Internet je koneckonc∙ jen sφ¥, kterou tvo°φ mezi sebou propojenΘ poΦφtaΦe a lokßlnφ sφt∞. Mo₧nß proto mnozφ spojujφ Internet s poΦφtaΦi, nebo obecn∞ s v²poΦetnφ technikou.

╚asopis Internet4U vznikl z d∙vodu, aby dokßzal poΦφtaΦov∞ neznal²m Φi nezajφmajφcφm se o techniku, a u₧ v∙bec ne v²poΦetnφ, ₧e se nemusφ niΦeho bßt. Jde p°edevÜφm o obsah a nikoliv o formu, jakou jsou informace podßvßny. Na televiznφ noviny a jinΘ vzd∞lßvacφ po°ady si p°ece lidΘ taky zvykli, p°esto₧e je televize ryze technickß zßle₧itost.

Dnes bych cht∞l naÜim Φtenß°∙m p°iblφ₧it v∞dnφ obor, kter² nemß s technikou nic spoleΦnΘho, p°esto₧e mezi jeho hlavnφ nßstroje a pom∙cky pat°φ jak vysoce dokonalß technika, tak poΦφtaΦe. V²sledky, kterΘ tento obor nabφzφ, se vÜak t²kajφ jen a jen p°φrody. Tedy p°φrody, jejφho nekoneΦnΘho tajemstvφ a nekoneΦnΘ lidskΘ fantazie.

Oborem, o kterΘm hovo°φm, je astronomie. Je mi jasnΘ, ₧e ne ka₧d² trßvφ vÜechny jasnΘ noci s hv∞zdß°sk²m dalekohledem, p°φpadn∞ se pohybuje v matematick²ch rovnicφch nadsv∞telnou rychlostφ v hlubok²ch vesmφrn²ch oblastech.

Proto se nebudeme v tomto Φlßnku pouÜt∞t moc daleko do hlubin nekoneΦnΘho vesmφru, ale vypravφme se po stopßch meziplanetßrnφch expedic cestujφcφch jen kousek za humna, n∞jak²ch 50 a₧ 200 milion∙ kilometr∙. V tΘto vzdßlenosti se toti₧ pohybuje Φtvrtß planeta SluneΦnφ soustavy, b∙h vßlky, rudß planeta s "tajemn²mi kanßly" a Mar¥any. Ano je to planeta Mars. Pro mΘn∞ zasv∞cenΘ dodßvßm, ₧e pom∞rn∞ velk² rozdφl ve vzdßlenosti je dßn postavenφm planet Zem∞ a Marsu. Tedy jsou-li na stejnΘ stran∞ od Slunce, Φi v protilehlΘm postavenφ se Sluncem uprost°ed.

Tato planeta v₧dy drß₧dila lidskou fantazii a jejφ obyvatelΘ dokßzali vydrß₧dit obΦany Spojen²ch stßt∙ a₧ k panice, kdy₧ jedna rozhlasovß stanice vysφlala hru zpracovanou podle knihy H.G.Wellse - Vßlka sv∞t∙, popisujφcφ invazi Mar¥an∙ na Zemi. Äe to je jenom hra si vÜiml mßlokdo a v²slednß panika nßs p°esv∞dΦuje o hluboce zako°en∞nΘ p°edstav∞ hroziv²ch a zl²ch obyvatelφch planety Mars v myslφch mnoha lidφ.

Ani nejsiln∞jÜφ dalekohledy nedokßzaly p°iblφ₧it planetu tak dob°e, aby bylo mo₧nΘ jednoznaΦn∞ vysv∞tlit, co to vlastn∞ jsou ty "zatracenΘ" kanßly a co se vlastn∞ prohßnφ na plßnφch a v mo°φch Marsu.

A₧ teprve prudk² v²voj kosmickΘ techniky n∞kolika poslednφch desetiletφ umo₧nil vyrobit a vyslat automatickΘ sondy, kterΘ mohly pronikat Φφm dßl vφce do hlubin kosmickΘho prostoru a navÜtφvit dalÜφ planety naÜi SluneΦnφ soustavy.

K rudΘ planet∞ se vypravilo na v²zv∞dy vφce automatick²ch sond. Prßvem nejpopulßrn∞jÜφ vÜak myslφm byla dvojice identick²ch automatick²ch sond Viking 1 a 2. Leckdo si mo₧nß jeÜt∞ na cestu t∞chto dvou meziplanetßrnφch poutnφk∙ pamatuje. K rudΘ planet∞ dorazily na konci roku 1976.

D∙vodem popularity vÜak byl p°edtφm nikdy nevyzkouÜen² manΘvr. Po dosa₧enφ ob∞₧nΘ drßhy kolem Marsu se toti₧ sondy rozd∞lily na dv∞ Φßsti. Zatφmco orbitßlnφ Φßst s poklidem a tiÜe zaΦala obφhat po ob∞₧nΘ drßze kolem Marsu, k povrchu planety se blφ₧ily do tΘ doby nejslo₧it∞jÜφ pln∞ automatizovanΘ fyzikßln∞-chemickΘ laborato°e, jakΘ kdy byly zkonstruovßny.

Zßkladnφm ·kolem bylo prvnφ m∞kkΘ p°istßnφ na povrhu Marsu. Ob∞ laborato°e bezpeΦn∞ p°istßly. Nynφ vÜichni netrp∞liv∞ Φekali na okam₧ik, kdy zahßjφ do tΘ doby jeden z nejnapφnav∞jÜφch experiment∙. NeÜlo o nic menÜφho, ne₧ o ov∞°enφ mo₧nΘho ₧ivota na Marsu.

Odbornφci si sice ned∞lali iluze o existenci vysp∞lΘho ₧ivota na Marsu, ale v p∙d∞ se mohly vyskytovat neznßmΘ mikroorganismy nebo jinΘ drobnΘ formy ₧ivota.

PoΦφtaΦem °φzenß lopatka se zakusovala do "rezavΘho" pφsku a nabφrala horninu pro zpracovßnφ v laborato°i, kde se zah°φvala a dalÜφmi postupy testovala, obsahuje-li "Äivot". N∞kterΘ v²sledky byly povzbudivΘ, jinΘ naopak jednoznaΦn∞ zßpornΘ.

P°esto₧e v²sledky vÜech experiment∙ nakonec ani neprokßzaly, ani nezavrhly mo₧nost ₧ivota na Marsu, byly velmi cennΘ a p°inesly, mimo jinΘ, mnoho krßsn²ch fotografiφ. Nejen, ₧e byl Mars d∙kladn∞ vyfotografovßn a zmapovßn, laborato°e p°inesly fascinujφcφ zßb∞ry z povrchu planety.

Z°ejm∞ se budeme muset rozlouΦit s p°edstavou rozumn²ch bytostφ na Marsu a smφ°it se s tφm, ₧e Zem∞ je jedinß planeta, na kterΘ existuje, PROZATσM, ₧ivot.

V r∙zn²ch Φasopisech, i na Internetu, se objevily fotografie ·dajn²ch pyramid a sfing na Marsu. Koneckonc∙ i dv∞ sondy projektu Phobos, tehdy sov∞tskΘ, se odmlΦely, kdy₧ se dostaly do blφzkosti jednoho z m∞sφc∙ Marsu nesoucφho jmΘno Phobos.

Kdo vφ, co sondy vid∞ly a proΦ se odmlΦely ...

Mars na strßnkßch Internetu najdete na adresßch:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/group_page/MR.html

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat

http://cmex-www.arc.nasa.gov/

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/group_page/MR.html

http://ic-www.arc.nasa.gov/ic/projects/bayes-group/Atlas/Mars/

http://www.protree.com/npt-ufo/ufo-files/mars/

V²Φet adres nenφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ ·pln², sna₧il jsem se pouze pomoci v prvnφch krocφch Internetem p°i hledßnφ zdroj∙ fotografiφ naÜeho vesmφrnΘho souseda planety Mars