---

pond∞lφ 20.01.97

---

Ka₧d² z vßs se u₧ jist∞ setkal s pojmem elektronickß poÜta. Okrajov∞ jsme se o n∞m zmφnili u₧ v °ad∞ p°edchozφch Megabyt∙, a v tom dneÜnφm vydßnφ se na n∞j podφvßme d∙kladn∞.

A jako v₧dy jsou tady nejd°φve novinky ze sv∞ta informaΦnφch technologiφ:

Sedmß verze grafickΘho programu Corel DRAW pro Windows 95 vynikß snadn²m pou₧itφm p°i rozÜφ°enφ a zdokonalenφ efekt∙, kter²mi disponuje.

Firma Media Trade se zab²vß produkcφ multimedißlnφch titul∙. Poslednφm p°φsp∞vkem je Anglickß konverzace, kterß usnadnφ osvojenφ jazykov²ch frßzφ.

Hledßte-li dobrou encyklopedii na CD ROMu, existujφ krom∞ encyklopediφ v angliΦtin∞ i ╚eskΘ multimedißlnφ encyklopedie od firem LEDA a Encyklopedick² d∙m.

Microsoft p°edstavil novou verzi sv²ch Windows, kterΘ majφ prozatφm k≤dovΘ oznaΦenφ Memphis a budou pokraΦovßnφm souΦasn²ch p∞tadevadesßtek.

Intel a Sandia National Laboratories p°edvedly superpoΦφtaΦ, kter² si za se-kundu dokß₧e poradit s vφce ne₧ bilionem operacφ v plovoucφ desetinnΘ Φßrce.

SpoleΦnost AMD p°edstavila novΘ produkty odpovφdajφcφ 120 a 133 megaherzovΘmu Pentiu a p°ipravuje i procesory srovnatelnΘ s Pentiem Pro.

Pov∞zme nejprve n∞co pro ty z vßs, kte°φ k poΦφtaΦ∙m p°istupujete zcela praktick²m - u₧ivatelsk²m zp∙sobem a o obsahu n∞kter²ch termφn∙ z tΘto oblasti nemßte v₧dy zcela p°esnou p°edstavu.

Modem - jednß se o za°φzenφ, kterΘ umo₧≥uje komunikaci poΦφtaΦ∙ p°es telefonnφ linky a prakticky vzato zprost°edkovßvß p°φstup k Internetu, k r∙zn²m on-linov²m slu₧bßm a k v²m∞n∞ dat mezi lidmi. V souΦasnΘ dob∞ umφ v∞tÜina modem∙ pracovat i jako fax, tak₧e se jim takΘ °φkß faxmodemy.

Modemy se vyrßb∞jφ ve trojφm provedenφ. Jako externφ -- to jsou takovΘ ty zßhadn∞ blikajφcφ krabiΦky p°ipojenΘ k poΦφtaΦi a telefonnφ zßsuvce. Dßle jako internφ - a¥ u₧ p°φmo jako integrovanΘ obvody na mate°skΘ desce poΦφtaΦe, nebo jako poΦφtaΦovΘ karty, kterΘ se podobn∞, jako karty grafickΘ Φi zvukovΘ, vklßdajφ do nitra stolnφch poΦφtaΦ∙. Poslednφm typem jsou modemy na PC-kartßch - ty jsou velkΘ jako platebnφ karty.

Elektronickou poÜtu u₧ dnes vyu₧φvß mnoho u₧ivatel∙ poΦφtaΦ∙. Ti u₧ takΘ v∞dφ, ₧e odeslanΘ zßsilky dorazφ na mφsto urΦenφ v n∞kolika mßlo vte°inßch, v nejhorÜφm p°φpad∞ hodinßch.

Zatoulanß poÜta, kterß k adresßtovi nedorazφ v∙bec nebo a₧ za n∞kolik dnφ, je zpravidla v²sledkem n∞jakΘ havßrie poÜtovnφho systΘmu, a ty se p°ihodφ pouze v²jimeΦn∞. N∞kterΘ systΘmy elektronickΘ poÜty navφc umo₧≥ujφ potvrzenφ, ₧e zßsilka byla doruΦena.

P°ipome≥me si zßkladnφ vlastnosti elektronickΘ poÜty v podob∞, kterß je nejvφce rozÜφ°enß.

Klasickß elektronickß poÜta umo₧≥uje zasφlßnφ holΘho textu a k n∞mu p°ipojen²ch soubor∙. Pokud poÜta pracuje pouze v rßmci lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ, nebo i rozsßhl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ, kde se pou₧φvß 8bitovΘho k≤dovßnφ, lze pou₧φvat takΘ diakritickß znamΘnka. V p°φpad∞ opaΦnΘm, a tak tomu je nap°φklad s poÜtou na Internetu, diakritiku pou₧φvat nelze a je nutnΘ psßt text bez hßΦk∙ a Φßrek.

Pokud p°ece jenom pot°ebujeme diakritiku pou₧φt, musφme zajistit automatick² nebo ruΦnφ p°evod naÜeho textu do n∞kterΘho z pou₧φvan²ch standardnφch formßt∙ a na stran∞ p°φjemce musφ dojφt k opaΦnΘmu procesu, k takzvanΘmu dek≤dovßnφ. Pokud se tato zßle₧itost opomine a u₧ivatel se pokusφ diakritiku pou₧φt, dojde p°φsluÜnΘmu adresßtu nesmyslnß zm∞¥ pφsmen, nebo¥ pφsmena s diakritikou jsou p°evedena na jinΘ znaky, kterΘ majφ prvnφch sedm bit∙ stejn²ch.

PodobnΘ lapßlie nastßvajφ takΘ u p°ipojen²ch soubor∙. Na stran∞ odesφlatele musφ dojφt k zak≤dovßnφ (v∞tÜinou se tak d∞je automaticky) a na stran∞ p°φjemce k rozk≤dovßnφ. PoÜtovnφ systΘm na obou stranßch musφ tedy pou₧φt stejn² k≤d. Tφmto zp∙sobem je dnes mo₧nΘ zasφlat soubory libovolnΘho druhu, vΦetn∞ obrßzk∙.

Nov∞jÜφ systΘmy elektronickΘ poÜty umo₧≥ujφ pou₧φvat bohatΘ mo₧nosti formßtovßnφ textu, podobn∞ jako textovΘ editory. Text tedy m∙₧e mφt r∙znou velikost i barvu a je dokonce p°ipravovßn zp∙sob, jak zasφlat elektronickou poÜtu v bohatosti forem, jakΘ jsou b∞₧nΘ na internetov²ch webov²ch strßnkßch. Tedy s grafikou, zvukem, animacemi a dokonce s JAVA applety. OvÜem, b∞da a t°ikrßt b∞da adresßt∙m, kte°φ vlastnφ poÜtovnφ programy neschopnΘ takovΘto zßsilky zobrazit! VeÜkerß bohatost zßsilky tak skonΦφ v podob∞ neΦitelnΘ kombinace znak∙, a to do tΘ doby, dokud se na ni adresßt nepodφvß pomocφ vhodnΘho poÜtovnφho programu.

Po n∞jakΘ dob∞ pou₧φvßnφ faxmodem∙ kohosi napadlo, ₧e fax je velice podobn² dopisu, a ₧e je tedy vhodnΘ mφt vÜechno hezky pohromad∞. V jednΘ schrßnce doÜlΘ elektronickΘ poÜty se tak zaΦaly objevovat i faxy.

Aby tomu vÜemu nebyl konec, objevil se dalÜφ nßpad -- slouΦit funkci telefonnφho zßznamnφku, a telefonovßnφ v∙bec, s elektronickou poÜtou. Schrßnka elektronickΘ poÜty tedy m∙₧e navφc p°echovßvat i zvukovΘ vzkazy od lidφ, kte°φ volali na telefonnφ Φφslo v dob∞ nep°φtomnosti adresßta, pop°φpad∞ zßznamy prob∞hl²ch telefonick²ch hovor∙.

Toto °eÜenφ mß nejen tu v²hodu, ₧e d∙le₧itΘ vzkazy je mo₧nΘ uschovat pro pozd∞jÜφ pou₧itφ a navφc je r∙zn∞ t°φdit, ale takΘ si k nim psßt textovΘ poznßmky.