P°φb∞h prvnφ -- nadÜenec

V ·plnΘ shod∞ s touto historkou m∙₧eme °φci, ₧e internetovß telefonie je zdarma a dostupnß pro ka₧dΘho. SkuteΦn∞ - kter²koliv u₧ivatel Internetu nemusφ zaplatit o nic vφce ne₧ sv∙j pauÜßlnφ m∞sφΦnφ tarif, a nikoho nezajφmß, telefonuje-li p°es Internet °adu hodin t°eba do Japonska nebo do Austrßlie. Mß to ale dva hßΦky: za prvΘ ten, komu volßme, nejen ₧e musφ mφt p°ipojenφ na Internet, ale zrovna te∩ a v tuto chvφli musφ sed∞t u poΦφtaΦe a Φekat na nßÜ hovor. P°iznejme si, ₧e takov²ch lidφ nenφ mnoho. Tento problΘm lze ovÜem do urΦitΘ mφry obejφt, nap°φklad pokud si sv∙j hovor nejprve dohodneme pomocφ e-mailu. Bohu₧el, jeÜt∞ je tady jeden problΘm, kter² tak snadno °eÜiteln² nenφ. Jde o kvalitu p°enßÜenΘho hovoru.

K vysv∞tlenφ situace se vÜak musφme vrßtit do ·pln²ch poΦßtk∙ Internetu, tedy do obdobφ studenΘ vßlky. Hlavnφm cφlem vojenskΘho projektu, tehdy naz²vanΘho ARPANET, bylo zajistit velenφ pro odvetn² jadern² ·tok i p°i zßsahu Φßsti ·zemφ, a tedy p°i ztrßt∞ Φßsti sφt∞. Vypracovßnφm studie byl tehdy v roce 1962 pov∞°en Paul Baran z vlßdnφ agentury RAND Corporation. Jeho v²sledn²m doporuΦenφm byla paketovß datovß sφ¥. Princip nenφ nepodobn² tradiΦnφ poÜt∞: p°enßÜenß data se nejprve rozkouskujφ na datagramy (chcete-li pakety, balφΦky, obßlky), a ty se pak p°enßÜejφ nezßvisle na sob∞, t°eba i r∙zn²mi cestami. Pokud dojde ke ztrßt∞ spojenφ v urΦitΘ Φßsti sφt∞ (po zmφn∞nΘm jadernΘm ·toku nebo i v mΘn∞ dramatick²ch situacφch), p°φsluÜn² datagram sice nedojde, ale p°φjemce si jej m∙₧e od odesilatele vy₧ßdat znova. Nakonec se poda°φ kompletnφ zprßvu p°enΘst a op∞t slo₧it. To sice funguje krßsn∞, ale nikoliv u dat, kterß jsou citlivß na ΦasovΘ zpo₧d∞nφ.

Jin²mi slovy, Internet je sφ¥, kterß byla vybudovßna s jin²m ·Φelem ne₧ sφ¥ telefonnφ (je₧ mimochodem tehdy ji₧ 70 let existovala). V²m∞nou za robustnost a spolehlivost sφt∞ ztrßcφme mo₧nost p°enßÜet data citlivß na ΦasovΘ zpo₧d∞nφ. B∞₧n² u₧ivatel se tedy musφ smφ°it s obΦasn²mi v²padky v p°enßÜenΘm hovoru a z toho vypl²vajφcφ celkov∞ nφzkou kvalitou p°enosu. V²m∞nou za ·stupek v kvalit∞ je mu vÜak cena, kterß je ve srovnßnφ s cenou klasick²ch hovor∙ zanedbatelnß. KlidnΘ v tomto p°φpad∞ z∙stßvajφ i telefonnφ spoleΦnosti, pro kterΘ internetovΘ spojenφ se zmφn∞n²mi dv∞ma hßΦky nep°edstavuje vß₧nou konkurenci.

P°φb∞h druh² -- Ü¥astlivec

Podφvejme se nynφ spφÜe pro po°ßdek na druhou mo₧nost z naÜφ ·vodnφ scΘnky: ÜpiΦkovß slu₧ba zdarma, i kdy₧ ne pro ka₧dΘho. Tuto situaci vidφm jen jako okrajovou. Tak jako (v minulosti) jste musel b²t Φlenem vlßdnoucφ elity, abyste m∞l ÜpiΦkovou zdravotnφ pΘΦi zdarma, podobn∞ si umφm p°edstavit, ₧e nap°φklad zam∞stnanci telekomunikaΦnφch spoleΦnostφ nebo velk²ch nadnßrodnφch korporacφ majφ voln∞ k dispozici slu₧by, kterΘ na ulici nenajdete. Tento segment zde bude v₧dy, z hlediska komerΦnφho vÜak nebude nijak v²znamn². Pozornost telekomunikaΦnφch gigant∙ se soust°e∩uje k trhu, kde se dß nejvφc vyd∞lat: ke slu₧bßm "pro ka₧dΘho", k masovΘmu trhu. N∞kolik miliard obyvatel naÜφ Zem∞ je tφm nejv∞tÜφm trhem, kter² si umφme p°edstavit. Ne ka₧d² z nich umφ s poΦφtaΦem, ale skoro ka₧d² umφ mluvit a je ochoten za telekomunikaΦnφ slu₧by platit. A tφm se dostßvßme k t°etφ, poslednφ a nejd∙le₧it∞jÜφ situaci naÜeho p°φb∞hu.

P°φb∞h t°etφ -- zßkaznφk

Ji₧ brzy dosp∞jeme do stavu, kdy internetovß telefonie nebude sice zdarma, ale bude na ÜpiΦkovΘ ·rovni - jin²mi slovy, bude pou₧itelnß v b∞₧n²ch praktick²ch situacφch a sv²m u₧ivatel∙m p°idß i leccos navφc - nap°φklad p°enos obrazu, p°enos dokument∙ a textov²ch informacφ, jin²mi slovy libovoln²ch multimedißlnφch informacφ. K tomu je ale pot°eba uΦinit jeÜt∞ dva kroky: p°edevÜφm odstranit d∞tskΘ nemoci "levnΘ" varianty popsanΘ z prvnφ situace a pak zbavit u₧ivatele nutnosti obsluhovat poΦφtaΦ. Prvnφ krok neznamenß nic menÜφho, ne₧ p°evrßtit naruby zßkladnφ myÜlenku Internetu - p°idat nadstavbu, kterß z p∙vodn∞ bezespojovΘ paketovΘ slu₧by uΦinφ slu₧bu spojov∞ orientovanou. ProblΘm to nenφ ani tak technick², jako spφÜe komerΦnφ - existuje vφce ne₧ jedno sprßvnΘ °eÜenφ. Na trhu se objevily produkty r∙zn²ch firem, kterΘ mezi sebou nekomunikujφ. Tento paradoxnφ stav lze p°irovnat k situaci, kdy se majitel r∙₧ovΘho telefonu m∙₧e dovolat op∞t jen majitel∙m jin²ch r∙₧ov²ch telefon∙ - na modrΘ nebo ΦernΘ telefony spojenφ nefunguje. Prvnφ vlna standardizaΦnφch snah se odvφjela kolem protokolu RTP (Real Time Protocol), kter² byl schvßlen jako draft standard IETF (Internet Engineering Task Force) a na jeho₧ zßklad∞ vyvinula firma Netscape sv∙j standard LiveMedia. O krok dßl Üly firmy jako Sun Microsystems, Cisco a Bay Networks, je₧ vyvinuly reservaΦnφ protokol RSVP. Jde o reservovßnφ p°enosovΘ kapacity router∙ mezi dv∞ma body sφt∞, kterΘ umo₧nφ garantovat nep°eruÜen² p°enos paket∙ mezi dv∞ma body. Tento protokol umo₧nφ poskytovatel∙m slu₧eb nabφzet slu₧by internetovΘ telefonie Φi videokonferencingu garantovanΘ kvality a vybφrat za n∞ p°φsluÜnΘ poplatky. Nakonec v b°eznu 1996 p°iÜly spoleΦnosti Microsoft a Intel se t°etφm protokolem, H.323. P°es poΦßteΦnφ nesouhlas a t°enice je tento protokol dnes podporovßn vÜemi hlavnφmi rivaly.

Cesta k opravdu masovΘmu trhu vÜak pot°ebuje jeÜt∞ poslednφ krok: odstran∞nφ poΦφtaΦe od u₧ivatele. Jen tak je mo₧no dosßhnout na ten nejv∞tÜφ trh, jak² existuje a kter² je tvo°en v∞tÜinou obyvatel naÜφ planety. Jako houby po deÜti se proto vyno°ujφ firmy, kterΘ zajiÜ¥ujφ provoz p°φsluÜn²ch bran (gateways) spojujφcφch Internet s b∞₧n²mi telefonnφmi linkami. S jejich pomocφ je mo₧no z poΦφtaΦe volat na libovoln² klasick² Φi mobilnφ telefon kdekoliv po sv∞t∞. A funguje to i naopak: k volßnφ pomocφ Internetu nakonec ani nepot°ebujeme poΦφtaΦ: viz nap°. slu₧bu Internet call Pegasu. Pravda, tyto slu₧by ji₧ nejsou zadarmo, ale stejn∞ jsou finanΦn∞ zajφmavΘ a p°ispφvajφ ke stlaΦovßnφ cen dßlkov²ch hovor∙ a tedy ke spokojenosti u₧ivatel∙.

Mo₧nß m∙₧eme b²t te∩ trochu rozΦarovßni - od horkΘ a slibnΘ novinky telefonnφch hovor∙ zdarma jsme se vlastn∞ dostali zp∞t k ·pln∞ normßlnφm telefonnφm slu₧bßm. Ale nedß se nic d∞lat. Takov² je v²voj. Abychom vÜak neodeÜli ·pln∞ zklamßni: jeden rozdφl tu vznikl a ji₧ zde z∙stane: pokud "volßme" z poΦφtaΦe na poΦφtaΦ, zφskßvßme navφc mo₧nost p°enosu libovoln²ch multimedißlnφch informacφ. V internetovΘ telefonii je hlasu chßpßn jako levnß zßkladnφ slu₧ba, p°ipravujφcφ p∙du pro nabφdku nejr∙zn∞jÜφch dalÜφch slu₧eb s p°idanou hodnotou. Teto sm∞r jist∞ v brzkΘ dob∞ zachytφ i trh spot°ebnφ elektroniky a v obchodech objevφ celß °ada nov²ch a p°itom pro u₧ivatele snadno pou₧iteln²ch komunikaΦnφch za°φzenφ. Jednφm z nich bude t°eba videofon, kdovφ?

StruΦn∞ °eΦeno, v²voj internetovΘ sφt∞ dosp∞l v mφrnΘ spirßle ke znovuvynalezenφ sφt∞ telefonnφ, ovÜem vylepÜenΘ a obecn∞ji pou₧itelnΘ. Aby nedoÜlo k omylu: neexistujφ dv∞ sφt∞, existuje jen jedna Sφ¥. Ta je vÜak dnes ji₧ primßrn∞ soust°ed∞na na p°enos dat. HlasovΘ slu₧by jsou pouze jednou z °ady aplikacφ, tak jako i my lidΘ mßme vφce smysl∙, ne₧ jen sluch.

èkoda, ₧e se n∞co takovΘho nepoda°ilo naÜemu zdravotnictvφ...