Situace deti ve svete 1998 - podvyziva ve vyspelych zemich

UNICEF

Supermarkety maji na sklade cerstve ovoce a zeleninu i uprostred zimy. Maso a zbozi v konzervach i zpracovane potraviny vsech druhu lemuji ulicky v obchodech. Ve vetsine industrializovanych zemi je jidla dostatek a je snadno dostupne. Vysledkem je obecne rozsireny nazor, ze at uz maji vyspele zeme jakekoliv problemy, podvyziva mezi ne rozhodne nepatri.
Nicmene dostatek snadno dostupnych potravin automaticky neznamena spravnou vyzivu. Maopak, ve Spojenych statech americkych je obezita jednim z hlavnich problemu v oblasti vyzivy. Podle nejnovejsich oficialnich statistik je obezni vice nez polovina americke populace a z deti ve veku 6 - 17 let je to temer jedna ctvrtina.
Obezita s sebou prinasi zvysene zdravotni riziko obecne, vyssi vyskyt kardiovaskularnich onemocneni, hypertenzi, diabetes II. typu, urcite druhy rakoviny, nemoci zlucniku, poruchy menstruacniho cyklu a komplikace artritidy a dny.
Obezni deti jsou vystaveny traumatizujicim socialnim a psychosocialnim obtizim, existuje u nich zvysene riziko vysokeho krevniho tlaku, vysoke hladiny cholesterolu v krvi a abnormalni tolerance glukozy, pripadne i ortopedicke problemy, jako jsou napriklad potize pri chuzi. Z obeznich deti se casto stavaji obezni adolescenti a z nich pote obezni dospeli lide.
Tuto poruchu zpusobuje rada faktoru, ktere se mohou navic vzajemne ovlivnovat. Vedle vyzivy zde mohou pusobit jak geneticke faktory, tak urcite typy chovani. Patri sem i endokrinologicke a metabolicke faktory.
Dr. William H. Dietz, ktery se vyzkumem v teto oblasti dlouhodobe zabyva, naznacil, ze jednou z pricin obezity muze byt docela dobre hlad. V chudsi populaci Spojenych statu totiz paradoxne zaregistroval zvyseny vyskyt jak hladu, tak pripadu obezity.
Chudi lide ve Spojenych statech bezpochyby skutecne trpi "obcasnym nedostatkem potravy". Jedna z nedavnych studii dospela k zaveru, ze ve Spojenych statech je vice nez 13 milionu chudych deti ve veku do 12 let, ktere trpi hladem nebo u nich existuje riziko, ze budou po urcitou dobu v prubehu jednoho nebo i vice mesicu behem roku hladovet.
Jasne znamky nedostatku zivin se podle jednoho nedavno provedeneho setreni projevuji i u deti ve veku 1 az 5 let, a to jak z chdych, tak dobre situovanych rodin. Za deficit byl v teto studii povazovan prijem mene nez 70 procent doporucene denni davky u sledovanych 16 zakladnich slozek vyzivy. Bylo zjisteno, ze 6 procent 1 az 5 let starych deti z rodin, ktere nelze povazovat za chude, neprijima dostatecne mnozstvi energeticky hodnotne potravy, folatu nebo vitaminu C. Vice nez 15 procent nema dostatecny prijem vapniku a temer 20 procent dostatecne mnozstvi vitaminu E. Plna jedna ctvrtina techto deti nedostavala dostatek zeleza a vice nez jedna tretina nemela dostatek zinku.
U chudych deti byly vysledky jeste vice deprimujici: u podstatne vyssiho procenta z nich byl prokazan nedostatecny prijem 14 ze 16 sledovanych vyzivnych latek. Napriklad u 40 procent chudych deti byl neadekvatni prijem zeleza a 18 procent dostavalo v nedostatecnem mnozstvi vitamin C.
Samotny nadbytek a snadna dostupnost nevhodnych druhu potravin konzumovanych s malou stridmosti nebo vyvazenosti je dalsim vinikem tohoto stavu. Potraviny s nizkym obsahem vyzivnych latek jako jsou nealkoholicke napoje, chipsy, sladkosti a rychle pripravena jidla vytlacuji potraviny z hlediska vyzivy hodnotnejsi.
Dalsim podezrelym je stale vice sedavy zpusob zivota v modernim industrializovanem svete. V ramci studie publikovane v minulem roce bylo zjisteno, ze u deti ve veku 10 az 15 let, ktere sledovaly televizi vice nez 5 hodin denne, byla 4,6x vyssi pravdepodobnost, ze budou mit nadvahu, nez u deti, ktere televizi sledovaly dve hodiny denne a mene.
I v ostatnich vyspelych zemich jsou zjistovany obdobne vysledky, zvlaste u skupin obyvatel s nizsi ekonomickou urovni. Jedna z britskych studii popisuje stravu nizsich socio-ekonomickych skupin, ktera poskytuje pouze "levnou energii" a je tvorena hlavne potravinami jako je plnotucne mleko, tuk, cukry, dzemy, brambory, obilniny a masove vyrobky. Strava obsahuje malo zeleniny, ovoce nebo celozrnneho chleba a poskytuje jen malo nezbytnych slozek vyzivy: kalcia, zeleza, horciku, vitaminu C a folatu. Tato studie take prokazala vztah mezi stravou a spatnym zdravotnim stavem.
Nedavno zverejnene zpravy z Francie uvadeji, ze nejchudsi lide utraceji za potraviny vice nez ctvrtinu sveho prijmu, nicmene jejich strava se podoba neadekvatni strave chudych lidi v Britanii: chleb a dalsi potraviny s vysokym obsahem skrobu, kava, mleko, cukr, zpracovane maso a zridka nejake ovoce nebo zelenina. Nebylo prekvapenim, kdyz v ramci studie na jednom z chudsich predmesti Parize bylo zjisteno, ze vyziva deti, ktere zde ziji, je rizikova. Mnoho naznacuje i fakt, ze setreni mezi novorozenci ve Francii ukazalo, ze plnych 63 procent z nich ma nedostatek zeleza a 55 procent novorozencu trpi anemii.
(The State of the World's Children 1998, UNICEF)


Namety a pripominky zasilejte na: szozp@braillnet.cz
Copyright (c) 1999 - SONS