Vazena pani,
v 9. cisle Novin "Muzes" jsem si precetla Vas dopis "O Jirikovi". Velmi blizce se mne problem dotyka, nebot jsem take matkou autistickeho chlapce. Z Vaseho dopisu lze vycist, ze mate velike problemy, a to prispelo k memu rozhodnuti Vam napsat a zkusit Vas povzbudit.
Nasemu Vojtiskovi je 6 let, ma za sebou srdecni operaci, je epileptik a autista. Bohuzel, ani starsi dcerka neni uplne bez problemu - narodila se s vrozenou ortopedickou vadou, a tak ma za sebou tri operace a leta cviceni. Navic se u nas objevilo astma. Verte proto, prosim, ze mam za sebou hodne bolesti, unavy, strachu i pocitu beznadeje. Presto si myslim, ze i v tezkem zivote rodicu nemocnych deti lze najit radost a stesti.
Presvedcila jsem se, ze nejvice pocitu bezradnosti, nejvice unavy a stresu vzdycky plynulo z necinnosti. Narozeni postizeneho ditete nas dokonale proveri - mame moznost vsechno vzdat, nebo muzeme udelat mnoho uzitecneho pro sve dite. Zalezi jen na nas, co si vybereme. Podminky mame kazdy z nas jine, ale to se da zmenit jen a jen nasim pricinenim.
V dopise se pise, ze je jedenactilety syn Jirik doma. Nerozumim tomu. Nejblizsi Skolsky urad je povinen postarat se o jeho vzdelavani, primerene k jeho diagnoze autismu. Je treba byt aktivni a vyzadovat po odpovednych lidech, aby se o to postarali. Je jasne, ze ho pravdepodobne neumisti v nejblizsi zakladni skole, ale existuji skoly zvlastni a pomocne a lze prosadit jeho prijeti. Urcite to bude znamenat dojizdeni do skoly a spolupraci se skolou, ale verte, ze pokud budete mit pred sebou cil a perspektivu, budete mene unaveni a mnohem vice stastni.
Pisete, ze nevite, jak chlapce ucit, ze mate pouze zakladni vzdelani. Vas zivot nekonci jeste ani zdaleka a proto nemusi byt ukonceno ani Vase vzdelavani. Je na Vas - na rodicich - co se budete chtit dozvedet o nemoci sveho syna. V soucasne dobe uz vychazi dost literatury o autismu. Ctete a snazte se svemu chlapci porozumet. Kdo problemu rozumi, ma mensi strach a vice chuti do prace. Mnoho informaci muzete ziskat u lidi podobne postizenych. Kontakt na Autistik v Praze nebo v Plzni asi mate.
Neni to jednoduche, ale budu na Vas myslet, abyste nasli silu zmenit svuj osud.
Hana K., Jindrichuv Hradec