnanci naridit jen tyto nutne prace, ktere nemohou byt provedeny v pracovnich dnech:

a) nalehave opravne prace,

b) nakladaci a vykladaci prace,

c) inventurni a zaverkove prace,

d) prace konane v nepretrzitem provozu za zamestnance, ktery se nedostavil na smenu,

e) prace k odvraceni hroziciho nebezpeci pro zivot nebo zdravi nebo pri zivelnich udalostech a v jinych obdobnych mimoradnych pripadech,

f) prace nutne se zretelem na uspokojovani zivotnich, zdravotnich a kulturnich potreb obyvatel aj.

Ve svatek lze zamestnanci naridit jen prace, ktere lze naridit ve dnech nepretrziteho odpocinku v tydnu, prace v nepretrzitem provozu a prace potrebne pri strezeni objektu zamestnavatele.

Zamestnavatel je povinen rozvrhnout pracovni dobu tak, aby zamestnanec mel jednou tydne nepretrzity odpocinek v trvani alespon 32 hodiny. Pokud to umoznuje provoz zamestnavatele, stanovi se nepretrzity odpocinek v tydnu vsem zamestnancum na stejny den a tak, aby do tohoto odpocinku spadala nedele.

C. Pracovni pohotovost

Pracovni pohotovost muze zamestnavatel zamestnanci naridit pouze v pripadech, za podminek a v rozsahu stanovenem v pracovnepravnich predpisech. Jinak lze se zamestnancem pracovni pohotovost dohodnout.

3. Prace prescas a nocni prace

Praci prescas a nocni praci upravuje ZP v ust. § 96 az 99a.

A. Prace prescas

Praci prescas je prace konana zamestnancem na prikaz zamestnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou tydenni pracovni dobu vyplyvajici z predem stanoveneho rozvrzeni pracovni doby a konana mimo ramec rozvrhu pracovnich smen. U zamestnance s kratsi pracovni dobou je praci prescas prace presahujici stanovenou tydenni pracovni dobu, avsak praci prescas mu nelze naridit.

O praci prescas nejde, napracovava-li zamestnanec praci konanou nad stanovenou tydenni pracovni dobu pracovni volno, ktere mu zamestnavatel poskytl na jeho zadost, nebo pracovni dobu, ktera odpadla pro nepriznive povetrnostni vlivy.

praci prescas je mozno naridit jen ve vyjimecnych pripadech, jde-li o nalehavy zajem spolecnosti, a to i na dobu nepretrziteho odpocinku mezi dvema smenami. Nepretrzity odpocinek mezi dvema smenami nemuze byt pritom zkracen na mene nez 6 hodin.

Prace prescas nesmi u zamestnance cinit vice nez 8 hodin v jednotlivych tydnech. V nepretrzitych provozech nesmi vsak prumerna pracovni doba presahnout 53 hodiny tydne.

V kalendarnim roce lze naridit zamestnanci praci prescas pouze v rozsahu nejvyse 150 hodin.

B. Nocni prace

Nocni prace je prace konana v dobe mezi 22. a 6. hodinou. Zamestnancem pracujicim v noci se rozumi zamestnanec, ktery vykonava prace vyzadujici, aby byly pravidelne konany v noci v rozsahu nejmene 4 hodin po sobe jdoucich.

Zamestnavatele jsou povinni zajistit, aby zamestnanec pracujici v noci, ktery o to pozada, byl vysetren lekarem

a) pred zarazenim na nocni praci,

b) pravidelne podle potreby, nejmene vsak jednou rocne,

c) kdykoli behem zarazeni na nocni praci pro zdravotni poruchy vyvolane vykonem nocni prace.

Uhradu takto poskytnute zdravotni pece nelze po zamestnanci pozadovat.

Pracoviste, na kterem se pracuje v noci, je zamestnavatel povinen vybavit prostredky pro poskytnuti prvni pomoci vc. zajisteni moznosti privolat rychlou lekarskou pomoc.

4. Dovolena na zotavenou

ZP v § 100 rozlisuje 5 zakladnich druhu dovolene, a to:

a) dovolenou za kalendarni rok,

b) dovolenou za odpracovane dny,

c) dodatkovou dovolenou,

d) zvlastni dodatkovou dovolenou, a

e) dalsi dovolenou, na ktere ma zamestnanec za stanovenych podminek narok.

A. Dovolena za kalendarni rok

Zamestnanec, ktery za nepretrziteho trvani pracovniho pomeru u tehoz zamestnavatele odpracoval alespon 60 dnu v kalendarnim roce, ma narok na dovolenou za kalendarni rok. V pripade, ze pracovni pomer netrval nepretrzite po dobu celeho kalendarniho roku, ma zamestnanec narok na jeji pomernou cast.

Za nepretrzite trvani pracovniho pomeru se povazuje tez skonceni dosavadniho a bezprostredne navazujici vznik noveho pracovniho pomeru zamestnance k temuz zamestnavateli.

Za odpracovany se povazuje pouze den, v nemz zamestnanec odpracoval prevaznou cast sve smeny. Casti smen odpracovane v ruznych dnech se nescitaji.

Pomerna cast dovolene cini za kazdy cely kalendarni mesic nepretrziteho trvani pracovniho pomeru 1/12 dovolene za kalendarni rok.

Zakladni vymera dovolene cini 3 tydny. Tydnem dovolene je podle ZP 7 po sobe nasledujicich kalendarnich dnu.

Narok na 4 tydny dovolene ma zamestnanec, ktery po dosazeni 18 let odpracoval do konce kalendarniho roku alespon 15 let. Zamestnavatele provozujici podnikatelskou cinnost mohou dovolenou zamestnancum prodlouzit.

Zamestnancum zamestnavatelu neprovozujicich podnikatelskou cinnost nalezi dovolena presahujici o jeden tyden vymery uvedene vyse, t. j. 4, popr. 5 tydnu.

Narok na delsi nez zakladni vymeru dovolene je zamestnanec povinen prokazat nejpozdeji do konce kalendarniho roku, ve kterem uplatnuje narok na delsi dovolenou, jinak narok na delsi dovolenou za tento kalendarni rok zanika.

Cerpa-li dovolenou zamestnanec s pracovni dobou nerovnomerne rozvrzenou na jednotlive tydny nebo na obdobi celeho kalendarniho roku, prislusi mu tolik pracovnich dnu dovolene, kolik jich na dobu jeho dovolene pripada v celorocnim prumeru.

Do doby trvani pracovniho pomeru se zapocitava, pokud spada do doby po dosazeni 18 let zamestnance, napr. doba

a) trvale pece o dite mladsi 3 let,

b) uspesne ukonceneho studia,

c) clenstvi v druzstvu, kde soucasti clenstvi je tez pracovni vztah,

d) osobni pece o blizkou osobu, ktera byla prevazne nebo uplne bezmocna a nebyla umistena v ustavu socialni pece nebo v obdobnem zdravotnickem zarizeni, osobni pece o dlouhodobe tezce zdravotne postizene nezletile dite, ktere vyzaduje mimoradnou peci, pokud nebylo umisteno v ustavu pro takove deti,

e) pripravy pro povolani provadene podle zvlastnich predpisu,

f) po kterou byl zamestnanec veden v evidenci jako uchazec o zamestnani nebo pobiral invalidni duchod,

g) cinnosti osob samostatne vydelecne cinnych.

B. Dovolena za odpracovane dny

Zamestnanec, kteremu nevznikl narok na dovolenou za kalendarni rok (na jeji pomernou cast), protoze neodpracoval v kalendarnim roce u tehoz zamestnavatele alespon 60 dnu, ma narok na dovolenou za odpracovane dny. Tato dovolena mu nalezi v delce 1/12 dovolene za kalendarni rok, a to za kazdych 22 odpracovanych dnu v prislusnem kalendarnim roce.

C. Doba cerpani dovolene

Dobu cerpani dovolene urcuje zamestnavatel tak, aby si zamestnanec mohl dovolenou vycerpat zpravidla vcelku a do konce kalendarniho roku. Poskytuje-li se zamestnanci dovolena v nekolika castech, musi alespon jedna cast cinit nejmene 2 tydny, nedohodnou-li se zamestnanec se zamestnavatelem jinak. Urcenou dobu cerpani dovolene je zamestnavatel povinen oznamit zamestnancum alespon 14 dnu predem. Tuto dobu muze zamestnavatel vyjimecne zkratit.

Naklady, ktere vznikily zamestnanci bez jeho zavineni proto, ze mu zamestnavatel zmenil urcenou dobu cerpani dovolene nebo ze ho odvolal z dovolene, je povinen zamestnavatel nahradit.

Jako dobu cerpani dovolene nemuze Zamestnavatel urcit dobu,

a) kdy je zamestnanec uznan prace neschopnym pro nemoc nebo uraz,

b) po kterou je zamestnankyne na materske dovolene aj.

Na dobu jinych prekazek v praci na strane zamestnance muze zamestnavatel urcit cerpani dovolene zamestnance jen na zaklade jeho zadosti.

Pozada-li zamestnankyne zamestnavatele o poskytnuti dovolene tak, aby bezprostredne navazovala na skonceni materske dovolene, je zamestnavatel povinen jeji zadosti vyhovet.

Prestoze zamestnanec nesplnuje podminky naroku na dovolenou, muze mu zamestnavatel za predpokladu, ze tyto podminky splni do konce kalendarniho roku, popr. do skonceni pracovniho pomeru, urcit cerpani dovolene.

Jestlize si zamestnanec nemohl dovolenou vycerpat v kalendarnim roce z nalehavych provoznich duvodu nebo proto, ze zamestnavatel neurcil jeji cerpani, je zamestnavatel povinen poskytnout ji zamestnanci tak, aby skoncila nejpozdeji do konce pristiho kalendarniho roku. Zamestnavatel je vsak povinen urcit zamestnanci cerpani alespon 2 tydnu dovolene v kalendarnim roce, pokud na ne ma narok.

Byl-li zamestnanec behem cerpani dovolene uznan prace neschopnym pro nemoc nebo uraz nebo osetruje-li nemocneho clena rodiny, dovolena se mu prerusuje. To vsak neplati, urcil-li zamestnavatel cerpani dovolene na dobu osetrovani nemocneho clena rodiny na zadost zamestnance. Dovolena zamestnankyne se prerusuje take nastupem materske dovolene.

Pripadne-li v dobe dovolene zamestnance svatek na den, ktery je jinak jeho obvyklym pracovnim dnem, nezapocitava se mu do dovolene. Urcil-li zamestnavatel zamestnanci nahradni volno za praci prescas nebo za praci ve svatek tak, ze by pripadlo do doby dovolene, je povinen urcit mu nahradni volno na jiny den.

Zmeni-li zamestnanec v prubehu tehoz kalendarniho roku zamestnani, muze mu kterykoli ze zucastnenych zamestnavatelu poskytnout dovolenou (cast dovolene), na kterou mu vznikl (vznikne) narok u druheho zamestnavatele, jestlize o to zamestnanec pozada nejpozdeji pred skoncenim pracovniho pomeru u dosavadniho zamestnavatele a zucastneni zamestnavatele se dohodnou na uhrade vyplacene nahrady mzdy za dovolenou (jeji cast), na niz zamestnanci zamestnavatele poskytujiciho dovolenou (jeji cast) narok nevznikl.

Zamestnanci prislusi za dobu cerpani dovolene nahrada mzdy ve vysi prumerneho vydelku a pripadne naturalni pozitky. Nahradu mzdy za nevycerpanou dovolenou lze zamestnanci poskytnout pouze tehdy, jestlize zamestnanec nemohl vycerpat dovolenou ani do konce pristiho kalendarniho roku

a) protoze mu zamestnavatel neurcil dobu cerpani dovolene nebo mu urcil nespravnou delku dovolene,

b) pro prekazky v praci na strane zamestnance,

c) pro skonceni pracovniho pomeru.

Za dovolenou (jeji cast), kterou zamestnanec nemohl vycerpat, prislusi nahrada mzdy ve vysi prumerneho vydelku. Zamestnanec je povinen vratit vyplacenou nahradu mzdy za dovolenou (jeji cast), na niz ztratil narok, popr. na niz mu narok nevznikl.

Nahradu mzdy za nevycerpanou dodatkovou dovolenou a zvlastni dodatkovou dovolenou nelze poskytnout. Tato dovolena musi byt vzdy vycerpana, a to prednostne.

IX. MZDA

1. Mzda

Za skutecne vykonanou praci prislusi zamestnancum mzda (§ 111 ZP). ZP vymezuje blize strukturu mzdy poskytovane zamestnancum. Soucasti mzdy je jednak mzda zakladni (mzdovy tarif), jednak mzdove priplatky a ostatni mzdove slozky stanovene ve mzdovych predpisech (napr. premie, odmeny, podily na hospodarskych vysledcich aj.). Rozlisujeme ruzne formy zakladni mzdy, jako napr. mzdu casovou, ukolovou, podilovou apod. O uplatneni prislusne formy zakladni mzdy, popr. o uplatneni jinych mzdovych forem rozhoduji zamestnavatele samostatne.

Pokud jde o vysi mzdy, vymezuje ZP pouze institut minimalni mzdy, ktery predstavuje nejnizsi hranice mozne mzdy. Minimalni mzdu musi vyplatit zamestnavatel zamestnanci bez ohledu na pracovni vysledky zamestnance a platebni schopnost (neschopnost) zamestnavatele. V soucasne dobe cini minimalni mzda mesicne 2.200,-Kc. U pozivatelu invalidnich duchodu jsou hranice minimalni mzdy stanoveny jinak. Minimalni mzda u pozivatelu plneho invalidniho duchodu cini 1.100,Kc a u pozivatelu castecneho invalidniho duchodu 1.750,Kc mesicne.

Podle ust. § 112 odst. 2 ZP se zamestnancum nezavisle na celkovych vysledcich hospodareni zamestnavatele zarucuji naroky na tarifni mzdu a mzdove priplatky stanovene ve mzdovych predpisech. Zamestnavatel muze poskytnout zamestnancum v souvislosti s pracovnim pomerem jina plneni penezite hodnoty, naturalni pozitky, popr. jina nepenezita plneni pouze tehdy, pokud tak stanovi pravni predpis.

A. Osobni ucet mzdy ( § 113)

Zamestnavatel, ktery provozuje podnikatelskou cinnost, muze zamestnanci po vzajemne dohode zridit osobni ucet mzdy. Na osobni ucet se prevadi dohodnuta cast mzdy, na kterou by jinak zamestnanci vznikl narok. Na tento ucet vsak nelze prevadet tarifni mzdu a mzdove priplatky.

Dohoda musi obsahovat urceni casti mzdy, ktera se na osobni ucet prevadi, rozsah a podminky kraceni prevedene casti mzdy a terminy vyplaty mzdy z osobniho uctu. Dohoda o zrizeni osobniho uctu musi byt uzavrena pisemne, jinak je neplatna.

Skonci-li pracovni pomer pred uplynutim vyplatniho terminu uvedeneho v dohode, vyplati se mzda z osobniho uctu v rozsahu odpovidajicim dohodnutym podminkam nejpozdeji do 3 kalendarnich mesicu po skonceni pracovniho pomeru. Mzda na osobnim uctu se zahrnuje do prumerneho vydelku az pri jeji vyplate.

B. Mzda pri vykonu jine prace (§ 115)

Mzdove predpisy stanovi, za jakych podminek, po jakou dobu a v jake vysi prislusi zamestnanci mzda nebo doplatek k dosazene mzde, jestlize kona v ramci pracovni smlouvy praci odmenovanou nizsim mzdovym tarifem, nez odpovida jeho kvalifikaci, popr. praci, na kterou byl preveden na zaklade dohodnute zmeny pracovni smlouvy.

Je-li zamestnanec preveden na jinou praci pro prostoj, ktery zavinil, prislusi mu mzda pouze podle vykonavane prace.

Je-li zamestnanec preveden na jinou praci, nez byla sjednana, protoze to vyzadovalo odvraceni zivelni udalosti nebo jine hrozici nehody, popr. zmirneni jejich bezprostrednich nasledku, prislusi mu mzda podle vykonavane prace, nejmene vsak ve vysi prumerneho vydelku, ktereho dosahoval pred prevedenim. Je-li zamestnanec preveden na jinou praci, nez byla sjednana, protoze proti nemu bylo zahajeno trestni rizeni pro podezreni z umyslne trestne cinnosti, prislusi mu mzda podle vykonavane prace. Nebude-li vsak pravomocne odsouzen pro umyslny trestny cin spachany pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim ke skode na majetku zamestnavatele, prislusi zamestnanci za dobu prevedeni doplatek do vyse prumerneho vydelku, ktereho dosahoval pred prevedenim.

Konal-li zamestnanec praci, na kterou byl proti sve vuli protipravne preveden, prislusi mu mzda podle vykonavane prace, nejmene vsak ve vysi prumerneho vydelku, ktereho dosahoval pred prevedenim.

Je-li zamestnanec preveden na praci, pro niz je stanovena nizsi mzda, z duvodu karantenniho opatreni, ktere mu bylo ulozeno, prislusi mu mzda podle vykonavane prace, nejmene vsak ve vysi prumerneho vydelku, ktereho dosahoval pred prevedenim. Je-li zamestnanec preveden na praci, pro niz je stanovena nizsi mzda, pro ohrozeni nemoci z povolani, je odmenovan stejne, avsak se mu zarucuje prumerny vydelek po dobu prevedeni, nejdele vsak po dobu 12 po sobe nasledujicich mesicu ode dne prevedeni.

Nedosahuje-li zamestnanec pri praci, na niz byl preveden, prumerneho vykonu dosahovaneho zamestnanci vykonavajicimi stejnou praci vlastnim zavinenim, doplatek do prumerneho vydelku mu neprislusi.

2. Nahrada mzdy

A. Mzda a nahradni volno za praci prescas ( § 116)

Za praci prescas poskytuje zamestnavatel zamestnanci vedle dosazene mzdy priplatek ve vysi nejmene 25 % mzdoveho tarifu, a jde-li o praci prescas v noci nebo ve dnech nepretrziteho odpocinku v tydnu, priplatek ve vysi nejmene 50 % mzdoveho tarifu.

Zamestnavatel muze po dohode poskytnout zamestnanci za dobu prace prescas misto priplatku nahradni volno, a to nejpozdeji v dobe 3 kalendarnich mesicu po vykonu prace prescas, pokud nebyla sjednana jina doba. Neposkytne-li zamestnavatel zamestnanci nahradni volno v teto dobe, prislusi mu vedle dosazene mzdy za praci prescas odpovidajici priplatek.

U zamestnancu, kteri konaji prace ridici nebo spojene se zvysenou odpovednosti, lze stanovit mzdu tak, aby zahrnovala predem pripadnou praci prescas. Takto do mzdy nelze zahrnout praci prescas konanou v noci nebo v den pracovniho klidu. Ve mzde vedouciho zamestnance, ktery je statutarnim

zastupcem zamestnavatele, je vzdy prihlednuto k veskere praci prescas.

B. Mzda a nahrada mzdy za svatky (§ 117)

Za praci ve svatek prislusi zamestnanci za kazdou odpracovanou hodinu vedle mzdy priplatek ve vysi jeho prumerneho vydelku pripadajiciho na jednu hodinu. Priplatek se poskytuje tez za praci konanou ve svatek, ktery pripadne na den nepretrziteho odpocinku v tydnu.

Priplatek za praci ve svatek neprislusi zamestnanci,

a) kteremu se za praci konanou ve svatek poskytne nahradni volno; toto nahradni volno muze zamestnavatel zamestnanci poskytnout jen na jeho zadost,

b) u nehoz bylo prihlednuto k pripadne praci prescas jiz pri stanoveni mzdy; za praci konanou ve svatek mu prislusi nahradni volno, ktere zamestnavatel musi poskytnout, pokud se nedohodne jinak, v dobe do 3 kalendarnich mesicu, jinak zamestnanci vznikne narok na priplatek za praci ve svatek.

Zamestnanci, ktery nepracoval proto, ze svatek pripadl na jeho obvykly pracovni den, prislusi nahrada mzdy ve vysi prumerneho vydelku, pokud mu mzda usla v dusledku svatku. Nahrada mzdy v teto vysi prislusi zamestnanci take za den, v nemz mu bylo poskytnuto za praci ve svatek nahradni volno.

Nahrada mzdy za svatek neprislusi zamestnanci, ktery neomluvene zameskal smenu bezprostredne predchazejici svatku nebo bezprostredne po nem nasledujici nebo smenu narizenou zamestnavatelem na svatek, popr. cast nektere z nich.

C. Mzda pri vadne praci (§ 118)

Ust. § 118 ZP vymezuje poskytovani mzdy v pripade vaene prace. Vyrobi-li zamestnanec zavinene svou vadnou praci zmetek (vadny vyrobek), neprislusi mu za tuto vadnou praci mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zamestnanec opravu osobne, prislusi mu mzda za praci na tomto vyrobku, nikoli vsak mzda za provedeni opravy. Jestlize zamestnanec zmetek nezavinil, prislusi mu mzda jako za praci bezvadnou. Tato mzda mu prislusi i tehdy, nebylo-li mu po oznameni zavady ulozeno zastavit praci. Obdobne jako u zmetku se postupuje take pri vadnem provadeni montazi, oprav, uprav a stavebnich praci.

3. Splatnost a vyplata mzdy

A. Splatnost mzdy (§ 119)

Mzda (nahrada mzdy) je splatna pozadu za mesicni obdobi, nebylo-li v pracovni smlouve dohodnuto jine obdobi, a to v nejblizsim vyplatnim terminu po uplynuti obdobi, za ktere se poskytuje. V pracovni smlouve lze tez dohodnout, ze se nektere slozky mzdy s vyjimkou zarucene mzdy vyplati v pozdejsim vyplatnim terminu, nejpozdeji vsak v dobe 3 mesicu po uplynuti obdobi, za ktere se poskytuji.

Na zadost zamestnance mu musi byt mzda (nahrada mzdy) splatna behem dovolene na zotavenou vyplacena pred nastoupenim dovolene.

Pri skonceni pracovniho pomeru vyplati zamestnavatel zamestnanci na jeho zadost mzdu (nahradu mzdy) splatnou za mesicni obdobi v den skonceni pracovniho pomeru, jestlize to umoznuje technika vypoctu mezd.

B. Vyplata mzdy (§ 120)

Mzda (nahrada mzdy) se vyplaci zamestnanci v penezich. V jinem druhu plneni se poskytuje pouze ve vyjimecnych pripadech. Mzda (nahrada mzdy) se vyplaci v pracovni dobe a na pracovisti. Vyjimku muze stanovit zamestnavatel, je-li to z provoznich duvodu nezbytne nutne. Nemuze-li se zamestnanec dostavit k vyplate z vaznych duvodu, popr. pracuje-li na vzdalenem pracovisti, zasle mu zamestnavatel mzdu (nahradu mzdy) v den stanoveny pro jeji vyplatu, popr. nejpozdeji v nejblizsi nasledujici pracovni den na svuj naklad a nebezpeci, pokud se nedohodnou jinak.

Pri mesicnim vyuctovani mzdy (nahrady mzdy) je zamestnavatel povinen vydat zamestnanci pisemny doklad obsahujici udaje o jednotlivych slozkach mzdy (nahrady mzdy) a o provedenych srazkach. Na zadost zamestnance mu zamestnavatel predlozi k nahlednuti doklady, na jejichz zaklade byla mzda (nahrada mzdy) vypoctena.

Zamestnanec muze k prijeti mzdy (nahrady mzdy) pisemne zmocnit jinou osobu. Manzelu lze mzdu (nahradu mzdy) vyplatit jen na zaklade pisemneho zmocneni. Bez pisemneho zmocneni lze vyplatit mzdu (nahradu mzdy) jine osobe nez zamestnanci, jen pokud to stanovi zakon.

Na zadost zamestnance je zamestnavatel povinen pri vyplate mezd (nahrad mezd), popr. jinych penezitych plneni ve prospech zamestnance, po provedeni pripadnych srazek ze mzdy podle prislusnych pravnich predpisu poukazat castku urcenou zamestnancem na jeho ucet u ceskeho penezniho ustavu.

4. Srazky ze mzdy

Srazky ze mzdy (nahrady mzdy) lze podle ust. § 121 odst.1 ZP provest jen na zaklade dohody o srazkach ze mzdy.

Jinak muze dle odst.2 cit. paragrafu zamestnavatel srazit ze mzdy (nahrady mzdy):

a) zalohu na dan z prijmu fyzickych osob,

b) pojistne na socialni zabezpeceni, prispevek na statni politiku zamestnanosti a pojistne zdravotniho pojisteni,

c) zalohu na mzdu (jeji slozku), kterou je zamestnanec povinen vratit proto, ze nebyly splneny podminky pro priznani teto mzdy (jeji slozky),

d) castky postizene vykonem rozhodnuti narizenym soudem,

e) castky propadajici statu v dusledku pravomocne ulozeneho napravneho opatreni a penezite tresty (pokuty),

f) preplatky na davkach nemocenskeho pojisteni, pokud je zamestnanec povinen je vratit na zaklade vykonatelneho rozhodnuti,

g) nepravem prijate castky davek socialniho zabezpeceni, pokud je zamestnanec povinen je vratit na zaklade vykonatelneho rozhodnuti.

h) nevyuctovanou zalohu na nahradu cestovnich, stehovacich a jinych vydaju,

i) naborove prispevky a nahrady stehovacich vydaju, ktere byly zamestnanci vyplaceny v naboru a ktere je zamestnanec povinen vratit,

j) nahradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na kterou zamestnanec ztratil narok, popr. na kterou mu narok nevznikl,

k) castky rodicovskeho prispevku, ktere je zamestnankyne (zamestnanec) povinna vratit na zaklade vykonatelneho rozhodnuti podle za.a o rodicovskem prispevku,

l) nepravem prijate hmotne zabezpeceni uchazecu o zamestnani nebo jeho zvyseni, anebo zalohove poskytnute hmotne zabezpeceni, pokud je zamestnanec povinen ho vratit na zaklade vykonatelneho rozhodnuti podle zak. o zamestnanosti.

5. Nahrady vydaju

Zamestnavatel poskytuje za podminek a ve vysi stanovene zvlastnim zakonem zamestnancum nahrady cestovnich, stehovacich a jinych vydaju, ktere jim vzniknou pri plneni pracovnich povinnosti. Jde o zak. c. 119/92 SB. o cestovnich nahradach. Za podminek a ve vysi stanovene ve vnitrnim predpisu poskytuje zamestnavatel zamestnancum narady za opotrebeni vlastniho naradi, zarizeni a predmetu potrebnych pro vykon prace, pokud jich pouzivaji se souhlasem zamestnavatele.

X. NAHRADA MZDY

Nahradu mzdy pri tzv. prekazkach v praci, a to jak na strane zamestnance, tak na strane zamestnavatele upravuje ZP v § 124 az § 130.

1. Prekazky na strane zamestnance

Pokud jde o prekazky v praci na strane zamestnance, vymezuje ZP v ust. § 124 az § 128 tyto prekazky:

a) prekazky z duvodu obecneho zajmu,

b) vykon sluzby v ozbrojenych silach a civilni sluzby,

c) skoleni a studium pri zamestnani, a

d) dulezite osobni prekazky.

A. Prekazky z duvodu obecneho zajmu (§ 124)

Zamestnavatel poskytne zamestnanci pracovni volno v nezbytne nutnem rozsahu k vykonu verejnych funkci, obcanskych povinnosti a jinych ukonu v obecnem zajmu tehdy, jestlize nelze tuto cinnost provest mimo pracovni dobu.

Zamestnanci kratkodobe uvolnenemu k vykonu verejne funkce a obcanske povinnosti poskytne nahradu mzdy ve vysi prumerneho vydelku zamestnavatel, u nehoz je zamestnanec v pracovnim pomeru. Zamestnanci uvolnenemu dlouhodobe pro vykon verejne funkce poskytne zamestnavatel, pro ktereho byl uvolnen, primerenou odmenu, ktera se posuzuje jako mzda. Nahrada mzdy od zamestnavatele, u nehoz je v pracovnim pomeru, mu neprislusi.

B. Skoleni a studium pri zamestnani (§ 126)

Ucast na skoleni a studiu pri zamestnani, v nichz ma zamestnanec ziskat predpoklady stanovene pravnimi predpisy nebo pozadavky nezbytne pro radny vykon prace sjednane v pracovni smlouve, je prekazkou v praci na strane zamestnance.

Ucast na skoleni a studiu pri zamestnani za ucelem prohloubeni kvalifikace k vykonu prace sjednane v pracovni smlouve se povazuje za vykon prace, za ktery prislusi podle ZP zamestnanci mzda.

C. Dulezite osobni prekazky v praci (§ 128)

Zamestnavatel omluvi nepritomnost zamestnance v praci:

a) po dobu jeho pracovni neschopnosti pro nemoc, uraz, lazenskou peci nebo prijeti do ustavni pece ve zdravotnickem zarizeni,

b) po dobu materske dovolene, karanteny, osetrovani nemocneho clena rodiny, a

c) po dobu pece o dite mladsi nez 10 let, ktere nemuze byt z dulezitych duvodu v peci detskeho vychovneho zarizeni nebo skoly, v jejichz peci dite jinak je, nebo jestlize osoba, jez jinak o dite pecuje, onemocnela nebo ji byla narizena karantena (karantenni opatreni), popr. se podrobila vysetreni nebo osetreni ve zdravotnickem zarizeni, ktere nebylo mozno zabezpecit mimo pracovni dobu zamestnance. Po tyto doby neprislusi zamestnanci nahrada mzdy. Hmotne zabezpeceni v techto pripadech upravuji pravni predpisy o nemocenskem pojisteni.

Zamestnavatel omluvi dale tez nepritomnost muze v praci po dobu, po kterou se mu poskytuje penezita pomoc v ramci nemocenskeho pojisteni nebo rodicovsky prispevek, nejdele vsak do 3 let veku ditete. Po tuto dobu mu neprislusi nahrada mzdy.

Nemuze-li zamestnanec konat praci z jinych dulezitych duvodu tykajicich se jeho osoby, poskytne mu zamestnavatel pracovni volno.

2. Prekazky na strane zamestnavatele

A. Prostoj (§ 129)

Nemuze-li zamestnanec konat praci pro prechodnou zavadu zpusobenou poruchou na strojnim zarizeni, v dodavce surovin nebo pohonne sily, chybnymi pracovnimi podklady nebo jinymi podobnymi provoznimi pricinami (prostoj) a nebyl-li preveden na jinou praci , prislusi mu nahrada mzdy za podminek a v rozsahu stanovenem mzdovymi predpisy.

B. Ostatni prekazky na strane zamestnavatele

Nemohl-li zamestnanec konat praci pro jine prekazky na strane zamestnavatele, nez jsou uvedeny shora, poskytne mu zamestnavatel nahradu mzdy ve vysi prumerneho vydelku.

XI. BEZPECNOST A OCHRANA ZDRAVI PRI PRACI A PECE O ZAMESTNANCE

Pece o bezpecnost a ochranu zdravi pri praci (dale jen "BOZP") a stale zlepsovani pracovniho prostredi je rovnocennou a neoddelitelnou soucasti plneni vyrobnich a pracovnich ukolu. Znalost predpisu k zajisteni bezpecnosti prace, bezpecnosti technickych zarizeni a ochrany zdravi pri praci je nedilnou a trvalou soucasti kvalifikacnich predpokladu.

1. Povinnosti zamestnavatele

Zamestnavatele jsou v rozsahu sve pusobnosti povinni vytvaret podminky pro BOZP v souladu s predpisy o bezpecnosti prace, bezpecnosti technickych zarizeni a o ochrane zdravi pri praci. Zejmena jsou povinni:

a) vyhledavat, posuzovat a hodnotit rizika mozneho ohrozeni BOZP zamestnancu, informovat o nich zamestnance a cinit opatreni k jejich ochrane,

b) uvadet do provozu a provozovat stroje, zarizeni a provozni prostory a zavadet technologicke postupy odpovidajici pozadavkum BOZP

c) zrizovat, udrzovat a zlepsovat potrebna ochranna zarizeni,

d) prijimat opatreni pro pripady poskytovani prvni pomoci, zdolavani havarii a pozaru, evakuace zamestnancu a jineho vazneho nebezpeci,

e) nepripustit, aby zamestnanec vy konaval prace, jejichz vykon by neodpovidal jeho schopnostem nebo zdravotni zpusobilosti,

f) seznamovat zamestnance s pravnimi a ostatnimi predpisy k zajisteni bezpecnosti prace, bezpecnosti techhnickych zarizeni a ochrany zdravi pri praci, ktere doplnuji jejich kvalifikacni predpoklady pro vykon prace, pravidelne overovat znalosti techto predpisu a vyzado vat a kontrolovat jejich dodrzovani aj.

Zamestnavatele jsou povinni poskytovat zamestnancum, u nichz to vyzaduje ochrana jejich zivota a zdravi nebo ochrana zivota a zdravi fyzickych osob, podle pracovnepravnich predpisu k bezplatnemu pouzivani potrebne osobni ochranne pracovni prostredky a myci, cistici a dezinfekcni prostredky, popr. tez ochranne napoje a specificke ucinne doplnky stravy; zamestnancum v prostredi, v nemz odev nebo obuv podleha pri praci mimoradnemu opotrebeni nebo znecisteni, poskytuje zamestnavatel jako osobni ochranne pracovni prostredky tez pracovni odev nebo obuv. Zamestnavatel je povinen udrzovat osobni ochranne pracovni prostredky v pouzivatelnem stavu, kontrolovat jejich pouzivani a zabezpecovat radne hospodareni s nimi. Poskytovani osobnich ochrannych pracovnich prostredku nesmi zamestnavatel nahrazovat financnim plnenim.

Povinnost zamestnavatele vsestranne pecovat o BOZP se vztahuje na vsechny osoby, ktere se s jeho vedomim zdrzuji na jeho pracovistich.

Veskere naklady spojene se zajistovanim BOZP hradi zamestnavatel.

2. Prava a povinnosti zamestnancu

Zamestnanci maji pravo na zajisteni BOZP, na informace o nevyhnutelnych rizicich jejich prace a na informace o opatrenich na ochranu pred jejich pusobenim. Zamestnanci se ucastni na reseni otazek souvisejicich s BOZP.

Zamestnanci jsou opravneni odmitnout vykon prace, o niz maji duvodne za to, ze bezprostredne a vazne ohrozuje jejich zivot a zdravi, popr. zivot a zdravi jinych fyzickych osob.

Kazdy zamestnanec je povinen dbat podle svych moznosti o svou vlastni bezpecnost, o sve zdravi i o bezpecnost a zdravi fyzickych osob, kterych se bezprostredne dotyka jeho jednani, pripadne opomenuti pri praci. Zejmena je povinen:

a) dodrzovat pravni predpisy k zaji steni bezpecnosti prace, bezpecn osti technickych zarizeni a ochrany zdravi pri praci,

b) pouzivat pri praci osobni ochranne pracovni prostredky a ochranna zarizeni,

c) ucastnit se skoleni a vycviku za jistovaneho zamestnavatelem v zajmu BOZP a podrobit se zkouskam a lekarskym prohlidkam stanovenym pravnimi predpisy,

d) nepozivat alkoholicke napoje a nezneuzivat jine navykove latky na pracovistich zamestnavatele a v pracovni dobe i mimo tato praco viste, nenastupovat pod jejich vlivem do prace a dodrzovat stano veny zakaz koureni na pracovistich,

e) oznamovat svemu nadrizenemu nebo organu dozoru nad bezpecnosti prace a technickych zarizeni nedostatky a zavady, ktere by mohly ohrozit bezpecnost nebo zdravi pri praci, a podle svych moznosti ucastnit se na jejich odstranovani,

f) podrobit se vysetreni, ktere pro vadi zamestnavatel nebo prislusne zdravotnicke zarizeni, aby zjistili, zda zamestnanci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jinych navykovych latek.

Tyto povinnosti se vztahuji primerene na osoby, ktere se s vedomim zamestnavatele zdrzuji na jeho pracovistich.

3. Pece o zamestnance

A. Pracovni a zivotni podminky zamestnancu a jejich odborny rozvoj

Zamestnavatele jsou povinni vytvaret pracovni podminky, ktere umoznuji bezpecny vykon prace, odstranovat rizikove a namahave prace a zrizovat, udrzovat a zlepsovat zarizeni pro zamestnance, vcetne vzhledu a upravy pracovist.

Zamestnavatele zrizuji, provozuji a udrzuji zdravotnicka zarizeni v rozsahu a za podminek stanovenych pravnimi predpisy. Zamestnavatele jsou povinni umoznit zamestnancum ve vsech smenach stravovani; tuto povinnost nemaji vuci zamestnancum vyslanym na pracovni cestu.

Zamestnanec je povinen prohlubovat si soustavne kvalifikaci k vykonu prace sjednane v pracovni smlouve; prohlubovanim kvalifikace se rozumi tez jeji udrzovani a obnovovani.

Zamestnavatel je opravnen ulozit zamestnanci ucast na skoleni k prohloubeni kvalifikace.

Zamestnavatel je povinen zaskolit nebo zaucit zamestnance, ktery prechazi na nove pracoviste nebo na novy druh prace nebo zpusob prace, pokud je to treba, zejmena pri zmenach v organizaci prace nebo jinych racionalizacnich opatrenich.

Zamestnavatel muze poskytovat zamestnanci pracovni ulevy a hmotne zabezpeceni, je-li predpokladane zvyseni kvalifikace v souladu s potrebou zamestnavatele. Zvysenim kvalifikace se rozumi tez jeji ziskani nebo rozsireni.

Zamestnavatel muze se zamestnancem uzavrit dohodu, kterou se zamestnavatel zavazuje umoznit zamestnanci zvyseni kvalifikace poskytovanim pracovnich ulev a hmotneho zabezpeceni a zamestnanec se zavazuje zvysit si kvalifikaci a setrvat u zamestnavatele po urcitou dobu, nejdele po dobu peti let, v pracovnim pomeru nebo uhradit mu naklady spojene se zvysovanim kvalifikace, a to i tehdy, jestlize zamestnanec rozvaze pracovni pomer pred zvysenim kvalifikace. Dohodu nelze sjednat, jde-li o prohlubovani kvalifikace pro praci sjednanou v pracovni smlouve, ktere je povinnosti zamestnance.

Dohoda musi byt uzavrena pisemne a musi v ni byt uvedeny

a) druh kvalifikace a zpusob jejiho zvyseni,

b) doba, po kterou se zamestnanec zavazuje setrvat u zamestnavatele v pracovnim pomeru,

c) druhy nakladu, ktere bude povinen zamestnanec uhradit zamestnavateli, jestlize nesplni svuj zavazek setrvat u neho v pracovnim pomeru,

d) nejvyssi celkova castka, kterou bude zamestnanec povinen uhradit, jinak je dohoda neplatna.

Zamestnavatel je povinen zajistit bezpecnou uschovu svrsku a osobnich predmetu, ktere zamestnanci obvykle nosi do zamestnani, jakoz i obvyklych dopravnich prostredku, pokud jich zamestnanci pouzivaji k ceste do zamestnani a zpet; za obvykly dopravni prostredek k ceste do zamestnani a zpet se pro tento ucel nepovazuje osobni automobil. Tuto povinnost ma i vuci vsem ostatnim osobam, pokud jsou pro nej cinny na jeho pracovistich.

B. Zamestnavani obcanu se zmenenou pracovni schopnosti

Zamestnavatele jsou povinni zamestnavat zamestnance se zmenenou pracovni schopnosti na vhodnych pracovnich mistech a umoznovat jim vycvikem nebo studiem ziskani potrebne kvalifikace, jakoz i pecovat o jeji zvysovani. Jsou dale povinni vytvaret podminky, aby tito zamestnanci meli moznost co nejsirsiho a trvaleho pracovniho uplatneni, a zlepsovat vybaveni pracovist, aby mohli dosahovat pokud mozno stejnych pracovnich vysledku jako ostatni zamestnanci a aby jim byla prace co nejvice usnadnena.

Pro zamestnance se zmenenou pracovni schopnosti, ktere nelze zamestnat za obvyklych pracovnich podminek, se u nekterych zamestnavatelu vyhrazuji nebo zrizuji chranene dilny (pracoviste) a umoznuje se jim ziskat potrebnou kvalifikaci. Povinnosti zamestnavatelu souvisici se zamestnavanim zamestnancu se zmenenou pracovni schopnosti blize upravuji zvlastni predpisy.

XII. PRACOVNI PODMINKY ZEN A MLADISTVYCH

1. Pracovni podminky zen

Zamestnavatele jsou povinni zrizovat, udrzovat a zlepsovat hygienicka a jina zarizeni pro zeny.

Zeny nesmeji byt zamestnavany pracemi pod zemi pri tezbe nerostu nebo pri razeni tunelu a stol, s vyjimkou zen, ktere vykonavaji

a) odpovedne a ridici funkce a neko naji pritom manualni praci,

b) zdravotnicke a socialni sluzby,

c) provozni praxi pri studiu,

d) prace nikoli manualni, ktere je nutno obcas konat pod zemi, zejmena prace spojene s dozorci, kontrolni nebo studijni cinnosti.

Zeny nesmeji byt tez zamestnavany pracemi, ktere jsou pro ne fyzicky neprimerene nebo skodi jejich organizmu, zejmena pracemi, ktere ohrozuji jejich materske poslani. Tehotna zena nesmi byt zamestnavana tez pracemi, ktere podle lekarskeho posudku ohrozuji jeji tehotenstvi ze zdravotnich pricin tkvicich v jeji osobe. To plati obdobne o matce do konce devateho mesice po porodu.

Kona-li tehotna zena praci, ktera je tehotnym zenam zakazana nebo ktera podle lekarskeho posudku ohrozuje jeji tehotenstvi, je zamestnavatel povinen prevest ji docasne na praci, ktera je pro ni vhodna a pri niz muze dosahovat stejneho vydelku jako na dosavadni praci. Pozada-li tehotna zena pracujici v noci o zarazeni na denni praci, je zamestnavatel povinen jeji zadosti vyhovet. Totez plati obdobne o matkach do konce devateho mesice po porodu.

Dosahuje-li zena pri praci, na niz byla prevedena, bez sveho zavineni nizsiho vydelku, nez na dosavadni praci, poskytuje se ji na vyrovnani tohoto rozdilu vyrovnavaci prispevek podle predpisu o nemocenskem pojisteni.

Tehotne zeny a zeny pecujici o deti do veku osmi let smeji byt vysilany na pracovni cestu mimo obvod obce sveho pracoviste nebo bydliste jen se svym souhlasem; prelozit je muze zamestnavatel jen na jejich zadost.

Vypovedi muze zamestnavatel rozvazat pracovni pomer s tehotnou zamestnankyni a se zamestnankyni trvale pecujici o dite mladsi nez tri roky jen zcela vyjimecne v pripadech uvedenych pod bodem a) a b), popr. jdeli o okamzite zruseni pracovniho pomeru.

Zamestnavatel je povinen prihlizet pri zarazovani zamestnancu do smen tez k potrebam zen pecujicich o deti.

Pozada-li zena pecujici o dite mladsi nez 15 let nebo tehotna zena o kratsi pracovni dobu nebo o jinou vhodnou upravu stanovene tydenni pracovni doby, je zamestnavatel povinen vyhovet jeji zadosti, nebrani-li tomu vazne provozni duvody.

Zamestnavatel nesmi zamestnavat tehotne zeny a zeny, ktere pecuji o dite mladsi nez jeden rok, praci prescas.

V souvislosti s porodem a peci o narozene dite nalezi zene materska dovolena po dobu 28 tydnu. Porodila-li zena zaroven dve nebo vice deti nebo jde-li o zenu osamelou, nalezi materska dovolena po dobu 37 tydnu.

K prohloubeni materske pece o dite je zamestnavatel povinen poskytnout zene, ktera o to pozada, dalsi materskou dovolenou az do tri let veku ditete. Tato dovolena se poskytuje v rozsahu, o jaky matka zada.

Po dobu materske dovolene a dalsi materske dovolene nema zamestnankyne narok na mzdu. Hmotne zabezpeceni po dobu materske dovolene upravuji predpisy o nemocenskem pojisteni, ktere tez stanovi, v kterych pripadech, za jakych podminek a po jakou dobu nalezi hmotne zabezpeceni i v dobe dalsi materske dovolene.

Materskou dovolenou zena nastupuje zpravidla od pocatku sesteho tydne pred ocekavanym dnem porodu, nejdrive vsak od pocatku osmeho tydne pred timto dnem.

Vycerpa-li zena z materske dovolene pred porodem mene nez sest tydnu, protoze porod nastal drive, nez urcil lekar, nalezi materska dovolena ode dne jejiho nastupu az do uplynuti doby 28 pripadne 37 tydnu. Vycerpa-li vsak zena z materske dovolene pred porodem mene nez sest tydnu z jineho duvodu, poskytne se ji materska dovolena ode dne porodu jen do uplynuti 22 tydnu, popr. 31 tydnu, jde-li o zenu, ktera porodila zaroven dve nebo vice deti, nebo o zenu osamelou.

Jestlize se dite narodilo mrtve, nalezi zene materska dovolena po dobu 14 tydnu. Jestlize dite zemre v dobe, kdy je zena na materske dovolene nebo dalsi materske dovolene, poskytuje se ji tato dovolena jeste po dobu dvou tydnu ode dne umrti ditete, nejdele do dne, kdy by dite dosahlo veku jednoho roku.

Narok na materskou dovolenou a dalsi materskou dovolenou ma tez zena, ktera prevzala do sve trvale pece nahrazujici materskou peci dite, ktere ji bylo svereno rozhodnutim prislusnych organu k pozdejsimu osvojeni, nebo do pestounske pece, nebo dite, jehoz matka zemrela. Materska dovolena se poskytuje takove zene ode dne prevzeti ditete po dobu 22 tydnu, a prevzala-li zena dve nebo vice deti nebo jde-li o zenu osamelou, po dobu 31 tydnu, nejdele vsak do dne, kdy dite dosahne veku osmi mesicu. Dalsi materska dovolena se poskytuje az do dne, kdy dite dosahne veku tri let.

2. Pracovni podminky mladistvych

Zamestnavatele jsou povinni vytvaret priznive podminky pro vsestranny rozvoj telesnych a dusevnich schopnosti mladistvych zamestnancu tez zvlastni upravou jejich pracovnich podminek. Pri reseni dulezitych otazek ykajicich se mladistvych zamestnavatele uzce spolupracuji s rodici mladistvych.

K uzavreni pracovni smlouvy je zamestnavatel povinen si vyzadat vyjadreni zakonneho zastupce, jde-li o mladistveho zamestnance.

Vypoved dana mladistvemu zamestnanci i okamzite zruseni pracovniho pomeru s mladistvym zamestnancem ze strany zamestnavatele musi byt dany na vedomi tez jeho zakonnemu zastupci. Rozvazuje-li pracovni pomer mladistvy zamestnanec nebo ma-li byt jeho pracovni pomer rozvazan dohodou, je zamestnavatel povinen vyzadat si vyjadreni zakonneho zastupce. Zamestnavatele smeji zamestnavat mladistve pouze pracemi, ktere jsou primerene jejich fyzickemu a rozumovemu rozvoji, a poskytuji jim pri praci zvysenou peci.

Zamestnavatel nesmi mladistve zamestnavat praci prescas a praci v noci. Vyjimecne mohou mladistvi starsi nez 16 let konat nocni praci nepresahujici jednu hodinu, jestlize je to treba pro jejich vychovu k povolani. Nocni prace mladistveho musi bezprostredne navazovat na jeho praci pripadajici podle rozvrhu pracovnich smen na denni dobu.

Zamestnavatel nesmi pouzivat takovy zpusob odmenovani praci, pri kterych jsou mladistvi zamestnanci vystaveni zvysenemu nebezpeci urazu, jehoz pouziti by vedlo pri zvysovani pracovnich vysledku k ohrozeni bezpecnosti mladistvych zamestnancu.

Mladistvi nesmeji byt zamestnavani pracemi pod zemi pri tezbe nerostu nebo pri razeni tunelu a stol.

Mladistvi nesmeji byt zamestnavani pracemi, ktere se zretelem k anatomickym, fyziologickym a psychickym zvlastnostem v tomto veku jsou pro ne neprimerene, nebezpecne nebo skodlive jejich zdravi.

Zamestnavatel je povinen zabezpecit, aby mladistvi byli vysetreni lekarem:

a) pred vstupem do pracovniho pomeru a pred prevedenim na jinou praci na dobu delsi nez jeden mesic,

b) pravidelne podle potreby, nejmene vsak jednou rocne.

XIII. NAHRADA SKODY

1. Predchazeni skodam

Zamestnavatel je povinen zajistovat svym zamestnancum takove pracovni podminky, aby mohli radne plnit sve pracovni ukoly bez ohrozeni zdravi a majetku a zjisti-li zavady, je povinen ucinit opatreni k jejich odstraneni.

Zamestnavatel je povinen soustavne kontrolovat, zda zamestnanci plni sve pracovni ukoly tak, aby nedochazelo ke skodam.

K ochrane majetku zamestnavatele je zamestnavatel opravnen provadet v nezbytnem rozsahu kontrolu veci, ktere zamestnanci vnaseji nebo odnaseji od zamestnavatele, popr. prohlidky zamestnancu. Osobni prohlidky muze provadet jen osoba stejneho pohlavi.

Zamestnanec je povinen pocinat si tak, aby nedochazelo ke skodam na

zdravi a majetku ani k bezduvodnemu obohaceni na ukor spolecnosti nebo

jednotlivce. Hrozi-li skoda, je povinen na ni zamestnanec upozornit vedouci zamestnance.

Je-li k odvraceni skody hrozici zamestnavateli neodkladne treba zakroku, je zamestnanec povinen zakrocit. Nemusi tak ucinit, brani-li mu v tom dulezita okolnost nebo jestlize by tim vystavil vaznemu ohrozeni sebe nebo ostatni zamestnance, popr. osoby sobe blizke.

2. Odpovednost zamestnance za skodu

A. Obecna odpovednost

Zamestnanec odpovida zamestnavateli za skodu, kterou mu zpusobil zavinenym porusenim povinnosti pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim. Byla-li skoda zpusobena take porusenim povinnosti ze strany zamestnavatele, odpovednost zamestnance se pomerne omezi.

Zamestnavatel je povinen prokazat zamestnancovo zavineni.

B. Odpovednost za nesplneni povinnosti k odvraceni skody

Na zamestnanci, ktery vedome ani neupozornil vedouciho zamestnance na hrozici skodu ani nezakrocil proti hrozici skode, ackoliv by tim bylo zabraneno bezprostrednimu vzniku skody, muze zamestnavatel pozadovat, aby prispel k uhrade skody v rozsahu primerenem okolnostem pripadu, pokud ji neni mozno uhradit jinak. Pritom se prihledne zejmena k tomu, co branilo splneni povinnosti a jaky je spolecensky vyznam skody, jakoz i k osobnim a majetkovym pomerum zamestnance, ktery povinnost nesplnil. Vyse nahrady skody nesmi vsak presahnout castku rovnajici se trojnasobku jeho prumerneho mesicniho vydelku.

C. Hmotna odpovednost

Prevzal-li na zaklade dohody o hmotne odpovednosti zamestnanec odpovednost za sverene hotovosti, ceniny, zbozi, zasoby materialu nebo jine hodnoty, ktere je povinen vyuctovat, odpovida za vznikly schodek. V dohodach muze byt se zamestnanci soucasne ujednano, ze budou-li pracovat na pracovisti s vice zamestnanci, kteri uzavreli dohodu o hmotne odpovednosti, odpovidaji s nimi za schodek spolecne (spolecna hmotna odpovednost).

Dohoda o hmotne odpovednosti musi byt uzavrena pisemne, jinak je neplatna.

Zamestnanec se zprosti odpovednosti zcela, popr. zcasti, jestlize prokaze, ze schodek vznikl zcela nebo zcasti bez jeho zavineni.

Zamestnanec, ktery uzavrel dohodu o hmotne odpovednosti, muze od ni odstoupit, je-li prevaden na jinou praci, zarazovan na jine pracoviste, prekladan, nebo pokud zamestnavatel v dobe do jednoho mesice od obdrzeni jeho pisemneho upozorneni neodstrani zavady v pracovnich podminkach, ktere brani radnemu hospodareni se sverenymi hodnotami. Pri spolecne hmotne odpovednosti muze zamestnanec od dohody take odstoupit, jestlize na pracoviste je zarazen jiny zamestnanec nebo ustanoven jiny vedouci, popr. jeho zastupce. Odstoupeni musi byt oznameno zamestnavateli pisemne.

Dohoda o hmotne odpovednosti zanika dnem skonceni pracovniho pomeru nebo dnem odstoupeni od teto dohody.

D. Odpovednost za ztratu sverenych predmetu

Zamestnanec odpovida za ztratu nastroju, ochrannych pracovnich prostredku a jinych podobnych predmetu, ktere mu zamestnavatel sveril na pisemne potvrzeni.

Zamestnanec se zprosti odpovednosti zcela, popr. zcasti, jestlize prokaze, ze ztrata vznikla zcela nebo zcasti bez jeho zavineni.

E. Spolecna pravidla

Zamestnanec, ktery je stizen dusevni poruchou, odpovida za skodu jim zpusobenou, jen je-li schopen ovladnout sve jednani a posoudit jeho nasledky.

Zamestnanec, ktery se uvede vlastni vinou do takoveho stavu, ze neni schopen ovladnout sve jednani nebo posoudit jeho nasledky, odpovida za skodu v tomto stavu zpusobenou.

Za skodu odpovida zamestnanec, ktery ji zpusobil umyslnym jednanim proti pravidlum slusnosti a obcanskeho souziti.

Zamestnanec neodpovida za skodu, kterou zpusobil pri odvraceni skody hrozici zamestnavateli nebo nebezpeci primo hroziciho zivotu nebo zdravi, jestlize tento stav sam umyslne nevyvolal a pocinal-li si pritom zpusobem primerenym okolnostem.

Zamestnanec neodpovida za skodu, ktera vyplyva z hospodarskeho rizika.

F. Rozsah nahrady skody

Zamestnanec, ktery odpovida za skodu dle dohody o hmotne odpovednosti je povinen nahradit zamestnavateli skutecnou skodu, a to v penezich, jestlize skodu neodcini uvedenim v predesly stav. Vyse nahrady skody zpusobene z nedbalosti nesmi presahnout u jednotliveho zamestnance castku rovnajici se ctyrapulnasobku jeho prumerneho mesicniho vydelku pred porusenim povinnosti, kterym zpusobil skodu. Toto omezeni neplati, byla-li skoda zpusobena v opilosti, kterou si sam privodil, nebo po zneuziti jinych navykovych latek.

Jde-li o skodu zpusobenou umyslne, muze zamestnavatel pozadovat nahradu i jine skody. Byla-li skoda zpusobena take zamestnavatelem, je zamestnanec povinen hradit pomernou cast skody podle miry sveho zavineni.

Odpovida-li zamestnavateli za skodu nekolik zamestnancu, je kazdy z nich povinen hradit pomernou cast skody podle miry sveho zavineni.

Pri urceni vyse skody na veci se vychazi z ceny v dobe poskozeni.

3. Odpovednost zamestnavatele za skodu

A. Obecna odpovednost

Zamestnavatel odpovida zamestnanci za skodu, ktera mu vznikla pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim porusenim pravnich povinnosti nebo umyslnym jednanim proti pravidlum slusnosti a obcanskeho souziti. Zamestnavatel odpovida zamestnanci tez za skodu, kterou mu zpusobili porusenim pravnich povinnosti v ramci plneni ukolu zamestnavatele zamestnanci jednajici jeho jmenem.

Zamestnavatel neodpovida zamestnanci za skodu na dopravnim prostredku, ktereho pouzil pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim bez jeho souhlasu.

B. Odpovednost za skodu pri pracovnich urazech a nemocech z povolani

Doslo-li u zamestnance pri plneni pracovnich ukolu nebo v prime souvislosti s nim k poskozeni na zdravi nebo k jeho smrti urazem (pracovni uraz), odpovida za skodu tim vzniklou zamestnavatel, u nehoz byl zamestnanec v dobe urazu v pracovnim pomeru.

Pracovnim urazem neni uraz, ktery se zamestnanci prihodil na ceste do zamestnani a zpet.

Za skodu zpusobenou zamestnanci nemoci z povolani odpovida zamestnavatel, u nehoz zamestnanec pracoval naposledy pred jejim zjistenim v pracovnim pomeru za podminek, z nichz vznika nemoc z povolani, kterou byl postizen. Jako nemoc z povolani se odskodnuje i nemoc vznikla pred jejim zarazenim do seznamu nemoci z povolani, a to od jejiho zarazeni do seznamu a za dobu nejvyse tri let pred jejim zarazenim do seznamu.

Zamestnavatel je povinen nahradit skodu, i kdyz dodrzel povinnosti vyplyvajici z pravnich predpisu k zajisteni BOZP, pokud se odpovednosti nezprosti. Zamestnavatel se zprosti odpovednosti zcela, prokaze-li, ze

a) skoda byla zpusobena tim, ze postizeny zamestnanec svym zavinenim porusil pravni predpisy k zajisteni BOZP nebo pokyny k zajisteni BOZP, ackoliv s nimi byl radne seznamen a jejich znalost a dodrzovani byly soustavne vyzadovany a kontrolovany, nebo

b) skodu si privodil postizeny zamestnanec svou opilosti nebo v dusledku zneuziti jinych navykovych latek a zamestnavatel nemohl skode zabranit, a ze tyto skutecnosti byly jedinou pricinou skody.

Zamestnavatel se zprosti odpovednosti zcasti, prokaze-li, ze

a) postizeny zamestnanec porusil svym zavinenim pravni predpisy nebo pokyny k zajisteni BOZP, ackoliv s nimi byl radne seznamen, a ze toto poruseni bylo jednou z pricin skody,

b) jednou z pricin skody byla opilost postizeneho zamestnance nebo zneuziti jinych navykovych latek postizenym zamestnancem,

c) zamestnanci vznikla skoda proto, ze si pocinal v rozporu s obvyklym zpusobem chovani tak, ze je zrejme, ze ac neporusil pravni predpisy nebo pokyny k zajisteni BOZP, jednal lehkomyslne a musel si pritom byt vzhledem ke sve kvalifikaci a zkusenostem vedom, ze si muze privodit ujmu na zdravi.

Zamestnavatel se nemuze zprostit odpovednosti, utrpel-li zamestnanec pracovni uraz pri odvraceni skody hrozici tomuto zamestnavateli nebo nebezpeci primo hroziciho zivotu nebo zdravi, pokud zamestnanec tento stav sam umyslne nevyvolal.

Zamestnanci, ktery utrpel pracovni uraz nebo u nehoz byla zjistena nemoc z povolani, je zamestnavatel povinen v rozsahu, ve kterem za skodu odpovida, poskytnout nahradu za

a) ztratu na vydelku,

b) bolest a ztizeni spolecenskeho uplatneni,

c) ucelne vynalozene naklady spojene s lecenim,

d) vecnou skodu.

Zpusob a rozsah nahrady skody je zamestnavatel povinen projednat bez zbytecneho odkladu se zamestnancem.

XIV. VZORY ZAKLADNICH PRACOVNE PRAVNICH UKONU

l. ZMOCNENI K PRIJETI MZDY JINOU OSOBOU ( § 11 zak. c. 1/92 Sb. o mzde)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zmocneni k prijeti mzdy jinou osobou

Zmocnuji timto sveho syna Jiriho Kosa, nar. 10. 5. 1968, bytem v Beroune, Slezska 14, aby za mne prevzal vyplatu mzdy za mesic kveten 1993 dne 4. 6. 1993.

K vyplate mzdy se nemohu osobne dostavit, nebot v soucasne dobe pracuji na velmi vzdalenem pracovisti v Ostrave.

V Beroune dne 2. cervna 1993

Jan Kos

2. PLNA MOC ( § 14 ZP)

Zmocnujeme timto advokata JUDr. Milose Zitka, bytem Louny, Sadova 20, aby nas zastupoval v obcanskem soudnim rizeni vedenem u Okresniho soudu v Lounech pod sp. zn. 4 C 125/92.

ARECO a.s.

se sidlem v Lounech, Kratka 6

3. PRACOVNI SMLOUVA - sjednani pracovniho pomeru na dobu neurcitou ( § 29 ZP)

ARECO a. s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. 1. 2. 1950, cislo OP 100100 RT, rodne cislo 500201/111,

bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto pracovni smlouvu:

Jan Kos nastupuje do zamestnani dnem 1. 5. 1993 a bude vykonavat praci delnika - sklare. Mistem vykonu prace jsou Louny.

Pracovni pomer se sjednava na dobu neurcitou. Zkusebni doba se sjednava na tri mesice.

Za vykonanou praci prislusi zamestnanci mzda ve vysi 4 500 Kc mesicne. Zamestnanec byl pred uzavrenim pracovni smlouvy seznamen s pravy a povinnostmi a s pracovnimi a mzdovymi podminkami.

Ode dne, kdy pracovni pomer vznikl, je zamestnavatel povinen pridelo-vat zamestnanci praci podle pracovni smlouvy, platit mu za vykonanou praci mzdu, vytvaret podminky pro uspesne plneni pracovnich ukolu a dodrzovat ostatni podminky stanovene pravnimi predpisy nebo kolektiv-ni a pracovni smlouvou.

Zamestnanec je povinen podle pokynu zamestnavatele konat osobne pra-ce podle pracovni smlouvy ve stanovene pracovni dobe

a dodrzovat pracovni kazen.

Prava a povinnosti ucastniku teto smlouvy se ridi ustanovenimi zakoniku prace a dalsimi pracovnepravnimi predpisy.

Tato smlouva byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne l. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a. s.

4. DOHODA O ZMENE SJEDNANYCH PRACOVNICH PODMINEK ( § 36 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. 1. 2. 1950, bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto dohodu o zmene sjednanych pracovnich podminek:

Na zaklade pracovni smlouvy sjednane dne l. zari 1988 pracuje zamestnanec na pracovisti zamestnavatele v Lounech jako delnik-sklar.

Obsah teto pracovni smlouvy se v casti tykajici se druhu prace meni touto dohodou tak, ze od l. cervna 1993 bude vykonavat ve stejnem miste praci skladnika.

Za vykonanou praci mu bude prisluset mzda v castce 4 000 Kc mesicne.

v Lounech dne 25. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a. s.

5. ZADOST ZAMESTNANCE O PREVEDENI NA JINOU PRACI ( § 40 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o prevedeni na jinou praci

Na zaklade pracovni smlouvy uzavrene dne 1. 3. 1975 vykonavam praci delnika-sklare. Podle lekarskeho posudku ze dne l0. kvetna 1993, jehoz opis Vam byl rovnez zaslan, nesmim tuto praci konat pro ohrozeni nemoci z povolani, nebot' jiz dlouhou dobu pracuji ve zdravi skodlivem prostredi.

Ponevadz jsem se dovedel, ze je volne pracovni misto ve skladu, zadam o prevedeni na tuto praci, pokud mozno od l5. kvetna 1993.

V Beroune dne 11. kvetna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

6. ZADOST O PRELOZENI DO JINEHO MISTA VYKONU PRACE ( § 40 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o prelozeni do jineho mista vykonu prace

Na zaklade pracovni smlouvy ze dne 1. 3. 1988 pracuji jako delnik-sklar na pracovisti akciove spolecnosti v Lounech.

Ponevadz denne dojizdim z mista sveho bydliste z Berouna a toto dojizdeni u mne vyvolava zdravotni potize, pozadal jsem o vysetreni u lekare. Podle lekarskeho posudku ze dne 15. dubna 1993 neni vhodne, abych pracoval na dosavadnim pracovisti hlavne z toho duvodu, ze je spojeno se slozitym dojizdenim.

V soucasne dobe zrizuje akciova spolecnosti nove pracoviste v Beroune. Ponevadz bych i na tomto pracovisti mohl konat sjednanou praci v pracovni smlouve, zadam o prelozeni do Berouna, pokud mozno od 20. dubna 1993.

V Beroune dne 16. dubna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

7. PRACOVNI SMLOUVA - sjednani vedlejsiho pracovniho pomeru na dobu urcitou ( § 70 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. 1. 2. 1950, cislo OP 100100 RT, rodne cislo 500201/111,

uzaviraji tuto pracovni smlouvu:

Jan Kos pracuje v hlavnim pracovnim pomeru po stanovenou tydenni pracovni dobu u statniho podniku Pozemni stavby Beroun.

Dnem 1. 5. 1993 nastupuje do vedlejsihu pracovniho pomeru u a.s. ARECO a bude vykonavat praci delnika-sklare. Rozsah sjednane prace bude cinit od pondeli do patku denne dve hodiny. Pracovni pomer se uzavira na dobu urcitou a skonci dnem 30. 9. 1993. Mistem vykonu prace jsou Louny.

Za vykonanou praci prislusi zamestnanci mzda ve vysi 1 500 Kc mesicne. Zamestnanec byl pred uzavrenim pracovni smlouvy seznamen s pravy a povinnostmi i s pracovnimi a mzdovymi podminkami.

Ode dne, kdy pracovni pomer vznikl, je zamestnavatel povinen pridelovat zamestnanci praci podle pracovni smlouvy, platit mu za vykonanou praci mzdu, vytvaret podminky pro uspesne plneni pracovnich ukolu a dodrzovat ostatni podminky stanovene pravnimi predpisy nebo kolektivni a pracovni smlouvou.

Zamestnanec je povinen podle pokynu zamestnavatele konat prace osobne podle pracovni smlouvy ve stanovene pracovni dobe

a dodrzovat pracovni kazen.

Prava a povinnosti ucastniku teto smlouvy se ridi ustanovenimi zakoniku prace a dalsimi pracovnepravnimi predpisy.

Pracovni pomer skonci uplynutim sjednane doby.

Tato smlouva byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne l. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a.s.

8. PRACOVNI SMLOUVA - sjednani vedlejsi cinnosti ( § 71 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. 1. 2. 1950, cislo OP 100100 RT, rodne cislo 500201/111,

bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto pracovni smlouvu:

Jan Kos pracuje u a.s. ARECO v pracovnim pomeru po stanovenou tydenni pracovni dobu jako delnik-sklar. U tehoz zamestnavatele bude vykonavat vedlejsi cinnost rovnez v pracovnim pomeru po skonceni stanovene tydenni pracovni doby v rozsahu dvou hodin denne v pracovnich dnech. Vedlejsi cinnost bude spocivat v provadeni uklidu kancelarskych prostor. Mistem vykonu prace jsou Louny, praci bude konat od 1. 5. 1993.

Za vykonanou praci prislusi zamestnanci mzda ve vysi 1 500 Kc mesicne. Zamestnanec byl pred uzavrenim pracovni smlouvy seznamen s pravy a povinnostmi a s pracovnimi i mzdovymi podminkami.

Ode dne vzniku pracovniho pomeru je zamestnavatel povinen pridelovat zamestnanci praci podle pracovni smlouvy, platit mu za vykonanou praci mzdu, vytvaret podminky pro uspesne plneni pracovnich ukolu a dodrzovat ostatni podminky stanovene pravnimi predpisy nebo kolektivni a pracovni smlouvou.

Zamestnanec je povinen podle pokynu zamestnavatele konat osobne prace podle pracovni smlouvy ve stanovene pracovni dobe a dodrzovat pracovni kazen.

Prava a povinnosti ucastniku teto smlouvy se ridi ustanovenimi zakoniku prace a dalsimi pracovnepravnimi predpisy.

Tato smlouva o vedlejsi cinnosti byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne 1. kvetna 1993.

Jan Kos ARECO a.s.

9. ZADOST O ROZVAZANI PRACOVNIHO POMERU DOHODOU

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o rozvazani pracovniho pomeru dohodou

Pracuji u akciove spolecnosti na zaklade pracovni smlouvy jako delnik-sklar.

Vzhledem k odchodu do starobniho duchodu zadam o rozvazani pracovniho pomeru ke dni 31. kvetna 1993.

V Beroune dne 10. kvetna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

10. ROZVAZANI PRACOVNIHO POMERU DOHODOU ( § 43 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, delnik-sklar, bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto dohodu o rozvazani pracovniho pomeru:

Na zaklade pracovni smlouvy pracuje Jan Kos u akciove spolecnosti jako delnik-sklar od 1. 2. 1970.

Tento pracovni pomer konci dohodou dnem 31. 5. 1993.

K rozvazani pracovniho pomeru doslo k zadosti zamestnance v dusled-ku jeho odchodu do starobniho duchodu.

Dohoda byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal za-mestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne 20. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a.s.

11. VYPOVED ZAMESTNANCE ( § 51 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Rozvazani pracovniho pomeru vypovedi

U akciove spolecnosti pracuji na zaklade pracovni smlouvy jako delnik-sklar od 1. 2. 1970.

V souvislosti s uvazovanym odchodem do starobniho duchodu jsem pozadal sveho zamestnavatele o rozvazani pracovniho pomeru dohodou ke dni 31. 5. 1993. Ponevadz jsem do dnesniho dne neobdrzel odpoved, nezbyva mne, nez rozvazat pracovni pomer vypovedi.

Pracovni pomer skonci uplynutim vypovedni doby dvou mesicu dnem 31. kvetna 1993.

V Beroune dne 14. brezna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

12. OKAMZITE ZRUSENI PRACOVNIHO POMERU ZAMESTNANCEM ( § 54 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech

Vec: Okamzite zruseni pracovniho pomeru

Pracuji u akciove spolecnosti na zaklade pracovni smlouvy jako delnik-sklar.

Dne 10. brezna 1993 jsem Vam predal lekarsky posudek ze dne 5. brezna 1993, podle nehoz nemohu bez vazneho ohrozeni meho zdravi vykonavat sjednanou praci.

Ponevadz jste do dnesniho dne na mou zadost nereagovali a do patnacti dnu od predlozeni posudku jste mne neprevedli na jinou vhodnou praci, zrusuji okamzite pracovni pomer podle ustanoveni § 54 ZP.

V Beroune dne 28. brezna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

13. ZRUSENI PRACOVNIHO POMERU ZAMESTNANCEM VE ZKUSEBNI DOBE ( § 58 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zruseni pracovniho pomeru ve zkusebni dobe

Na zaklade pracovni smlouvy ze dne l. unora 1993 pracuji u akciove spolecnosti jako delnik-sklar. V pracovni smlouve jsem sjednal zkusebni dobu v trvani tri mesicu.

Sdeluji Vam, ze podle ustanoveni § 58 ZP zrusuji pracovni pomer ve zkusebni dobe, a to ke dni 18. brezna 1993.

V Lounech dne 14. brezna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

14. ZADOST O VYDANI POTVRZENI O ZAMESTNANI ( § 60 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o vydani potvrzeni o zamestnani

Dne 30. 4. 1993 jsem u Vasi spolecnosti rozvazal dohodou pracovni pomer. I kdyz jsem pri skonceni pracovniho pomeru zadal o vydani potvrzeni o zamestnani, nestalo se tak.

Upozornuji na ustanoveni § 60 odst. 2 ZP, podle nehoz jste povinni vydat mne potvrzeni o zamestnani se vsemi udaji uvedenymi v tomto ustanoveni.

Pokud neobdrzim potvrzeni do 10. kvetna 1993, budu nucen domahat se sveho naroku soudni cestou.

V Beroune dne 3. kvetna 1993

Jan Kos,

Beroun, Slezska 14

15. OZNAMENI ZAMESTNANCE, ZE TRVA NA DALSIM ZAMESTNAVANI ( § 61 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Oznameni, ze trvam na dalsim zamestnavani

Na zaklade pracovni smlouvy pracuji jako delnik-sklar u Vasi akciove spolecnosti. Dne 10. brezna 1993 mne byla dorucena vypoved s oduvod-nenim, ze nesplnuji pozadavky kladene na mou praci, a to podle ustanoveni § 46 odst. 1 pism. e) ZP. S touto vypovedi nesouhlasim a domaham se jeji neplatnosti soudni zalobou, nebot uplatneny vypovedni duvod ne-odpovida skutecnosti.

Oznamuji Vam, ze trvam na tom, abych byl i nadale zamestnavan sjednanou praci a ve sjednanem miste podle pracovni smlouvy.

V Beroune dne 11 . brezna 1993.

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

16. ZADOST O POVOLENI KRATSI PRACOVNI DOBY ( § 86 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o povoleni kratsi pracovni doby

U akciove spolecnosti pracuji jako delnik-sklar podle pracovni smlouvy ze dne 1. 5. 1990 po stanovenou tydenni pracovni dobu.

Ponevadz mne vazne onemocnela manzelka, o kterou musim pecovat, nebot nemohu peci o ni zajistit jinak, zadam o povoleni kratsi pracovni doby na sest hodin denne od pondeli do patku.

V Beroune dne 5. kvetna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

17. DOHODA O SRAZKACH ZE MZDY ( § 12 zak. c. 1/92 Sb. o mzde)

Jan Kos, nar. 1. 2. 1950, cislo OP 100100 RT, rodne cislo 500201/111,

bytem Beroun, Slezska 14

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

uzaviraji tuto dohodu o srazkach ze mzdy:

Jan Kos pracuje u a.s. ARECO v pracovnim pomeru jako delnik-sklar. Mimosoudni dohodou uzavrenou dne 10. 5. 1993 se zavazal zaplatit svemu zamestnavateli ARECO a.s. z titulu odpovednosti za skodu castku 5 000 Kc v pravidelnych mesicnich splatkach 800 Kc mesicne pocinaje dnem 1. 6. 1993.

Zamestnanec souhlasi, aby zamestnavatel k uspokojeni tohoto naroku provadel pravidelne srazky ze mzdy v castce 800 Kc mesicne pocinaje dnem 1. 6. 1993 az do zaplaceni cele dluzne castky.

V zadnem mesici nesmi srazky cinit vice, nez by cinily pri provadeni vykonu rozhodnuti v obcanskem soudnim rizeni.

V Lounech dne 25. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a.s.

18. DOHODA O ZVYSENI KVALIFIKACE ( § 143 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. l. 2. 1950, cislo OP 100100 RT, rod. c. 500201/111

bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto dohodu o zvyseni kvalifikace:

ARECO a.s. se sidlem v Lounech umozni Janu Kosovi, delniku, bytem Beroun, Slezska 14 ctyrlete studium na prumyslove skole stavebni v dalkovem studiu. Pokud bude zamestnanec na uvedenou skolu prijat, zacne jeho studium v roce 1993.

Akciova spolecnost bude svemu zamestnanci poskytovat pracovni ulevy a hmotne zabezpeceni podle prislusnych pravnich predpisu.

Zamestnanec setrva u zamestnavatele v pracovnim pomeru nejmene po dobu ctyr roku pote, co uspesne ukonci studium na stredni prumyslove skole stavebni.

V pripade, ze zamestnanec tento zavazek nesplni, je povinen mu nahradit naklady spojene se zvysenim kvalifikace. Jde o nahradu mzdy ve vysi prumerneho vydelku za dny ucasti zamestnance na studiu, k priprave a vykonani zkousek, nahradu studijniho prispevku a nahradu cestovnich nahrad. Celkova castka nepresahne 7 000 Kc na jeden rok, celkem tedy 28 000 Kc.

Do doby setrvani v pracovnim pomeru se nezapocitava doba zakladni (nahradni) vojenske sluzby a civilni sluzby konane misto ni a doba, po kterou zamestnavatel podle ustanoveni § 127 odst. 2 ZP omluvil nepritomnost muze v praci, protoze mu prislusel rodicovsky prispevek. Nezapocitava se tez nepritomnost v praci pro vykon nepodmineneho trestu odneti svobody a vazby, jestlize doslo k pravomocnemu odsouzeni.

Pokud zamestnanec nesplni svuj zavazek pouze z casti, povinnost nahradit naklady se pomerne snizi.

Povinnost zamestnance k uhrade nakladu nevznika, jestlize zamestnavatel v prubehu zvysovani kvalifikace zastavil poskytovani hmotneho zabezpeceni, protoze zamestnanec se bez sveho zavineni stal dlouhodobe nezpusobilym pro vykon prace, pro kterou si zvysoval kvalifikaci, jestlize skoncil pracovni pomer vypovedi danou zamestnavatelem, pokud nejde o vypoved z duvodu, pro ktere lze zrusit okamzite pracovni pomer nebo z duvodu zavazneho poruseni pracovni kazne, popripade dohodou z duvodu uvedenych v § 46 odst. 1 pism. a) az c) ZP, dale jestlize nemuze zamestnanec vykonavat podle lekarskeho posudku nebo rozhodnuti orga-nu statni zdravotni spravy nebo socialniho zabezpeceni praci, pro kterou si zvysoval kvalifikaci, popripade pozbyl dlouhodobe zpusobilost konat dale dosavadni praci z duvodu uvedenych v § 46 odst. 1 pism. d) ZP, a konecne jestlize zamestnavatel nevyuzival v poslednich 2 mesicich po dobu nejmene sesti mesicu kvalifikaci, kterou si zamestnanec zvysil.

Tato dohoda byla uzavrena ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne 31. kvetna 1993

Jan Kos ARECO a.s.

19. ZADOST O POSKYTNUTI DALSI MATERSKE DOVOLENE ( § 157 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o poskytnuti dalsi materske dovolene

V souvislosti s narozenim me dcery Gabriely Kosove dne 2. 1. 1993 jsem nastoupila radnou materskou dovolenou.

Ponevadz mne tato materske dovolena v delce 28 tydnu konci dnem 9. 7. 1993, zadam o poskytnuti dalsi materske dovolene az do tri let veku me dcery.

V Beroune dne 20. cervna 1993

Jana Kosova,

Beroun, Slezska 14

20. DOHODA O HMOTNE ODPOVEDNOSTI ( § 176 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, skladnik, bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto dohodu o hmotne odpovednosti:

Podle pracovni smlouvy uzavrene dne l. cervna 1993 vykonava Jan Kos praci skladnika ve skladu nachazejicim se v Lounech, Kratka 6.

Zamestnanec na zaklade teto dohody prebira hmotnou odpovednost za hodnoty sverene k vyuctovani. Jde o zasoby materialu a vyrobku ze skla umistenych ve skladu podle inventurniho seznamu sepsaneho dnesnim dnem. Prebira hmotnou odpovednost i za dalsi material a vyrobky, ktere budou do skladu pravidelne doplnovany a jejichz prijeti bude potvrzovat. Zamestnanec odpovida za schodek, jestlize neprokaze, ze schodek vznikl zcela nebo zcasti bez jeho zavineni.

Zamestnavatel je povinen vytvorit zamestnanci takove pracovni podmin-ky, aby mohl radne plnit sve povinnosti.

Jestlize zamestnanec zjisti, ze nema vytvoreny potrebne pracovni podminky, je povinen oznamit zavadu zamestnavateli.

Dalsi podminky odpovednosti za pripadny schodek vyplyvaji z ustanoveni zakoniku prace a dalsich pracovnepravnich predpisu.

Tato smlouva byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel, druhe zamestnanec.

V Lounech dne l. cervna 1993

Jan Kos ARECO a.s.

21. ZADOST O ODSKODNENI PRACOVNIHO URAZU ( § 190 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Vec: Zadost o odskodneni pracovniho uradu

Pracuji u Vasi spolecnosti podle pracovni smlouvy jako sklarsky delnik. Dne 20. brezna 1993 jsem na vlhke podlaze v dilne pri zvedani pytle s barvivem uklouzl a poranil pravou nohu v kotniku. Nasledkem urazu jsem byl v pracovni neschopnosti do 28. brezna 1993.

Jako odskodneni pracovniho urazu pozaduji nahradu za ztratu na vydelku po dobu pracovni neschopnosti ve vysi 500 Kc, ktera predstavuje rozdil mezi prumernym vydelkem pred vznikem skody a mezi vyplacenymi nemocenskymi davkami. Krome toho pozaduji nahradu bolestneho ve vysi 40 bodu, coz predstavuje podle pripojeneho lekarskeho potvrzeni castku 600 Kc. Celkem zadam o zaplaceni 1 100 Kc do 30. dubna 1993, jinak bych se musel domahat sveho naroku soudni cestou.

V Beroune dne 15. dubna 1993

Jan Kos,

bytem Beroun, Slezska 14

22. DOHODA O PRACOVNI CINNOSTI ( § 237 ZP)

ARECO a.s. se sidlem v Lounech, Kratka 6

Jan Kos, nar. 1.2. 1950, cislo OP 100100 RT, rodne cislo 500201/111,

bytem Beroun, Slezska 14

uzaviraji tuto dohodu o pracovni cinnosti:

Jan Kos nastupuje do prace dnem 1. cervna 1993 a bude vykonavat praci strazneho v rozsahu tri hodin denne v pracovnich dnech od 16 do 19 hodin.

Prace se sjednava do 30. zari 1993.

Zamestnanec bude konat prace osobne.

Za vykonanou praci mu bude poskytnuta odmena v castce 1 500 Kc mesicne.

Na zaklade teto dohody seznamil zamestnavatel sveho zamestnance s pravnimi a jinymi predpisy vztahujicimi se k vykonavane praci a ostatni-mi predpisy k zajisteni bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci. Zamestnavatel je povinen vytvaret podminky zajistujici radny a bezpec-ny vykon prace, zejmena poskytovat potrebne zakladni prostredky, ochranne pracovni prostredky a dale poskytovat sjednanou odmenu a dodrzovat ostatni sjednane podminky dohody.

Zamestnanec je povinen konat praci svedomite, radne podle svych sil a znalosti i schopnosti a dodrzovat podminky sjednane v dohode v souladu s predpisy vztahujicimi se na jeji vykon, zejmena s predpisy k zajisteni bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci.

Prava a povinnosti ucastniku teto smlouvy se ridi ustanovenimi zakoniku prace.

Tato dohoda byla sepsana ve dvou vyhotovenich, z nichz jedno prevzal zamestnavatel a druhe zamestnanec.

V Lounech dne l. cervna 1993.

Jan Kos ARECO a.s

Zakladni pracovne pravni informace pro nevidome a slabozrake obcany

Vydalo Stredisko socialne pravniho poradenstvi Zpracoval JUDr. Stefan Culik 2. vydani aktualizovane k 1. prosinci 1997

Vydalo Stredisko socialne pravniho poradenstvi
Zpracoval JUDr. Stefan Culik
2. vydani aktualizovane k 1. prosinci 1997