Smlouva s providerem

V∞tÜina provider∙ poskytuje slu₧bu p°ipojenφ k Internetu na zßklad∞ smlouvy o dφlo podle ust. º 536 a nßsl. ObchZ, a to i vzhledem k "nepodnikatel∙m" (co₧ je p°φpustnΘ vzhledem k ust. º 262, odst. 1 ObchZ). Teoretickou, leΦ d∙vodnou otßzkou je, zda by se nem∞lo spφÜe jednat o smlouvu innominßtnφ podle ust. º 269 ObchZ, kdy pln∞nφ v podob∞ poskytnutφ p°ipojenφ k Internetu nelze dosti dob°e za°adit mezi pojmovΘ znaky vy₧adovanΘ v º 536 ObchZ ("Dφlem se rozumφ zhotovenφ urΦitΘ v∞ci, pokud nespadß pod kupnφ smlouvu, montß₧ urΦitΘ v∞ci, jejφ ·dr₧ba, provedenφ dohodnutΘ opravy nebo ·pravy urΦitΘ v∞ci nebo hmotn∞ zachycen² v²sledek jinΘ Φinnosti."); chybφ tam toti₧ podle naÜeho nßzoru hmotn∞ zachycen² v²sledek jinΘ Φinnosti.

Ochrana osobnφch ·daj∙

O tom, ₧e Internet p°edstavuje prost°edφ pro provoz informaΦnφch systΘm∙, nenφ pochyb. Pokud n∞kdo jeho prost°ednictvφm bude provozovat informaΦnφ systΘm, vztahujφ se na n∞j p°φsluÜnΘ p°edpisy upravujφcφ jejich provozovßnφ, zejmΘna pak zßk. Φ. 256/1992 Sb., o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech. P∙jde tu jak o povinnosti stanovenΘ pro provozovßnφ informaΦnφch systΘm∙ s tzv. citliv²mi ·daji (º 16), tak obecnΘ povinnosti provozovatele, resp. zprost°edkovatele, jeho zam∞stnanc∙ i dalÜφch osob (podle º 22), tak v neposlednφ °ad∞ mo₧nosti obrany proti jejich poruÜovßnφ ze strany dotΦen²ch osob a dalÜφch fyzick²ch osob (º 20).

V tΘto souvislosti vyvstßvß otßzka, zda povahu takovΘho systΘmu mß rovn∞₧ seznam tzv. jmΘn domΘn a seznam mailov²ch adres. JmΘna domΘn mohou oznaΦovat autonomnφ sφt∞ nebo jednotlivΘ severy provozovanΘ r∙zn²mi osobami (soukromoprßvnφmi, ale i ve°ejnoprßvnφmi) a na serverech se nachßzejφ WWW strßnky - takΘ tzv. nßst∞nky - prßvnick²ch i fyzick²ch osob (nap°. www.znalec.cz je nßst∞nka jednoho z autor∙), ale i nepodnikatel∙, nap°φklad pak vysok²ch Ükol, v∞deck²ch institucφ a zßjmov²ch sdru₧enφ. Podobn∞ i mailovß adresa m∙₧e pat°it kterΘkoliv z v²Üe vyjmenovan²ch druh∙ osob.

Odpov∞∩ na tuto otßzku je t°eba hledat v ustanovenφ º 3 zßk. Φ. 256/1992 Sb., podle n∞ho₧ jsou osobnφmi ·daji informace, kterΘ se vztahujφ k urΦitΘ [fyzickΘ] osob∞. JmΘna domΘn jako₧to symbolickΘ nßzvy prvk∙ sφtφ Internetu nepochybn∞ neoznaΦujφ fyzickΘ osoby, i kdyby se s jejich jmΘny shodovala. U mailov²ch adres m∙₧eme vychßzet z toho, ₧e k urΦenφ osoby u nßs je nutno, aby byly souΦasn∞ k dispozici nejmΘn∞ t°i ·daje, tj. jmΘno, p°φjmenφ a rodnΘ Φφslo; je t°eba dojφt k zßv∞ru, ₧e domΘny, resp. jejich jmΘna nejsou osobnφmi ·daji ve smyslu uvedenΘho zßkona a jejich seznam nepo₧φvß ochrany podle zßk. Φ. 256/1992 Sb.

Ochrana jmΘna domΘny

V souΦasnosti je ve vrcholovΘ domΘn∞ CZ registrovßno okolo 5 500 subdomΘn 2. ·rovn∞. Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ se jednß o obchodnφ jmΘna firem, pop°. zkratky t∞chto obchodnφch jmen, v menÜφ mφ°e jsou jmΘna domΘn tvo°ena ochrann²mi znßmkami ev. nechrßn∞n²mi znaΦkami, majφcφmi ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ p°φm² vztah k v²robk∙m Φi slu₧bßm majitele t∞chto domΘn. OvÜem vyskytujφ se i zaregistrovanΘ nßzvy domΘn, kterΘ nespl≥ujφ uvedenΘ p°edpoklady a jsou a₧ nßpadn∞ zam∞niteln∞ podobnΘ anebo shodnΘ (zda ·mysln∞, Φi nikoliv, vφ pouze jejich majitel) s obchodnφm jmΘnem Φi s registrovanou ochrannou znßmkou jinΘ firmy Φi podnikatele, v tom horÜφm p°φpad∞ se jednß o firmu konkurenta.

JmΘna domΘn nejsou upravena ₧ßdn²m zvlßÜtnφm prßvnφm p°edpisem (tak jako cel² Internet), ale vztahujφ se na n∞ platnΘ obecnΘ prßvnφ normy. Jejich p°id∞lovßnφ provßdφ sprßvce nßrodnφ nebo generickΘ domΘny, p°iΦem₧ cel² proces p°id∞lovßnφ je podroben tak°ka permanentnφ celosv∞tovΘ kritice. Do °eÜenφ spor∙ se zapojila i vlßda USA (Green Paper) a - co₧ se dalo oΦekßvat - jejφ nßvrh byl podroben kritice p°edevÜφm z Evropy a z vlastnφho prost°edφ Internetu.

Zatφmco z hlediska p°id∞lovßnφ jmen se lze p°i p°ihlaÜovßnφ a registrovßnφ domΘn °φdit v²luΦn∞ pravidlem "kdo d°φv p°ijde, ten d°φv mele", z hlediska p°ihlaÜovatel∙ je nutnΘ respektovat platnΘ zßkony ╚R. Nebo¥ pravidla, kterß platφ pro ochranu obchodnφch jmen a ochrann²ch znßmek, jsou bezpochyby aplikovatelnß i pro ochranu nßzv∙ domΘn. Platnß prßvnφ ·prava obchodnφho jmΘna je obsa₧ena v º 8 a₧ 12 ObchZ, dßle v ustanovenφch ObΦZ, kde je v º 19b obsa₧ena obecnß ochrana nßzvu prßvnick²ch osob, a v ust. º 11 a nßsl. je upravena obecnß ochrana jmΘna fyzick²ch osob a dalÜφ osobnostnφ prßva.

D∙le₧itΘ je uv∞domit si, ₧e s rozliÜovacφ funkcφ obchodnφho jmΘna je vnit°n∞ spjata i ochrannß (zßpov∞dnφ) funkce. Ta je vlastnφ vÜem pr∙myslov²m prßv∙m, kam prßvo k obchodnφmu jmΘnu v rßmci prßv na oznaΦenφ systematicky nßle₧φ. Ochrana nßzvu obchodnφho jmΘna - viz º 12 ObchZ - je jednak povahy absolutnφ, jednak relativnφ. Prvß je spjata se vznikem zvlßÜtnφho prßvnφho institutu obchodnφho jmΘna firmy, k n∞mu₧ se upφnajφ subjektivnφ prßva, druhß se realizuje v rßmci prßva nekalΘ sout∞₧e (ustanovenφ º 44 a nßsl.). Obsahem prßva k obchodnφmu jmΘnu je prßvo jeho subjektu obchodnφ jmΘno u₧φvat, naklßdat s nφm v mezφch stanoven²ch zßkonem (pozitivnφ slo₧ka), a ostatnφ z u₧φvßnφ shodnΘho nebo zam∞nitelnΘho oznaΦenφ vylouΦit (negativnφ slo₧ka). Obchodnφ jmΘno, jako₧to kvalifikovanΘ oznaΦenφ, je t°eba dßle odliÜovat od jin²ch oznaΦenφ podniku, kterß nepo₧φvajφ absolutnφ ochrany - kup°. oznaΦenφ provozovny, zßvodu, zkratky ap. Obchodnφ jmΘno m∙₧e b²t i souΦßstφ ochrannΘ znßmky.

Prßvo ochrann²ch znßmek je upraveno zßkonem Φ. 137/1995 Sb., z n∞ho₧ mj. vypl²vß, ₧e domΘnovß jmΘna, kterß jsou shodnß Φi zam∞niteln∞ podobnß s obchodnφm jmΘnem, registrovanou ochrannou znßmkou Φi dlouhodob∞ u₧φvan²m nechrßn∞n²m oznaΦenφ n∞koho jinΘho, poruÜujφ prßva t°etφch osob a jsou p°inejmenÜφm v rozporu s dobr²mi mravy sout∞₧e, tj. napl≥ujφ skutkovou podstatu nekalΘ sout∞₧e.

Jist²m problΘmem, kter² nelze p°ehlΘdnout, je skuteΦnost, ₧e jmΘno domΘny na urΦitΘ ·rovni (nßrodnφ Φi generickΘ), tj. nap°φklad s p°φponou CZ, lze p°id∞lit jen jednou, zatφmco stejnß ochrannß znßmka m∙₧e pat°it v r∙zn²ch t°φdßch v²robk∙ a slu₧eb r∙zn²m podnikatel∙m. M∙₧e se tedy stßt, ₧e v²robce bot SKOK vlastnφcφ tuto ochrannou znßmku pro v²robu a distribuci bot si zaregistruje domΘnu "SKOK". V²robce energetickΘho nßpoje pro sportovce stejnΘho jmΘna, a rovn∞₧ vlastnφcφ ochrannou znßmku u₧ nemß Üanci.

InformaΦnφ systΘmy stßtnφch orgßn∙

InformaΦnφ systΘmy, kterΘ vedou na zßklad∞ zßkonnΘho zmocn∞nφ stßtnφ orgßny, lze z hlediska jejich p°φstupnosti rozd∞lit do t°φ skupin:

a) ve°ejnΘ, kterΘ jsou zßsadn∞ p°φstupnΘ ka₧dΘmu, kdo o to po₧ßdß (obchodnφ rejst°φk);

b) systΘmy p°φstupnΘ tomu, kdo prokß₧e prßvnφ zßjem (nap°. matriky, ₧ivnostensk² rejst°φk);

c) systΘmy p°φstupnΘ pouze stanovenΘmu okruhu subjekt∙ (evidence Rejst°φku trest∙, evidence danφ).

V zßsad∞ nic nebrßnφ tomu, aby nebyly ·daje obsa₧enΘ v informaΦnφch systΘmech prvnφ skupiny zp°φstupn∞ny prost°ednictvφm Internetu. Tuto cestu ostatn∞ naznaΦilo zve°ejn∞nφ obchodnφho rejst°φku, p°esn∞ji ·daje v n∞m obsa₧en²ch, na Internetu od zß°φ 1997 Ministerstvem spravedlnosti.

P°edeslat je t°eba, ₧e na Internetu nenφ veden samotn² obchodnφ rejst°φk. Proto nap°. ve vztahu k zmφn∞n²m ·daj∙m na Internetu neplatφ ustanovenφ º 27 odst. 2 ObchZ, podle n∞ho₧ skuteΦnosti zapsanΘ v obchodnφm rejst°φku jsou ·ΦinnΘ v∙Φi ka₧dΘmu ode dne, ke kterΘmu byl zßpis proveden. Stejn∞ tak kopie zφskanß z Internetu nemß povahu ·°ednφho opisu atd. Na Internetu nenφ takΘ vedena, resp. zp°φstup≥ovßna sbφrka listin, kterß je souΦßstφ obchodnφho rejst°φku.

Zve°ej≥ovßnφ ·daj∙ o podnikatelφch zapsan²ch v obchodnφm rejst°φku na Internetu je nepochybn∞ v souladu se zßkonem. Obligatorn∞ je publikovßnφ stanoven²ch ·daj∙ uskuteΦ≥ovßno prost°ednictvφm Obchodnφho v∞stnφku (rozsah ·daj∙, kterΘ jsou v n∞m uvßd∞ny, stanovφ vl. na°. Φ. 63/1992 Sb., o Obchodnφm v∞stnφku), nicmΘn∞ z º 33 ObchZ, kter² zve°ej≥ovßnφ uklßdß, neplyne, ₧e by k n∞mu nemohlo dochßzet i jin²mi formami.

Komplikovan∞jÜφ je odpov∞∩ na otßzku, zda vedenφ uveden²ch ·daj∙ na Internetu nenφ v rozporu s º 17 pφsm. a) citovanΘho zßkona, kter² uklßdß povinnost provozovat informaΦnφ systΘm v souladu s ·Φelem, k n∞mu₧ byl z°φzen. Tato problΘm vznikß v souvislosti s tφm, ₧e prost°ednictvφm Internetu lze nynφ vyhledßvat i jmΘna jednotliv²ch osob - nepodnikatel∙, kte°φ jsou zde uvedeni jako statutßrnφ p°edstavitelΘ.

Na jednΘ stran∞ platφ, ₧e obchodnφ rejst°φk je urΦen k tomu, aby podßval urΦitΘ informace takΘ o vÜech fyzick²ch osobßch, kterΘ jsou v n∞m zapsßny. T°eba₧e by ₧ßdn² soud nemohl splnit po₧adavek, aby poskytl v²pis vÜech subjekt∙, v nich₧ se jmΘno urΦitΘ fyzickΘ osoby vyskytuje, teoreticky je mo₧nΘ, aby si zßjemce takovΘ ·daje opat°il sßm. Nynφ tak m∙₧e uΦinit za dobu mnohem kratÜφ prost°ednictvφm v²poΦetnφ techniky. Takov² postup nenφ v rozporu s ·Φelem obchodnφho rejst°φku ani tφm nenφ poruÜovßn zßkon. Toto stanovisko prakticky sdφlφ mezi jin²mi i Ministerstvo spravedlnosti.

Proti tomu vÜak stojφ stanovisko, ₧e ·Φelem obchodnφho rejst°φku nenφ sbφrßnφ informacφ o fyzick²ch osobßch a jejich postavenφ u subjekt∙ zapisovan²ch do obchodnφho rejst°φku.6) Ten je zßsadn∞ urΦen k poskytovßnφ informacφ o subjektech zde veden²ch. Vzhledem k tomu by pak bylo zp°φstupn∞nφ informacφ o jednotliv²ch osobßch prost°ednictvφm Internetu v rozporu se zmφn∞n²m ustanovenφm zßkona Φ. 256/1992 Sb.

Pokud by se v budoucnu na Internetu objevily ·daje nap°. z leteckΘho rejst°φku Φi plavebnφho rejst°φku, podobn² problΘm by nevznikl, proto₧e vedenφ t∞chto seznam∙ je soust°ed∞no u jednoho orgßnu a jejich ·Φelem je mezi jin²mi poskytovat ·daje takΘ o vlastnφkovi Φi provozovateli letadla nebo lodi.

Co se t²Φe i ₧ivnostenskΘho rejst°φku, mohly by b²t bez dalÜφho zve°ejn∞ny na Internetu ·daje z tΘ jeho Φßsti, kterß je ve°ejn²m seznamem, jejφ₧ souΦßstφ ovÜem nejsou osobnφ ·daje ₧ivnostnφk∙.

V ka₧dΘm p°φpad∞ by ale bylo v rozporu se zßkonem, slouΦit informace o osobßch pochßzejφcφch z t∞chto samostatn²ch informaΦnφch systΘm∙ a vytvo°it tak nap°. na Internetu nov² informaΦnφ systΘm o osobßch.

┌°ednφ deska

Specißlnφm informaΦnφm prost°edkem je ·°ednφ deska. Uplat≥ovßna je p°edevÜφm v Φinnosti orgßn∙ ·zemnφ ve°ejnΘ sprßvy a soud∙.

Pozornost si zaslou₧φ prvnφ oblast vzhledem k tomu, ₧e °ada orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy mß ji₧ svoji internetovou adresu, na nφ₧ publikuje nejrozmanit∞jÜφ informace. Nelze vylouΦit, ₧e obce zde budou zve°ej≥ovat svoje obecn∞ zßvaznΘ vyhlßÜky a okresnφ ·°ady na°φzenφ, p°φpadn∞ i dalÜφ informace o svΘ Φinnosti.

TakovΘ sd∞lenφ by vÜak nem∞lo vliv na platnost a ·Φinnost uveden²ch p°edpis∙. Podle ustanovenφ º 16 odst. 3 zßk. ╚NR Φ. 367/1990 Sb., o obcφch (obecnφ z°φzenφ), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙.

Uve°ejn∞nφ vyhlßÜky na Internetu nem∙₧e tedy nahradit jejφ vyv∞Üenφ na ·°ednφ desce. V souΦasnΘ dob∞ z°ejm∞ Internet nep°edstavuje dalÜφ zp∙sob, jφm₧ mß b²t obecn∞ zßvaznß vyhlßÜka obce jeÜt∞ uve°ej≥ovßna (º 16 odst. 3 zßkona o obcφch), vzhledem k tomu, ₧e to jeÜt∞ nenφ obvyklΘ.

Obdobn∞ podle º 3 odst. 3 zßk. ╚NR Φ. 425/1990 Sb., o okresnφch ·°adech, ·prav∞ jejich p∙sobnosti a n∞kter²ch dalÜφch opat°enφch s tφm souvisejφcφch, musφ b²t na°φzenφ okresnφch ·°ad∙ vyhlßÜena, co₧ se d∞je vyv∞Üenφm na ·°ednφ desce okresnφho ·°adu na dobu nejmΘn∞ 15 dn∙, p°iΦem₧ den vyhlßÜenφ je prvnφ den vyv∞Üenφ. Vyv∞Üenφ na ·°ednφ desce je v²slovn∞ oznaΦeno jako podmφnka platnosti na°φzenφ. Mimo to se na°φzenφ uve°ej≥ujφ na ·°ednφ desce obecnφch ·°ad∙ p∙sobφcφch v ·zemnφm obvodu p°φsluÜnΘho okresnφho ·°adu.

Patnßct²m dnem nßsledujφcφm po dni vyhlßÜenφ nab²vß na°φzenφ ·Φinnosti, nenφ-li stanoven poΦßtek pozd∞jÜφ. Ve v²jimeΦn²ch p°φpadech, jestli₧e to vy₧aduje nalΘhav² obecn² zßjem, m∙₧e na°φzenφ nab²t ·Φinnosti ji₧ dnem vyhlßÜenφ.

Rovn∞₧ zde nem∙₧e uve°ejn∞nφ na Internetu nahradit publikaci na ·°ednφ desce.

Na druhΘ stran∞ ovÜem nenφ tato forma uve°ejn∞nφ uveden²ch p°edpis∙ v rozporu se zßkonem, naopak lze je pova₧ovat za vhodnou formu informovßnφ ve°ejnosti.

P°ipravovan² poslaneck² nßvrh zßkona o svobod∞ informacφ a o zm∞n∞ a dopln∞nφ (tisk Φ. 377 PSP ╚R) ji₧ s Internetem a jin²mi modernφmi komunikaΦnφmi prost°edky poΦφtß. [Navrhuje se zde mj.: "Zve°ejn∞nφm je pro ·Φel tohoto zßkona takovß podoba informace, kterß umo₧≥uje ka₧dΘmu v₧dy znovu informaci vyhledat a zφskat, zejmΘna vydßnφm tiskem nebo na jinΘm mΘdiu umo₧≥ujφcφm zßpis a uchovßnφ informace, vystavenφm na ·°ednφ desce, teletextu nebo poskytnutφm k dispozici nijak neomezenΘmu okruhu ₧adatel∙ jak²mkoliv zp∙sobem, umo₧≥ujφcφm dßlkov² p°φstup prost°ednictvφm telekomunikaΦnφho za°φzenφ (zejmΘna formou p°φstupu prost°ednictvφm sφt∞ Internet)."] Za souΦasnΘho stavu dostupnosti Internetu nelze p°edpoklßdat nßhradu ·°ednφ desky pouze internetovskou v²v∞skou.

K n∞kter²m trestn∞prßvnφm otßzkßm souvisejφcφm s Internetem

Povaha Internetu jako₧to prost°edku, jeho₧ prost°ednictvφm lze ve°ejn∞ Üφ°it informace, je v²znamnß v oblasti trestn∞prßvnφ. KonkrΘtn∞ tam, kde se jednß o trestnΘ Φiny, u nich₧ je ve°ejnost jejich znakem (nap°. podn∞covßnφ podle º 164, schvalovßnφ trestnΘho Φinu podle º 165 odst. 1 a v²tr₧nictvφ podle º 202 TrZ).

Podle º 89 odst. 4 trestnφho zßkona je trestn² Φin spßchßn ve°ejn∞, je-li spßchßn obsahem tiskoviny nebo rozÜi°ovanΘho spisu, filmem, rozhlasem, televizφ nebo jin²m obdobn∞ ·Φinn²m zp∙sobem. Internet nepochybn∞ lze pova₧ovat prßv∞ za "jin² obdobn∞ ·Φinn² zp∙sob".

╚asto b²vß upozor≥ovßno na to, ₧e na Internetu se objevuje pornografie, p°φpadn∞ i tzv. tvrdß pornografie. Podle º 205 odst. 1 se trestnΘho Φinu ohro₧ovßnφ mravnosti dopustφ ten, kdo uvßdφ do ob∞hu, rozÜi°uje, Φinφ ve°ejn∞ p°φstupn²mi, vyrßbφ nebo dovß₧φ pornografickß dφla pφsemnß, nosiΦe zvuku nebo obrazu, zobrazenφ nebo jinΘ p°edm∞ty ohro₧ujφcφ mravnost, v nich₧ se projevuje ne·cta k Φlov∞ku a nßsilφ, nebo kterß zobrazujφ sexußlnφ styk s dφt∞tem, se zvφ°etem nebo jinΘ sexußln∞ patologickΘ praktiky.

Tohoto trestnΘho Φinu se lze dopustit takΘ zp°φstupn∞nφm pornografick²ch d∞l pφsemn²ch, nosiΦ∙ zvuku nebo obrazu Φi zobrazenφ osob∞ mladÜφ osmnßcti let. Za zp°φstupn∞nφ je p°itom pova₧ovßno takΘ promφtßnφ a zvukovß reprodukce pornografickΘho dφla, co₧ je typickΘ pro Internet. Uvßd∞nφm pornografick²ch d∞l prost°ednictvφm Internetu je za uveden²ch podmφnek nepochybn∞ napl≥ovßna skutkovß podstata trestnΘho Φinu podle º 205, odst. 2 trestnφho zßkona.

Na Internetu se lze setkat takΘ s nejr∙zn∞jÜφmi jednßnφmi, kterß jsou projevem podpory nebo propagace hnutφ prokazateln∞ sm∞°ujφcφho k potlaΦenφ prßv a svobod obΦan∙, nebo hlßsajφcφ nßrodnostnφ, rasovou, t°φdnφ nebo nßbo₧enskou zßÜ¥. Takovß jednßnφ napl≥ujφ skutkovou podstatu trestnΘho Φinu podpory a propagace hnutφ sm∞°ujφcφch k potlaΦenφ prßv a svobod obΦan∙ (º 260 trestnφho zßkona). Posti₧eno by p°itom m∞lo b²t p°φsn∞ji podle odst. 2, na jeho₧ zßklad∞ mß b²t trestßn ten, kdo uveden² Φin spßchß tiskem, filmem, rozhlasem, televizφ nebo jin²m podobn∞ ·Φinn²m prost°edkem, jφm₧ je prßv∞ Internet.

Mo₧nost zjiÜt∞nφ pachatel∙ v²Üe uveden²ch (ale i jin²ch) trestn²ch Φin∙ v prost°edφ Internetu nenφ ovÜem trivißlnφ, proto₧e auto°i Φi producenti se mohou skr²vat pod r∙zn²mi krycφmi jmΘny (alias) doslova po celΘm sv∞t∞ a podlΘhat r∙zn²m jurisdikcφm.

Pomocφ Internetu lze spßchat samoz°ejm∞ r∙znΘ trestnΘ Φiny, ovÜem pouze takovΘ Φiny jsou trestnΘ, jejich₧ skutkovΘ podstaty jsou uvedeny v trestnφm zßkon∞. Jsou to nap°. zßsahy do cizφch program∙ a databßzφ (º 257a - PoÜkozenφ a zneu₧itφ zßznamu na nosiΦi informacφ, º 152 - PoruÜovßnφ autorskΘho prßva); neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦe Φi komunikaΦnφho za°φzenφ (º 249 - Neoprßvn∞nΘ u₧φvßnφ cizφ v∞ci); neoprßvn∞n² p°φstup k dat∙m, zφskßvßnφ utajovan²ch informacφ, tzv. poΦφtaΦovß Üpionß₧ (n∞kterß jednßnφ mohou b²t za urΦit²ch okolnostφ postihnuta podle n∞kter²ch obecn∞ pou₧iteln²ch ustanovenφ TrZ - nap°. º 106 ohro₧enφ stßtnφho tajemstvφ, º 122 ohro₧enφ hospodß°skΘho tajemstvφ); jednßnφ v hospodß°skΘ sout∞₧i, kterΘ je v rozporu s dobr²mi mravy sout∞₧e a je zp∙sobilΘ p°ivodit ·jmu jednotliv²m sout∞₧itel∙m nebo spot°ebitel∙m (viz ust. º 44 a nßsl. ObchZ, sankcionovanΘ podle º 149 TrZ - Nekalß sout∞₧); zφskßvßnφ informacφ o osobßch osobnφch ·daj∙, poruÜovßnφ p°edpis∙ o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech (zßkon Φ. 256/1992 Sb., o ochran∞ osobnφch dat v informaΦnφch systΘmech, º 178 TrZ - Neoprßvn∞nΘ naklßdßnφ s osobnφmi ·daji); podvodnΘ transakce s podvodn²m zbo₧φm, pen∞zi Φi faleÜn²mi identifikacemi p°i nßkupu a prodeji (podle ust. º 250 TrZ) apod.

Internet a hromadnΘ sd∞lovacφ prost°edky

K periodik∙m, kterß majφ znaΦn² poΦet Φtenß°∙ na Internetu, pat°φ internetovΘ noviny Neviditeln² pes nebo Sv∞t namodro. Jejich vydßvßnφ je problematickΘ potud, ₧e vychßzejφ bez registrace, kterß podle stanoviska Ministerstva kultury nenφ mo₧nß, vzhledem k tomu, ₧e se podle doslovnΘho zn∞nφ º 3 zßk. Φ. 81/1966 Sb., o periodickΘm tisku a ostatnφch hromadn²ch sd∞lovacφch prost°edcφch nejednß o tiskovinu. Toto stanovisko je nepochybn∞ sprßvnΘ, nicmΘn∞ nedßvß odpov∞∩ na otßzku, Φφm internetovskΘ noviny jsou a z°ejm∞ ji v platnΘ prßvnφ ·prav∞ budeme moci sotva nalΘzt.

N∞co jinΘho je ovÜem fakt, ₧e Internet dnes v praxi plnφ funkci rozhlasovΘho a v blφzkΘ budoucnosti i televiznφho p°ijφmaΦe. Jeho pojem vymezuje º 1 zßk. Φ. 252/1997 Sb., o rozhlasov²ch a televiznφch poplatcφch tak, ₧e jde o technickΘ za°φzenφ zp∙sobilΘ k individußln∞ volitelnΘ reprodukci rozhlasovΘho vysφlßnφ bez ohledu na zp∙sob p°φjmu. Vzhledem k tΘto jeho povaze by m∞l b²t u₧ivatelem Internetu placen za podmφnek º 2-3 citovanΘho zßkona rozhlasov² eventußln∞ televiznφ poplatek. Toto konstatovßnφ mß ovÜem spφÜe pouze teoretick² v²znam, proto₧e je v podstat∞ vylouΦeno, aby poÜta, kterß mß vΘst evidenci p°ijφmaΦ∙ a zajiÜ¥ovat vybφrßnφ poplatk∙, zjiÜ¥ovala, kdo je u₧ivatelem Internetu.

Internet pat°φ mezi d∙le₧itΘ prost°edky slou₧φcφ k reklam∞. Podle º 1 zßk. Φ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zm∞n∞ a dopln∞nφ zßkona Φ. 468/1991 Sb., o provozovßnφ rozhlasovΘho a televiznφho vysφlßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se reklamou rozumφ p°esv∞dΦovacφ proces, kter²m jsou hledßni u₧ivatelΘ zbo₧φ, slu₧eb nebo jin²ch v²kon∙ Φi slu₧eb prost°ednictvφm komunikaΦnφch mΘdiφ. T∞mito mΘdii jsou vedle televize, rozhlasu, nosiΦ∙ audiovizußlnφch d∞l, periodickΘho tisku a neperiodick²ch publikacφ, dopravnφch prost°edk∙, plakßt∙ a letßk∙, takΘ vÜechny dalÜφ komunikaΦnφ prost°edky, umo₧≥ujφcφ p°enos informacφ. Internet bude nepochybn∞ prßv∞ posledn∞ zmφn∞n²m dalÜφm komunikaΦnφm prost°edkem.

Vzhledem k tomu musφ b²t v reklam∞ uskuteΦ≥ovanΘ Internetem dodr₧ovßny jak obecnΘ povinnosti, resp. zßkazy stanovenΘ v º 2 zßkona, tak i specißlnφ omezenφ pro tabßkovΘ v²robky, alkoholickΘ nßpoje, lΘΦivΘ p°φpravky a prost°edky zdravotnickΘ techniky a zbran∞ a st°elivo (º 3-6 zßkona), a jejich poruÜovßnφ m∙₧e b²t postihovßno.

DalÜφm, typicky internetovsk²m zp∙sobem reklamy, je zasφlßnφ nevy₧ßdan²ch mail∙, nabφzejφcφch zbo₧φ Φi slu₧by - tzv. spamm∙. Jsou nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ jejich dopisovß pφsemnß obdoba, proto₧e zahlcujφ kanßly a strßnky Internetu, a navφc zp∙sobujφ Ükodu p°φjemci v podob∞ zv²Üen²ch nßklad∙ na telekomunikaΦnφ poplatky.

Mo₧nost zjiÜt∞nφ p∙vodce reklamy Φi spammu je ovÜem op∞t obtφ₧nß.

Internet a telekomunikace

Podle zßkona Φ. 110/1964 Sb. o telekomunikacφch ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙ je poskytovßnφ p°ipojenφ k Internetu telekomunikaΦnφ slu₧bou podle º 1, pφsm. d) proto₧e jde o slu₧by, jejich₧ poskytovßnφ spoΦφvß v p°eprav∞ informacφ pomocφ telekomunikaΦnφch za°φzenφ. Podle º 4, odst. 3 telekomunikaΦnφ slu₧by, s v²jimkou slu₧by telefonnφ, m∙₧e poskytovat fyzickß nebo prßvnickß osoba, kterΘ byla tato Φinnost povolena povolujφcφm orgßnem.

S touto problematikou souvisφ i otßzka, zda zaslßnφ mailu konkrΘtnφ osob∞ p°edstavuje Üφ°enφ zprßv a zda mail podlΘhß Φi nepodlΘhß listovnφmu tajemstvφ. Tuto problematiku °eÜφ TrZ ve sv²ch º 239 - 240. Podle º 239, odst. 1 "Kdo ·mysln∞ poruÜφ tajemstvφ a) uzav°enΘho listu nebo jinΘ pφsemnosti, zasφlan²ch poÜtou nebo jin²m dopravnφm za°φzenφm, nebo b) zprßvy podßvanΘ telefonem, telegrafem nebo jin²m takov²m ve°ejn²m za°φzenφm, bude potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na Üest m∞sφc∙". Na otßzku, zda je Internet "jin²m takov²m ve°ejn²m za°φzenφm", se v citovanΘm komentß°i pravφ, ₧e jφm je nap°. dßlnopis, telefax, postfax apod. Podle naÜeho mφn∞nφ jde i u Internetu o ve°ejnΘ za°φzenφ, a lze se proto domnφvat, ₧e i p°enos zprßv elektronickou poÜtou (nebo obecn∞ jak²mkoliv v²b∞rov²m zp∙sobem, p°i n∞m₧ lze jednoznaΦn∞ definovat osobu, k nφ₧ mß b²t zßsilka doruΦena - nap°. bankovnφ internφ komunikaΦnφ sφtφ, komunikaΦnφ sφtφ armßdy Φi vnitra mimo JTS apod.), je prost°edφm pro napln∞nφ skutkovΘ podstaty podle º 239.

Pracovnφk providera Internetu je navφc podle odst. 2 tohoto ustanovenφ pracovnφkem "telekomunikaΦnφ slu₧by", proto₧e jde o slu₧bu poskytovanou ve°ejnosti - p°edplatitel∙m, a podlΘhß trestnφm sankcφm za poruÜenφ tajemstvφ dopravovan²ch zprßv.

Pon∞kud jinß je situace v ust. º 240 TrZ. Zde nepou₧il zßkonodßrce z neznßm²ch d∙vod∙ obecn∞jÜφ definici, podobn∞ jako v º 239 "telegrafem nebo jin²m takov²m ve°ejn²m za°φzenφm", ale "natvrdo" zde uvedl pojem "telefonnφ hovor". Nask²tß se otßzka, zda digitßlnφ p°enos prost°ednictvφm JTS lze pova₧ovat za hovor: mohou spolu hovo°it pouze dv∞ osoby nebo i dva poΦφtaΦe, zda je jeÜt∞ hovorem fax a u₧ nenφ mail, Φi jak tomu je? Tady vidφme znaΦn² rozpor, kter² nepom²Ülφ na oΦekßvan² v²voj technick²ch prost°edk∙. A op∞t musφ jφt o ·mysln² trestn² Φin.

Podle informacφ, je₧ byly zve°ejn∞ny, pat°φ do b∞₧nΘ praxe zam∞stnanc∙ provider∙, ₧e Φtou (obvykle z dlouhΘ chvφle, ale mo₧nß nejen proto) poÜtu sv²ch u₧ivatel∙. Pak jsou v²Üe uvedenß varovßnφ z°ejm∞ vysoce na mφst∞. (A samoz°ejm∞, v∙bec nep°ichßzφ v ·vahu smlouva, kterou by dßval zßjemce o slu₧bu p°ipojenφ k Internetu souhlas provozovateli, aby mohl - z jak²chkoliv d∙vod∙ - kontrolovat obsah jeho mailovΘ schrßnky.)

Lze tedy souhrnn∞ °φci, ₧e na mail se vztahuje ochrana podle ust. º 239 TrZ, tzv. listovnφho tajemstvφ. T∞₧ko tedy lze z napsßnφ mailu dovodit rozÜi°ovßnφ informacφ. Z toho vypl²vß mj. skuteΦnost, ₧e urß₧liv²m mailem zaslan²m urß₧enΘ osob∞ - a nikomu jinΘmu - nelze spßchat trestn² Φin pomluvy podle º 206 TrZ. K napln∞nφ skutkovΘ podstaty tohoto tr. Φinu by mohlo dojφt v p°φpad∞, ₧e by urß₧liv² mail byl zaslßn jin²m osobßm nebo vÜem (tzv. "ALL"). P°itom aplikace druhΘho odstavce nenφ v p°φpad∞ Internetu nebo E-mailu vylouΦena.

Uzavφrßnφ smluv prost°ednictvφm Internetu

Prost°ednictvφm Internetu lze rovn∞₧ obchodovat. Tedy vybrat si urΦitΘ zbo₧φ, nabφzenΘ pod urΦitou adresou vΦetn∞ jeho popisu Φi fotografie nebo audiovizußlnφ prezentace, absolvovat urΦit² poΦφtaΦov² ritußl, sledujφcφ nezpochybnitelnΘ ztoto₧n∞nφ kupujφcφho (prodßvajφcφ je v nabφdce ztoto₧n∞n dostateΦn∞), dodat Φφslo svΘ mezinßrodnφ platebnφ karty a "byznys" je uzav°en. Zbo₧φ m∙₧e p°ijφt op∞t prost°ednictvφm Internetu (poΦφtaΦov² program, ale dnes ji₧ i knihy, audiovizußlnφ nahrßvky nebo informace) Φi poÜtou. Dochßzφ tu k dosud nevφdanΘmu p°φmΘmu st°etu zcela r∙znorod²ch prßvnφch prost°edφ. V tΘto souvislosti je t°eba p°ipomenout, ₧e nebude-li sjednßno jinak, a to je velmi mßlo pravd∞podobnΘ, platφ do vÜech d∙sledk∙ prßvo zem∞, v nφ₧ je umφst∞n server s p°φsluÜnou nabφdkou.

DalÜφ rizika jsou jeÜt∞ daleko vyÜÜφ: sd∞lenφm svΘho Φφsla kreditnφ karty jej vypouÜtφm do prost°edφ, o n∞m₧ ani v nejmenÜφm nemohu tuÜit, kdo a jak se m∙₧e p°ipojit na moji transakci; u bank provozujφcφch styk s klienty p°es Internet je to stejnΘ, jako kdyby svoji sφ¥ nabφdla desφtkßm tisφc nebo i milion∙ potencißlnφch (i reßln²ch) hacker∙. P°itom obtφ₧nß uchopitelnost Internetu zde prakticky vyluΦuje zahßjit °φzenφ proti vinφkovi na nßs zp∙sobenΘho podvodu Φi zpronev∞ry, nemluv∞ o velmi obtφ₧nΘm zjiÜ¥ovßnφ a zejmΘna dokazovßnφ, kdo tφmto zloΦincem byl.

Proto je ve vÜech hovorech o obchodu na Internetu sklo≥ovßna problematika bezpeΦnosti. BezpeΦn² obchod nebo bezpeΦnΘ internetovΘ bankovnictvφ provozovat lze, ovÜem investice na vybudovßnφ takovΘho bezpeΦnΘho prost°edφ jsou vysokΘ a nßroΦnΘ. P°esto existuje n∞kolik nad∞jn²ch sm∞r∙: jednφm je zabezpeΦenφ transakcφ systΘmem SET, jin²m nap°. p°ipravovanß banka na Internetu v ╚R.

Jistou p°ekß₧kou elektronickΘho obchodu je nejasnΘ definovßnφ elektronickΘ komunikace jako p°φpustnΘ dußlnφ formy ke komunikaci pφsemnΘ, resp. mo₧nost napln∞nφ po₧adavku na pφsemnost elektronickou komunikacφ. Tφm se zab²vß nap°. Vzorov² zßkon o elektronickΘm obchodu, kter² vznikl v rßmci Φinnosti Komise OSN pro Mezinßrodnφ obchodnφ zßkon (UNCITRAL). ┌Φelem VzorovΘho zßkona je poskytnout nßrodnφm zßkonodßrc∙m komplex pravidel, je₧ by se staly p°ijateln²mi v mezinßrodnφm m∞°φtku, a nßvod, jak²m zp∙sobem lze vzniklΘ prßvnφ p°ekß₧ky odstranit a vytvo°it tak bezpeΦn∞jÜφ prßvnφ prost°edφ pro obor, jeho₧ nßzev se ustßlil pod pojmem "elektronick² obchod". Principy, stanovenΘ ve VzorovΘm zßkon∞, majφ rovn∞₧ poslou₧it individußlnφm u₧ivatel∙m p∙sobφcφm v oblasti elektronickΘho obchodu p°i koncipovßnφ n∞kter²ch smluvnφch ujednßnφ, kter²ch by bylo mo₧nΘ pou₧φt p°i p°ekonßvßnφ problΘm∙ prßvnφ povahy v elektronickΘm obchodu.

NedostateΦnß nßrodnφ legislativa vytvß°φ p°ekß₧ky pro mezinßrodnφ obchod, jeho₧ v²raznß Φßst se realizuje prßv∞ prost°ednictvφm modernφch telekomunikaΦnφch prost°edk∙. Rozdφly mezi nßrodnφmi legislativami a rozpory p°i jejich v²kladu ohledn∞ pou₧φvßnφ komunikaΦnφch prost°edk∙ se tak mohou stßt v²razn²m faktorem, omezujφcφm p°φstup na mezinßrodnφ trhy. Cφl VzorovΘho zßkona, kter² mß umo₧nit Φi usnadnit provßd∞nφ elektronickΘho obchodu a zajistit stejnΘ zachßzenφ jak u₧ivatel∙m podklad∙ v tiÜt∞nΘ form∞, tak i u₧ivatel∙m informacφ na bßzi poΦφtaΦe, mß d∙le₧it² v²znam p°i podpo°e ekonomiky a efektivnosti mezinßrodnφho obchodu. Za°azenφm procedur p°edepsan²ch ve VzorovΘm zßkon∞ do nßrodnφch legislativ v t∞ch p°φpadech, kdy strany si zvolφ pou₧φvßnφ elektronick²ch prost°edk∙ komunikace, m∙₧e stßt, kter² tyto procedury p°ijal, vytvo°it prost°edφ nezßvislΘ na mΘdiφch.

V souΦasnosti m∙₧eme pro obchodovßnφ prost°ednictvφm Internetu vychßzet op∞t z platn²ch Φek²ch prßvnφch norem. Podle º 40 ObΦZ platφ: "(3) Pφsemn² prßvnφ ·kon je platn², je-li podepsßn jednajφcφ osobou; Φinφ-li prßvnφ ·kon vφce osob, nemusφ b²t jejich podpisy na tΘ₧e listin∞, leda₧e prßvnφ p°edpis stanovφ jinak. Podpis m∙₧e b²t nahrazen mechanick²mi prost°edky v p°φpadech, kdy je to obvyklΘ. Pφsemnß forma je zachovßna, je-li prßvnφ ·kon uΦin∞n telegraficky, dßlnopisem nebo elektronick²mi prost°edky, je₧ umo₧≥ujφ zachycenφ obsahu prßvnφho ·konu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila". Toto je zßkladnφ vymezenφ, je₧ klade podmφnky pro platnost navazovßnφ zßvazkov²ch vztah∙ mezi subjekty prost°ednictvφm Internetu. Mail je z°ejm∞ elektronick² prost°edek, umo₧≥ujφcφ zachytit obsah prßvnφho ·konu; problΘmem v²Üe diskutovan²m je "urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila".

U operacφ, kde rozliÜujeme urΦitß oprßvn∞nφ jednotliv²ch osob (mohou jimi b²t klienti banky, stejn∞ jako u₧ivatelΘ Internetu), je t°eba uskuteΦnit zßsadn∞ dva kroky:

1. identifikaci,

2. autentizaci.

V prvnφm kroku se musφ osoba identifikovat, kdo je: nßzvem ·Φtu, identifikaΦnφm jmΘnem u₧ivatele apod. V kroku druhΘm je t°eba ov∞°it (prokßzat), ₧e jde skuteΦn∞ o tuto osobu: obΦansk²m nebo jin²m v∞rohodn²m pr∙kazem obsahujφcφm fotografii, ji₧ zmφn∞n²m podpisem podle podpisovΘho vzoru, heslem apod. Z hlediska v²Üe uveden²ch zßkonn²ch po₧adavk∙ je p°itom zhola jedno, jde-li o postup klasick², nebo pomocφ jak²chkoliv technick²ch prost°edk∙.

ElektronickΘ dokumenty a zejmΘna elektronick² p°enos dat, kter² se sna₧φ obchodnφ transakce zcela dematerializovat a redukovat na v²m∞nu informacφ, nastolily otßzku digitßlnφch podpis∙ a prokazovßnφ jejich pravosti s vysokou nalΘhavostφ. Je t°eba:

1. doruΦit data k p°φjemci, ani₧ by byla poÜkozena, upravena nebo vezme naÜe legislativa na v∞domφ, ₧e existujφ i jinΘ technologie ne₧li husφ brk a papφr - co₧ se velmi pozvolna d∞je zejmΘna ve specißlnφch zßkonech - lze oΦekßvat, ₧e p°ednosti elektronickΘ komunikace zΦßsti vytlaΦφ klasickΘ papφrovΘ dokumenty a ₧e Φßst naÜeho ₧ivota se p°esune do sv∞ta Internetu.

Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc., p°ednßÜφ na Fakult∞ nßrodohospodß°skΘ VèE a na Policejnφ akademii v Praze.

Doc. Ing. Vladimφr Smejkal, CSc., je soudnφm znalcem a docentem Masarykovy univerzity v Brn∞. Krom∞ toho p∙sobφ i na dalÜφch vysok²ch Ükolßch v Praze, Brn∞ a Olomouci.

Text byl s ohledem na kapacity PC WORLDu krßcen. ╚lßnek je p°evzat se svolenφm z Φasopisu Prßvnφ rßdce, Φ. 9/1998.